Si Ťin-pching strana 3 z 5

Rusko nemá kvůli agresi na Ukrajině mnoho možností pro hledání spojenců, což vyhovuje Číně. Ta navzdory blízkým vztahům s Moskvou nyní navazuje i diplomatické styky s Kyjevem a její role ve válce roste. V Událostech, komentářích to uvedl politolog Aleš Karmazin z pražské Metropolitní univerzity.

Podle prezidenta Petra Pavla bylo mnoho výroků ruských představitelů z posledních let buďto lži, nebo překroucená fakta či zavádějící informace. Úterní slova ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova na jeho adresu „nemá smysl komentovat“, dodala česká hlava státu. Zmínil to na úvod návštěvy Libereckého kraje. Ruský ministr Lavrov v úterý řekl, že Pavlova věta o tom, že Čína nemá zájem na míru na Ukrajině, neodpovídá činnosti „normálního politického představitele.“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poprvé od začátku plnohodnotné ruské invaze hovořil s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Podle Zelenského vedli státníci po telefonu dlouhý a smysluplný rozhovor. Čínský vůdce podle státních médií Zelenského vyzval k jednání s Moskvou, které je podle něj jediným východiskem z ruské agrese. Kyjev vyšle do Pekingu velvyslance a Čína bude mít na Ukrajině zvláštní diplomatickou misi, vyplynulo z hovoru obou státníků. Rusko po telefonátu kritizovalo Kyjev za údajnou neochotu jednat o míru. USA či Francie hovor přivítaly.

V ruských zbraních na Ukrajině se často objevují čínské součástky, upozornil Kyjev s tím, že se jedná o díly v dronech či tancích. Oznámení přichází v době, kdy Peking utužuje obchodní i diplomatické vztahy s Moskvou a hovoří o „rostoucí důvěře mezi armádami“. V jedné z uniklých zpráv Pentagonu se navíc píše o ochotě Číny dodávat Rusku vojenské materiály maskované za civilní zboží. Podle USA ale k tomuto kroku zřejmě ještě nepřistoupila. Samotný Peking odmítá, že by vyzbrojoval jakoukoli z válčících stran. Hovoří se nicméně o tom, že do Ruska proudí pokročilé čínské technologie použitelné právě ve smrtících zbraních.

Čína si uvědomuje, že v konfliktu na Ukrajině nenastal čas pro diplomatická jednání. V rozhovoru, který v neděli zveřejnil ekonomický deník Les Echos, to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron, který tento týden jednal v Pekingu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Ohledně střetu o Tchaj-wan pak evropské země varoval, aby si nenechaly vnutit tempo, které chtějí událostem dát Čína či Spojené státy.

Jedinou správnou cestou k ukončení konfliktu na Ukrajině je politická dohoda, domnívá se čínský prezident Si Ťin-pching. Prohlásil to po pátečním soukromém setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Právě jednání o ruské agresi bylo jedním z hlavních témat jeho třídenní návštěvy Číny. Ještě před společným soukromým jednáním navštívil Macron čínské univerzitní studenty, které vyzval k tomu, aby využívali své kritické myšlení. Ve společném komuniké na konec návštěvy obě země odsoudily využití jaderných zbraní.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na čtvrteční schůzce se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem v Pekingu vyjádřil přesvědčení, že Čína dokáže Rusko „přivést k rozumu“ ohledně války na Ukrajině a přiměje zainteresované strany zasednout k jednacímu stolu. Informovala o tom agentura AFP. Macron hovořil také s novým čínským premiérem Li Čchiangem. Schůzky by mohly po letech napětí naznačit, jaké budou budoucí vztahy EU a Číny, poznamenala agentura Reuters.

