Si Ťin-pching strana 4 z 5

Do Číny přicestovala početná delegace z Ruska vedená tamním premiérem Michailem Mišustinem. Výpravy se účastní i řada podnikatelů včetně těch, kteří jsou kvůli agresi Moskvy vůči Ukrajině na západních sankčních seznamech. Mišustin v úvodu cesty navštívil obchodní fórum, na programu má i schůzku s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

V Indickém oceánu se potopila čínská rybářská loď, všech 39 členů posádky se pohřešuje, uvedla ve středu agentura AP s odvoláním na čínská státní média. Na palubě podle nich bylo sedmnáct Číňanů, sedmnáct Indonésanů a pět Filipínců. Příčina potopení je neznámá.

Jako symbol vytrvalosti vidí světoví lídři sobotní korunovaci britského panovníka Karla III., kterému k historickému okamžiku pogratulovali mimo jiné americký prezident Joe Biden, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová či český premiér Petr Fiala (ODS).  Blahopřání i přes chladné vztahy Pekingu s Londýnem připojil čínský prezident Si Ťin-pching. Český prezident Petr Pavel, který byl přítomen ceremoniálu ve Westminsterském opatství, zhodnotil, že v době těžkostí nabídla korunovace Britům něco sjednocujícího.

Evropská komise navrhne zákon o produkci munice v Evropské unii, předpis by měl urychlit výrobu na kontinentu. Ukrajina tento plán vítá. „Aby protiofenziva byla úspěšná, potřebujeme podporu zbraněmi a municí,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý velvyslanec Ukrajiny v Česku a náměstek ukrajinského ministra zahraničí Jevhen Perebyjnis. Okomentoval také jednání Kyjeva s Pekingem nebo cestu Ukrajiny do Evropské unie a NATO.

Peking dá tajným službám větší pravomoci včetně možnosti prověřovat data a dokumenty. Díky rozšíření protišpionážního zákona země získá nové nástroje, které ji mají připravit na možnou konfrontaci se Západem. Legislativa vystavuje riziku všechny zahraniční podniky a jejich zaměstnance, kteří v Číně působí. První úprava zákona od roku 2014 začne platit 1. července.

Ukrajinci jsou nezlomně přesvědčení, že zvítězí a budou opět svobodní, zatímco Rusko ještě smysl války nenašlo. V rozhovoru pro ČT to uvedl prezident Petr Pavel. Podle české hlavy státu je řada lidí u nás válkou frustrovaná víc než Ukrajinci, i když jim nad hlavami nelétají rakety. Z ukrajinského optimismu bychom si měli vzít příklad, míní Pavel. Volodomyra Zelenského označil po osobním setkání za odvážného muže s „unikátním citem pro situaci“. S Pavlem hovořil během návštěvy v Kyjevě zpravodaj ČT Michal Kubal.

Rusko nemá kvůli agresi na Ukrajině mnoho možností pro hledání spojenců, což vyhovuje Číně. Ta navzdory blízkým vztahům s Moskvou nyní navazuje i diplomatické styky s Kyjevem a její role ve válce roste. V Událostech, komentářích to uvedl politolog Aleš Karmazin z pražské Metropolitní univerzity.

Podle prezidenta Petra Pavla bylo mnoho výroků ruských představitelů z posledních let buďto lži, nebo překroucená fakta či zavádějící informace. Úterní slova ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova na jeho adresu „nemá smysl komentovat“, dodala česká hlava státu. Zmínil to na úvod návštěvy Libereckého kraje. Ruský ministr Lavrov v úterý řekl, že Pavlova věta o tom, že Čína nemá zájem na míru na Ukrajině, neodpovídá činnosti „normálního politického představitele.“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poprvé od začátku plnohodnotné ruské invaze hovořil s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Podle Zelenského vedli státníci po telefonu dlouhý a smysluplný rozhovor. Čínský vůdce podle státních médií Zelenského vyzval k jednání s Moskvou, které je podle něj jediným východiskem z ruské agrese. Kyjev vyšle do Pekingu velvyslance a Čína bude mít na Ukrajině zvláštní diplomatickou misi, vyplynulo z hovoru obou státníků. Rusko po telefonátu kritizovalo Kyjev za údajnou neochotu jednat o míru. USA či Francie hovor přivítaly.

