Původ trojice neidentifikovaných létajících objektů sestřelených minulý týden nad Severní Amerikou je stále neznámý. Podle prezidenta USA Joea Bidena nicméně nemají souvislost se špionážním čínským balonem sestřeleným dříve nad Atlantským oceánem ani s vojenskými aktivitami jiné země. Biden to řekl novinářům na tiskové konferenci z Bílého domu. Oznámil také, že plánuje hovořit s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
„Objekty patrně patřily soukromým společnostem a jejich účel byl rekreační nebo vědecký, mohly například studovat počasí. Příkaz k jejich sestřelení jsem vydal, protože jsme nemohli vyloučit sledování citlivých objektů. Jednali jsme z podnětu extrémní opatrnosti,“ řekl Biden a dodal, že věc konzultoval i s kanadským premiérem Justinem Trudeauem.
Američtí vládní i vojenští představitelé ve svých dosavadních prohlášeních zdůrazňovali, že první incident s čínským balonem sestřeleným nad Atlantikem s třemi zbývajícími incidenty z minulého týdne nesouvisí.
V souvislosti se sestřeleným balonem, který byl podle Američanů vybaven špionážní technikou, Biden ve čtvrtek zopakoval, že Čína podle USA provozuje vojenský program, který se zabývá špionáží pomocí vysoko letících balonů. Zdůraznil, že se nehodlá omlouvat za to, že sestřelení čínského balonu nařídil.
Americká média ve středu informovala, že balon, který přeletěl USA a americká armáda jej posléze sestřelila, Američané sledovali už od chvíle, kdy vzlétl z vojenské základny na čínském tropickém ostrově Chaj-nan.
Biden: Nechci novou studenou válku
„S Čínou udržujeme kontakt. Jsme konkurenti, ale neusilujeme o konflikt. Nechci novou studenou válku. Očekávám, že budu mluvit s prezidentem Sim a věc vyřešíme,“ řekl ve čtvrtek Biden. Termín hovoru však neuvedl.
Čínští představitelé reagovali prohlášením, že balon nad USA nebyl špionážní, nýbrž meteorologický, a obvinili naopak USA z vypouštění špionážních balonů do čínského vzdušeného prostoru. To Bílý dům popřel.
Cestu do Číny kvůli incidentu s balonem na začátku února zrušil americký ministr zahraničí Antony Blinken. Řekl, že nechtěl, aby jeho návštěvě dominovala diskuze o špionážním balonu. S čínskými protějšky měl v Pekingu řešit mimo jiné klima a bezpečnostní otázky.
S vysokým čínským diplomatem Wang Iem by se Blinken namísto toho mohl sejít na okraji Mnichovské bezpečnostní konference, která začíná v pátek.
Čínský balon sestřelila stíhačka americké armády 4. února nad Atlantským oceánem, do kterého spadly jeho trosky. Biden řekl, že balon měl pod sebou téměř tunový náklad, jehož součástí byly sledovací a vysílací zařízení.
Neidentifikované objekty posléze sestřelily stíhačky 10. února nad Aljaškou a 11. února nad kanadským teritoriem Yukon, jak oznámil premiér Trudeau. O další den později Pentagon oznámil sestřelení objektu nad Huronským jezerem, kterým prochází státní hranice mezi Kanadou a USA.
Demokratický senátor Chuck Schumer řekl v rozhovoru televize ABC, že se domnívá, že i tyto objekty byly balony. To však nepotvrdil žádný další americký představitel. Zástupci Kanady i USA v uplynulých dnech opakovali, že pátrání po troskách objektů ztěžuje zimní počasí a fakt, že poslední z nich se nachází pod hladinou jezera.
