Znečištění vzduchu proniká i do mozků nenarozených dětí, prokázal nový výzkum

Vědci poprvé našli toxické částice pocházející ze znečištěného ovzduší v plicích, játrech a mozku nenarozených dětí dlouho předtím, než se poprvé nadechly. Podle autorů studie jsou tyto výsledky velmi znepokojivé, protože právě v této fázi vývoje je lidský organismus nejzranitelnější.

Znečištěný vzduch silně souvisí se zvýšeným počtem potratů, předčasných porodů, nízkou porodní hmotností a narušeným vývojem mozku, což už prokázala spousta starších výzkumů. Nová studie ale přináší přímé důkazy o tom, co konkrétně může být příčinou těchto negativních změn.  

Výzkum publikovaný v časopise Lancet Planetary Health analyzoval skupinu matek ze Skotska a Belgie, tedy ze zemí, které mají poměrně nízké znečištění ovzduší. Navíc ani jedna z nich nekouřila. Autoři využili tkáně 36 plodů získaných z dobrovolných ukončení normálně probíhajících těhotenství mezi sedmým a dvacátým týdnem těhotenství. Vzorky pupečníkové krve byly odebrány po šedesáti zdravých porodech.

Znepokojivá zjištění

Výzkum ukázal, že v každém krychlovém milimetru tkáně lidských plodů se našly tisíce částic černého uhlíku, které matka vdechla během těhotenství a které se pak krevním řečištěm a placentou dostaly až k dítěti.

Částice jsou tvořené sazemi ze spalování fosilních paliv v automobilech, domácnostech a továrnách. Našly se v každém zkoumaném vzorku plic, jater a mozkové tkáně a také v pupečníkové krvi a placentě. Koncentrace částic byla vyšší, pokud matka žila v místě s vyšší úrovní znečištění ovzduší ve srovnání s ostatními účastníky studie.

„Poprvé jsme prokázali, že nanočástice černého uhlíku se dostávají nejen do placenty v prvním a druhém trimestru těhotenství, ale následně se dostávají i do orgánů vyvíjejícího se plodu,“ uvedl profesor Paul Fowler z Aberdeenské univerzity ve Skotsku, který výzkum vedl.

„Ještě znepokojivější je, že se tyto částice dostávají i do vyvíjejícího se lidského mozku,“ dodal. „To znamená, že je možné, aby tyto nanočástice přímo interagovaly s řídicími systémy v orgánech a buňkách lidského plodu.“

Přesvědčivé důkazy

Že se drobné částečky toxických látek, které pocházejí ze znečištěného ovzduší, dostávají do placenty, se ví teprve od roku 2018 – ale vědci měli podezření už mnohem déle. Jen jim k tomu chyběly důkazy, protože se tento fenomén nesmírně špatně zkoumá. Prokázal to až tým profesora Jonathana Grigga z londýnské Queen Mary University of London. Pro deník Guardian nový výzkum pochválil: „Nová studie je velmi dobrá – přesvědčivě prokázala, že tyto částice se pak dostávají do plodů.“

Podle něj největší riziko představuje fakt, že tyto látky mohou proniknout až do mozků nenarozených dětí. „Má to pro dítě potenciálně celoživotní následky,“ varuje Grigg. „Je to znepokojivé, ale zatím nevíme, co se stane, když částice uvíznou na různých místech a pomalu se z nich uvolňují chemické látky.“ Podle něj je tedy zatím příliš brzy na nějaké větší závěry, naopak je zapotřebí dalšího výzkumu.

Neviditelný problém

Také rozsáhlá metastudie z roku 2019 dospěla k závěru, že znečištění ovzduší může poškozovat každý orgán a prakticky každou buňku v lidském těle. Už tehdy vědci prokázali, že drobné částice mohou pronikat i přes přes tzv.hematoencefalickou bariéru, která chrání mozek.  A miliardy jich byly nalezeny také v srdcích mladých obyvatel měst.

Problém je o to závažnější, že více než devadesát procent světové populace žije v místech, kde znečištění ovzduší překračuje hodnoty stanovené Světovou zdravotnickou organizací (WHO), což každoročně způsobuje miliony předčasných úmrtí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 16 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 18 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 19 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...