Čína může díky svým blízkým vztahům s Ruskem hrát důležitou roli při hledání „cesty k míru“ na Ukrajině, uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron po svém příletu do Pekingu. Macron tam dorazil ve snaze obnovit dynamiku francouzsko-čínských politických a ekonomických vztahů. Setká se s nejvyššími čínskými státními představiteli, ale také se studenty nebo investory. Části jednání se účastní rovněž předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Saúdská Arábie a Írán, dlouholetí rivalové na Blízkém východě, se v březnu dohodly na obnově diplomatických styků. Fakt, že rozhovor zprostředkovala a moderovala Čína, dle politologa Josefa Krause z Masarykovy univerzity dokládá její mocenské ambice, jež se do oblasti Perského zálivu, ve kterém je hegemonem USA, začínají projektovat. Americká pozice už není tak neotřesitelná, jako bývala, míní. Jako nedobrou zprávu dohodu vnímá především Izrael, který Írán považuje za regionálního rivala a touží po spojenectví s Rijádem. Dohoda ale také vyvolala optimismus, že obnovení styků povede k větší stabilitě a bezpečí v regionu. Dle Krause to možné sice je, nicméně na reálné dopady si svět bude muset počkat.

Unijní špičky na summitu v Bruselu vyzvaly ve čtvrtek k vystupňování boje proti obcházení protiruských sankcí. Evropská unie by také měla podle nich usnadnit povolování ekologicky čistých a digitálních projektů a investovat do snížení své závislosti na zdrojích z Číny a dalších mimoevropských zemí.

Čínský vůdce Si Ťin-pching ve středu ráno odletěl z Moskvy. Si tak ukončil třídenní státní návštěvu země, která vede ozbrojenou agresi vůči sousední Ukrajině a čelí kvůli tomu sankcím ze strany západních zemí. Peking uvádí, že je ohledně konfliktu nestranný a zasazuje se o „mír a dialog“. Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) uvedli, že Siho „vágní diplomactiká prohlášení“ nejsou zřejmě to, v co Putin doufal – tedy potvrzení neomezeného dvoustranného partnerství obou zemí.

Stále rostoucí spolupráce Ruska a Číny je znepokojivá, je to něco, co musíme velmi bedlivě sledovat, zmínil v pořadu Události, komentáře ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (ANO) v tom vidí i neúspěch západní diplomacie. „Západu se ‚podařilo‘ tyto dvě velké mocnosti ještě sblížit,“ řekl.

Japonský premiér Fumio Kišida v úterý přicestoval do Kyjeva na neohlášenou návštěvu. Nejprve navštívil Buču, která se stala symbolem ukrajinského utrpení, a vyjádřil soustrast obětem a zraněným. Poté se v ukrajinské metropoli setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Japonsko dle Kišidy Kyjevu poskytne balík pomoci v hodnotě půl miliardy dolarů. Jeho součástí bude vojenské vybavení za třicet milionů dolarů, civilní část pomoci za 470 milionů dolarů půjde na obnovu energetiky a dalších odvětví.

Čínský prezident Si Ťin-pching během své návštěvy Moskvy pozval šéfa Kremlu Vladimira Putina do své země. Informovaly o tom v úterý ruské agentury. Putin na oplátku slíbil, že Rusko dodá Číně do roku 2030 nejméně 98 miliard metrů krychlových zemního plynu a také sto milionů tun zkapalněného plynu. Čínská hlava státu je v ruské metropoli druhým dnem, v pondělí Si neformálně jednal se svým ruským protějškem, v úterý pokračuje formální část rozhovorů.

Čínský prezident Si Ťin-pching jednal čtyři a půl hodiny na „neformální schůzce“ se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. K cestě přitom došlo jen několik dní poté, co na Putina Mezinárodní trestní soud vydal zatykač. Oba politici měli podle kremelského mluvčího Dmitrije Peskova projednat situaci na Ukrajině, čínský mírový plán, Rusko chtělo také podat „vyčerpávající“ vysvětlení vlastního pohledu na konflikt. Hlavní jednání jsou plánována na úterý.

Silný odpor Západu vůči Rusku vyvolala loňská invaze na Ukrajinu, s agresorem přerušil značnou část obchodních styků a uvalil na něj ekonomické sankce. Negativní dopad však konflikt neměl na vztah mezi Ruskem a Čínou. Autoritáře stojící v čele obou zemí, Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga, totiž pojí přátelství. Ačkoliv se Peking snaží svou pozici prezentovat jako neutrální, podle odborníků nadále straní Kremlu. Čína tak sleduje své zájmy, pád Putina a jeho režimu by totiž pro Peking byl nejméně příznivým výsledkem války na Ukrajině.

