K prvnímu pouličnímu protestu od pondělního vojenského převratu v Myanmaru se sešla skupina protestujících v Mandalaji. S odvoláním na příspěvky na sociálních sítích o tom informovala agentura Reuters. Armáda mezitím vypnula v zemi nejpopulárnější síť Facebook, kde se šířily příspěvky kritické k armádě. Rada bezpečnosti OSN projednávala návrh na odsouzení převratu, Čína ho však zablokovala.
V Myanmaru se konal první otevřený protest proti převratu. Junta zakázala Facebook
Podle videa umístěného na Facebooku se před lékařskou univerzitou ve druhém největším městě sešlo okolo dvacítky protestujících. Mávali transparenty s nápisem „Lidé demonstrují proti vojenskému převratu“ a skandovali hesla požadující propuštění uvězněných politiků. Nejméně tři byli podle Reuters zatčeni.
V Rangúnu dali ve středu večer lidé najevo nespokojenost boucháním do hrnců. Většina z nich protestovala ze svých domovů, protože do ulic se vyjít bojí. Předchozí junty se pouliční protesty nebály krvavě potlačit, připomíná Reuters.
Armáda mezitím nařídila vypnout Facebook, který je v zemi nejrozšířenější sociální sítí, i další aplikace pro posílání zpráv. Šířily se po nich mimo jiné fotky stávkujících lékařů. Vojáci označili sítě za prostředek k šíření lží a jejich autory za hrozbu pro stabilitu v zemi, píše Reuters.
Společnost Telenor Myanmar, která je součástí norské skupiny Telenor Group, potvrdila nařízení ministerstva komunikací k dočasnému zablokování. Prý neměla na výběr, ačkoli má obavy, že nařízení porušuje lidská práva.
Zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová připomněla, že od pondělního puče vysílá také pouze armádní televizní kanál. Vojáci jako jeden z prvních kroků vypnuli státní televizi.
Studio 6: Zpravodajka Šámalová o dění v Myanmaru (zdroj: ČT24)
Puč jako ochrana před penzí?
„Služby a banky nefungovaly jen jeden den, v úterý otevřely. Do stávky vstoupili pracovníci asi sedmdesáti nemocnic,“ popsala situaci v zemi s tím, že se vytváří hnutí rudých stužek. Rudá je totiž barvou Národní demokratické ligy (NLD), kterou puč odstavil od moci.
Místo pobytu odstavených nejvyšších politiků není podle Šámalové známo. Spekuluje se, že by mohli být v domácím vězení. „Někteří lidé ale zmizeli a nejsou o nich žádné zprávy,“ informuje zpravodajka.
Hovořila také se znalci myanmarských poměrů, kteří se domnívají, že za pučem mohou být osobní ambice generála Min Aun Hlaina, který se nyní postavil do čela země. Po prohraných parlamentních volbách bylo jasné, že ho poslanci nezvolí prezidentem. Bude mu 65 let, což je věk, kdy vojáci podle zvyklostí odchází do penze. „Zvolil tuto cestu, aby se u moci udržel,“ parafrázovala informace znalců a doplnila, že moc potřebuje k ochraně rozsáhlých ekonomických zájmů své rodiny.
Situaci řešila Rada bezpečnosti OSN
O společném stanovisku jednala i Rada bezpečnosti OSN, která se z iniciativy Británie zabývala návrhem převrat odsoudit, armádu vyzvat k respektování lidských práv a propuštění zadržených. Takové stanovisko však zablokovala Čína, která má právo veta.
Generální tajemník OSN António Guterres ve středu večer vyzval k vytvoření tlaku na armádu: „Uděláme, co je v našich silách, abychom mobilizovali veškeré klíčové aktéry a mezinárodní společenství a vytvořili dostatečný tlak na Myanmar, a zajistili tak, že tento převrat neuspěje.“ Zdůraznil, že loňské volby považuje za legitimní.
Údajnými volebními podvody armáda pondělní puč odůvodnila. Zadržela při něm premiérku Do Aun Schan Su Ťij a prezidenta Win Myina a vyhlásila v zemi na rok výjimečný stav. Oba politici čelí obviněním, které lidskoprávní organizace označují za nepodložená.