Trump podepsal protičínské sankce. USA přestanou Hongkongu připisovat zvláštní status

8 minut
Studio 6: Hongkong se vrací k přísnějším opatřením
Zdroj: ČT24

Spojené státy přestanou připisovat Hongkongu zvláštní status, americký prezident Donald Trump nařídil, aby Washington k poloautonomnímu čínskému regionu přistupoval jako ke zbytku pevninské Číny. Bílý dům tak reaguje na přijetí nového bezpečnostního zákona pro Hongkong, který prosadil Peking. Trump zároveň podepsal zákon, který uvaluje sankce na banky spolupracující s čínskými představiteli, kteří se podíleli na přijetí této normy. Peking mezitím pohrozil vlastními sankcemi proti USA.

„K Hongkongu budeme přistupovat jako k pevninské Číně – žádná speciální privilegia, žádný zvláštní ekonomický přístup a žádný vývoz citlivých technologií,“ řekl prezident USA. „Vzali jim jejich svobodu, mnoho lidí odejde,“ dodal.

Oba kroky jsou součástí dlouhodobé ofenzívy Trumpovy administrativy vůči Číně, která podle prezidenta nejedná s USA čestně. „Trumpovo nařízení o změně přístupu k Hongkongu se dotkne zejména cestování, pro občany Hongkongu a jejich rodiny bude platit zákaz přístupu do USA,“ popisuje asijská zpravodajka ČT Barbora Šámalová.

Druhý zákon podle ní ovlivní život Hongkonžanů naopak po stránce ekonomické. „Čínští i hongkongští představitelé mají ve zvyku si v USA kupovat domy nebo jiné majetky, to teď už nebude možné. Čína také ztratí přístup k některým citlivým technologiím, které se mohly ze Spojených států do Hongkongu dovážet, ale do Číny ne,“ vysvětluje zpravodajka.

Trump v úterním vystoupení před novináři znovu svalil na Peking vinu za současný stav pandemie covidu-19 a prohlásil, že Čína dlouho zatajovala informace o možnosti přenosu viru mezi lidmi.

„Čína je podle nás plně zodpovědná za zakrývání viru a jeho vypuštění do světa. Mohli to zastavit, měli to zastavit. Bylo by velice jednoduché to udělat u zdroje, když se to dělo,“ řekl Trump. Prvním ohniskem pandemie bylo Čínské město Wu-chan, odkud se podle vědců pravděpodobně virus šířil dál.

USA jsou nejhůře nakaženou zemí na světě

Řada pozorovatelů tvrdí, že se Trump tvrdým postojem k Číně snaží odvést pozornost od případných vlastních pochybení v reakci na koronavirus. USA jsou podle absolutních čísel nejhůře zasaženou zemí na světě, v poslední době navíc po týdnech poklesu opět zažívají rekordní nárůsty denního počtu nově nakažených.

S přijetím nového bezpečnostního zákona pro Hongkong vyjádřila nesouhlas řada nejen západních zemí. Podle kritiků je porušením zásady „jedna země, dva systémy“, k jejímuž dodržování na 50 let se Čína zavázala, když přebírala správu nad provincií od Británie v roce 1997.

Princip garantuje místním obyvatelům řadu svobod, které jsou v pevninské Číně, kam se kromě Hongkongu nepočítá rovněž Macao, nevídané. Právě na základě této zásady připisovaly USA Hongkongu zvláštní status, který městu umožnil stát se jedním z hlavních finančních světových center.

„Přišli jsme o velmi vážného konkurenta,“ řekl Trump s tím, že kroky Pekingu jsou začátkem konce ekonomické síly Hongkongu. Čína tvrdí, že je zákon ve městě nutný pro obnovení pořádku, který narušily masivní demonstrace za demokratické reformy, jež vypukly loni a pokračují s krátkými pauzami dodnes.

Hongkongský protest z 12. června
Zdroj: Laurel Chor/Reuters

Trumpem podepsaný sankční zákon cílí na policejní jednotky, které zasahují proti hongkongským protestujícím, i na činitele čínské komunistické strany, kteří podle USA nesou zodpovědnost za přijetí kontroverzního bezpečnostního zákona. Skrz ně pak míří i na banky, jež s nimi spolupracují.

Peking ve středu americké kroky silně kritizoval a vyzval Washington, aby nezasahoval do vnitřních záležitostí Číny. „Aby zajistila svoje legitimní zájmy, přijde Čína s nutnou odpovědí a uvalí vlastní sankce na příslušné americké občany a subjekty,“ uvedlo ve vyjádření čínské ministerstvo zahraničí.

Trump nechce jednat s čínským prezidentem

Americký prezident zopakoval, že v současné chvíli nechce jednat se svým čínským protějškem Si Ťin-Pchingem, a to ani o případné druhé fázi vzájemné obchodní dohody. První fázi obě velmoci podepsaly letos v lednu, Trump její přijetí prezentoval jako jeden ze svých zásadních úspěchů. „Právě teď nemám zájem jednat s Čínou ohledně další dohody,“ řekl prezident.

Trump rovněž dlouze kritizoval Joea Bidena, svého demokratického vyzyvatele v listopadových volbách, v nichž bude usilovat o znovuzvolení. „Kromě špatných rozhodnutí nikdy nic neudělal. Zejména v zahraniční politice,“ řekl prezident. Biden, jež desetiletí sloužil jako senátor a pak byl viceprezidentem bývalého prezidenta Baracka Obamy, je podle Trumpa vůči Číně dlouhodobě úslužný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek. Píše to agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí.
před 4 mminutami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 19 mminutami

Pentagon chystá 1500 vojáků na možný zásah v Minnesotě, píše WP

Pentagon nařídil 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení ve státě Minnesota. Píše to list The Washington Post (WP). Prezident Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům využije zákon o povstání. V sobotu se střetly stovky demonstrantů s davem krajně pravicových aktivistů. Ti uspořádali pochod proti místním obyvatelům původem ze Somálska a na podporu imigračních úřadů.
před 2 hhodinami

Miller loajálně slouží Trumpovi a věří v „železná pravidla síly“

V amerických médiích vznáší územní nároky USA na Grónsko a prezentuje vidění světa založené na právu silnějšího. Stephen Miller působí jako jeden z nejbližších poradců amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou práci pro něj začal psaním projevů s protiimigrační rétorikou. V americké administrativě si dokázal vybudovat pevné postavení především díky loajalitě vůči Trumpovi, kterou mu prokazoval i během nejtemnějších momentů jeho kariéry.
před 3 hhodinami

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 4 hhodinami

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 5 hhodinami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města provincie Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...