Filipíny umožní americké armádě přístup do nových oblastí, díky čemuž v zemi Spojené státy po třiceti letech výrazně posílí vojenskou přítomnost. Země tak konají v rámci příprav na hrozící čínskou invazi na Tchaj-wan. K ní může podle vojenských expertů dojít v roce 2027, nebo dokonce dřív.
Americká armáda mohla doposud využívat pět filipínských základen, nyní získá přístup na další čtyři. Na společné tiskové konferenci v Manile to oznámili americký ministr obrany Lloyd Austin a jeho filipínský protějšek Carlito Galvez.
Dlouhodobí spojenci Filipíny a USA vyjadřují obavy z rozpínavosti Číny v oblasti Jihočínského moře a z napětí, jež vyvolává čínský tlak na Tchaj-wan, který Peking považuje za svou odštěpeneckou provincii.
„Neusilujeme o trvalé základny na Filipínách,“ ujistil Austin. Rozšíření spolupráce s Filipínami je podle něj příležitostí k posílení interoperability. „A také skýtá možnost účinně reagovat na humanitární události,“ dodal.
„Naše aliance přispívá k bezpečnosti obou našich demokracií a pomáhá udržovat indicko-pacifickou oblast svobodnou a otevřenou,“ řekl šéf americké obrany. „Toto úsilí je zvlášť důležité v době, kdy Čína pokračuje v prosazování nelegitimních nároků v západofilipínském moři.“
Jihočínské moře si téměř celé nárokuje Čína, proti čemuž se bouří Filipíny, Vietnam, Brunej, Malajsie a Tchaj-wan. Peking ve čtvrtek uvedl, že větší americký přístup na filipínské vojenské základny narušuje stabilitu regionu a vyvolává napětí. „Země v oblasti by měly být bdělé a neměly by se nechat využívat Spojenými státy,“ prohlásila mluvčí čínské diplomacie Mao Ning.
Austin a Galvez neupřesnili, které filipínské základny budou nově Spojeným státům otevřeny. Bývalý filipínský šéf obrany uvedl, že Spojené státy žádaly o přístup na základny na hlavním filipínském ostrově Luzon, který je blízko Tchaj-wanu, a na ostrově Palawan poblíž sporných Spratlyho ostrovů v Jihočínském moři.
Před schůzkou s Galvezem se šéf Pentagonu setkal rovněž s filipínským prezidentem Ferdinandem Marcosem mladším a ujistil ho o americké podpoře. Austin také slíbil, že do rozvoje infrastruktury na doposud Spojenými státy využívaných filipínských základnách investuje Washington více než 82 milionů dolarů (v přepočtu zhruba 1,8 miliardy korun).
Kritika z Pekingu
V osmdesátých letech minulého století měly Spojené státy na Filipínách patnáct tisíc vojáků a dvě největší základny v Asii. V roce 1991 jim ale Manila vypověděla dohodu v rámci cesty k demokracii po diktatuře prezidenta a otce nynější hlavy státu Ferdinanda Marcose. Aktuální podoba americko-filipínské spolupráce tak sice není návratem do starých kolejí, ale po třiceti letech výrazně zvýší americkou přítomnost v zemi.
Čína, která sama prudce zbrojí a na umělých ostrovech vybudovala vojenské základny, kvůli americkému kroku nyní obviňuje Washington z ohrožování míru a stability. „Bezpečnostní spolupráce mezi zeměmi má přispívat k regionálnímu míru a stabilitě a neměla by mířit proti zájmům třetí strany ani je poškozovat. USA nadále posilují své vojenské nasazení v regionu kvůli vlastním zájmům,“ reagovala mluvčí čínské diplomacie.
Váleční stratégové předpokládají, že pokud dojde k čínské invazi na Tchaj-wan, stane se tak do roku 2027. Si Ťin-pching završí třetí funkční období v čele Komunistické strany Číny a bude se rozhodovat, co dál. Američtí generálové nevylučují dokonce dřívější konflikt.
Sud střelného prachu v Indopacifiku
Čína nyní razantně zbrojí a v jejím vleku navyšují obranné rozpočty i další asijské země. Podle analytiků, se kterými mluvila Česká televize, se Indopacifik mění v geopolitický sud střelného prachu. Japonský analytik Genki Fudži tvrdí, že čínský vůdce Si potřebuje ukázat sílu před nacionalisty, a proto je hrozba invaze reálná.
„Manévry jsou jen politickou show. K vojenskému konfliktu dojde, i když může mít různé formy. Tchaj-wan si nárokuje ostrůvek v Jihočínském moři. To může být dobrý cíl pro komunisty k invazi, tedy nikoliv hlavní tchajwanský ostrov,“ myslí si Fudži.
Z pěti smluvních spojenců Washingtonu v Asii jsou Filipíny a Japonsko Tchaj-wanu nejblíž. Nejsevernější filipínský ostrov od něj dělí jen 150 kilometrů. Rozšířenou dohodou s Filipínami tak Washington zaplní mezeru v oblouku spojenectví, který sahá od Jižní Koreje a Japonska na severu až po Austrálii na jihu.
Spojené státy se už ale ohlížejí i po dalších styčných bodech. Na ostrově Tinian, který je pod americkou správou, budují základnu pro případ, že by Čína vyřadila z provozu Guam. Prostory pro americké bombardéry s jadernými zbraněmi vznikají i v severní Austrálii.
