Růst čínské ekonomiky překonal očekávání. V prvním čtvrtletí se zvedla o 4,5 procenta

Nahrávám video
Události: Kondice čínské ekonomiky
Zdroj: ČT24

Čínský hrubý domácí produkt (HDP) se v prvním letošním čtvrtletí meziročně zvýšil o 4,5 procenta. S odvoláním na tamní statistický úřad to uvedla agentura Reuters. Analytici původně očekávali čtyřprocentní růst HDP, v předchozím čtvrtletí to bylo 2,9 procenta. K rychlejšímu oživení druhé největší ekonomiky světa přispělo ukončení přísných protiepidemických opatření koncem loňského roku.

Růst je do značné míry důsledkem oživení spotřeby, protože lidé po zrušení velmi přísných covidových omezení začali znovu ve velkém navštěvovat nákupní centra a restaurace. Peking také zmírnil regulační tažení proti firmám v oblasti technologií a nemovitostí.

Čínští statistici uvedli, že ekonomika vykázala plynulé oživení, zároveň ale varovali, že jeho základy ještě nejsou pevné, a to i kvůli složité a nestálé situaci v zahraničí.

V mezičtvrtletním srovnání se HDP od ledna do března zvýšil o 2,2 procenta, což je v souladu s očekáváním analytiků. Ve čtvrtém čtvrtletí růst po zpřesnění dat činil proti předchozímu čtvrtletí 0,6 procenta, zatímco předběžná data ukazovala na nulový růst.

Na letošní rok čínská vláda stanovila cíl růstu HDP kolem pěti procent. Loni růst HDP této asijské mocnosti zpomalil na tři procenta z 8,1 procenta v předchozím roce. Analytici očekávají, že letos růst zrychlí na 5,4 procenta.

„Ty údaje z Číny za první čtvrtletí jsou slušné, udržují zemi na cestě k dosažení cíle růstu kolem pěti procent v letošním roce,“ uvedl analytik Matt Simpson ze společnosti City Index. „Pomohlo to do jisté míry zlepšit náladu na trhu v Asii. Mírně nevýrazná reakce naznačuje přetrvávající obavy, že údaje za první čtvrtletí jsou počátečním impulsem díky znovuotevření trhu a že jeho dynamika by mohla ve druhém nebo třetím čtvrtletí vyprchat,“ dodal.

Oživení v Číně je zatím nerovnoměrné. Zatímco spotřeba, služby a výdaje na infrastrukturu se zvyšují, slabší růst cen a rostoucí úspory v bankách vyvolávají pochybnosti o poptávce.

Další statistika ukázala, že růst maloobchodních tržeb v březnu zrychlil na 10,6 procenta, a přiblížil se tak dvouletému maximu. Analytici čekali růst o 7,4 procenta.

Hlavní čínské akciové indexy reagovaly na hospodářská data nejednoznačně. Hlavní index hongkongských akcií Hang Seng před koncem obchodování vykazoval pokles téměř o jedno procento zhruba na 20 590 bodů. Index CSI 300, který sleduje obchodování na burzách v Šanghaji a Šen-čenu, byl v mírném zisku a pohyboval se kolem 4160 bodů. 

Rychlý vzestup čínských elektromobilů

Zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová připomíná, že jednou z největších událostí pro výrobce aut je Šanghajský autosalon. V centru pozornosti jsou elektromobily. Čína z trhu pomalu vytlačuje světové značky. Jejich podíl klesl za tři roky o dvacet procent. Elektrifikace otevírá domácím výrobcům cestu vpřed. Přesto ti zahraniční doufají v oživení.

„V oblasti výzkumu a vývoje dochází u elektrických vozidel k mnoha změnám. Čínský trh je velmi důležitý. Každý třetí vůz německých společností se prodá v Číně,“ řekla předsedkyně Asociace německého automobilového průmyslu Hildegard Müllerová. 

Prodej aut je důležitou součástí spotřeby, která žene čínskou ekonomiku. Maloobchodní tržby v březnu překonaly očekávání, meziročně stouply skoro o 11 procent. Váznou ale investice do nemovitostí a výroba. 

Zadluženost provincií je problémem

Podle Mezinárodního měnového fondu bude mít Čína v příštích pěti letech největší podíl na celosvětovém růstu, skoro 23 procent, uvedla zpravodajka. Za Čínou bude se třinácti procenty následovat Indie. 

Tři měsíce po rychlém konci nulové tolerance ke covidu se vracejí podnikatelé, včetně českých. V Pekingu se prezentovaly strojírenské firmy, které jsou v Číně zavedené, ale tříletý lockdown jim znemožňoval komunikovat se zákazníky a poskytovat servis. „Chuť spolupracovat je bych řekl ještě daleko větší. V současné době se snažíme dovézt nové produkty na čínský trh a je vidět, že ze strany čínských partnerů je o to eminentní zájem,“ uvedl generální ředitel TOS Varnsdorf Jan Rýdl.

Časovanou bombou pro čínskou ekonomiku je vysoká zadluženost provincií, doplnila Šámalová. Dost peněz nemá víc než polovina regionálních vlád. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 7 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...