Čína vyváží vliv, ale má i starosti. USA prudce zvyšují cla na dovoz, podobný krok zvažuje také EU

3 minuty
Horizont ČT24: Čína vyváží vliv
Zdroj: ČT24

Ekonomické i bezpečnostní vazby Moskvy a Pekingu rostou od ruské invaze na Krym v roce 2014. Dva dny před počátkem okupace zbytku Ukrajiny v únoru 2022 uzavřely obě země „neomezené“ partnerství. Západ na rozdíl od izolovaného Ruska však považuje Čínu i přes všechny kontroverze stále za důležitého hráče a potenciálního partnera. Pekingu proto už roky rostou geopolitické ambice.

Zmíněné „manželství z rozumu“ z roku 2022 je výhodné pro obě strany. Rusko posílá do Číny nerostné suroviny, pro které nemá kvůli sankcím odbyt jinde. Čína naopak do Ruska vše od aut po chytré telefony nebo průmyslové stroje.

Podle Spojených států amerických také komponenty na výrobu zbraní, za což Pekingu hrozí restrikcemi. Vývoz do Ruska se zřejmě i proto za poslední dva měsíce propadl. „Vzhledem k citlivosti tématu není pravděpodobné, že se veřejně vyjádří k tomu, jak hodlají vyřešit sankce. Ale dohodnou strategii a v tichosti ji uvedou do praxe,“ řekl Vasilij Kašin, ruský nezávislý specialista na Čínu.

Přesto mluví čísla jasně: vzájemný obchod loni dosáhl v přepočtu rekordních 5,7 bilionu korun, což je o šestadvacet procent více než o rok dřív.

Statistika vzájemného obchodu Ruska a Číny 2023/24
Zdroj: ČT24

Peking má nicméně i další starosti – Spojené státy prudce zvyšují cla na dovoz z Číny, u elektromobilů je dokonce zčtyřnásobí na sto procent. Podobný, byť méně razantní krok zvažuje i Evropská unie.

Nová hedvábná stezka opět na scéně

Na nedávné návštěvě Evropy čínský prezident Si Ťin-pching nejspíše i proto strávil – kromě krátké zastávky v Paříži – většinu času v Srbsku a Maďarsku, kde jeho země výrazně investuje. Většina ostatních evropských států se od iniciativy Nové hedvábné stezky odvrací.

Tento investiční nástroj na šíření ekonomického i politického vlivu Čína spustila před jedenácti lety. Miliardové úvěry a investice povětšinou na stavbu infrastruktury běží ve 140 zemích – zejména v Asii, Africe a Jižní Americe. Výměnou za to předpokládá asijská velmoc loajalitu a podporu své domácí i mezinárodní politiky.

„Čínský paralelní řád se formuje. Dříve jsme říkali, že ho budují. Teď už vidíme, jak bude konkrétně vypadat,“ konstatoval Richard McGregor, analytik z The Lowy Institute v Sydney.

I v této oblasti však musí Čína řešit problémy – polovina zemí nedokáže své úvěry splácet a některé hotové projekty krachují. Ve vývozu zboží se ale Peking drží na špici a je největším světovým exportérem od roku 2015. Navíc se mu daří přebírat trhy, kde dříve dominoval Západ – je jedničkou na Blízkém východě, v subsaharské Africe nebo v rozvojové části Asie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 8 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 10 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 23 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...