Čína vyzvala k příměří mezi Ruskem a Ukrajinou a k zahájení mírových jednání. Informovaly o tom tiskové agentury s tím, že jde o součást dvanáctibodového plánu čínské vlády na ukončení války. Plán zveřejnilo čínské ministerstvo zahraničí na výročí masivního vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Kyjev plán odmítl, protože by podle něj válku pouze „zmrazil“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podotkl, že některé body plánu dávají smysl, s jinými nesouhlasí. Moskva plán podporuje, ale zdůrazňuje, že Kyjev má přijmout „novou územní realitu“.
„Všechny strany by měly podporovat Rusko a Ukrajinu, aby se ubíraly shodným směrem a co nejdříve obnovily přímý dialog,“ míní čínská diplomacie. Zdůraznila, že „jaderné zbraně nesmí být použity“.
„Je třeba se postavit hrozbě či použití jaderných zbraní,“ praví dokument nazvaný Čínské stanovisko k politickému urovnání ukrajinské krize. Naléhá také, aby se obě země zdržely útoků na civilní obyvatelstvo.
Plán také vyzývá k ukončení západních sankcí proti Rusku, k přijetí opatření k zajištění jaderných zařízení, ke zřízení humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů a k zajištění vývozu obilí, jehož přerušení způsobilo globální zdražování potravin.
Kyjev je zdrženlivý, Moskva mluví o „nové územní realitě“
Zelenskyj prohlásil, že některé body čínského plánu na ukončení války smysl dávají, s jinými ale nesouhlasí. V pátek ale řekl, že s Pekingem lze spolupracovat. Ocenil mimo jiné, že Čína v plánu zohledňuje jadernou bezpečnost a územní celistvost, byť o ní hovoří pouze obecně. Důležitější než slova ale budou až konkrétní činy, zdůraznil Zelenskyj.
Poradce kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak podotkl, že podstatou čínského mírového plánu není mír, ale „zmrazení války“ a pokračování ruské okupace ukrajinského území. „Ukrajinská pozice je známá – stažení ruských vojsk k hranicím z roku 1991,“ napsal Podoljak.
Ruské ministerstvo zahraničí čínský plán podporuje. Ukrajinu vyzvalo, aby přijala „novou územní realitu“.
Šéf zahraničního výboru ruské Státní dumy Leonid Sluckij považuje čínský návrh za „vyváženější“ oproti čtvrteční rezoluci Valného shromáždění OSN, v níž 141 zemí vyzvalo Rusko, aby okamžitě stáhlo své jednotky z Ukrajiny. „V zásadě jde o plán ukončení hegemonie kolektivního Západu, plán odmítající záměnu ,síly práva‘ za ,právo síly‘, plán respektující rovné bezpečnostní zájmy zcela všech stran,“ napsal Sluckij na Telegramu.
Stanovisko Číny k válce na Ukrajině měl představit v projevu i čínský vůdce Si Ťin-pching. Není jasné, zda se jeho projev uskuteční. Zpravodajský server Newsweek informoval, že Si projev přednese v pátek před OSN. Rada bezpečnosti k jednání o míru na Ukrajině zasedne v 16 hodin středoevropského času. Mluvčí čínské diplomacie Wang Wen-pin novinářům řekl, že k prezidentově projevu „nemá žádné informace“.
Čína prohlašuje, že je v konfliktu neutrální, ale s Ruskem má silné vazby jako protiváhu vůči USA. Odmítla kritizovat ruskou invazi na Ukrajinu a vůbec ji označit za invazi, zatímco obviňuje Západ z vyprovokování a „rozdmýchávání“ konfliktu dodávkami zbraní Ukrajině.
Der Spiegel: Rusko jedná o čínských dronech
Podle Spojených států naopak Čína zvažuje, že Rusku poskytne zbraně a munici pro boje na Ukrajině. Tuto obavu vyjádřil americký ministr zahraničí Antony Blinken, který zároveň varoval Peking, že takový krok by znamenal vážný problém pro vzájemné vztahy. Čína spekulace o dodávkách zbraní Rusku odmítla.
Německý týdeník Der Spiegel ve čtvrtek ale napsal, že Rusko už jedná s čínským výrobcem o nákupu stovky dronů ZT-180 s termínem dodání v dubnu. Tyto „sebevražedné“ stroje jsou schopné nést hlavici o váze až padesát kilogramů a fungují na podobném principu jako drony šáhed íránské výroby, které už Kreml pro svou agresivní válku získal v minulosti a podle dostupných informací se dohodl i na výrobě íránských strojů na ruském území.
