Si Ťin-pching strana 2 z 5

Takzvané čtvrté plénum, tedy shromáždění komunistických špiček, za zavřenými dveřmi připravuje plán na následujících pět let. Má naznačit politický a ekonomický směr země v době rostoucí mezinárodní izolace a napětí se Spojenými státy. Ekonomiku oslabuje utlumená poptávka, celní válka a dlouhodobý propad realitního trhu. Plénum provází spekulace související s vyloučením několika generálů ze strany.

Evropská politická Strana evropských socialistů (PES) v pátek vyloučila ze svých řad stranu Smer slovenského premiéra Roberta Fica, potvrdil zdroj z řad evropských socialistů. Stalo se tak na kongresu Strany evropských socialistů, který se v těchto dnech koná v Amsterdamu. Socialisté už v roce 2023 pozastavili členství Smeru a jeho současného koaličního partnera, strany Hlas. Představitelé Smeru v reakci uvedli, že strana je konečně svobodná a že má nabídku od skupiny Patrioti pro Evropu.

Čína označila nejnovější cla amerického prezidenta Donalda Trumpa na čínské zboží za pokrytecká. Čínské ministerstvo obchodu upozornilo, že zavedlo omezení vývozu vzácných zemin a zařízení pro jejich zpracování, ale nezavedlo nová cla na americké výrobky. Trump v pátek reagoval na vývozní omezení Pekingu zavedením dodatečných cel na čínské zboží ve výši sta procent a novými vývozními omezeními na kritický software. Opatření mají vstoupit v platnost od 1. listopadu.

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, podle kterého plán prodeje amerických operací sociální sítě TikTok americkým a světovým investorům splní bezpečnostní požadavky zákona z roku 2024. Hodnota nové americké společnosti bude přibližně 14 miliard dolarů (přes 292 miliard korun), informovala agentura Reuters.

Čínský prezident Si Ťin-pching se poprvé zavázal k tomu, že jeho země bude dodržovat nějaké klimatické cíle. Učinil to v rámci klimatického summitu OSN v New Yorku.

Do sítě protikorupční kampaně v Číně padly další politické špičky – bývalý šéf komise pro regulaci cenných papírů a vlivný diplomat s kontakty na Západě. Protikorupční tažení prezidenta Si Ťin-pchinga trvá už přes deset let a zasahuje civilní i armádní elity. V době napjatých geopolitických vztahů a obchodní války se čínská komunistická strana připravuje na velké říjnové zasedání.

Americký prezident Donald Trump telefonicky hovořil se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem o budoucnosti platformy pro sdílení krátkých videí TikTok v USA nebo pašování drogy fentanyl do Spojených států. V prohlášení Trump naznačil, že Čína souhlasí s převzetím aktivit čínské sociální sítě v USA konsorciem amerických vlastníků. Podrobnosti dohody či zda byla dokončena, nezmínil.

Spojené státy a Čína dosáhly dohody ohledně pokračování populární čínské platformy pro sdílení krátkých videí TikTok v USA, naznačil v příspěvku na síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Dosažení rámcové dohody o aplikaci vzápětí oznámil americký ministr financí Scott Bessent, který v Madridu jedná s čínskými představiteli o vzájemných obchodních vztazích mezi USA a Čínou. Bessentova slova později potvrdila také čínská strana.

Mohutné sociální nepokoje, které vedly minulý týden k pádu nepálské vlády, sledovala s obavami Čína. Komunistická velmoc v posledních letech k nelibosti Indie prohlubuje vztahy se zeměmi jižní Asie. Nestabilní Nepál teď ale ohrožuje strategický čínský projekt Pásu a stezky.

Rusko upevňuje své obchodní i vojenské vazby na africké státy. S vedením Nigeru v létě podepsalo dohodu, která by mohla kromě školení expertů a podílu na těžbě uranu znamenat i výstavbu vůbec první jaderné elektrárny v západní Africe. Jde o součást širšího úsilí Moskvy omezit vliv Západu v regionu.

Indický premiér Naréndra Módí udělal krok ke zlepšení vztahů se svým asijským rivalem a po sedmi letech navštívil Čínu u příležitosti summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO). Fotoaparáty ho zachytily v objetí s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a ruským vládcem Vladimirem Putinem. Indie přitom dlouho budovala vztahy se Spojenými státy americkými.

Čína hostila vojenskou přehlídku k připomínce osmdesátého výročí konce druhé světové války v Asii. Čínský vládce Si Ťin-pching na zahájení podle agentury AFP prohlásil, že „lidstvo opět čelí volbě mezi mírem a válkou, mezi dialogem a střetem“. Podle analytiků se snaží zemi vykreslit jako „strážce mezinárodního řádu“. Přehlídky se zúčastnili také šéf Kremlu Vladimir Putin nebo severokorejský diktátor Kim Čong-un.

