Si Ťin-pching strana 5 z 5

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová krátce jednala s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Sešli se na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Harrisová zdůraznila nutnost komunikace a zodpovědné konkurence mezi oběma mocnostmi. Na summitu došlo také k setkání čínského prezidenta s šéfem tchajwanské delegace Morrisem Čchangem, jde o výjimečné setkání zástupců těchto dvou zemí na tak vysoké úrovni. Čchang ho zhodnotil jako zdvořilou a šťastnou výměnu názorů.

Je čas zastavit ruskou agresi vůči Ukrajině, řekl prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj ve videoprojevu na summitu hospodářsky nejsilnějších států světa G20 na indonéském ostrově Bali. K ukončení ruské války vyzval i hostitel summitu, indonéský prezident Joko Widodo. Podle agentury DPA státy v usnesení ze summitu ruskou invazi odsoudí. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který na summitu reprezentuje Moskvu, později v úterý kontroval slovy, že Kyjev si pro mírová jednání stanovuje nerealistické podmínky. V úterý odpoledne DPA informovala, že Lavrov již z akce odjel.

Americký prezident Joe Biden a čínský vůdce Si Ťin-pching se shodli na tom, že jaderná válka by nikdy neměla nastat a že ji ani nelze vyhrát. Zdůraznili také svůj odpor vůči použití nebo hrozbě použití jaderných zbraní na Ukrajině. Biden podle Bílého domu také čínskému prezidentovi řekl, že USA budou nadále s Pekingem energicky soupeřit, soupeření ale nesmí sklouznout ke konfliktu. Politici se sešli v předvečer summitu velkých světových ekonomik G20 na indonéském ostrově Bali. Šlo o jejich první osobní schůzku od nástupu amerického prezidenta do funkce.

Čínský vůdce Si Ťin-pching přijal v Pekingu německého kancléře Olafa Scholze. Oba mluvili o potřebě spolupráce svých zemí a Scholz Sia požádal, aby využil svého vlivu na Rusko. Oba politici se také shodli na nepřijatelnosti jaderných hrozeb. Scholz přijel na několikahodinovou návštěvu do Číny jako první vůdce členské země Evropské unie a skupiny vyspělých států světa G7 od začátku pandemie covidu-19. Jeho cesta ale vyvolala pochybnosti v Německu i jinde v Evropě.

Německý kancléř Olaf Scholz vpředvečer své cesty do Pekingu ohlásil novou politiku vůči Číně. Ve středečním článku pro deník Frankfurter Allgemeine Zeitung uvedl, že Německo by se mělo zbavit jednostranných závislostí na komunistické zemi, zároveň by však nemělo zpřetrhat s Čínou dosavadní hospodářské vztahy. Nutnost změny německého přístupu k Pekingu zdůvodnil kancléř změnami uvnitř Číny samotné.

Spojené státy plánují rozmístit bombardéry s jadernými zbraněmi na vojenské základně u severoaustralského města Darwin. Chtějí tak odradit Čínu od případné invaze na Tchaj-wan. Zprávu jako první přinesla australská stanice ABC, sama Canberra je v komentářích zdrženlivá. Jaderný arzenál posiluje také Peking. Vybudovat silný „systém strategických odstrašujících sil“ slíbil i čínský prezident Si Ťin-pching.

Čína je ochotna spolupracovat se Spojenými státy na hledání způsobů, jak spolu v nové éře vycházet a vzájemně si prospívat. Podle čínské státní televize CCTV to uvedl čínský prezident Si Ťin-pching. Čína a Spojené státy by podle čínského prezidenta měly jakožto velmoci prohloubit komunikaci a spolupráci, aby pomohly zajistit stabilitu ve světě.

