Si slíbil další investice v Maďarsku. Orbán mluví o „partnerství do každého počasí“

3 minuty
Události: Čínský prezident v Maďarsku
Zdroj: ČT24

Návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Evropě po zastávkách ve Francii a Srbsku ve čtvrtek pokračovala programem v Maďarsku, kde slíbil další investice. Si v komentáři publikovaném těsně před příletem označil Maďarsko za důležitého obchodního partnera, kterého s Čínou pojí dlouhé přátelství. Čína je jedním z pilířů nového světového řádu a Maďarsko podporuje její mírový plán pro Ukrajinu, řekl pak po vzájemném jednání maďarský premiér Viktor Orbán. Podle Pekingu sílí role Budapešti jako blízkého spojence v EU.

„Posílíme vědeckou výměnu pracovních sil a například přímé lety mezi oběma státy,“ řekl při návštěvě čínský prezident. Jeho cesta do Srbska i Maďarska má vzkřísit projekt Nové hedvábné stezky. Iniciativa chce přinést asijské investice do Evropy. Její součástí je budovaný spoj mezi Bělehradem a Budapeští. „Investici završíme buď do konce příštího roku, nebo začátkem roku 2026. Máme vybudováno zhruba 42 procent (projektu),“ zmínil maďarský ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó.

Loni pocházely tři čtvrtiny všech investic v Maďarsku z Číny, připomenul maďarský premiér Viktor Orbán. „Aktuálně jde o šest bilionů forintů (385 miliard korun),“ dodal.

Evropská unie přitom kritizuje nekalé obchodní praktiky Číny – včetně přílivu levných elektrovozů se státní podporou. Ve hře jsou vysoká cla a právě těm se Čína může vyhnout továrnami přímo v Maďarsku. Nový šestisethektarový areál vzniká na jihu země. „Pro Číňany je nyní velmi důležité přemístit alespoň část své výroby z Číny do Evropy, aby zůstali a vyráběli uvnitř Evropské unie,“ uvedl analytik ze Středoevropského centra pro asijská studia Tamás Matura.

Čínský prezident i maďarský premiér dali najevo, že jejich země dále prohloubí svou spolupráci. Podle Siho se vydají na „zlatou cestu“ v bilaterárních vztazích. Orbán zase hovořil o „partnerství do každého počasí“, které oba státy spojuje, a také o tom, že se jejich vztahy prohloubí například v oblasti jaderné energetiky. Si pak zmínil další rozvoj ekonomických, investičních a finančních vztahů.

Čínský prezident přicestoval do Maďarska ve středu večer a návštěvu zakončí v pátek.

Čínský prezident Si Ťin-pching a maďarský prezident Tamás Sulyok
Zdroj: Reuters/Koszticsak Szilard

Napětí v mezinárodních vztazích

Aktuální cesta je první návštěvou Si Ťin-pchinga v Evropě po pěti letech. Dlouholetý vůdce Číny většinu z ní věnuje Srbsku a Maďarsku, tedy státům považovaným za významné brány pro čínský vliv na starém kontinentě.

Obě země budují s Pekingem partnerství v době, kdy mezi Evropskou unií a Čínou panuje napětí také kvůli postoji k invazi ruských vojsk na Ukrajinu, pandemii covidu-19 či kritice stavu lidských práv ve druhé nejlidnatější zemi světa.

Čína navzdory Ruskem vyvolané válce Moskvu nepřímo podporuje, když jí mimo jiné poskytuje velké množství strojů, mikroelektroniky či technologií využitelných pro drony a řízené střely. Také na diplomatické úrovni ruskou invazi do sousední země zásadně nekritizuje a požaduje mírovou konferenci, s níž bude souhlasit Kyjev i Moskva.

„Jemné a bohaté jako víno Tokaji,“ popsal Si v komentáři vztahy s Maďarskem

V článku zveřejněném v maďarském provládním deníku Magyar Nemzet před svým příjezdem do Budapešti Si pochválil „dlouholeté přátelství“ s Maďarskem, které označil za „jemné a bohaté jako víno Tokaji“, čímž se odkazoval na známou vinařskou oblast. „Společně jsme prošli těžkostmi a společně jsme vzdorovali mocenské politice uprostřed nestabilní mezinárodní situace,“ nechal se slyšet Si, který vládne pevninské Číně nepřetržitě od března 2013.

