Barbora Šámalová strana 3 z 4

Německo muselo podle kancléřky Angely Merkelové (CDU) přistoupit k rázným karanténním opatřením, neboť do několika týdnů by zdravotnický systém zahltili pacienti s koronavirem. Řekla to v projevu ve Spolkovém sněmu. Německo zavede od pondělí 2. listopadu do konce měsíce rozsáhlou karanténní uzávěru. Celoplošná karanténní opatření zavádí od pátku i Francie, Španělsko prodloužilo nouzový stav. Na čtvrteční videokonferenci se prezidenti a premiéři zemí Evropské unie shodli na tom, že by Evropská komise měla zajistit spravedlivou distribuci vakcín, až budou k dispozici, řekl předseda Evropské rady Charles Michel.

Čína eviduje nejvyšší nárůst bezpříznakových případů koronaviru za několik měsíců – ve městě Kašgar jich testy odhalily 137. Úřady proto plánují otestovat několik milionů lidí. V zemi, ze které se covid-19 rozšířil do světa, se nicméně daří držet šíření onemocnění pod kontrolou. Například v Pekingu se už život vrátil téměř do normálu, vylíčila zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová.

Již více než čtyři miliony lidí podstoupily od neděle testy na koronavirus ve východočínském městě Čching-tao, které se po objevu malého ohniska nákazy rozhodlo otestovat na přítomnost viru SARS-CoV-2 všech devět milionů obyvatel. Zdravotnické úřady města uvedly, že u 1,9 milionu odběrů už jsou známy výsledky a žádný z nich nebyl pozitivní. Tématu se věnovala zpravodajka ČT Barbora Šámalová.

Severní Korea slaví pětasedmdesáté výročí vzniku vládnoucí Strany práce, vůdce Kim Čong-un na oslavách v Pchjongjangu řekl, že KLDR v případě ohrožení uvede jaderné zbraně do pohotovosti. Kritice Západu a Spojených států amerických se ale tentokrát vyhnul. Soustředil se na domácí publikum, vrcholem oslav byla noční vojenská přehlídka i s novými raketami. Kim opět připomněl, že KLDR doposud neeviduje žádný případ nákazy koronavirem, což odborníci zpochybňují.

Čína už víc než měsíc zadržuje 12 hongkongských aktivistů, které dopadla námořní hlídka při útěku na Tchaj-wan. Nepouští k nim právní pomoc a rodiny dodnes nemají žádné informace. Jedná se o mladé lidi, kteří se zapojili do loňských protestů, jež ochromily Hongkong na řadu měsíců a vedly Peking k přijetí kontroverzního zákona o národní bezpečnosti.

V Číně byl k osmnácti rokům vězení odsouzen někdejší vlivný realitní magnát Žen Č'-čchiang, který otevřeně kritizoval tamního prezidenta Si Ťin-pchinga. Byl shledán vinným z korupce, úplatkářství a zpronevěry veřejných financí. V úterý o tom informovala agentura Reuters s odvoláním na soud v Pekingu.

Vztahy USA a Číny se začaly pomalu zhoršovat od inaugurace Donalda Trumpa. Začalo to obchodní válkou, zavedením cel na zboží, zakázáním technologií Huawei a letos se situace vyhrotila kvůli koronaviru. Americká vláda také kritizuje utlačování Ujgurů v Sin-ťiangu, čínské zbrojení a v posledním roce zavedení zákona o národní bezpečnosti v Hongkongu. Ministr zahraničí Mike Pompeo, který je v současnosti na návštěvě v Česku, za své postoje čelí urážlivé čínské propagandě. Situaci přiblížila zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová.

Hongkongská policie rozehnala protestující, kteří si připomněli rok od útoku gangsterů na lidi vracející se z demonstrací ve čtvrti Jüe Lung. Úřady incident dodnes řádně nevyšetřily a nikoho nepotrestaly, přestože zranění utrpěly desítky lidí. Okolnosti vrhají na policii podezření z korupce, připomínání rok starých událostí zůstává zakázané. Tématu se věnovala zahraniční zpravodajka ČT Barbora Šámalová.

