Si Ťin-pching strana 5 z 5

Pro Čínu bude složité dosáhnout plánovaného růstu ekonomiky kolem pěti procent HDP, varoval čínský premiér Li Čchiang. Informovala o tom agentura AFP, která zároveň připomněla, že tento cíl je již tak jedním z nejnižších za poslední desítky let. Li také bez bližšího upřesnění slíbil lepší podmínky pro soukromé firmy.

Po znovuzvolení prezidenta Si Ťin-pchinga prezidentem a instalaci šanghajského komunistického vůdce Li Čchinga do role premiéra zvolil čínský parlament další členy jeho vlády. Ministrem obrany bude Li Šang-fu, který je na sankčním seznamu Spojených států. Nečekané bylo rozhodnutí ponechat ve funkcích dosavadního ministra financí Liou Kchuna a guvernéra centrální banky I Kanga, i když již měli jít do důchodu. Poslanci to učinili na přání hlavy státu, která si nechala do klíčových pozic dosadit své politické spojence.

Po jednomyslném znovuzvolení Si Ťin-pchinga čínským prezidentem zvolil čínský parlament premiérem jeho politického spojence Li Čchianga. Tato volba nebyla sice jednomyslná, ale i tak velmi jednoznačná. Li Čchiang byl dříve vůdcem komunistů v Šanghaji a zodpovídal za tvrdá opatření proti covidu-19 v tomto městě. Nyní bude mít za úkol nastartovat znovu čínskou ekonomiku.

Čínský parlament v pátek jednomyslně prezidentem zvolil dosavadní hlavu státu Si Ťin-pchinga, a to na bezprecedentní třetí pětileté funkční období. Podle agentury AP je možné, že devětašedesátiletý politik u moci zůstane doživotně. Agentura Reuters ho označuje za nejmocnějšího vůdce asijské velmoci od zakladatele komunistické Číny Mao Ce-tunga.

Miloš Zeman se během deseti let a dvou funkčních období v čele státu vydal na zhruba devadesát zahraničních cest, při kterých navštívil 34 zemí. Nejčastěji zamířil na Slovensko, do Polska a Číny. Při svých návštěvách často hovořil o zahraničních investicích. V posledních letech ale v souvislosti s pandemií covidu-19 a zdravotním stavem jeho zahraničních cest ubylo.

Čínský prezident Si Ťin-pching nezvykle přímými slovy obvinil Spojené státy a další západní země, že se snaží zpomalit vzestup Číny ve světě. Informoval o tom zpravodajský server CNN, podle něhož se tak Si vyjádřil v projevu k delegátům poradního shromáždění, které se v těchto dnech koná souběžně s plenárním zasedáním parlamentu. Ministr zahraničí Čchin Kang v souvislosti se zasedáním prohlásil, že Tchaj-wan je červenou linií, kterou Washington nesmí překročit.

Odcházející čínský premiér Li Kche-čchiang prohlásil, že by Peking měl podporovat mírový rozvoj vztahů s Tchaj-wanem, pokročit v procesu „mírového sjednocení Číny“ a zároveň podniknout rozhodné kroky proti tchajwanské nezávislosti. Řekl to na zahájení každoročního výročního zasedání čínského parlamentu. Poslanci se během něj chystají schválit více peněz pro armádu a zvolí nové vedení země. Podle odborníků potvrdí na dalších pět let v čele státu prezidenta Si Ťin-pchinga. Změny v dalších vysokých funkcích, včetně premiérské, jen upevní jeho moc.

Německý kancléř Olaf Scholz v projevu ve Spolkovém sněmu odmítl v ruské válce proti Ukrajině mír nadiktovaný Moskvou. Zdůraznil, že pokud by se Ukrajina přestala bránit, znamenalo by to její konec. Pomoc Kyjevu tak podle kancléře není jen morální povinností, ale také součástí bezpečnostního uspořádání Evropy. Šéf německé vlády rovněž vyzval Čínu, aby nevyzbrojovala Rusko a aby využila svého vlivu v Moskvě k nátlaku na odchod ruských vojáků z Ukrajiny.

Podle analytiků z Institutu pro studium války (ISW) se Kreml snaží využít čínský mírový plán ke zpomalení západních dodávek zbraní na Ukrajinu. Rétoriku mírových rozhovorů údajně Moskva použila i ke zpoždění dodávek moderních tanků Leopard 2. Nyní pro tuto strategii Rusko využívá i běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, jenž je na návštěvě Číny. Peking ovšem svým mírovým plánem podle experta sleduje výhradně vlastní zájmy.

Čína vyzvala k příměří mezi Ruskem a Ukrajinou a k zahájení mírových jednání. Informovaly o tom tiskové agentury s tím, že jde o součást dvanáctibodového plánu čínské vlády na ukončení války. Plán zveřejnilo čínské ministerstvo zahraničí na výročí masivního vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Kyjev plán odmítl, protože by podle něj válku pouze „zmrazil“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podotkl, že některé body plánu dávají smysl, s jinými nesouhlasí. Moskva plán podporuje, ale zdůrazňuje, že Kyjev má přijmout „novou územní realitu“.

Nejméně dva lidé zahynuli a více než padesát dalších se pohřešuje po neštěstí, které se stalo v uhelném dole v čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na místní média, podle nichž se zatím podařilo vyprostit šest zraněných.

