Duda v Číně dostal slib snížení cel pro zemědělce

3 minuty
Horizont ČT24: Duda v Číně
Zdroj: ČT24

Polský prezident Andrzej Duda ukončil svou čtyřdenní návštěvu Číny. Se svým protějškem Si Ťin-pchingem jednal například o snížení cel pro polské zemědělce. Duda do země zavítal už podruhé od svého zvolení v roce 2015. Doma v Polsku vyvolala současná cesta rozporuplné reakce. Podle expertů průlom ve vzájemných vztazích návštěva nepřinesla.

Jak uvítání Dudy, tak následné jednání se Sim byly podle standardů protokolu neobvykle dlouhé – pompézní uvítací ceremoniál v srdci Pekingu zabral více než čtyři hodiny, schůzka státníků se protáhla přes hodinu.

Duda sice podle expertů na diplomacii zvolil velmi přátelský tón, otevřel ale se Sim i palčivá témata, jako je čínská podpora Moskvy ve válce na Ukrajině. „Velmi nás znepokojuje podpora, kterou Čína poskytuje Rusku. Není to zatím podpora vojenská, ale hlavně politická a ekonomická,“ prohlásil. Také informoval Si Ťin-pchinga o Moskvou vyvolané migrační krizi na polsko-běloruských hranicích.

Poprvé zamířil Duda do Číny v roce 2015, rok po ní pak získal ve Varšavě příslib investic do polské ekonomiky. Čína měla v Polsku otevírat nové firmy a stavět dálnice, investice měly přesáhnout v přepočtu bilion korun. Nakonec ale zůstalo jenom u slibů. „Velkým problémem byla stavba úseku dálnice A2 čínskou firmou Covec, k tomu nedošlo. Nepřišly ani velké investice na zelené louce,“ popsal sinolog Marcin Jacoby.

Ačkoli se na polské scéně kvůli návštěvě setkal Duda s kritikou za údajnou přílišnou servilnost, zastal se ho například premiér Donald Tusk, obecně pokládaný za Dudova rivala. „Jsem spokojen s jednáním prezidenta. Je lepší mít s Čínou co nejlepší vztahy, ne ty nejhorší,“ řekl.

Duda tentokrát z Číny přivezl příslib snížení cel pro polské zemědělce nebo zjednodušení víz pro turisty. Peking dal najevo, že výměnou chce další liberalizaci obchodu. Varšava, která zároveň dlouhodobě usiluje o pozici nejbližšího spojence USA v Evropě, bude už v říjnu čelit dilematu, zda má podpořit evropské sankce na dovoz čínských elektromobilů. Hlasování Spojené státy považují za jeden z testů transatlantického spojenectví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína je dle české vlády odpovědná za kyberkampaň proti resortu zahraničí

Česká vláda označila Čínu za zodpovědnou za škodlivou kybernetickou kampaň proti jedné z komunikačních sítí ministerstva zahraničí, oznámil úřad. Čína mohla získat přístup k tisícům emailů, a to i z doby, kdy Česko předsedalo EU, píše Politico. Šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.) na síti X dodal, že nechal kvůli kyberútokům předvolat čínského velvyslance v Praze. Na ministerstvu šéf resortu zavedl nový a podle něj bezpečnější komunikační systém.
10:43Aktualizovánopřed 3 mminutami

Rusko shromažďuje přes padesát tisíc mužů u Sumské oblasti, řekl Zelenskyj

Rusko shromažďuje přes padesát tisíc vojáků poblíž ukrajinské Sumské oblasti, ale Kyjev podnikl kroky, aby zabránil Moskvě v rozsáhlé ofenzivě v tomto regionu, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Sumská oblast sousedí s ruskou Kurskou oblastí, do které loni překvapivě pronikly ukrajinské jednotky. Ruský vládce Vladimir Putin nedávno řekl, že ruská armáda vytváří „nárazníkovou bezpečnostní zónu“ podél hranic s Ukrajinou.
06:21Aktualizovánopřed 31 mminutami

Izraelští vojáci stříleli do davu Palestinců, kteří chtěli potraviny

Nejméně jeden Palestinec v úterý zemřel a 48 dalších bylo zraněno, když izraelská armáda začala střílet na dav v Pásmu Gazy, který vtrhl do střediska rozdělujícího humanitární pomoc. S odvoláním na tamní úřady to ve středu napsala agentura AP.
před 46 mminutami

Francie investovala do diskreditace výzkumu svých jaderných testů

Francouzská Komise pro atomovou energii (CEA) utratila desetitisíce eur ve snaze znevěrohodnit výzkum, který odhalil, že Paříž podceňuje zničující vliv svých jaderných testů ve Francouzské Polynésii v 60. a 70. letech minulého století. Podle deníků Le Monde a The Guardian to naznačují dokumenty získané investigativní platformou Disclose. Stalo se tak jen několik dní předtím, než má svoji zprávu o testech předložit parlamentní vyšetřovací komise.
před 1 hhodinou

Kosmická loď Starship předčasně explodovala, Musk let označuje za úspěch

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska v úterý vyslala na devátý zkušební let svou kosmickou loď Starship, informují světové agentury. Největší a nejsilnější raketa na světě, měřící 123 metrů, odstartovala z kosmodromu v jižním Texasu v úterý v 18:35 místního času (01:35 SELČ). Zhruba po půl hodině nad ní ale SpaceX ztratila kontrolu.
před 2 hhodinami

Francie učinila první krok k povolení asistovaného úmrtí

Francouzští poslanci v prvním čtení schválili návrh zákona, který umožní podat nevyléčitelně nemocným lidem smrtící preparát. Norma o asistovaném úmrtí vyvolala v zemi velkou debatu a její podoba vznikala dlouhá léta, uvedla agentura AFP. Návrh podle ní neobsahuje výrazy asistovaná sebevražda nebo eutanazie, které řada politiků odmítala, a stanovuje striktní podmínky, za kterých má pacient na pomoc s ukončením života právo.
před 2 hhodinami

V ruském zajetí zemřelo přes 200 vojáků, hlásí Ukrajina. Přeživší mluví i o mučení

O víkendu proběhla zatím největší výměna válečných zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Navracející se vojáci však hovoří o děsivých podmínkách věznění, mučení i týrání. Válčící strany si vyměňují také těla padlých a při jejich ohledání lékaři nacházejí stopy brutálního zacházení. Kyjev potvrdil, že v ruském zajetí prokazatelně zemřelo 206 příslušníků ukrajinské armády. Seznam mrtvých se ale podle odhadů úřadů bohužel ještě výrazně rozroste. Korektní zacházení s válečnými zajatci přitom jasně upravuje mezinárodní humanitární právo. Jeho vymáhání je ale v Rusku za současné situace prakticky neproveditelné. Z toho důvodu Ukrajina i mezinárodní organizace vše důkladně mapují.
před 4 hhodinami

V Řecku obvinili členy pobřežní stráže za ztroskotání lodě s běženci

Řečtí vyšetřovatelé obvinili sedmnáct členů pobřežní stráže v souvislosti s předloňským ztroskotáním lodě s běženci. Při největším takovém neštěstí ve Středozemním moři za poslední dekádu utonulo u ostrova Pylos až 650 lidí. Řecké úřady dosud jakoukoli vinu za potopení přeplněného plavidla odmítaly. Obviněné nyní čekají v příštích týdnech výslechy. Teprve pak soud rozhodne, jestli s nimi zahájí standardní řízení. Zatím není jasné ani to, jaký trest by jim mohl hrozit.
před 5 hhodinami
Načítání...