Čínská společnost RiseSun vlastní pozemek na okraji jihomoravské vesnice Pasohlávky od roku 2018, plánovaný areál s obytnými domy a lázněmi ale stále stavět nezačala. Projekt měl být ukázkou přílivu čínských investic do České republiky, místo toho se ale stal symbolem neúspěchů Číny v budování ekonomických vazeb nejen v Česku, píše v dnešním článku deník The New York Times. K vývoji podle něj přispívá i postoj Pekingu k ruské válce proti Ukrajině.
The New York Times: Průtahy u lázní v Pasohlávkách ukazují, jak slábne čínská pozice ve východní Evropě
Čínský model zahraničního podnikání spoléhá na energickou podporu lídrů daných vlád a lokálních činitelů. Bez této podpory, která se snáze udržuje v zemích s autoritářskými lídry, jako je Maďarsko a Srbsko, čínské projekty často klopýtají vlivem byrokratických překážek, tlaku od environmentálních aktivistů nebo nelichotivého mediálního pokrytí.
Když RiseSun před lety vytvářela své plány investic na jižní Moravě, stál v čele kraje hlasitý zastánce Číny Michal Hašek (ČSSD). Ve stejné době přivítal český prezident Miloš Zeman v Praze čínského lídra Si Ťin-pchinga a označil Česko za možnou „letadlovou loď čínské investiční expanze“. Dnes už Hašek hejtmanem není a Zeman brzy ve funkci skončí také, zatímco český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) hovoří o přehodnocování politických a ekonomických vztahů s Čínou vynuceném jejím postojem k Ukrajině.
„Kvůli válce se všechno změnilo,“ řekl Edward Xu, který stojí v čele váznoucího developerského projektu u Pasohlávek. Plán podle něj brzdí papírování, jakož i změna nálady Čechů vůči Číně, která ztratila přízeň veřejnosti kvůli své podpoře Moskvy. Cesta k zahájení výstavby je tak pomalá, že jihomoravský pozemek Číňanů je nyní používán k pěstování kukuřice. „Jenom doufáme, že válka bude co nejdříve ukončena,“ řekl Xu.
Podpora Číny klesá
Podle odborníka z výzkumného ústavu Asia Society Policy Institute Philippa Le Correho válka na Ukrajině urychlila prohlubování mezery mezi zájmy Číny a mnohých východoevropských a středoevropských zemí. Kdysi spolehlivou podporu pro Peking u někdejších zemí východního bloku podle něj narušují demokratické proměny i generační obměna.
„Z mého pohledu Čína východní Evropu ztratila,“ řekl Le Corre. „Jak se válka na Ukrajině protahuje, ztrácí další a další přátele,“ dodal.
Politická nejistota v demokratických zemích často znamená starosti pro čínské firmy. V Černé Hoře se ocitla pod palbou Číňany stavěná dálnice za téměř miliardu dolarů (22,2 miliardy Kč), když její hlavní zastánce a prezident Milo Djukanović v roce 2020 ztratil kontrolu nad parlamentem po volbách, které vyústily v utvoření vlády hluboce skeptické k Pekingu.
Kromě Česka také Rumunsko a trojice pobaltských zemí v důsledku vnitropolitického vývoje a zklamání z nízkých investic víceméně opustily představu, že čínské peníze představují snadnou cestu k ekonomickému růstu.
„Lidé v tomhle regionu si Čínu hodně idealizovali. Teď je situace velmi, velmi jiná,“ míní sinolog působící na Karlově univerzitě Martin Hála. Rozchod čínských a evropských zájmů podle něj přineslo zjištění, že čínské investice nejsou „jen darované peníze padající z nebes“.
Číně se nyní rozplývají výsledky mnoha let trpělivé diplomatické práce. V roce 2012 Peking přesvědčil 16 zemí střední a východní Evropy k vstupu do nového diplomatického a ekonomického bloku vedeného Čínou. Formát známý jako 16+1 se v roce 2019 rozrostl na 17+1 se vstupem Řecka, nyní už je ale evropských členů jen 14, neboť blok v posledních dvou letech opustily Litva, Lotyšsko a Estonsko. Blížící se odchod Zemana z prezidentské funkce otevírá možnost, že je nyní bude následovat i Česko.
Projekt měl přinést miliony
Čínský projekt u Pasohlávek byl součástí boomu, který se změnil v krach. Začal se rýsovat v roce 2016 s podpisem „rámcové“ dohody mezi Jihomoravským krajem a Čínskou rozvojovou bankou, která má na starosti financování infrastruktury a dalších iniciativ spojených se strategií Nové hedvábné stezky. Tehdejší hejtman Hašek slíbil, že dohoda přivede čínské společnosti připravené investovat stovky milionů dolarů.
Podle jeho nástupce Jana Grolicha (KDU-ČSL) je však dnes jediným čínským investičním projektem v regionu plán společnosti RiseSun. „Nic jiného není,“ řekl hejtman, který by prý bližší vazby na Čínu za normálních okolností viděl rád, vzhledem k válce na Ukrajině ale nemá pocit, že „Čína je na naší straně“.
RiseSun ve své snaze vybudovat rozsáhlý lázeňský areál pokračuje, ovšem stále čeká na stavební povolení a čelí riziku dalších průtahů. Firma přitom má podporu vedení Pasohlávek, které by rádo posílilo místní ekonomiku.
„Pro nás naděje stále žije,“ řekl místostarosta obce Roman Mikulášek (Moravané). Přiznal však, že dosud jediné stavební práce na pozemku čínské firmy proběhly při vybudování silnice, které bylo zaplaceno z veřejných financí.