Ruský prezident Vladimir Putin podle informací Kremlu navštívil okupované ukrajinské město Mariupol. Přístav se stal symbolem ukrajinského odporu, než jej Rusko po tuhých bojích loni v květnu ovládlo. Putin měl do města přiletět vrtulníkem nedlouho poté, co v sobotu navštívil poloostrov Krym, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo v roce 2014. Kyjev na Putinovu cestu reagoval poznámkou, že se „zločinec vrací na místo svých zločinů“ s poukazem na masové hroby nalezené v okolí města. Některá média ale vyjádřila ohledně návštěvy Putina v Mariupolu pochyby.

Hlavním geopolitickým cílem Číny je konkurovat Spojeným státům. Projevuje se to mimo jiné na Blízkém východě, kde se Peking nesnaží prosadit už jen ekonomicky, ale také politicky, upozorňuje zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová. Čína podle ní dál straní Rusku a pozorně sleduje západní reakci na agresi Moskvy vůči Ukrajině, neboť sama zvažuje útok na Tchaj-wan. Západ byl měl zájem o spolupráci s Pekingem v otázce Severní Koreje, ale vzhledem k čínským zájmům není takový vývoj pravděpodobný.

Pro Čínu bude složité dosáhnout plánovaného růstu ekonomiky kolem pěti procent HDP, varoval čínský premiér Li Čchiang. Informovala o tom agentura AFP, která zároveň připomněla, že tento cíl je již tak jedním z nejnižších za poslední desítky let. Li také bez bližšího upřesnění slíbil lepší podmínky pro soukromé firmy.

Po znovuzvolení prezidenta Si Ťin-pchinga prezidentem a instalaci šanghajského komunistického vůdce Li Čchinga do role premiéra zvolil čínský parlament další členy jeho vlády. Ministrem obrany bude Li Šang-fu, který je na sankčním seznamu Spojených států. Nečekané bylo rozhodnutí ponechat ve funkcích dosavadního ministra financí Liou Kchuna a guvernéra centrální banky I Kanga, i když již měli jít do důchodu. Poslanci to učinili na přání hlavy státu, která si nechala do klíčových pozic dosadit své politické spojence.

Po jednomyslném znovuzvolení Si Ťin-pchinga čínským prezidentem zvolil čínský parlament premiérem jeho politického spojence Li Čchianga. Tato volba nebyla sice jednomyslná, ale i tak velmi jednoznačná. Li Čchiang byl dříve vůdcem komunistů v Šanghaji a zodpovídal za tvrdá opatření proti covidu-19 v tomto městě. Nyní bude mít za úkol nastartovat znovu čínskou ekonomiku.

Čínský parlament v pátek jednomyslně prezidentem zvolil dosavadní hlavu státu Si Ťin-pchinga, a to na bezprecedentní třetí pětileté funkční období. Podle agentury AP je možné, že devětašedesátiletý politik u moci zůstane doživotně. Agentura Reuters ho označuje za nejmocnějšího vůdce asijské velmoci od zakladatele komunistické Číny Mao Ce-tunga.

Miloš Zeman se během deseti let a dvou funkčních období v čele státu vydal na zhruba devadesát zahraničních cest, při kterých navštívil 34 zemí. Nejčastěji zamířil na Slovensko, do Polska a Číny. Při svých návštěvách často hovořil o zahraničních investicích. V posledních letech ale v souvislosti s pandemií covidu-19 a zdravotním stavem jeho zahraničních cest ubylo.

Čínský prezident Si Ťin-pching nezvykle přímými slovy obvinil Spojené státy a další západní země, že se snaží zpomalit vzestup Číny ve světě. Informoval o tom zpravodajský server CNN, podle něhož se tak Si vyjádřil v projevu k delegátům poradního shromáždění, které se v těchto dnech koná souběžně s plenárním zasedáním parlamentu. Ministr zahraničí Čchin Kang v souvislosti se zasedáním prohlásil, že Tchaj-wan je červenou linií, kterou Washington nesmí překročit.