Trump podepsal protičínské sankce. USA přestanou Hongkongu připisovat zvláštní status

Nahrávám video
Studio 6: Hongkong se vrací k přísnějším opatřením
Zdroj: ČT24

Spojené státy přestanou připisovat Hongkongu zvláštní status, americký prezident Donald Trump nařídil, aby Washington k poloautonomnímu čínskému regionu přistupoval jako ke zbytku pevninské Číny. Bílý dům tak reaguje na přijetí nového bezpečnostního zákona pro Hongkong, který prosadil Peking. Trump zároveň podepsal zákon, který uvaluje sankce na banky spolupracující s čínskými představiteli, kteří se podíleli na přijetí této normy. Peking mezitím pohrozil vlastními sankcemi proti USA.

„K Hongkongu budeme přistupovat jako k pevninské Číně – žádná speciální privilegia, žádný zvláštní ekonomický přístup a žádný vývoz citlivých technologií,“ řekl prezident USA. „Vzali jim jejich svobodu, mnoho lidí odejde,“ dodal.

Oba kroky jsou součástí dlouhodobé ofenzívy Trumpovy administrativy vůči Číně, která podle prezidenta nejedná s USA čestně. „Trumpovo nařízení o změně přístupu k Hongkongu se dotkne zejména cestování, pro občany Hongkongu a jejich rodiny bude platit zákaz přístupu do USA,“ popisuje asijská zpravodajka ČT Barbora Šámalová.

Druhý zákon podle ní ovlivní život Hongkonžanů naopak po stránce ekonomické. „Čínští i hongkongští představitelé mají ve zvyku si v USA kupovat domy nebo jiné majetky, to teď už nebude možné. Čína také ztratí přístup k některým citlivým technologiím, které se mohly ze Spojených států do Hongkongu dovážet, ale do Číny ne,“ vysvětluje zpravodajka.

Trump v úterním vystoupení před novináři znovu svalil na Peking vinu za současný stav pandemie covidu-19 a prohlásil, že Čína dlouho zatajovala informace o možnosti přenosu viru mezi lidmi.

„Čína je podle nás plně zodpovědná za zakrývání viru a jeho vypuštění do světa. Mohli to zastavit, měli to zastavit. Bylo by velice jednoduché to udělat u zdroje, když se to dělo,“ řekl Trump. Prvním ohniskem pandemie bylo Čínské město Wu-chan, odkud se podle vědců pravděpodobně virus šířil dál.

USA jsou nejhůře nakaženou zemí na světě

Řada pozorovatelů tvrdí, že se Trump tvrdým postojem k Číně snaží odvést pozornost od případných vlastních pochybení v reakci na koronavirus. USA jsou podle absolutních čísel nejhůře zasaženou zemí na světě, v poslední době navíc po týdnech poklesu opět zažívají rekordní nárůsty denního počtu nově nakažených.

S přijetím nového bezpečnostního zákona pro Hongkong vyjádřila nesouhlas řada nejen západních zemí. Podle kritiků je porušením zásady „jedna země, dva systémy“, k jejímuž dodržování na 50 let se Čína zavázala, když přebírala správu nad provincií od Británie v roce 1997.

Princip garantuje místním obyvatelům řadu svobod, které jsou v pevninské Číně, kam se kromě Hongkongu nepočítá rovněž Macao, nevídané. Právě na základě této zásady připisovaly USA Hongkongu zvláštní status, který městu umožnil stát se jedním z hlavních finančních světových center.

„Přišli jsme o velmi vážného konkurenta,“ řekl Trump s tím, že kroky Pekingu jsou začátkem konce ekonomické síly Hongkongu. Čína tvrdí, že je zákon ve městě nutný pro obnovení pořádku, který narušily masivní demonstrace za demokratické reformy, jež vypukly loni a pokračují s krátkými pauzami dodnes.

Hongkongský protest z 12. června
Zdroj: Laurel Chor/Reuters

Trumpem podepsaný sankční zákon cílí na policejní jednotky, které zasahují proti hongkongským protestujícím, i na činitele čínské komunistické strany, kteří podle USA nesou zodpovědnost za přijetí kontroverzního bezpečnostního zákona. Skrz ně pak míří i na banky, jež s nimi spolupracují.

Peking ve středu americké kroky silně kritizoval a vyzval Washington, aby nezasahoval do vnitřních záležitostí Číny. „Aby zajistila svoje legitimní zájmy, přijde Čína s nutnou odpovědí a uvalí vlastní sankce na příslušné americké občany a subjekty,“ uvedlo ve vyjádření čínské ministerstvo zahraničí.

Trump nechce jednat s čínským prezidentem

Americký prezident zopakoval, že v současné chvíli nechce jednat se svým čínským protějškem Si Ťin-Pchingem, a to ani o případné druhé fázi vzájemné obchodní dohody. První fázi obě velmoci podepsaly letos v lednu, Trump její přijetí prezentoval jako jeden ze svých zásadních úspěchů. „Právě teď nemám zájem jednat s Čínou ohledně další dohody,“ řekl prezident.

Trump rovněž dlouze kritizoval Joea Bidena, svého demokratického vyzyvatele v listopadových volbách, v nichž bude usilovat o znovuzvolení. „Kromě špatných rozhodnutí nikdy nic neudělal. Zejména v zahraniční politice,“ řekl prezident. Biden, jež desetiletí sloužil jako senátor a pak byl viceprezidentem bývalého prezidenta Baracka Obamy, je podle Trumpa vůči Číně dlouhodobě úslužný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Represe jsou všudypřítomné. Mezi Íránci vládne beznaděj

Každodenní bombardování a všudypřítomné represe. Tak popisují běžní Íránci svůj život v zemi, která je už třetí týden ve válce s Izraelem a Spojenými státy. Miliony lidí opustily své domovy, další se bojí dlouhodobých ekonomických následků války. Naději postupně ztrácejí i podporovatelé změny režimu. Nepřejí si, aby z jejich země zbyly jen trosky.
před 2 hhodinami

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán, útočila i v Sýrii

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu. Izrael v noci na pátek rovněž zaútočil na vojenské objekty na jihu Sýrie. Učinil tak v reakci na útoky na menšinu drúzů ve městě Suvajda, napsala Reuters. Jde o první izraelský úder na Sýrii za současně války proti Íránu.
před 6 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 12 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 14 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...