V ruských zbraních na Ukrajině se často objevují čínské součástky, upozornil Kyjev s tím, že se jedná o díly v dronech či tancích. Oznámení přichází v době, kdy Peking utužuje obchodní i diplomatické vztahy s Moskvou a hovoří o „rostoucí důvěře mezi armádami“. V jedné z uniklých zpráv Pentagonu se navíc píše o ochotě Číny dodávat Rusku vojenské materiály maskované za civilní zboží. Podle USA ale k tomuto kroku zřejmě ještě nepřistoupila. Samotný Peking odmítá, že by vyzbrojoval jakoukoli z válčících stran. Hovoří se nicméně o tom, že do Ruska proudí pokročilé čínské technologie použitelné právě ve smrtících zbraních.

Čína si uvědomuje, že v konfliktu na Ukrajině nenastal čas pro diplomatická jednání. V rozhovoru, který v neděli zveřejnil ekonomický deník Les Echos, to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron, který tento týden jednal v Pekingu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Ohledně střetu o Tchaj-wan pak evropské země varoval, aby si nenechaly vnutit tempo, které chtějí událostem dát Čína či Spojené státy.

Jedinou správnou cestou k ukončení konfliktu na Ukrajině je politická dohoda, domnívá se čínský prezident Si Ťin-pching. Prohlásil to po pátečním soukromém setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Právě jednání o ruské agresi bylo jedním z hlavních témat jeho třídenní návštěvy Číny. Ještě před společným soukromým jednáním navštívil Macron čínské univerzitní studenty, které vyzval k tomu, aby využívali své kritické myšlení. Ve společném komuniké na konec návštěvy obě země odsoudily využití jaderných zbraní.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na čtvrteční schůzce se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem v Pekingu vyjádřil přesvědčení, že Čína dokáže Rusko „přivést k rozumu“ ohledně války na Ukrajině a přiměje zainteresované strany zasednout k jednacímu stolu. Informovala o tom agentura AFP. Macron hovořil také s novým čínským premiérem Li Čchiangem. Schůzky by mohly po letech napětí naznačit, jaké budou budoucí vztahy EU a Číny, poznamenala agentura Reuters.

Čína může díky svým blízkým vztahům s Ruskem hrát důležitou roli při hledání „cesty k míru“ na Ukrajině, uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron po svém příletu do Pekingu. Macron tam dorazil ve snaze obnovit dynamiku francouzsko-čínských politických a ekonomických vztahů. Setká se s nejvyššími čínskými státními představiteli, ale také se studenty nebo investory. Části jednání se účastní rovněž předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Saúdská Arábie a Írán, dlouholetí rivalové na Blízkém východě, se v březnu dohodly na obnově diplomatických styků. Fakt, že rozhovor zprostředkovala a moderovala Čína, dle politologa Josefa Krause z Masarykovy univerzity dokládá její mocenské ambice, jež se do oblasti Perského zálivu, ve kterém je hegemonem USA, začínají projektovat. Americká pozice už není tak neotřesitelná, jako bývala, míní. Jako nedobrou zprávu dohodu vnímá především Izrael, který Írán považuje za regionálního rivala a touží po spojenectví s Rijádem. Dohoda ale také vyvolala optimismus, že obnovení styků povede k větší stabilitě a bezpečí v regionu. Dle Krause to možné sice je, nicméně na reálné dopady si svět bude muset počkat.

Unijní špičky na summitu v Bruselu vyzvaly ve čtvrtek k vystupňování boje proti obcházení protiruských sankcí. Evropská unie by také měla podle nich usnadnit povolování ekologicky čistých a digitálních projektů a investovat do snížení své závislosti na zdrojích z Číny a dalších mimoevropských zemí.

