Americký stíhací letoun v sobotu sestřelil nad Atlantským oceánem čínský balon, který byl podle Spojených států vybavený špionážní technikou. Posléze byla zahájena operace na vyzvednutí trosek. Informovala o tom agentura AP, která zároveň připomněla, že balon se dříve pohyboval mimo jiné nad citlivými vojenskými objekty. Příkaz k akci dal prezident Joe Biden. Pentagon doporučil balon sestřelit nad oceánem, aby se předešlo možným škodám při dopadu na souš.
USA sestřelily čínský balon, který považují za špionážní. Snaží se vyzvednout trosky
„Úspěšně jsme ho sestřelili. Chci pochválit letce, kteří tak učinili,“ uvedl Biden. Balon sestřelila stíhačka F-22 nadzvukovou střelou AIM-9 krátkého dosahu, a to zhruba 11 kilometrů od pobřeží státu Jižní Karolína.
„Balon, který (Čína) používala ve snaze sledovat strategická místa na pevnině Spojených států, byl sestřelen nad americkými teritoriálními vodami,“ uvedl v prohlášení americký ministr obrany Lloyd Austin. Dodal, že sestřelení nad pevninou by bylo příliš riskantní pro civilisty.
Washington v pátek uvedl, že už několik dní pozoruje čínský špionážní balon ve vzdušném prostoru USA. Čína v reakci sdělila, že incidentu lituje, balon ale označila za meteorologický. Letěl ve výšce zhruba 18 kilometrů, jeho velikost AP přirovnává ke třem školním autobusům. Washington jeho přítomnost nad americkým území označil za „jasné porušení“ svrchovanosti.
Televizní záběry ukázaly malý výbuch, po kterém začal balon klesat k vodní hladině. Na misi se podílelo více stíhacích a tankovacích letounů. V okolí létaly americké stíhačky a ve vodě byly nasazeny lodě na vylovení trosek. Úřady se snažily operaci načasovat tak, aby mohly vyzvednout co nejvíce zbytků balonu před tím, než se potopí. Pentagon již dříve odhadl, že pole trosek bude značné. Pobřežní stráž doporučila námořníkům, aby okamžitě opustili oblast.
Trosky dopadly do hloubky zhruba 14 metrů, tedy mělčeji, než se očekávalo. Zatím není jasné, jak dlouho bude trvat jejich vyzvednutí. Toho se ujalo americké námořnictvo za podpory pobřežní stráže.
Omezení leteckého provozu
Americký Úřad pro civilní letectví (FAA) před zásahem stíhaček omezil letecký provoz nad státy Severní a Jižní Karolíny. Uvedl, že tak učinil z důvodu „národní bezpečnosti“. Odlety a přílety byly zastavené na letištích v Charlestonu a Myrtle Beach v Jižní Karolíně a Wilmingtonu v Severní Karolíně. Nařízení platilo do 14:45 místního času (20:45 středoevropského času ). Stíhačka na balon vypálila kolem 14:40 místního času. FAA později oznámil, že vzdušný prostor byl znovu otevřen.
Pentagonu už v pátek informoval, že se balon pohyboval mimo jiné nad citlivými vojenskými objekty, například Malmstromovou leteckou základnou v Montaně, jednou ze tří v USA, kde se nacházejí strategické rakety. V sobotu dopoledne místního času byl podle AP spatřen nad Severní Karolínou a blížil se k pobřeží Atlantského oceánu.
Podle AP chtěl Biden balon sestřelit, už když se o něm v úterý poprvé dozvěděl. Zástupci ministerstva obrany jej ale tehdy údajně odradili z obavy, že by trosky mohly být nebezpečné při dopadu na zem.
Podle ředitele České kosmické kanceláře Jana Koláře je málo pravděpodobné, že by čínský balon „zabloudil“ nad Spojené státy omylem. „Přestože se stratosférický balon pohybuje ve velkých výškách, prostředí tam je relativně dobře známé, tudíž i předpovídatelné. Samozřejmě se může stát, že proudy atmosféry jdou směrem, který model nepředpokládá. Ale že by to bylo úplně nepředvídatelné, je málo pravděpodobné,“ řekl v pátek v Horizontu ČT24.
Kauza už má diplomatické dopady. Šéf americké diplomacie Antony Blinken kvůli incidentu odložil cestu do Pekingu plánovanou na tuto neděli. Ministr nechtěl, aby incident jeho návštěvě dominoval, a nechtěl také na situaci reagovat příliš přehnaně tím, že by cestu zrušil úplně. Do Číny se Blinken podle vyjádření svého ministerstva vydá, „jakmile to okolnosti umožní“.
V pátek Pentagon informoval, že další podobný špionážní čínský balon se vznáší nad Latinskou Amerikou. Jeho polohu blíže neupřesnil.
