Trump nařídil Pentagonu okamžitě obnovit testy amerických jaderných zbraní

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump nařídil ministerstvu obrany USA, aby okamžitě obnovilo testy amerických jaderných zbraní. Trump to oznámil poté, co ruský vůdce Vladimir Putin prohlásil, že Rusko úspěšně otestovalo další zbraň s jaderným pohonem zvanou Poseidon, která je schopna nést jadernou hlavici. Trumpovo nařízení je odklonem od dlouholeté americké politiky v oblasti jaderných zbraní. USA naposledy otestovaly jadernou zbraň v roce 1992.

Trump tvrdí, že jaderné testy provádějí i jiné mocnosti. Žádná jaderná velmoc kromě Severní Koreje ale neprovedla v posledních více než 25 letech zkušební jadernou explozi.

„Kvůli programům (jaderných) testů jiných zemí jsem dal pokyn ministerstvu války, aby začalo na stejném základě testovat naše jaderné zbraně. Tento proces bude zahájen okamžitě,“ uvedl Trump v příspěvku na své síti Truth Social s odkazem na jím zavedený alternativní název Pentagonu.

Nebylo bezprostředně jasné, zda měl Trump na mysli zkušební jaderné výbuchy, které by prováděl Národní úřad pro jadernou bezpečnost (NNSA), jenž spadá pod ministerstvo energetiky, nebo letové testy raket schopných nést jaderné hlavice.

Pokud by to měly být zkušební výbuchy, podle bezpečnostního experta Univerzity Karlova Vlastislava Břízy to ale úplně jednoduché nebude. „Rozhodně to nebude otázka týdnů nebo měsíců, spíš to bude něco kolem jednoho dvou roků. Co jsem četl, tak vědci dokonce hovoří o tom, že by to mělo být až za tři roky z hlediska možnosti odkonzervování zařízení v nevadské poušti,“ podotkl. 

Trump v příspěvku tvrdí, že Spojené státy vlastní více jaderných zbraní než „kterákoli jiná země“. „Rusko je druhé a Čína je s odstupem třetí, ale do pěti let nás dožene,“ napsal.

Podle Federace amerických vědců (FAS) nyní všechny jaderné mocnosti světa disponují 12 100 kusy jaderných hlavic, přičemž Rusko jich má nejvíce s více než 5500 hlavicemi. Spojené státy následují s 5044 hlavicemi. Třetí největší jadernou velmocí je podle FAS Čína s šesti sty hlavicemi.

Bříza mluví o renesanci jaderných zbraní. „Doba, kdy klesal jejich počet, je nenávratně pryč,“ zmínil a podtrhl v tomto ohledu hlavně pozici Číny. Nehrozí prý ale takové počty v řádech desetitisíců, které měly v osmdesátých letech USA a tehdejší Sovětský svaz.

Předseda branného výboru Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Andrej Kartapolov uvedl, že testování jaderných zbraní Spojenými státy povede k návratu éry nepředvídatelnosti a otevřené konfrontace. K dodržování moratoria na jaderné testy a k zachování globální strategické rovnováhy a stability vyzvalo Washington čínské ministerstvo zahraničí.

Nahrávám video

Putin tvrdí, že Rusko otestovalo zbraň Poseidon

Ruský vládce Vladimir Putin ve středu prohlásil, že Rusko úspěšně otestovalo další zbraň s jaderným pohonem zvanou Poseidon. Agentury tuto zbraň označily za křížence torpéda a podvodního dronu. Zbraň je podle vojenských analytiků schopna nést jadernou hlavici, jejíž podvodní výbuch u pobřeží má vyvolat radioaktivní tsunami.

V neděli Kreml oznámil, že Moskva úspěšně otestovala novou mezikontinentální střelu s plochou dráhou letu a s jaderným pohonem označovanou Burevestnik (Buřňák), která je také schopna nést jadernou hlavici.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na Trumpovo nařízení obnovit testy amerických jaderných zbraní prohlásil, že zkoušky zbraní Burevestnik a Poseidon nelze považovat za testy jaderných zbraní a že pokud někdo k takovým zkouškám přistoupí, Rusko zareaguje odpovídajícím způsobem.

V posledních letech svůj jaderný arzenál značně rozšiřuje Čína. Severní Korea mezitím představila novou mezikontinentální balistickou raketu, kterou plánuje otestovat a jež je součástí jaderného arzenálu zřejmě schopného zasáhnout Spojené státy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 49 mminutami

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří, vzniknou bezpečnostní zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního teroristického hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 4 hhodinami

Státy EU daly podle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU v létě 2024, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a dosud je blokovalo Maďarsko.
před 5 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 7 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Budapešť a Kyjev mají „historickou“ dohodu o právech maďarské menšiny, uvedl Magyar

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...