Ekonomické i bezpečnostní vazby Moskvy a Pekingu rostou od ruské invaze na Krym v roce 2014. Dva dny před počátkem okupace zbytku Ukrajiny v únoru 2022 uzavřely obě země „neomezené“ partnerství. Západ na rozdíl od izolovaného Ruska však považuje Čínu i přes všechny kontroverze stále za důležitého hráče a potenciálního partnera. Pekingu proto už roky rostou geopolitické ambice.
Čína vyváží vliv, ale má i starosti. USA prudce zvyšují cla na dovoz, podobný krok zvažuje také EU
Horizont ČT24: Čína vyváží vliv (zdroj: ČT24)
Zmíněné „manželství z rozumu“ z roku 2022 je výhodné pro obě strany. Rusko posílá do Číny nerostné suroviny, pro které nemá kvůli sankcím odbyt jinde. Čína naopak do Ruska vše od aut po chytré telefony nebo průmyslové stroje.
Podle Spojených států amerických také komponenty na výrobu zbraní, za což Pekingu hrozí restrikcemi. Vývoz do Ruska se zřejmě i proto za poslední dva měsíce propadl. „Vzhledem k citlivosti tématu není pravděpodobné, že se veřejně vyjádří k tomu, jak hodlají vyřešit sankce. Ale dohodnou strategii a v tichosti ji uvedou do praxe,“ řekl Vasilij Kašin, ruský nezávislý specialista na Čínu.
Přesto mluví čísla jasně: vzájemný obchod loni dosáhl v přepočtu rekordních 5,7 bilionu korun, což je o šestadvacet procent více než o rok dřív.
Statistika vzájemného obchodu Ruska a Číny 2023/24
Peking má nicméně i další starosti – Spojené státy prudce zvyšují cla na dovoz z Číny, u elektromobilů je dokonce zčtyřnásobí na sto procent. Podobný, byť méně razantní krok zvažuje i Evropská unie.
Nová hedvábná stezka opět na scéně
Na nedávné návštěvě Evropy čínský prezident Si Ťin-pching nejspíše i proto strávil – kromě krátké zastávky v Paříži – většinu času v Srbsku a Maďarsku, kde jeho země výrazně investuje. Většina ostatních evropských států se od iniciativy Nové hedvábné stezky odvrací.
Tento investiční nástroj na šíření ekonomického i politického vlivu Čína spustila před jedenácti lety. Miliardové úvěry a investice povětšinou na stavbu infrastruktury běží ve 140 zemích – zejména v Asii, Africe a Jižní Americe. Výměnou za to předpokládá asijská velmoc loajalitu a podporu své domácí i mezinárodní politiky.
„Čínský paralelní řád se formuje. Dříve jsme říkali, že ho budují. Teď už vidíme, jak bude konkrétně vypadat,“ konstatoval Richard McGregor, analytik z The Lowy Institute v Sydney.
I v této oblasti však musí Čína řešit problémy – polovina zemí nedokáže své úvěry splácet a některé hotové projekty krachují. Ve vývozu zboží se ale Peking drží na špici a je největším světovým exportérem od roku 2015. Navíc se mu daří přebírat trhy, kde dříve dominoval Západ – je jedničkou na Blízkém východě, v subsaharské Africe nebo v rozvojové části Asie.