Znečištění vzduchu proniká i do mozků nenarozených dětí, prokázal nový výzkum

Vědci poprvé našli toxické částice pocházející ze znečištěného ovzduší v plicích, játrech a mozku nenarozených dětí dlouho předtím, než se poprvé nadechly. Podle autorů studie jsou tyto výsledky velmi znepokojivé, protože právě v této fázi vývoje je lidský organismus nejzranitelnější.

Znečištěný vzduch silně souvisí se zvýšeným počtem potratů, předčasných porodů, nízkou porodní hmotností a narušeným vývojem mozku, což už prokázala spousta starších výzkumů. Nová studie ale přináší přímé důkazy o tom, co konkrétně může být příčinou těchto negativních změn.  

Výzkum publikovaný v časopise Lancet Planetary Health analyzoval skupinu matek ze Skotska a Belgie, tedy ze zemí, které mají poměrně nízké znečištění ovzduší. Navíc ani jedna z nich nekouřila. Autoři využili tkáně 36 plodů získaných z dobrovolných ukončení normálně probíhajících těhotenství mezi sedmým a dvacátým týdnem těhotenství. Vzorky pupečníkové krve byly odebrány po šedesáti zdravých porodech.

Znepokojivá zjištění

Výzkum ukázal, že v každém krychlovém milimetru tkáně lidských plodů se našly tisíce částic černého uhlíku, které matka vdechla během těhotenství a které se pak krevním řečištěm a placentou dostaly až k dítěti.

Částice jsou tvořené sazemi ze spalování fosilních paliv v automobilech, domácnostech a továrnách. Našly se v každém zkoumaném vzorku plic, jater a mozkové tkáně a také v pupečníkové krvi a placentě. Koncentrace částic byla vyšší, pokud matka žila v místě s vyšší úrovní znečištění ovzduší ve srovnání s ostatními účastníky studie.

„Poprvé jsme prokázali, že nanočástice černého uhlíku se dostávají nejen do placenty v prvním a druhém trimestru těhotenství, ale následně se dostávají i do orgánů vyvíjejícího se plodu,“ uvedl profesor Paul Fowler z Aberdeenské univerzity ve Skotsku, který výzkum vedl.

„Ještě znepokojivější je, že se tyto částice dostávají i do vyvíjejícího se lidského mozku,“ dodal. „To znamená, že je možné, aby tyto nanočástice přímo interagovaly s řídicími systémy v orgánech a buňkách lidského plodu.“

Přesvědčivé důkazy

Že se drobné částečky toxických látek, které pocházejí ze znečištěného ovzduší, dostávají do placenty, se ví teprve od roku 2018 – ale vědci měli podezření už mnohem déle. Jen jim k tomu chyběly důkazy, protože se tento fenomén nesmírně špatně zkoumá. Prokázal to až tým profesora Jonathana Grigga z londýnské Queen Mary University of London. Pro deník Guardian nový výzkum pochválil: „Nová studie je velmi dobrá – přesvědčivě prokázala, že tyto částice se pak dostávají do plodů.“

Podle něj největší riziko představuje fakt, že tyto látky mohou proniknout až do mozků nenarozených dětí. „Má to pro dítě potenciálně celoživotní následky,“ varuje Grigg. „Je to znepokojivé, ale zatím nevíme, co se stane, když částice uvíznou na různých místech a pomalu se z nich uvolňují chemické látky.“ Podle něj je tedy zatím příliš brzy na nějaké větší závěry, naopak je zapotřebí dalšího výzkumu.

Neviditelný problém

Také rozsáhlá metastudie z roku 2019 dospěla k závěru, že znečištění ovzduší může poškozovat každý orgán a prakticky každou buňku v lidském těle. Už tehdy vědci prokázali, že drobné částice mohou pronikat i přes přes tzv.hematoencefalickou bariéru, která chrání mozek.  A miliardy jich byly nalezeny také v srdcích mladých obyvatel měst.

Problém je o to závažnější, že více než devadesát procent světové populace žije v místech, kde znečištění ovzduší překračuje hodnoty stanovené Světovou zdravotnickou organizací (WHO), což každoročně způsobuje miliony předčasných úmrtí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 4 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 6 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 8 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 10 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled