Trump podepsal protičínské sankce. USA přestanou Hongkongu připisovat zvláštní status

Nahrávám video
Studio 6: Hongkong se vrací k přísnějším opatřením
Zdroj: ČT24

Spojené státy přestanou připisovat Hongkongu zvláštní status, americký prezident Donald Trump nařídil, aby Washington k poloautonomnímu čínskému regionu přistupoval jako ke zbytku pevninské Číny. Bílý dům tak reaguje na přijetí nového bezpečnostního zákona pro Hongkong, který prosadil Peking. Trump zároveň podepsal zákon, který uvaluje sankce na banky spolupracující s čínskými představiteli, kteří se podíleli na přijetí této normy. Peking mezitím pohrozil vlastními sankcemi proti USA.

„K Hongkongu budeme přistupovat jako k pevninské Číně – žádná speciální privilegia, žádný zvláštní ekonomický přístup a žádný vývoz citlivých technologií,“ řekl prezident USA. „Vzali jim jejich svobodu, mnoho lidí odejde,“ dodal.

Oba kroky jsou součástí dlouhodobé ofenzívy Trumpovy administrativy vůči Číně, která podle prezidenta nejedná s USA čestně. „Trumpovo nařízení o změně přístupu k Hongkongu se dotkne zejména cestování, pro občany Hongkongu a jejich rodiny bude platit zákaz přístupu do USA,“ popisuje asijská zpravodajka ČT Barbora Šámalová.

Druhý zákon podle ní ovlivní život Hongkonžanů naopak po stránce ekonomické. „Čínští i hongkongští představitelé mají ve zvyku si v USA kupovat domy nebo jiné majetky, to teď už nebude možné. Čína také ztratí přístup k některým citlivým technologiím, které se mohly ze Spojených států do Hongkongu dovážet, ale do Číny ne,“ vysvětluje zpravodajka.

Trump v úterním vystoupení před novináři znovu svalil na Peking vinu za současný stav pandemie covidu-19 a prohlásil, že Čína dlouho zatajovala informace o možnosti přenosu viru mezi lidmi.

„Čína je podle nás plně zodpovědná za zakrývání viru a jeho vypuštění do světa. Mohli to zastavit, měli to zastavit. Bylo by velice jednoduché to udělat u zdroje, když se to dělo,“ řekl Trump. Prvním ohniskem pandemie bylo Čínské město Wu-chan, odkud se podle vědců pravděpodobně virus šířil dál.

USA jsou nejhůře nakaženou zemí na světě

Řada pozorovatelů tvrdí, že se Trump tvrdým postojem k Číně snaží odvést pozornost od případných vlastních pochybení v reakci na koronavirus. USA jsou podle absolutních čísel nejhůře zasaženou zemí na světě, v poslední době navíc po týdnech poklesu opět zažívají rekordní nárůsty denního počtu nově nakažených.

S přijetím nového bezpečnostního zákona pro Hongkong vyjádřila nesouhlas řada nejen západních zemí. Podle kritiků je porušením zásady „jedna země, dva systémy“, k jejímuž dodržování na 50 let se Čína zavázala, když přebírala správu nad provincií od Británie v roce 1997.

Princip garantuje místním obyvatelům řadu svobod, které jsou v pevninské Číně, kam se kromě Hongkongu nepočítá rovněž Macao, nevídané. Právě na základě této zásady připisovaly USA Hongkongu zvláštní status, který městu umožnil stát se jedním z hlavních finančních světových center.

„Přišli jsme o velmi vážného konkurenta,“ řekl Trump s tím, že kroky Pekingu jsou začátkem konce ekonomické síly Hongkongu. Čína tvrdí, že je zákon ve městě nutný pro obnovení pořádku, který narušily masivní demonstrace za demokratické reformy, jež vypukly loni a pokračují s krátkými pauzami dodnes.

Hongkongský protest z 12. června
Zdroj: Laurel Chor/Reuters

Trumpem podepsaný sankční zákon cílí na policejní jednotky, které zasahují proti hongkongským protestujícím, i na činitele čínské komunistické strany, kteří podle USA nesou zodpovědnost za přijetí kontroverzního bezpečnostního zákona. Skrz ně pak míří i na banky, jež s nimi spolupracují.

Peking ve středu americké kroky silně kritizoval a vyzval Washington, aby nezasahoval do vnitřních záležitostí Číny. „Aby zajistila svoje legitimní zájmy, přijde Čína s nutnou odpovědí a uvalí vlastní sankce na příslušné americké občany a subjekty,“ uvedlo ve vyjádření čínské ministerstvo zahraničí.

Trump nechce jednat s čínským prezidentem

Americký prezident zopakoval, že v současné chvíli nechce jednat se svým čínským protějškem Si Ťin-Pchingem, a to ani o případné druhé fázi vzájemné obchodní dohody. První fázi obě velmoci podepsaly letos v lednu, Trump její přijetí prezentoval jako jeden ze svých zásadních úspěchů. „Právě teď nemám zájem jednat s Čínou ohledně další dohody,“ řekl prezident.

Trump rovněž dlouze kritizoval Joea Bidena, svého demokratického vyzyvatele v listopadových volbách, v nichž bude usilovat o znovuzvolení. „Kromě špatných rozhodnutí nikdy nic neudělal. Zejména v zahraniční politice,“ řekl prezident. Biden, jež desetiletí sloužil jako senátor a pak byl viceprezidentem bývalého prezidenta Baracka Obamy, je podle Trumpa vůči Číně dlouhodobě úslužný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko vyslalo v dubnu proti Ukrajině rekordní počet dronů

Rusko v dubnu proti Ukrajině vyslalo téměř šest tisíc dronů s dlouhým doletem, což je nejvyšší počet za více než čtyři roky trvající plnohodnotnou ruskou invazi, píše AFP. Moskva zároveň v noci na pátek zaútočila na Oděskou oblast, která byla cílem dronových náletů i během předchozích nocí. Dle úřadů pět lidí v Oděse utrpělo zranění. Počtvrté během několika týdnů zaútočily ukrajinské drony na přístav Tuapse v jihoruském Krasnodarském kraji.
08:50Aktualizovánopřed 9 mminutami

VideoNová technika i orientace na AI. Bundeswehr chystá rozmach

Americký prezident Donald Trump znovu zvažuje stažení vojáků USA z Německa. Těch je nyní zhruba 39 tisíc, bezmála polovina jejich celkového počtu v Evropě. Většina ve vojenském areálu Ramstein, což je největší americká letecká základna na kontinentu. Na pozadí americké kritiky evropské části NATO – i kvůli postoji k válce v Íránu – se Bundeswehr snaží navýšit obranné kapacity pro případ válečného konfliktu s Ruskem. Armáda hodlá pořídit novou techniku a přeorientovat se na moderní technologie – včetně umělé inteligence. Převážně tajná první vojenská strategie moderního Německa načrtává cestu, jak se má z tamního vojska stát do roku 2039 nejsilnější konvenční armáda Evropy.
před 34 mminutami

Útočník, který v Londýně pobodal dva Židy, byl obviněn z pokusů o vraždu

Útočník, který ve středu v severozápadní části Londýna pobodal dva Židy, si vyslechl obvinění ze dvou pokusů o vraždu. Informovala o tom agentura Reuters. Policie původně útok označovala jako teroristický. BBC uvedla, že muž byl zároveň obviněn z dalšího pokusu o vraždu během jiného incidentu, který se dříve ve středu stal v jižní části britské metropole.
před 1 hhodinou

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 2 hhodinami

Americké úřady zveřejnily záběry z útoku na galavečeři s Trumpem

Americké úřady zveřejnily záběry bezpečnostních kamer zachycující údajného útočníka, jak minulý víkend prochází detektorem kovů na bezpečnostním stanovišti ve washingtonském hotelu Hilton při galavečeři s korespondenty Bílého domu a míří zbraní na agenty Tajné služby USA. Washingtonská federální prokurátorka Jeanine Pirrová video sdílela na síti X s tím, že záběry jasně ukazují, jak útočník střílí na příslušníka tajné služby. Současně odmítla spekulace o přátelské palbě.
před 3 hhodinami

Kandidátů na Nobelovu cenu za mír je 287, spekuluje se o papeži i Trumpovi

Na Nobelovu cenu za mír za rok 2026 bylo navrženo 287 kandidátů, z nichž 208 jsou jednotlivci a 79 tvoří organizace. Jsou mezi nimi političky a nejspíše také americký prezident Donald Trump, který o toto ocenění v minulosti usiloval. S odvoláním na Norský Nobelův institut to píše Reuters. Nový nositel bude vyhlášen 9. října a slavnostní ceremoniál se uskuteční 10. prosince. Loni se laureátkou stala venezuelská opoziční politička a aktivistka María Corina Machadová.
před 9 hhodinami

„Toto není izolovaný případ.“ Británie čelí rostoucímu antisemitismu

Velká Británie zvýšila stupeň ohrožení mezinárodním terorismem ze značného na vážný. Po středečním útoku britského Somálce nožem na dva židovské Londýňany rostou obavy v tamních komunitách. Ty už léta kritizují toleranci úřadů k projevům antisemitismu. Vládní poradce pro terorismus teď boj s tímto jevem označil za nejvyšší národní bezpečnostní prioritu.
před 12 hhodinami

Izrael u Řecka zastavil humanitární flotilu do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí. Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa’ar uvedl, že zadržení aktivisté budou převezeni do Řecka. Organizátoři flotily Global Sumud Flotilla již dříve uvedli, že izraelské námořnictvo proti lodím zasáhlo v noci na čtvrtek v mezinárodních vodách v blízkosti Řecka. Mezi zadrženými je dle agentury ANSA 24 Italů, dle AFP jedenáct Francouzů, dle agentury Anadolu dvacet Turků a podle RTVE také třicet Španělů. Vůči Izraeli zaznělo i obvinění z pirátství.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...