Teoreticky může Si vládnout neomezeně dlouho, protože v roce 2018 parlament vyškrtl z ústavy klauzuli omezující výkon funkce prezidenta na dva po sobě následující mandáty, tedy na deset let. Současný prezident se tak stal prvním čínským vůdcem, který si upevnil třetí funkční období od roku 1976, kdy skončila diktátorská vláda Mao Ce-tunga, připomíná server Sydney Morning Herald.

Ve středečním komentáři publikovaném v deníku Magyar Nemzet komunistický vůdce označil Maďarsko za „důležitého obchodního partnera a cílovou zemi číslo jedna pro čínské investice v regionu střední a východní Evropy“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Tchaj-wan není Venezuela.“ Čína se řídí vlastní logikou, míní experti

Vojenský zásah Spojených států ve Venezuele by podle některých komentátorů mohl posloužit jako vzor pro Čínu usilující o kontrolu nad Tchaj-wanem. Řada expertů si ale myslí, že Peking bude dál postupovat obezřetně, protože se řídí vlastní vnitřní logikou, jež bere v potaz ekonomické důsledky i složitost invaze. Čína si navíc uvědomuje, že její armáda by na obrannou koalici vedenou USA ještě nemusela stačit.
před 1 hhodinou

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA odsoudily ruské použití rakety Orešnik proti Ukrajině

Spojené státy v pondělí před Radou bezpečnosti OSN odsoudily ruské použití rakety Orešnik proti Ukrajině jako nebezpečnou a nevysvětlitelnou eskalaci konfliktu. Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja veškerou kritiku odmítl, uvedla AFP.
před 3 hhodinami

Teherán svolal prorežimní manifestace, internet blokuje už přes tři dny

Íránská státní televize navzdory pokračujícím protivládním protestům tvrdí, že se situace od nedělního večera uklidnila, píše server BBC. Íráncům podle něj chodí SMS, které je zvou na manifestace na podporu režimu v řadě íránských měst. Podle platformy pro monitoring internetu NetBlocks íránské úřady celostátně blokují internet už 84 hodin. Řada Íránců BBC sdělila, že mají blokované telekomunikační spojení. EU hrozí Teheránu sankcemi.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump se ve čtvrtek sejde s lídryní venezuelské opozice Machadovou, píše Reuters

Prezident Spojených států Donald Trump se ve čtvrtek setká s venezuelskou opoziční političkou a nositelkou Nobelovy ceny za mír Maríou Corinou Machadovou, informovala v pondělí s odvoláním na představitele Bílého domu agentura Reuters. Americké speciální síly přitom 3. ledna unesly z jihoamerické země tamního autoritářského vůdce Nicoláse Madura a jeho manželku, kteří nyní před soudem v New Yorku čelí obvinění z narkoterorismu.
před 11 hhodinami

Frankfurtské letiště kvůli sněhu a mrazu zrušilo stovku letů. I spojení s Prahou

Mezinárodní letiště ve Frankfurtu nad Mohanem zrušilo v pondělí kvůli sněžení a mrazu stovku letů. Dotklo se to i spojení s Prahou. Také na německé železnici je podle společnosti Deutsche Bahn (DB) třeba počítat kvůli zimnímu počasí s omezeními. Školy v některých spolkových zemích zrušily prezenční výuku. Velmi nízké teploty hlásí také Finsko.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Loni bylo na Ukrajině zabito nejméně 2514 civilistů, tvrdí OSN

V uplynulém roce bylo kvůli bojům na Ukrajině zabito přinejmenším 2514 civilistů a dalších 12 142 jich bylo zraněno, což je více než v předešlých letech – s výjimkou roku 2022, kdy Rusko zahájilo invazi do země. Ve své nejnovější zprávě to v pondělí uvedla Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU). Celkem si ruská agrese proti sousední zemi dle ní už vyžádala životy nejméně 14 999 civilistů včetně stovek dětí, dalších 40 601 osob včetně nezletilých dle mise utrpělo zranění.
před 13 hhodinami
Načítání...