Čínu od června sužují vydatné deště, které v zemi vyvolaly záplavy. Vysokým stavem vody je zasaženo téměř celé území pevninské Číny s výjimkou západních oblastí jako Tibet a Sin-ťiang. Nejvíce postiženou provincií je Chu-pej, odkud se loni rozšířila nákaza koronaviru. Materiální škody se odhadují na stovky milionů dolarů, tvrdí zahraniční zpravodajka ČT Barbora Šámalová.

Spojené státy přestanou připisovat Hongkongu zvláštní status, americký prezident Donald Trump nařídil, aby Washington k poloautonomnímu čínskému regionu přistupoval jako ke zbytku pevninské Číny. Bílý dům tak reaguje na přijetí nového bezpečnostního zákona pro Hongkong, který prosadil Peking. Trump zároveň podepsal zákon, který uvaluje sankce na banky spolupracující s čínskými představiteli, kteří se podíleli na přijetí této normy. Peking mezitím pohrozil vlastními sankcemi proti USA.

V Hongkongu vešel v platnost kontroverzní bezpečnostní zákon připravený Pekingem. Občané přístavního města zatčení na jeho základě by mohli být souzeni i v pevninské Číně, uvedla agentura Reuters s odvoláním na prohlášení vysoce postaveného čínského představitele. Hongkongská správkyně Carrie Lamová zákon označila za „historický krok“, který má obnovit stabilitu společnosti. Kroky Číny kritizují představitelé států Evropské unie, USA i NATO. Podle britské vlády zákon porušuje britsko-čínskou dohodu o převzetí Hongkongu pod správu Číny.

Zákon o národní bezpečnosti pro Hongkong, který připravila Čína, by mohl ve velkoměstě začít platit už od 1. července. Tedy ode dne, kdy si Hongkong připomene 23 let od návratu pod čínskou správu. Podle zpravodajky ČT Barbory Šámalové by ho Peking mohl využít mimo jiné pro potlačení pochodu za svobodné volby, který se u příležitosti výročí tradičně koná, a pro znemožnění kandidatury demokratických uchazečů v zářijových volbách.

KLDR výbuchem zničila styčný úřad obou korejských států. Severokorejská armáda navíc pohrozila návratem do demilitarizovaných zón, stanovených mezikorejskými mírovými dohodami. Učiní tak, pokud aktivisté z Jižní Koreje nepřestanou na sever pomocí balonů posílat letáky kritizující severokorejský režim.

Peking ve snaze zastavit šíření nákazy koronavirem zvýšil výstrahu na druhý nejvyšší stupeň. Uzavřel také veškeré školy, omezil veřejnou dopravu směřující pryč z metropole, uzavřel další rezidenční čtvrti a obří tržiště Sin-fa-ti poté, co se od čtvrtka v čínském hlavním městě objevilo 106 nových případů. Tyto údaje vyvolávají obavy z nové vlny epidemie v zemi, kde se koronavirus loni koncem roku objevil poprvé.

Čína se postupně vzpamatovává z měsíců nejistoty způsobené šířením koronaviru. Bezprecedentní pandemie se podepsala vedle zdraví lidí i na jejich psychice. Jedním z vedlejších efektů je v nejlidnatější zemi světa vzestup rozvodovosti. Krize a izolace byly zkouškou pro nejeden manželský pár. Na druhou stranu ale rovněž stoupl počet svateb.

Policie v Hongkongu použila slzný plyn k rozehnání demonstrace proti zákonu o národní bezpečnosti navrhovanému Pekingem. Protest úřady označily za nezákonný. V centru města se sešly stovky až tisíce lidí, kteří provolávali hesla prodemokratického hnutí. Podle agentury AFP byl minimálně jeden účastník protestu zadržen. Čínský ministr zahraničí Wang I zákon hájí a řekl, že k zajištění bezpečnosti v Hongkongu je právní reforma nezbytná. Poradce amerického prezidenta Robert O'Brien pohrozil pro případ přijetí zákona sankcemi.