Podle Der Spiegel dohoda Moskvy a Pekingu zahrnuje podobný přístup. Čínský výrobce má Rusku poskytnout součástky i know-how, aby mohlo drony vyrábět na vlastním území. Měsíčně by Rusko mohlo vyrobit zhruba stovku strojů.
Mluvčí čínské diplomacie Wang v pátek zdůraznil, že „v této věci se v poslední době objevilo mnoho dezinformací a měli bychom sledovat, kdo za nimi stojí“.
Hlasování v OSN se Čína zdržela
Mírový návrh podle agentury AP rozvíjí především dlouhodobě známá čínská stanoviska, včetně odkazu na nutnost zaručit „svrchovanost, nezávislost a územní celistvost všech zemí“. Také vybízí k ukončení „mentality studené války“, což bývá standardní termín pro to, co Peking považuje za hegemonii USA a zasahování do záležitostí jiných zemí.
Zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová konstatovala, že Peking je jednoznačným ruským spojencem. Moskvě pomáhá ekonomicky, odolávat sankcím, kupuje ruské suroviny a snaží se zaplnit místa po západních firmách, které se z ruského trhu stáhly. Navíc dodává technologie dvojího užití, tedy ty, které lze vedle civilních účelů použít i k těm vojenským, například rušičky nebo navigace.
„Některé body plánu jsou jednoznačně ve prospěch Ruska. Například vyzývá k jednostrannému ukončení sankcí,“ vypichuje Šámalová a připomíná, že Čína přebírá rovněž kremelskou propagandu. Válku například nenazývá válkou, ale podle moskevské linky „speciální vojenskou operací“.
„Bezpečnost jedné země nemůže být zajištěna na úkor bezpečnosti jiných zemí a regionální bezpečnost nemůže být zajištěna posílením či dokonce rozšířením vojenských bloků,“ citovala ruská státní agentura TASS z dokumentu, který vybízí přihlížet k „legitimním zájmům a obavám všech zemí v oblasti bezpečnosti“.
K čínskému plánu se ze zahraničních politiků vyjádřil britský ministr obrany Ben Wallace, který podle agentury Reuters uvedl, že je „přesvědčený o tom, že Čína si přeje konec války na Ukrajině“.
Jen principy, žádný plán, reaguje Západ
Ukrajinská chargé d'affaires v Pekingu Žanna Leščynská podle agentury Kjódó prohlásila, že „Ukrajina vnímá jako dobrý krok, že se Čína snaží zapojit do světových snah ukončit krizi“. Velvyslanec EU v Číně Jorge Toledo na téže tiskové konferenci řekl, že Čína má jako člen Rady bezpečnosti OSN „zvláštní odpovědnost bránit a prosazovat hodnoty, které byly agresorem v této válce hrubě porušeny“.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že „Čína nesdílela mírový plán, ale pouhý soubor principů“ a podobně se vyjádřil také šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že čínské návrhy nemají přílišnou váhu, „protože Čína neodsoudila nelegální ruskou invazi“. „Na ty principy se samozřejmě podíváme, ale prizmatem toho, že Čína si vybrala stranu,“ dodala von der Leyenová s odkazem na „bezmezné přátelství“, ke kterému se Čína s Ruskem zavázala už minulý rok.
Německá vláda čínský program „rezervovaně přijala“, uvedla však, že v něm chybí zásadní body, jako je stažení ruských vojsk z Ukrajiny. „Je důležité, aby teď Čína tyto body probrala přímo s Ukrajinou. To je jediná cesta k vyváženému řešení, které bere v potaz legitimní zájmy Ukrajiny,“ řekl podle Reuters vládní mluvčí.
Šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková zdůraznila, že Ukrajina má právo se bránit. „Pokud se Ukrajina nyní přestane bránit, nebude to znamenat mír, ale konec Ukrajiny a konec našeho mezinárodního práva,“ citovala z videoprojevu Baerbockové agentura DPA.
Čína se ve čtvrtek zdržela hlasování, když Valné shromáždění OSN schválilo nezávaznou rezoluci, která vyzývá Rusko, aby ukončilo nepřátelství na Ukrajině a stáhlo svá vojska z napadené země.
