Si Ťin-pching strana 4 z 5

Odcházející čínský premiér Li Kche-čchiang prohlásil, že by Peking měl podporovat mírový rozvoj vztahů s Tchaj-wanem, pokročit v procesu „mírového sjednocení Číny“ a zároveň podniknout rozhodné kroky proti tchajwanské nezávislosti. Řekl to na zahájení každoročního výročního zasedání čínského parlamentu. Poslanci se během něj chystají schválit více peněz pro armádu a zvolí nové vedení země. Podle odborníků potvrdí na dalších pět let v čele státu prezidenta Si Ťin-pchinga. Změny v dalších vysokých funkcích, včetně premiérské, jen upevní jeho moc.

Německý kancléř Olaf Scholz v projevu ve Spolkovém sněmu odmítl v ruské válce proti Ukrajině mír nadiktovaný Moskvou. Zdůraznil, že pokud by se Ukrajina přestala bránit, znamenalo by to její konec. Pomoc Kyjevu tak podle kancléře není jen morální povinností, ale také součástí bezpečnostního uspořádání Evropy. Šéf německé vlády rovněž vyzval Čínu, aby nevyzbrojovala Rusko a aby využila svého vlivu v Moskvě k nátlaku na odchod ruských vojáků z Ukrajiny.

Podle analytiků z Institutu pro studium války (ISW) se Kreml snaží využít čínský mírový plán ke zpomalení západních dodávek zbraní na Ukrajinu. Rétoriku mírových rozhovorů údajně Moskva použila i ke zpoždění dodávek moderních tanků Leopard 2. Nyní pro tuto strategii Rusko využívá i běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, jenž je na návštěvě Číny. Peking ovšem svým mírovým plánem podle experta sleduje výhradně vlastní zájmy.

Čína vyzvala k příměří mezi Ruskem a Ukrajinou a k zahájení mírových jednání. Informovaly o tom tiskové agentury s tím, že jde o součást dvanáctibodového plánu čínské vlády na ukončení války. Plán zveřejnilo čínské ministerstvo zahraničí na výročí masivního vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Kyjev plán odmítl, protože by podle něj válku pouze „zmrazil“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podotkl, že některé body plánu dávají smysl, s jinými nesouhlasí. Moskva plán podporuje, ale zdůrazňuje, že Kyjev má přijmout „novou územní realitu“.

Nejméně dva lidé zahynuli a více než padesát dalších se pohřešuje po neštěstí, které se stalo v uhelném dole v čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na místní média, podle nichž se zatím podařilo vyprostit šest zraněných.

Původ trojice neidentifikovaných létajících objektů sestřelených minulý týden nad Severní Amerikou je stále neznámý. Podle prezidenta USA Joea Bidena nicméně nemají souvislost se špionážním čínským balonem sestřeleným dříve nad Atlantským oceánem ani s vojenskými aktivitami jiné země. Biden to řekl novinářům na tiskové konferenci z Bílého domu. Oznámil také, že plánuje hovořit s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Čínská společnost RiseSun vlastní pozemek na okraji jihomoravské vesnice Pasohlávky od roku 2018, plánovaný areál s obytnými domy a lázněmi ale stále stavět nezačala. Projekt měl být ukázkou přílivu čínských investic do České republiky, místo toho se ale stal symbolem neúspěchů Číny v budování ekonomických vazeb nejen v Česku, píše v dnešním článku deník The New York Times. K vývoji podle něj přispívá i postoj Pekingu k ruské válce proti Ukrajině.

Filipíny umožní americké armádě přístup do nových oblastí, díky čemuž v zemi Spojené státy po třiceti letech výrazně posílí vojenskou přítomnost. Země tak konají v rámci příprav na hrozící čínskou invazi na Tchaj-wan. K ní může podle vojenských expertů dojít v roce 2027, nebo dokonce dřív.

Čínské ministerstvo zahraničí je silně nespokojeno tím, že si zvolený český prezident Petr Pavel telefonoval s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen, napsala agentura Reuters. Mluvčí čínské diplomacie Mao Ning prohlásila, že Čína proti telefonátu rezolutně protestuje. Zpochybnila také Pavlovu důvěryhodnost. Premiér Petr Fiala (ODS) v reakci uvedl, že jako suverénní stát si sami rozhodujeme, s kým si zavoláme a s kým se budeme potkávat.

Potenciální invaze na Tchaj-wan v roce 2026 by znamenala obrovské ztráty pro armády Číny, Tchaj-wanu, Japonska a USA. Vojenské ambice by se ale Pekingu nezdařilo naplnit. Píše o tom americká stanice CNN s odkazem na válečnou simulaci, kterou provedl vlivný washingtonský think tank.

Prezident Miloš Zeman hovořil v pondělí přes video s čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Mluvili o vzájemných vztazích, pozici českých firem na čínském trhu nebo o mezinárodní situaci. Podle Zemana může Čína sehrát významnou úlohu při ukončení konfliktu na Ukrajině.

Ruský vládce Vladimir Putin v pátek pozval na státní návštěvu do Moskvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Návštěva by se podle Putina mohla uskutečnit na jaře. Šéf Kremlu podle agentury TASS během telefonátu chválil stav rusko-čínských vztahů a prohlásil, že jsou nyní nejlepší za celou historii. Podle čínských médií Si Ťin-pching uvedl, že Peking bude dál zastávat objektivní postoj k válce na Ukrajině, a hovořil o možnosti mírového řešení.

