Konání olympijských her v Tokiu je nejisté. Úřady slibují bezpečí, nevole veřejnosti ale roste

Do odložených letních olympijských her v Tokiu zbývá devět týdnů. Japonskem putuje olympijská pochodeň, konání Her ale stále není jisté. I když japonské úřady o sportovní svátek dál usilují, v zemi sílí hlasy volající po zrušení akce. Japonsko se stále potýká se čtvrtou vlnou pandemie, prodloužilo stav nouze a nezvládá očkovat.

Čtvrtá vlna pandemie v Japonsku dosáhla vrcholu a průměrné přírůstky za posledních sedm dní ukazují na příznivý trend, situace je ale stále vážná, nouzový stav vláda prodloužila do konce května, a navíc ho rozšířila o tři další prefektury. Země také zaostává v testování, a tak reportovaná čísla pozitivních nemusí plně odpovídat reálné situaci.

Japonsko se z hlediska podílu pozitivních testů vejde do benevolentnějšího doporučení Světové zdravotnické organizace. Známkou dostatečného testování je podle WHO podíl pozitivních testů menší než deset procent, ještě lépe ale o šíření viru dle WHO vypovídá menší než tříprocentní pozitivita všech provedených testů. Japonsko se svými 6,7 procenta tedy za přísnějšími měřítky zaostává, na rozdíl od řady vyspělých zemí.

Nahrávám video

Stále se navíc nedaří rozjet očkování. Alespoň jednu dávku vakcíny firem Pfizer a BioNTech, která jako jediná zatím v zemi získala povolení, dostalo necelých šest procent populace. Naočkovaní ale nejsou ani klíčoví lidé, jako například zdravotníci. Devět týdnů před plánovaným zahájením olympijských her Japonsko plně naočkovalo ani ne čtyřicet procent svého zdravotnického personálu.

Zvlášť kritická je přitom situace právě v pořadatelské metropoli Tokiu, kde obě dávky vakcíny nedostala ani třetina tamních zdravotníků. Ministerstvo zdravotnictví reagovalo na nevoli veřejnosti oznámením, že prozkoumá možnost, zda by nemohli očkovat i lékárníci.

„Vláda zavírá, ale chce olympiádu“

S nezvládáním čtvrté vlny pandemie roste stále více odpor vůči již jednou odloženým letním olympijským hrám, které mají v Tokiu odstartovat v červenci. Hlavní město Japonska má přivítat nejméně šedesát tisíc cizinců – nejde přitom o fanoušky, kteří se účastnit nemohou, ale o sportovce, funkcionáře a technický personál. Rozhodnutí o účasti japonských diváků chce vláda nechat na červen, už nyní ale čelí tlaku na zrušení celých Her.

Petici za zrušení olympiády podepsalo už více než 370 tisíc lidí. „Jde jim víc o peníze než o lidské životy. Vláda požádala restaurace, aby zavíraly v osm a nenalévaly alkohol, ale jaký to má smysl? Odsoudily je k zániku, a přitom chtějí pořádat olympiádu,“ zdůvodňuje své rozezlení jeden z odpůrců tokijských her Jusekei Kawai. Průzkum agentury Kjódó z poloviny května ukazuje, že zrušení Her si přeje téměř šedesát procent Japonců.

Existuje ale také část Japonců – dle průzkumu zhruba čtvrtina –, kteří konání Her podporují. Jak líčí komentátor ČT Sport Michal Dusík, šlo by o symbol toho, že se svět vrací k normálu.

Olympiádu ale kritizuje také vlivná podnikatelská komunita. „Upřímně, říkám tomu sebevražedná mise a myslím, že bychom s tím měli přestat. Snažím se je přesvědčit, ale zatím neúspěšně,“ konstatoval Hiroši Mikitani, který vede korporaci Rakuten.

Olympijský výbor slibuje bezpečí, potřebuje peníze z Her

Organizátoři Her slibují, že budou bezpečné. „Vláda, Tokio a organizační výbor neustále říkají v Japonsku i jinde, že děláme všechno, abychom se připravili na bezpečné Hry s důkladnými opatřeními proti covidu-19,“ zdůrazňuje předseda japonského paralympijského výboru Micunori Torihara.

Úřady v tuto chvíli počítají s tím, že sportovci budou muset po příjezdu do karantény a posléze nebudou moci opustit olympijskou vesnici vyjma cest na sportoviště. Do tří dnů po skončení své disciplíny budou muset z Japonska odjet.

Nahrávám video

Předseda Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach slibuje, že k začátku Her bude očkováno osmdesát procent obyvatel olympijské vesničky, a trvá na tom, aby se akce uskutečnila. Dusík upozorňuje, že MOV by se v případě zrušení Her dostal do vážných finančních problémů. Některé federace si navíc už loni musely kvůli odsunutí olympiády půjčit na svůj provoz.

Bach se odvolává na jiné sportovní akce, které se během pandemie konat mohly. I v tomto ohledu je ale olympiáda specifická a problematická. „Jsou soutěže, které si vyzkoušely, že se dá závodit v bublinách, jenže olympijská bublina je řádově něco úplně jiného,“ upozorňuje Dusík s tím, že do Tokia se chystá přes deset tisíc sportovců.

Čína situaci bedlivě sleduje

Ke zrušení olympiády vyzývají také lékaři. Upozorňují, že nemocnice jsou v nouzovém stavu na hraně vyčerpání a na zajištění Her nezbývají kapacity. Pořadatelé přitom požadují dvě stovky doktorů a pět stovek sester. „Je nemožné je poslat na olympiádu, když ještě čekají na očkování. Neexistuje způsob, jak nyní uspořádat bezpečné Hry,“ varuje Ken'jú Sumie, předseda asociace, která v Japonsku sdružuje na sto tisíc lékařů.

V době olympijského zápolení navíc lékaře nezaměstná pouze koronavirus, ale kupříkladu zranění sportovci či diváci s úpalem. V létě totiž průměrné teploty v Tokiu dosahují téměř třiceti stupňů Celsia.

Dění v Japonsku kromě jiných bedlivě sleduje Čína. Peking má totiž za pár měsíců hostit zimní olympijské hry a tokijská olympiáda je ukázkou, jakým způsobem se sportovní akce dá, či nedá zvládnout. „Pokud by nakonec Japonsko bylo nuceno olympiádu zrušit nebo by se epidemie vymkla kontrole, Čína by to mohla využít jako mocnou propagandistickou zbraň,“ líčí zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočily na Írán, tamní úřady hlásí mrtvé

Spojené státy dokončily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím uvedl, že čelí íránskému dronovému útoku.
00:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael v Sýrii tiše rozšiřuje okupační zónu, v Libanonu sází na zkázu

Navzdory sílícímu tlaku Spojených států Izrael nadále okupuje části okolních zemí. V Libanonu podle expertů změnil strategii a místo masivního nasazení sil spoléhá na drony, umělou inteligenci a přesné zásahy. Oproti předchozím okupacím také židovský stát srovnal se zemí obce v pohraničí. V Sýrii pak dle místních obyvatel a médií tiše rozšiřuje oblast vojenské přítomnosti a podniká přeshraniční razie. Jeruzalém hájí své kroky nutností zajistit bezpečnost Státu Izrael.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl ve středu odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 9 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 11 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 12 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.