Znečištění vzduchu proniká i do mozků nenarozených dětí, prokázal nový výzkum

Vědci poprvé našli toxické částice pocházející ze znečištěného ovzduší v plicích, játrech a mozku nenarozených dětí dlouho předtím, než se poprvé nadechly. Podle autorů studie jsou tyto výsledky velmi znepokojivé, protože právě v této fázi vývoje je lidský organismus nejzranitelnější.

Znečištěný vzduch silně souvisí se zvýšeným počtem potratů, předčasných porodů, nízkou porodní hmotností a narušeným vývojem mozku, což už prokázala spousta starších výzkumů. Nová studie ale přináší přímé důkazy o tom, co konkrétně může být příčinou těchto negativních změn.  

Výzkum publikovaný v časopise Lancet Planetary Health analyzoval skupinu matek ze Skotska a Belgie, tedy ze zemí, které mají poměrně nízké znečištění ovzduší. Navíc ani jedna z nich nekouřila. Autoři využili tkáně 36 plodů získaných z dobrovolných ukončení normálně probíhajících těhotenství mezi sedmým a dvacátým týdnem těhotenství. Vzorky pupečníkové krve byly odebrány po šedesáti zdravých porodech.

Znepokojivá zjištění

Výzkum ukázal, že v každém krychlovém milimetru tkáně lidských plodů se našly tisíce částic černého uhlíku, které matka vdechla během těhotenství a které se pak krevním řečištěm a placentou dostaly až k dítěti.

Částice jsou tvořené sazemi ze spalování fosilních paliv v automobilech, domácnostech a továrnách. Našly se v každém zkoumaném vzorku plic, jater a mozkové tkáně a také v pupečníkové krvi a placentě. Koncentrace částic byla vyšší, pokud matka žila v místě s vyšší úrovní znečištění ovzduší ve srovnání s ostatními účastníky studie.

„Poprvé jsme prokázali, že nanočástice černého uhlíku se dostávají nejen do placenty v prvním a druhém trimestru těhotenství, ale následně se dostávají i do orgánů vyvíjejícího se plodu,“ uvedl profesor Paul Fowler z Aberdeenské univerzity ve Skotsku, který výzkum vedl.

„Ještě znepokojivější je, že se tyto částice dostávají i do vyvíjejícího se lidského mozku,“ dodal. „To znamená, že je možné, aby tyto nanočástice přímo interagovaly s řídicími systémy v orgánech a buňkách lidského plodu.“

Přesvědčivé důkazy

Že se drobné částečky toxických látek, které pocházejí ze znečištěného ovzduší, dostávají do placenty, se ví teprve od roku 2018 – ale vědci měli podezření už mnohem déle. Jen jim k tomu chyběly důkazy, protože se tento fenomén nesmírně špatně zkoumá. Prokázal to až tým profesora Jonathana Grigga z londýnské Queen Mary University of London. Pro deník Guardian nový výzkum pochválil: „Nová studie je velmi dobrá – přesvědčivě prokázala, že tyto částice se pak dostávají do plodů.“

Podle něj největší riziko představuje fakt, že tyto látky mohou proniknout až do mozků nenarozených dětí. „Má to pro dítě potenciálně celoživotní následky,“ varuje Grigg. „Je to znepokojivé, ale zatím nevíme, co se stane, když částice uvíznou na různých místech a pomalu se z nich uvolňují chemické látky.“ Podle něj je tedy zatím příliš brzy na nějaké větší závěry, naopak je zapotřebí dalšího výzkumu.

Neviditelný problém

Také rozsáhlá metastudie z roku 2019 dospěla k závěru, že znečištění ovzduší může poškozovat každý orgán a prakticky každou buňku v lidském těle. Už tehdy vědci prokázali, že drobné částice mohou pronikat i přes přes tzv.hematoencefalickou bariéru, která chrání mozek.  A miliardy jich byly nalezeny také v srdcích mladých obyvatel měst.

Problém je o to závažnější, že více než devadesát procent světové populace žije v místech, kde znečištění ovzduší překračuje hodnoty stanovené Světovou zdravotnickou organizací (WHO), což každoročně způsobuje miliony předčasných úmrtí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...