Polský prezident Andrzej Duda ukončil svou čtyřdenní návštěvu Číny. Se svým protějškem Si Ťin-pchingem jednal například o snížení cel pro polské zemědělce. Duda do země zavítal už podruhé od svého zvolení v roce 2015. Doma v Polsku vyvolala současná cesta rozporuplné reakce. Podle expertů průlom ve vzájemných vztazích návštěva nepřinesla.
Duda v Číně dostal slib snížení cel pro zemědělce
Horizont ČT24: Duda v Číně (zdroj: ČT24)
Jak uvítání Dudy, tak následné jednání se Sim byly podle standardů protokolu neobvykle dlouhé – pompézní uvítací ceremoniál v srdci Pekingu zabral více než čtyři hodiny, schůzka státníků se protáhla přes hodinu.
Duda sice podle expertů na diplomacii zvolil velmi přátelský tón, otevřel ale se Sim i palčivá témata, jako je čínská podpora Moskvy ve válce na Ukrajině. „Velmi nás znepokojuje podpora, kterou Čína poskytuje Rusku. Není to zatím podpora vojenská, ale hlavně politická a ekonomická,“ prohlásil. Také informoval Si Ťin-pchinga o Moskvou vyvolané migrační krizi na polsko-běloruských hranicích.
Poprvé zamířil Duda do Číny v roce 2015, rok po ní pak získal ve Varšavě příslib investic do polské ekonomiky. Čína měla v Polsku otevírat nové firmy a stavět dálnice, investice měly přesáhnout v přepočtu bilion korun. Nakonec ale zůstalo jenom u slibů. „Velkým problémem byla stavba úseku dálnice A2 čínskou firmou Covec, k tomu nedošlo. Nepřišly ani velké investice na zelené louce,“ popsal sinolog Marcin Jacoby.
Ačkoli se na polské scéně kvůli návštěvě setkal Duda s kritikou za údajnou přílišnou servilnost, zastal se ho například premiér Donald Tusk, obecně pokládaný za Dudova rivala. „Jsem spokojen s jednáním prezidenta. Je lepší mít s Čínou co nejlepší vztahy, ne ty nejhorší,“ řekl.
Duda tentokrát z Číny přivezl příslib snížení cel pro polské zemědělce nebo zjednodušení víz pro turisty. Peking dal najevo, že výměnou chce další liberalizaci obchodu. Varšava, která zároveň dlouhodobě usiluje o pozici nejbližšího spojence USA v Evropě, bude už v říjnu čelit dilematu, zda má podpořit evropské sankce na dovoz čínských elektromobilů. Hlasování Spojené státy považují za jeden z testů transatlantického spojenectví.