Původ trojice neidentifikovaných létajících objektů sestřelených minulý týden nad Severní Amerikou je stále neznámý. Podle prezidenta USA Joea Bidena nicméně nemají souvislost se špionážním čínským balonem sestřeleným dříve nad Atlantským oceánem ani s vojenskými aktivitami jiné země. Biden to řekl novinářům na tiskové konferenci z Bílého domu. Oznámil také, že plánuje hovořit s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Čínská společnost RiseSun vlastní pozemek na okraji jihomoravské vesnice Pasohlávky od roku 2018, plánovaný areál s obytnými domy a lázněmi ale stále stavět nezačala. Projekt měl být ukázkou přílivu čínských investic do České republiky, místo toho se ale stal symbolem neúspěchů Číny v budování ekonomických vazeb nejen v Česku, píše v dnešním článku deník The New York Times. K vývoji podle něj přispívá i postoj Pekingu k ruské válce proti Ukrajině.

Filipíny umožní americké armádě přístup do nových oblastí, díky čemuž v zemi Spojené státy po třiceti letech výrazně posílí vojenskou přítomnost. Země tak konají v rámci příprav na hrozící čínskou invazi na Tchaj-wan. K ní může podle vojenských expertů dojít v roce 2027, nebo dokonce dřív.

Čínské ministerstvo zahraničí je silně nespokojeno tím, že si zvolený český prezident Petr Pavel telefonoval s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen, napsala agentura Reuters. Mluvčí čínské diplomacie Mao Ning prohlásila, že Čína proti telefonátu rezolutně protestuje. Zpochybnila také Pavlovu důvěryhodnost. Premiér Petr Fiala (ODS) v reakci uvedl, že jako suverénní stát si sami rozhodujeme, s kým si zavoláme a s kým se budeme potkávat.

Potenciální invaze na Tchaj-wan v roce 2026 by znamenala obrovské ztráty pro armády Číny, Tchaj-wanu, Japonska a USA. Vojenské ambice by se ale Pekingu nezdařilo naplnit. Píše o tom americká stanice CNN s odkazem na válečnou simulaci, kterou provedl vlivný washingtonský think tank.

Prezident Miloš Zeman hovořil v pondělí přes video s čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Mluvili o vzájemných vztazích, pozici českých firem na čínském trhu nebo o mezinárodní situaci. Podle Zemana může Čína sehrát významnou úlohu při ukončení konfliktu na Ukrajině.

Ruský vládce Vladimir Putin v pátek pozval na státní návštěvu do Moskvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Návštěva by se podle Putina mohla uskutečnit na jaře. Šéf Kremlu podle agentury TASS během telefonátu chválil stav rusko-čínských vztahů a prohlásil, že jsou nyní nejlepší za celou historii. Podle čínských médií Si Ťin-pching uvedl, že Peking bude dál zastávat objektivní postoj k válce na Ukrajině, a hovořil o možnosti mírového řešení.

Čína přestane od 8. ledna vyžadovat, aby se lidé přijíždějící do země podrobili karanténě. Bude jim stačit negativní PCR test na covid-19. S odvoláním na čínské zdravotní úřady o tom v pondělí informovala agentura Reuters, která to označuje za velký krok ke zmírnění omezení na hranicích, které byly od roku 2020 pro cizince z velké části uzavřeny.

Prezident Joe Biden se sejde s ruským diktátorem Vladimirem Putinem ve chvíli, kdy bude přesvědčen, že to má smysl. V exkluzivním rozhovoru to České televizi řekla náměstkyně amerického ministra zahraničí Wendy Shermanová, která o uplynulém víkendu navštívila Prahu. Zároveň ujistila veřejnost, že Spojené státy nepřestanou podporovat Ukrajinu. Shermanová mimo jiné zavzpomínala i na bývalou americkou ministryni zahraničí s českými kořeny Madeleine Albrightovou.

Čínský prezident Si Ťin-pching ve středu přiletěl na návštěvu do Saúdské Arábie. Peking cestu označil za svou největší diplomatickou iniciativu v arabském světě, neboť Rijád rozšiřuje globální spojenectví nad rámec dlouhodobého partnerství se Západem, uvedla agentura Reuters.

V Pekingu se v úterý konal pohřeb Ťiang Ce-mina, bývalého mocného čínského prezidenta z let 1993 až 2003 a generálního tajemníka komunistické strany v letech 1989 až 2002. Čínské úřady vyzvaly veřejnost, aby pohřeb sledovala v přímém televizním přenosu a vyjádřila tak zesnulému úctu, napsala agentura Kjódó.

Mladá generace v Číně se probudila a nebojí se vyjít do ulic, zjistila, že je to „krásné a vzrušující“, myslí si umělec a disident Badiucao. V exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi také řekl, že Západ, který často mluví o lidských právech, a přitom s Pekingem čile obchoduje, bude za pár let svého chování a vybudované závislosti na Pekingu velmi litovat. Politické protesty v čínských městech z posledního týdne vnímá Badiucao jako přelomový okamžik, který nakonec povede ke konci současného režimu. Rozhovor s umělcem pořídil David Miřejovský.

Čína bude pokračovat ve strategické komunikaci a spolupráci s Evropskou unií, slíbil v Pekingu čínský prezident Si Ťin-pching šéfovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Si ale chce, aby instituce a členské státy Unie vnímaly asijskou zemi objektivně. Čínský vůdce dal podle Michela jasně najevo, že Čína nedodává Rusku zbraně. Předseda Evropské rady zemi navštívil v době protestů proti covidovým opatřením. Čínská vláda nyní svá vyjádření o nulové toleranci vůči koronaviru mírní.