Tchaj-wan se znepokojením sleduje vývoj po dvacátém komunistickém sjezdu v Číně, který v čele potvrdil prezidenta Si Ťin-pchinga na dalších pět let. Pronesl tam, že strana zahrnuje do své charty zmínku o odporu Pekingu vůči nezávislosti ostrovního státu. Nevyloučil přitom ani vojenský zásah. Tchaj-wan v reakci uvedl, že se nevzdá své suverenity a nebude ani dělat kompromisy ohledně svobody a demokracie. Kateřina Procházková z projektu Sinopsis jej v tomto přirovnala k Ukrajině - a uvedla, že má naději, že by Západ Tchaj-wan také podpořil.

V Pekingu skončil 20. sjezd čínské komunistické strany, jejíž členové do bezprecedentního třetího funkčního období zvolili generálním tajemníkem Si Ťin-pchinga. Tomu se navíc podařilo obklopit ve vedení pouze spojenci, což podle asijské zpravodajky ČT Barbory Šámalové znamená mimo jiné to, že bude pokračovat mezi Číňany neoblíbená politika nulové tolerance vůči koronaviru. Jejím prostřednictvím Peking navíc kontroluje pohyb obyvatel.

Čínský prezident Si Ťin-pching byl potvrzen do funkce generálního tajemníka Komunistické strany Číny na bezprecedentní třetí pětileté funkční období. Strana zároveň jmenovala nový sedmičlenný stálý výbor, v jehož čele stojí právě 69letý Si a v němž dominují prezidentovi spojenci. V širším 25členném politbyru chybí poprvé po čtvrtstoletí ženy, podotýkají agentury.

V Pekingu skončil dvacátý sjezd Komunistické strany Číny. V sobotu tam došlo k nečekanému incidentu – strážci v sále vyvedli z pódia bývalého čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa. Oficiální média podle agentury AFP sdělila, že se bývalý čínský vůdce „necítil dobře“. Jednání trvalo od minulé neděle a změny ve stranickém vedení by měly být zveřejněny až tuto neděli. Podle agentur z vedení vypadne premiér Li Kche-čchiang. Očekává se, že v čele strany bude na další pětileté období potvrzen současný prezident Si Ťin-pching.

Čína je na prahu zásadních změn. Na 20. sjezdu komunistické strany, která jako jediná řídí zemi, se rýsují větší mocenské posuny, než se očekávalo. A to ve prospěch prezidenta Si Ťin-pchinga, který vstupuje do bezprecedentního třetího funkčního období. Klíčové pozice v aparátu totiž mají obsadit jeho nejvěrnější spojenci.

Hongkong podle čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v posledních pěti letech přešel „od chaosu k vládnutí“. Si to řekl v projevu k začátku 20. sjezdu Komunistické strany Číny, na němž by podle očekávání měl být znovuzvolen, přestože by podle tradic čínských komunistů měl odejít do důchodu. V projevu, který byl retrospektivní, ale také načrtl politické směřování pro příští období, hovořil i o Tchaj-wanu. V souvislosti s ním hovořil o „americkém vměšování“. Zmínil se ale i o tržní ekonomice, kterou podpořil, nebo o pandemii covidu-19. Projev odměnilo přes dva tisíce posluchačů potleskem.

Tchaj-wan se nevzdá své suverenity a nebude ani dělat kompromisy ohledně svobody a demokracie. Uvedl to úřad tchajwanské prezidentky, čímž reagoval na prohlášení čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Ten v neděli na sjezdu komunistické strany v Pekingu řekl, že je pro mírové sjednocení s Tchaj-wanem, ale že Čína se nevzdá svého práva použít k tomu i sílu, bude-li vyprovokována.

V Pekingu se objevily transparenty protestující proti vedení země, zejména proti čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi. Tamní úřady je rychle odstranily. Záběry velmi nezvyklého protestu začaly ve čtvrtek kolovat na sociálních sítích. Děje se tak jen několik dní před konáním sjezdu vládnoucí Komunistické strany Číny, který začne v neděli 16. října. Informovala o tom agentura Reuters.

