Si Ťin-pching strana 3 z 5

Téměř po roce spolu usedli u jednoho stolu lídři dvou největších světových ekonomik. Americký prezident Joe Biden uvedl, že doufá, že schůzka s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem přinese obnovení „normální“ komunikace mezi oběma stranami. Na úvod setkání Biden řekl, že soupeření USA a Číny nesmí přerůst v konflikt, dosavadní jednání označil za upřímná. Si poznamenal, že se světová ekonomika vzpamatovává pomalu, zatěžuje ji podle něj protekcionismus.

Spojené státy a Čína mají za sebou další rok turbulentních vztahů. Rivalita mocností pokračuje v bezpečnostní i hospodářské sféře, vzájemný obchod přesto kvete. Peking ale popudilo omezení vývozu technologií do této asijské země, Washington pak kromě porušování lidských práv znepokojují čínské vojenské manévry u Tchaj-wanu a v Jihočínském moři. Velmoci se neshodnou ani v otázce války na Ukrajině, kde Peking odmítá odsoudit ruskou agresi a pomáhá Moskvě obcházet sankce. Obě země ale podle expertů doufají, že se napjaté vztahy podaří i díky schůzce prezidentů Joea Bidena a Si Ťin-pchinga postupně stabilizovat.

V USA se odehrála třetí debata republikánských kandidátů na amerického prezidenta. Na středeční akci, která probíhala v Miami, vystoupilo celkem pět uchazečů. Bývalý prezident Donald Trump, který o křeslo americké hlavy státu rovněž usiluje, se nezúčastnil. Podle zahraničního zpravodaje ČT Bohumila Vostala uchazeči diskutovali o konfliktu v Pásmu Gazy, zákazu TikToku nebo americké podpoře Ukrajině.

Australský premiér Anthony Albanese se v Pekingu sešel s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Během návštěvy zdůraznil význam pevných vztahů mezi oběma zeměmi a uvedl, že o sporných otázkách je důležité jednat, píše agentura Reuters. Albanese je po sedmi letech prvním předsedou australské vlády, který Čínu navštívil. Vztahy obou zemí narušil covid, omezování čínské firmy Huawei i australská kritika zacházení s lidskými právy v asijské zemi.

Čína se rozloučila s bývalým premiérem Li Kche-čchiangem. Ten do letošního března řídil ekonomiku. Byl považován za stoupence reforem i alternativu k rostoucí moci vůdce Si Ťin-pchinga. Ke konci funkčního období byl odsunut na vedlejší kolej. Okolnosti připomínají rok 1989, kdy úmrtí jiného politika vedlo k masovým protestům a jejich násilnému potlačení.

Ve věku 68 let zemřel bývalý čínský premiér Li Kche-Čchiang, informují světové agentury s odvoláním na čínská média, podle nichž expolitik podlehl infarktu. Li zastával post šéfa vlády deset let od roku 2013. Býval druhým nejmocnějším mužem vládnoucí čínské komunistické strany, napsala stanice BBC News na svém webu. Jeho pozice ale oslábla poté, co vůdce Si Ťin-pching kolem sebe soustředil veškerou moc a zpřísnil kontrolu nad hospodářstvím a společností.

Ruský vůdce Vladimir Putin se ve středu v Pekingu sešel se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem na okraj summitu k plánu takzvané nové Hedvábné stezky. Čínského prezidenta už předtím označil za drahého přítele, informuje agentura Reuters. Novináři si rovněž všimli, že Putina doprovázeli při návštěvě vojáci nesoucí takzvaný jaderný kufřík, který obsahuje kódy potřebné k odpálení nukleárních zbraní.

Peking přesvědčuje čínskou veřejnost o hrozbě, kterou podle něj představují cizinci. V rámci ideologického boje se Západem proto stupňuje kampaň proti údajným špionům. Ta přichází po přijetí trojice zákonů, které se zaměřují na kontakty čínských obyvatel a institucí s občany jiných zemí. I proto představuje nová legislativa riziko pro zahraniční firmy, které v Číně působí.

Syrský diktátor Bašár Asad se dostává z mezinárodní izolace. Na okraj asijských sportovních her ho přijala Čína, s níž uzavřel dohodu o strategickém partnerství. Letos v květnu obnovila členství Sýrie Liga arabských států (LAS) i přesto, že brutální občanská válka v zemi pokračuje už třináctým rokem. Podle organizace OSN se syrský režim nadále dopouští válečných zločinů.

Spojené státy a Vietnam povyšují své diplomatické vztahy na takzvané všeobecné strategické partnerství, které bude stát na nových obchodních dohodách o polovodičích, vzácných minerálech a potenciálně i bezpečnosti. Podrobnosti o smlouvách nicméně zatím nebyly zveřejněny. Informuje o tom agentura Reuters. Americký prezident Joe Biden se v neděli v Hanoji setkal s generálním tajemníkem komunistické strany Nguyen Phu Trongem a dalšími vysokými činiteli.

Lídři členských zemí se na víkendovém summitu skupiny G20 v Dillí dohodli na formulaci závěrečné deklarace včetně pasáže o válce na Ukrajině. V sobotu to oznámil indický premiér Naréndra Módí. Klíčová a dosud sporná pasáž o geopolitické situaci na Ukrajině podle DPA odpovídá požadavkům Ruska i Západu a hostitelská země výsledek označuje za „stoprocentní konsensus“. Podle Kyjeva je ale deklarace slabá a lídři by na ni neměli být pyšní. Státníci se v Dillí také shodli, že do bloku G20 nově přizvou Africkou unii (AU). Summit přišel i s významnou dohodou o infrastruktuře. Počítá s lepším propojením Evropy, Blízkého východu a Indie sítí železnic a přístavů. Tématem bylo i klima.