Čínský vůdce Si Ťin-pching ve středu ráno odletěl z Moskvy. Si tak ukončil třídenní státní návštěvu země, která vede ozbrojenou agresi vůči sousední Ukrajině a čelí kvůli tomu sankcím ze strany západních zemí. Peking uvádí, že je ohledně konfliktu nestranný a zasazuje se o „mír a dialog“. Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) uvedli, že Siho „vágní diplomactiká prohlášení“ nejsou zřejmě to, v co Putin doufal – tedy potvrzení neomezeného dvoustranného partnerství obou zemí.

Stále rostoucí spolupráce Ruska a Číny je znepokojivá, je to něco, co musíme velmi bedlivě sledovat, zmínil v pořadu Události, komentáře ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (ANO) v tom vidí i neúspěch západní diplomacie. „Západu se ‚podařilo‘ tyto dvě velké mocnosti ještě sblížit,“ řekl.

Japonský premiér Fumio Kišida v úterý přicestoval do Kyjeva na neohlášenou návštěvu. Nejprve navštívil Buču, která se stala symbolem ukrajinského utrpení, a vyjádřil soustrast obětem a zraněným. Poté se v ukrajinské metropoli setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Japonsko dle Kišidy Kyjevu poskytne balík pomoci v hodnotě půl miliardy dolarů. Jeho součástí bude vojenské vybavení za třicet milionů dolarů, civilní část pomoci za 470 milionů dolarů půjde na obnovu energetiky a dalších odvětví.

Čínský prezident Si Ťin-pching během své návštěvy Moskvy pozval šéfa Kremlu Vladimira Putina do své země. Informovaly o tom v úterý ruské agentury. Putin na oplátku slíbil, že Rusko dodá Číně do roku 2030 nejméně 98 miliard metrů krychlových zemního plynu a také sto milionů tun zkapalněného plynu. Čínská hlava státu je v ruské metropoli druhým dnem, v pondělí Si neformálně jednal se svým ruským protějškem, v úterý pokračuje formální část rozhovorů.

Čínský prezident Si Ťin-pching jednal čtyři a půl hodiny na „neformální schůzce“ se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. K cestě přitom došlo jen několik dní poté, co na Putina Mezinárodní trestní soud vydal zatykač. Oba politici měli podle kremelského mluvčího Dmitrije Peskova projednat situaci na Ukrajině, čínský mírový plán, Rusko chtělo také podat „vyčerpávající“ vysvětlení vlastního pohledu na konflikt. Hlavní jednání jsou plánována na úterý.

Silný odpor Západu vůči Rusku vyvolala loňská invaze na Ukrajinu, s agresorem přerušil značnou část obchodních styků a uvalil na něj ekonomické sankce. Negativní dopad však konflikt neměl na vztah mezi Ruskem a Čínou. Autoritáře stojící v čele obou zemí, Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga, totiž pojí přátelství. Ačkoliv se Peking snaží svou pozici prezentovat jako neutrální, podle odborníků nadále straní Kremlu. Čína tak sleduje své zájmy, pád Putina a jeho režimu by totiž pro Peking byl nejméně příznivým výsledkem války na Ukrajině.

Ruský prezident Vladimir Putin podle informací Kremlu navštívil okupované ukrajinské město Mariupol. Přístav se stal symbolem ukrajinského odporu, než jej Rusko po tuhých bojích loni v květnu ovládlo. Putin měl do města přiletět vrtulníkem nedlouho poté, co v sobotu navštívil poloostrov Krym, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo v roce 2014. Kyjev na Putinovu cestu reagoval poznámkou, že se „zločinec vrací na místo svých zločinů“ s poukazem na masové hroby nalezené v okolí města. Některá média ale vyjádřila ohledně návštěvy Putina v Mariupolu pochyby.

Hlavním geopolitickým cílem Číny je konkurovat Spojeným státům. Projevuje se to mimo jiné na Blízkém východě, kde se Peking nesnaží prosadit už jen ekonomicky, ale také politicky, upozorňuje zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová. Čína podle ní dál straní Rusku a pozorně sleduje západní reakci na agresi Moskvy vůči Ukrajině, neboť sama zvažuje útok na Tchaj-wan. Západ byl měl zájem o spolupráci s Pekingem v otázce Severní Koreje, ale vzhledem k čínským zájmům není takový vývoj pravděpodobný.