Čína přestane od 8. ledna vyžadovat, aby se lidé přijíždějící do země podrobili karanténě. Bude jim stačit negativní PCR test na covid-19. S odvoláním na čínské zdravotní úřady o tom v pondělí informovala agentura Reuters, která to označuje za velký krok ke zmírnění omezení na hranicích, které byly od roku 2020 pro cizince z velké části uzavřeny.

Prezident Joe Biden se sejde s ruským diktátorem Vladimirem Putinem ve chvíli, kdy bude přesvědčen, že to má smysl. V exkluzivním rozhovoru to České televizi řekla náměstkyně amerického ministra zahraničí Wendy Shermanová, která o uplynulém víkendu navštívila Prahu. Zároveň ujistila veřejnost, že Spojené státy nepřestanou podporovat Ukrajinu. Shermanová mimo jiné zavzpomínala i na bývalou americkou ministryni zahraničí s českými kořeny Madeleine Albrightovou.

Čínský prezident Si Ťin-pching ve středu přiletěl na návštěvu do Saúdské Arábie. Peking cestu označil za svou největší diplomatickou iniciativu v arabském světě, neboť Rijád rozšiřuje globální spojenectví nad rámec dlouhodobého partnerství se Západem, uvedla agentura Reuters.

V Pekingu se v úterý konal pohřeb Ťiang Ce-mina, bývalého mocného čínského prezidenta z let 1993 až 2003 a generálního tajemníka komunistické strany v letech 1989 až 2002. Čínské úřady vyzvaly veřejnost, aby pohřeb sledovala v přímém televizním přenosu a vyjádřila tak zesnulému úctu, napsala agentura Kjódó.

Mladá generace v Číně se probudila a nebojí se vyjít do ulic, zjistila, že je to „krásné a vzrušující“, myslí si umělec a disident Badiucao. V exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi také řekl, že Západ, který často mluví o lidských právech, a přitom s Pekingem čile obchoduje, bude za pár let svého chování a vybudované závislosti na Pekingu velmi litovat. Politické protesty v čínských městech z posledního týdne vnímá Badiucao jako přelomový okamžik, který nakonec povede ke konci současného režimu. Rozhovor s umělcem pořídil David Miřejovský.

Čína bude pokračovat ve strategické komunikaci a spolupráci s Evropskou unií, slíbil v Pekingu čínský prezident Si Ťin-pching šéfovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Si ale chce, aby instituce a členské státy Unie vnímaly asijskou zemi objektivně. Čínský vůdce dal podle Michela jasně najevo, že Čína nedodává Rusku zbraně. Předseda Evropské rady zemi navštívil v době protestů proti covidovým opatřením. Čínská vláda nyní svá vyjádření o nulové toleranci vůči koronaviru mírní.

Velká přítomnost policie v centrech několika čínských měst včetně Pekingu, Šanghaje, Kantonu či Chang-čou brání novým protestům proti vládní politice nulové tolerance vůči covidu-19. V mnoha případech příslušníci bezpečnostních složek zastavují kolemjdoucí, kteří musejí ukazovat své mobilní telefony, zda v nich není podezřelý obsah nebo programy na obcházení cenzury, informovala v úterý agentura DPA.

V Číně přerostl odpor proti politice nulové tolerance k šíření nemoci covid-19 v otevřené protesty. Jde o největší protirežimní vzepětí za posledních třicet let. Směřuje i proti prezidentu Si Ťin-pchingovi, který si tvrdé potírání koronaviru vzal za své. Podle biochemika Libora Grubhoffera je tam nulová tolerance ke covidu v současnosti nesmysl. Politický a kulturní geograf Vladimír Baar podotýká, že odpor občanů změnu nemusí přinést, protože jich zatím jsou možná desítky tisíc, ale ne miliony. Situaci se věnoval pořad 90' ČT24.

Nepopsané listy papíru, státní hymna i nápadité slovní hříčky se staly způsobem, jak Číňané při víkendových protestech vyjadřovali svou nespokojenost s vládou v Pekingu a její přísnou covidovou politikou. Na prestižní pekingské univerzitě Čching-chua se například studenti vyfotografovali s Fridmanovou rovnicí, která je pojmenována po ruském fyzikovi, jehož jméno připomíná výraz „free man“, svobodný člověk, uvedla agentura AFP.

V mnohamilionové čínské Šanghaji v neděli stovky lidí znovu demonstrovaly proti přísným protikoronavirovým opatřením. S odvoláním na očitého svědka o tom informuje agentura AFP. Protesty v Číně v posledních dnech sílí a v některých městech se přelévají i do požadavku na odstoupení prezidenta Si Ťin-pchinga. Britská veřejnoprávní rozhlasová a televizní stanice BBC uvedla, že čínská policie napadla a na několik hodin zadržela jejího zpravodaje informujícího o protestu v Šanghaji.

Zatímco Moskva pokračuje ve válečném tažení způsobem, který ve 21. století očekával jen málokdo, Washington s Pekingem vedou souboj daleko současnější. Administrativa prezidenta Joea Bidena zakázala vývoz čipů a souvisejících technologií do Číny a tento trend dopadá i na evropské transakce. Důvod je prostý – obavy o národní bezpečnost.

Soud v Hongkongu v pátek vyměřil peněžitý trest 90letému kardinálovi Josephu Zenovi a dalším pěti aktivistům za to, že založili organizaci na pomoc lidem zadrženým nebo zraněným během prodemokratických protestů. Podle soudu pochybili při registraci fondu, měli ho nahlásit na policii nebo požádat o výjimku.