Čínská ekonomika zpomaluje. Na vině je mimo jiné nulová tolerance vůči šíření koronaviru nebo hypoteční krize. Ještě na začátku roku investiční banka Nomura předpokládala letošní růst ekonomiky o 4,3 procenta HDP. Nyní Světová banka hovoří o růstu kolem 2,8 procenta. Propadá se i jüan a roste nezaměstnanost.

Ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Spolu s ním tak při ceremoniálu v Kremlu učinili loutkoví zástupci těchto Ruskem okupovaných a ovládaných oblastí. Jde o mezinárodně neuznávané útvary, takzvanou „Doněckou a Luhanskou lidovou republiku“ (DNR a LNR) na východě Ukrajiny, a také o Chersonskou a Záporožskou oblast na jihu Ukrajiny, které invazní jednotky zčásti obsadily. Rusko v Radě bezpečnosti OSN vetovalo rezoluci odsuzující anexi čtyř ukrajinských oblastí. Čína nebo Indie se hlasování zdržely.

Americký prezident Joe Biden přiletěl v sobotu pozdě večer do Londýna na pondělní pohřeb královny Alžběty II. Podle britského listu The Guardian neformální jednání šéfa Bílého domu s novou britskou premiérkou Liz Trussovou, původně plánované na neděli, bylo přesunuto na středu na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Pondělní pohřeb budou podle médií provázet obří bezpečnostní manévry, očekává se pět stovek hlav států a do Londýna zamíří asi milion lidí. Má jít patrně o nejsledovanější akci v britských dějinách.

Rusové již nepočítají s tím, že by byli schopni dobýt a udržet si ukrajinské území. Proto začali útočit na kritickou infrastrukturu, domnívá se vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu a bývalý náčelník generálního štábu české armády Jiří Šedivý. Členové sněmovního zahraničního výboru Hayato Okamura (KDU-ČSL) a Jaroslav Bžoch (ANO) vnímají ruské útoky na Záporožskou jadernou elektrárnu jako projev vzteku a pomsty za vojenské neúspěchy. Podle Bžocha je ale těžké představit si, že by ruský prezident Vladimir Putin nyní uznal chybu a rozhodl o stažení z Ukrajiny. Šedivý, Okamura a Bžoch diskutovali o situaci na Ukrajině v Událostech, komentářích.

Rusko si velmi cení vyrovnaného postoje, který Peking zaujal vůči „krizi na Ukrajině“, řekl ruský vůdce Vladimir Putin svému čínskému protějšku Si Ťin-pchingovi. Informovala o tom agentura Reuters. Oba se sešli na okraj dvoudenního summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Uzbekistánu. Moskva rovněž podporuje politiku jedné Číny a odmítá „provokace“ Spojených států v Tchajwanském průlivu, řekl Putin.

Čínský prezident Si Ťin-pching ve středu přicestoval na návštěvu Kazachstánu. Je to jeho první zahraniční cesta od vypuknutí pandemie nemoci covid-19. Následně se vydá do Uzbekistánu, kde by se měl na okraj summitu Šanghajské organizace pro spolupráci setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Čínská armáda vyšle vojáky do Ruska, aby se zúčastnili společného cvičení. Do manévrů se má zapojit také Indie, Bělorusko, Mongolsko, Tádžikistán a další státy. Informuje o tom čínské ministerstvo obrany.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hledá příležitost, jak si promluvit přímo s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Řekl v rozhovoru pro South China Morning Post, Vyzval také Čínu, aby využila svého politického a ekonomického vlivu na Rusko k ukončení bojů, informovala BBC. Čína ruskou agresi neodsoudila ani nepodpořila. S Ukrajinou ji pojí významné ekonomické vazby.

Americký prezident Joe Biden telefonoval dvě hodiny se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou velmi špatné, možná nejhorší od jejich navázání. Pekingu je aktuálně trnem v oku například na srpen plánovaná cesta předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wan.