Rusko si cení nezávislé zahraniční politiky slovenské vlády, řekl ruský vládce Vladimir Putin během úterní schůzky se slovenským premiérem Robertem Ficem (Smer) v Pekingu. Podle šéfa Kremlu to má příznivý vliv na slovenské hospodářství, informovala slovenská agentura (TASR) s odkazem na zprávu ruské agentury TASS. Fico vyjádřil naději, že Rusové budou spolupracovat s Američany při výstavbě nového bloku jaderné elektrárny na Slovensku. Oba politici jsou proti členství Ukrajiny v NATO, proti jejímu vstupu do EU prý ale nic nenamítají.

Čínský prezident Si Ťin-pching v Pekingu v úterý jednal s ruským vládcem Vladimirem Putinem, informují tiskové agentury. Šéf Kremlu, jehož zemi se Západ snaží odříznout od zdrojů příjmů kvůli plnohodnotné invazi na Ukrajinu, krátce před setkáním uvedl, že usiluje o vyrovnané a oboustranně přínosné vztahy. S Putinem se v Pekingu později sešel také slovenský premiér Robert Fico (Smer). Státníci se v Číně zúčastní středečních oslav k výročí konce druhé světové války.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) se v pátek sejde s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ještě předtím se během své návštěvy Pekingu setká s vládci Ruska Vladimirem Putinem a Číny Si Ťin-pchingem. Fico to řekl v nahrávce na sociální síti.

Čína a Indie jsou odhodlané prohloubit vzájemnou spolupráci a vyřešit pohraniční spory, shodli se podle agentury AP na nedělním jednání v severočínském přístavním městě Tchien-ťin čínský prezident Si Ťin-pching a indický premiér Naréndra Módí. Ten je v Číně poprvé po sedmi letech.

Čínský vládce Si Ťin-pching odvolal v posledních letech skoro pětinu generálů včetně dvou ministrů obrany, které sám jmenoval. Post je většinou stálo vyšetřování v rámci prezidentova masivního tažení proti korupci. Podle expertů za změnami stojí i snaha o upevnění moci, a to v době spekulací o sílící kritice ve vedení Komunistické strany Číny. Rozsáhlými čistkami reagovali v minulosti na krizová období už diktátoři Josif Stalin či Mao Ce-tung.

Dánsko si předvolalo nejvýše postaveného diplomata Spojených států z ambasády v Kodani kvůli zprávám o Američanech, kteří se za pomoci vlivových kampaní snaží narušit vztahy Dánska a Grónska. Informoval o tom ve středu server veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice DR. Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjádřil přesvědčení, že by USA měly získat Grónsko, které je autonomní oblastí Dánského království.

Bezprecedentní hlasování o odvolání desítek údajně pročínských zákonodárců na Tchaj-wanu odhalilo míru polarizace politické scény i celé společnosti. Vládu a opoziční nacionalisty rozděluje hlavně otázka nastavení vztahů s Pekingem, přičemž oba tábory se navzájem označují za zrádce demokracie. Svár ještě umocnil nový seriál o fiktivní čínské invazi.

Pětatřicetiletá čínská herečka Na-š' dostala velkou roli ve dvou letošních premiérách. Její jméno ale bylo z titulků vyškrtnuto poté, co se objevily nesrovnalosti v jejích deset let starých studijních údajích z prestižní školy. Na-š' se tak zařadila na rostoucí seznam lidí, kteří v Číně schytávají kritiku kvůli svým (údajným) privilegiím. Čelí oficiálnímu vyšetřování úřadů i naštvání Číňanů potýkajících se s vedlejšími příznaky slábnoucí ekonomiky.

Nejméně třicet osm lidí zemřelo v Pekingu v důsledku přívalových dešťů a záplav, informovaly v úterý tiskové agentury. Přes 80 tisíc lidí bylo kvůli trvající hrozbě v oblasti čínské metropole evakuováno. Další oběti jsou hlášeny i ze sousední provincie Che-pej.

Unijní představitelé během čtvrtečního summitu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem vyzvali k vyváženějším obchodním vztahům. Jestliže Peking situaci nevyváží, tak Evropská unie může snížit svou míru otevřenosti vůči čínskému dovozu, naznačila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. K zachování spolupráce a otevřenosti vyzval také čínský prezident Si Ťin-pching. Evropská delegace jednala i s čínským premiérem Li Čchiangem.

Obchod a situace v rusko-ukrajinské válce budou hlavními tématy rozhovorů představitelů Evropské unie a Číny na čtvrtečním summitu v Pekingu. Navzdory očekávání snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést vysoká cla ekonomické zájmy obou subjektů zatím sblížit nedokázala. Další postup v tomto ohledu experti zpochybňují, mimo jiné i kvůli diplomatickým políčkům, které Unii zasadili zástupci čínského režimu ještě před začátkem jednání.

Latinská Amerika se v posledních letech dostává do hledáčku čínské zahraniční politiky. Peking v regionu systematicky posiluje svůj vliv prostřednictvím investic, půjček, infrastrukturních projektů a diplomatické aktivity v rámci iniciativy Pásu a stezky (BRI). Na květnovém summitu s lídry zemí Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) čínský vládce Si Ťin-pching navíc oznámil nový úvěr v hodnotě devíti miliard dolarů (207 miliard korun).