V Pekingu v pátek začalo každoroční zasedání čínského zákonodárného sboru. Parlament se vzhledem k pandemii covidu-19 sešel po zhruba dvouměsíčním odkladu. Úvodem čínský premiér Li Kche-čchiang oznámil, že si země letos nestanoví cíl růstu HDP. Klíčovým bodem je také zveřejnění vojenského rozpočtu. Kontroverze pak budí záměr Pekingu zavést nový zákon o národní bezpečnosti v Hongkongu. 

Čína evidovala za pondělí pouze jeden nový případ nákazy koronavirem a země se pomalu probouzí k normálnímu životu, například v Šanghaji otevřeli zábavní park Disneyland. Naopak u hranic s Ruskem a Severní Korejí jsou opatření nadále přísná a na některých místech platí zákaz vycházení, referuje čínská zpravodajka ČT Barbora Šámalová.

Po čtyřech a půl letech by měl v neděli vyjít na svobodu čínský právník Wang Čchüan-čang. Patří k jedněm z obětí rozsáhlého zatýkání obhájců práv v Číně v roce 2015. Známé je jako zátah 709, došlo k němu 9. července. Zákrok tehdy kritizovala Evropská unie, podle které byli zadržení mučeni.

Pevninská Čína hlásí pokles nových případů koronaviru. V neděli v zemi přibylo 31 nemocných, žádný z těchto pacientů přitom nebyl z provincie Chu-pej, která byla původním epicentrem nákazy. Podle médií ale panují pochybnosti, jestli vláda udává skutečná čísla. Odhady hovoří o tom, že jenom ve Wu-chanu počet mrtvých přesáhl čtyřicet tisíc, uvedla zpravodajka ČT ve východní Asii Barbora Šámalová. U tamních krematorií se podle ní tvoří fronty.

Epidemie koronaviru má bizarní dopady v Hongkongu, kde se lidé snaží předzásobit toaletním papírem a regály místy zejí prázdnotou. Policie tento týden zadržela dva muže podezřelé z loupežného přepadení řidiče dodávky, který převážel stovky rolí. Třetí muž je na útěku, ale kořist se úřadům podařilo nalézt, uvedla agentura AFP.

Čína stále bojuje s epidemií koronaviru. Nemoc, která už si vyžádala jeden a půl tisíce lidských životů, způsobuje také ekonomické ztráty. Oslabují akciové trhy, zemi chybějí suroviny, řada továren zůstala po novoročních svátcích zavřená. Podle analytiků je zatím předčasné odhadovat konečné finanční dopady, slabost druhé největší ekonomiky planety ale může pocítit většina světa.

V čínské společnosti vládne podle sinologa Martina Kříže přísná cenzura, ale i automatická autocenzura. Kdo se na internetu vyjadřuje v rozporu s oficiálními informacemi, má pak horší úroky nebo obtížněji shání jízdenky na vlak. Kříž před sedmnácti lety z Číny informoval české diváky o epidemii SARS. Tehdejší situaci teď porovnává se zpravodajstvím o nové nákaze – wuchanském koronaviru. Pro Newsroom ČT24 vzpomíná, jak se kvůli SARS stal napůl novinářem.

Minimum oficiálních informací, takřka nulová možnost ověřování a k tomu čínská propaganda a všeobjímající cenzura. Přesto se koronavirus na sociálních sítích a médiích šíří možná ještě rychleji než ve skutečnosti z člověka na člověka. Těžká situace pro novináře: jak informace a videa z Číny ověřit? S jakými zdroji pracovat? Aktuální „mediální epidemie“ byla hlavním tématem nedělního Newsroomu ČT24.