Růst čínské ekonomiky překonal očekávání. V prvním čtvrtletí se zvedla o 4,5 procenta

Nahrávám video

Čínský hrubý domácí produkt (HDP) se v prvním letošním čtvrtletí meziročně zvýšil o 4,5 procenta. S odvoláním na tamní statistický úřad to uvedla agentura Reuters. Analytici původně očekávali čtyřprocentní růst HDP, v předchozím čtvrtletí to bylo 2,9 procenta. K rychlejšímu oživení druhé největší ekonomiky světa přispělo ukončení přísných protiepidemických opatření koncem loňského roku.

Růst je do značné míry důsledkem oživení spotřeby, protože lidé po zrušení velmi přísných covidových omezení začali znovu ve velkém navštěvovat nákupní centra a restaurace. Peking také zmírnil regulační tažení proti firmám v oblasti technologií a nemovitostí.

Čínští statistici uvedli, že ekonomika vykázala plynulé oživení, zároveň ale varovali, že jeho základy ještě nejsou pevné, a to i kvůli složité a nestálé situaci v zahraničí.

V mezičtvrtletním srovnání se HDP od ledna do března zvýšil o 2,2 procenta, což je v souladu s očekáváním analytiků. Ve čtvrtém čtvrtletí růst po zpřesnění dat činil proti předchozímu čtvrtletí 0,6 procenta, zatímco předběžná data ukazovala na nulový růst.

Na letošní rok čínská vláda stanovila cíl růstu HDP kolem pěti procent. Loni růst HDP této asijské mocnosti zpomalil na tři procenta z 8,1 procenta v předchozím roce. Analytici očekávají, že letos růst zrychlí na 5,4 procenta.

„Ty údaje z Číny za první čtvrtletí jsou slušné, udržují zemi na cestě k dosažení cíle růstu kolem pěti procent v letošním roce,“ uvedl analytik Matt Simpson ze společnosti City Index. „Pomohlo to do jisté míry zlepšit náladu na trhu v Asii. Mírně nevýrazná reakce naznačuje přetrvávající obavy, že údaje za první čtvrtletí jsou počátečním impulsem díky znovuotevření trhu a že jeho dynamika by mohla ve druhém nebo třetím čtvrtletí vyprchat,“ dodal.

Oživení v Číně je zatím nerovnoměrné. Zatímco spotřeba, služby a výdaje na infrastrukturu se zvyšují, slabší růst cen a rostoucí úspory v bankách vyvolávají pochybnosti o poptávce.

Další statistika ukázala, že růst maloobchodních tržeb v březnu zrychlil na 10,6 procenta, a přiblížil se tak dvouletému maximu. Analytici čekali růst o 7,4 procenta.

Hlavní čínské akciové indexy reagovaly na hospodářská data nejednoznačně. Hlavní index hongkongských akcií Hang Seng před koncem obchodování vykazoval pokles téměř o jedno procento zhruba na 20 590 bodů. Index CSI 300, který sleduje obchodování na burzách v Šanghaji a Šen-čenu, byl v mírném zisku a pohyboval se kolem 4160 bodů. 

Rychlý vzestup čínských elektromobilů

Zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová připomíná, že jednou z největších událostí pro výrobce aut je Šanghajský autosalon. V centru pozornosti jsou elektromobily. Čína z trhu pomalu vytlačuje světové značky. Jejich podíl klesl za tři roky o dvacet procent. Elektrifikace otevírá domácím výrobcům cestu vpřed. Přesto ti zahraniční doufají v oživení.

„V oblasti výzkumu a vývoje dochází u elektrických vozidel k mnoha změnám. Čínský trh je velmi důležitý. Každý třetí vůz německých společností se prodá v Číně,“ řekla předsedkyně Asociace německého automobilového průmyslu Hildegard Müllerová. 

Prodej aut je důležitou součástí spotřeby, která žene čínskou ekonomiku. Maloobchodní tržby v březnu překonaly očekávání, meziročně stouply skoro o 11 procent. Váznou ale investice do nemovitostí a výroba. 

Zadluženost provincií je problémem

Podle Mezinárodního měnového fondu bude mít Čína v příštích pěti letech největší podíl na celosvětovém růstu, skoro 23 procent, uvedla zpravodajka. Za Čínou bude se třinácti procenty následovat Indie. 

Tři měsíce po rychlém konci nulové tolerance ke covidu se vracejí podnikatelé, včetně českých. V Pekingu se prezentovaly strojírenské firmy, které jsou v Číně zavedené, ale tříletý lockdown jim znemožňoval komunikovat se zákazníky a poskytovat servis. „Chuť spolupracovat je bych řekl ještě daleko větší. V současné době se snažíme dovézt nové produkty na čínský trh a je vidět, že ze strany čínských partnerů je o to eminentní zájem,“ uvedl generální ředitel TOS Varnsdorf Jan Rýdl.

Časovanou bombou pro čínskou ekonomiku je vysoká zadluženost provincií, doplnila Šámalová. Dost peněz nemá víc než polovina regionálních vlád. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 19 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 23 hhodinami

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
včera v 06:30

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Evropský pohled