Si slíbil další investice v Maďarsku. Orbán mluví o „partnerství do každého počasí“

Události: Čínský prezident v Maďarsku (zdroj: ČT24)

Návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Evropě po zastávkách ve Francii a Srbsku ve čtvrtek pokračovala programem v Maďarsku, kde slíbil další investice. Si v komentáři publikovaném těsně před příletem označil Maďarsko za důležitého obchodního partnera, kterého s Čínou pojí dlouhé přátelství. Čína je jedním z pilířů nového světového řádu a Maďarsko podporuje její mírový plán pro Ukrajinu, řekl pak po vzájemném jednání maďarský premiér Viktor Orbán. Podle Pekingu sílí role Budapešti jako blízkého spojence v EU.

„Posílíme vědeckou výměnu pracovních sil a například přímé lety mezi oběma státy,“ řekl při návštěvě čínský prezident. Jeho cesta do Srbska i Maďarska má vzkřísit projekt Nové hedvábné stezky. Iniciativa chce přinést asijské investice do Evropy. Její součástí je budovaný spoj mezi Bělehradem a Budapeští. „Investici završíme buď do konce příštího roku, nebo začátkem roku 2026. Máme vybudováno zhruba 42 procent (projektu),“ zmínil maďarský ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó.

Loni pocházely tři čtvrtiny všech investic v Maďarsku z Číny, připomenul maďarský premiér Viktor Orbán. „Aktuálně jde o šest bilionů forintů (385 miliard korun),“ dodal.

Evropská unie přitom kritizuje nekalé obchodní praktiky Číny – včetně přílivu levných elektrovozů se státní podporou. Ve hře jsou vysoká cla a právě těm se Čína může vyhnout továrnami přímo v Maďarsku. Nový šestisethektarový areál vzniká na jihu země. „Pro Číňany je nyní velmi důležité přemístit alespoň část své výroby z Číny do Evropy, aby zůstali a vyráběli uvnitř Evropské unie,“ uvedl analytik ze Středoevropského centra pro asijská studia Tamás Matura.

Čínský prezident i maďarský premiér dali najevo, že jejich země dále prohloubí svou spolupráci. Podle Siho se vydají na „zlatou cestu“ v bilaterárních vztazích. Orbán zase hovořil o „partnerství do každého počasí“, které oba státy spojuje, a také o tom, že se jejich vztahy prohloubí například v oblasti jaderné energetiky. Si pak zmínil další rozvoj ekonomických, investičních a finančních vztahů.

Čínský prezident přicestoval do Maďarska ve středu večer a návštěvu zakončí v pátek.

Čínský prezident Si Ťin-pching a maďarský prezident Tamás Sulyok
Zdroj: Reuters/Koszticsak Szilard

Napětí v mezinárodních vztazích

Aktuální cesta je první návštěvou Si Ťin-pchinga v Evropě po pěti letech. Dlouholetý vůdce Číny většinu z ní věnuje Srbsku a Maďarsku, tedy státům považovaným za významné brány pro čínský vliv na starém kontinentě.

Obě země budují s Pekingem partnerství v době, kdy mezi Evropskou unií a Čínou panuje napětí také kvůli postoji k invazi ruských vojsk na Ukrajinu, pandemii covidu-19 či kritice stavu lidských práv ve druhé nejlidnatější zemi světa.

Čína navzdory Ruskem vyvolané válce Moskvu nepřímo podporuje, když jí mimo jiné poskytuje velké množství strojů, mikroelektroniky či technologií využitelných pro drony a řízené střely. Také na diplomatické úrovni ruskou invazi do sousední země zásadně nekritizuje a požaduje mírovou konferenci, s níž bude souhlasit Kyjev i Moskva.

„Jemné a bohaté jako víno Tokaji,“ popsal Si v komentáři vztahy s Maďarskem

V článku zveřejněném v maďarském provládním deníku Magyar Nemzet před svým příjezdem do Budapešti Si pochválil „dlouholeté přátelství“ s Maďarskem, které označil za „jemné a bohaté jako víno Tokaji“, čímž se odkazoval na známou vinařskou oblast. „Společně jsme prošli těžkostmi a společně jsme vzdorovali mocenské politice uprostřed nestabilní mezinárodní situace,“ nechal se slyšet Si, který vládne pevninské Číně nepřetržitě od března 2013.

Teoreticky může Si vládnout neomezeně dlouho, protože v roce 2018 parlament vyškrtl z ústavy klauzuli omezující výkon funkce prezidenta na dva po sobě následující mandáty, tedy na deset let. Současný prezident se tak stal prvním čínským vůdcem, který si upevnil třetí funkční období od roku 1976, kdy skončila diktátorská vláda Mao Ce-tunga, připomíná server Sydney Morning Herald.

Ve středečním komentáři publikovaném v deníku Magyar Nemzet komunistický vůdce označil Maďarsko za „důležitého obchodního partnera a cílovou zemi číslo jedna pro čínské investice v regionu střední a východní Evropy“.