Plodnost čínských žen klesá ještě rychleji, než se očekávalo. Nové údaje ukazují, že tato asijská velmoc se v dalších letech bude nutně potýkat s velkým poklesem populace – pokud se něco dramaticky nezmění.

Vojenská rovnováha mezi Čínou a Tchaj-wanem se rychle vychyluje ve prospěch Pekingu, varovala japonská vláda. Čína usilovně zbrojí a v poslední době stále častěji narušuje tchajwanský prostor. Napětí ještě vzrostlo poté, co navštívil Spojené státy hlavní favorit na tchajwanského prezidenta Lai Ching-te. Do Tchaj-peje zase dorazil bývalý japonský premiér Taro Aso jako nejvýše postavený host z této země za posledních padesát let. Podle expertů se Čína připravuje na blokádu Tchaj-wanu.

Rusko hledá spolehlivého spojence ve zbrojním průmyslu, který by mu vzhledem k přetrvávající agresi proti Ukrajině pomohl dodávkami zbraní. I proto se podle bezpečnostního mluvčího Bílého domu Johna Kirbyho vydal Sergej Šojgu během minulého týdne do Pchjongjangu. Rusko už severokorejskou munici používá. Ukrajinští obránci si přitom postěžovali, že ta, kterou od okupantů ukořistili, je nekvalitní a nevyzpytatelná.

Americký prezident Joe Biden schválil zaslání vojenské pomoci Tchaj-wanu v hodnotě až 345 milionů dolarů (7,5 miliardy korun). Oznámil to Bílý dům. Rozhodnutí je prvním velkým balíčkem Bidenovy administrativy určeným na pomoc Tchaj-wanu v boji proti Číně, který čerpá z vlastních amerických zásob. Rozhodnutí se pravděpodobně setká s nevolí Číny, která považuje ostrov za součást svého území.

Do funkce čínského ministra zahraničí se po necelých sedmi měsících vrací Wang I. Informovala o tom agentura Nová Čína. Wang stál v čele úřadu od roku 2013 do loňského prosince, kdy jej nahradil Čchin Kang. Důvod nové výměny Peking nesdělil, sedmapadesátiletý Čchin se ale už měsíc neobjevil na veřejnosti. Čchin byl hlavním zastáncem dosavadní stále agresivnější zahraniční politiky Číny.

Čínský vůdce Si Ťin-pching v úterý oznámil, že země půjde vlastní cestou snižování emisí uhlíku. Reagoval tak na amerického vyslanec pro klima Johna Kerryho, který ho při návštěvě Pekingu vyzval k rychlejšímu řešení klimatické krize. Pro zvládnutí globální klimatické změny je Čína vzhledem ke svému populačnímu rozměru klíčová. Je největším znečišťovatelem i výrobcem zelené energie.

Cenzoři v Číně cílí na technologie pro sdílení souborů mezi cizími lidmi. Chtějí tím především bránit rychlému šíření informací z nepokojů, jako byly loňské protesty proti covidovým uzávěrám. V zemi funguje jeden z vůbec nejdůkladnějších kontrolních a sledovacích systémů. Přezdívá se mu Velká zeď čínského internetu.

Americký prezident Joe Biden si cení svého vztahu se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem a zasazuje se o stabilitu vztahů obou zemí, vzkázal v Pekingu americký zmocněnec pro klimatické otázky John Kerry. Jeho návštěva Číny navazuje na cesty šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena a ministryně financí USA Janet Yellenové v posledních týdnech, které mají podle americké diplomacie přispět ke zlepšení vzájemných vztahů.

Spojené státy a Čína mají značné neshody, ale mohou mít zdravé vztahy, řekla americká ministryně financí Janet Yellenová na závěr své čtyřdenní návštěvy Pekingu. Ta měla stejně jako červnová cesta šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena do asijské země přispět ke zlepšení vztahů obou velmocí.

Americký prezident Joe Biden označil čínského vůdce Si Ťin-pchinga za diktátora. Podle agentury Reuters to prohlásil na úterním setkání s přispěvateli na kampaň v Kalifornii. Ještě v pondělí přitom tvrdil, že vzájemné vztahy jsou na správné cestě. Peking považuje Bidenova slova za provokaci a vážné narušení politické důstojnosti Číny.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken se v pondělí setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Jedná se o signál, že se otevírají komunikační kanály mezi Washingtonem a Pekingem, míní zahraniční zpravodajka ČT Barbora Šámalová. Státníci diskutovali o Tchaj-wanu nebo o čínské roli v rusko-ukrajinské válce.

Po pěti letech přistál v Pekingu letoun s ministrem zahraničí Spojených států. Antony Blinken se poté sešel se svým čínským protějškem Čchin Kangem. Americké ministerstvo zahraničí označilo jednání za „upřímné, věcné a konstruktivní“. V pondělí by mohl Blinken jednat i s prezidentem Si Ťin-pchingem. Mimo jiné by mohli hovořit o možném setkání prezidenta Si s hlavou Spojených států Joem Bidenem.

Čína uzavřela strategické partnerství s Palestinskou autonomií. Její předseda Mahmúd Abbás při návštěvě Pekingu ocenil slib čínské vlády v regionu investovat. Podle agentury AP si chce Peking tímto krokem zajistit ekonomický a politický vliv na Blízkém východě, kde soupeří se Spojenými státy. Čína usiluje o energetické zdroje a přístup na trhy, kam by mohla exportovat své vojenské a civilní zboží.