KLDR výbuchem zničila styčný úřad obou korejských států. Severokorejská armáda navíc pohrozila návratem do demilitarizovaných zón, stanovených mezikorejskými mírovými dohodami. Učiní tak, pokud aktivisté z Jižní Koreje nepřestanou na sever pomocí balonů posílat letáky kritizující severokorejský režim.
Severní Korea v úterý vyhodila do povětří styčný úřad obou korejských států nacházející se v pohraničním městě Kesong na území KLDR. Oznámilo to jihokorejské ministerstvo pro sjednocení a likvidaci následně potvrdila také severokorejská státní agentura KCNA. Úřad byl vytvořen v roce 2018 a byl považován za první krok ke zřízení velvyslanectví a k těsnější spolupráci korejských států. Jihokorejská prezidentská kancelář uvedla, že bude tvrdě reagovat, pokud bude KLDR pokračovat ve zvyšování napětí na Korejském poloostrově.
Severokorejské vedení nedávno pohrozilo zničením úřadu a v úterý se jeho hrozby naplnily. „Severní Korea ve 14:49 místního času (7:49 SELČ) výbuchem zničila korejský styčný úřad,“ sdělilo jihokorejské ministerstvo pro sjednocení.
Na černobílém videu zveřejněném jihokorejským ministerstvem obrany je vidět mohutná exploze, po níž se zřítí čtyřpatrová budova styčného úřadu a částečně také 15patrový věžák, který sloužil jako ubytovací zařízení pro jihokorejské úředníky, kteří ve styčném úřadu pracovali. Od ledna byl styčný úřad uzavřený kvůli obavám z šíření koronaviru.
Severní Korea se na sebe snaží upozornit, říká Šámalová
Vztahy mezi oběma Korejemi se zhoršily minulý týden, když Pchjongjang pohrozil vypovědět mezikorejskou vojenskou dohodu z roku 2018. Důvodem byli právě aktivisté, mezi nimiž je řada severokorejských uprchlíků, kteří upevňují letáky na balony a pouštějí je přes demilitarizovanou zónu. V letácích severokorejského vůdce Kim Čong-una odsuzují mimo jiné za porušování lidských práv a za jaderný zbrojní program.
„Severní Korea se snaží vynutit světovou pozornost, což jak vidno, se ji daří,“ okomentovala incident zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová. Podle ní se KLDR snaží opustit dohod v rámci usmiřovacího procesu mezi oběma korejskými státy. „Vůdcova sestra už údajně vydala pokyn armádě, aby se vrátila do demilitarizované oblasti,“ dodala Šámalová.
Podle koreanisty Jaromíra Chlady lze na krok KLDR pohlížet ze tří rovin: „Symbolické, protože KLDR ráda vyhazuje věci do povětří. Je to také projev důrazného chování a tradiční severokorejská metoda. Druhá rovina je vnitropolitická, na té Kim není v posledních měsících úplně úspěšný. Třetí rovina je mezinárodní. Vztahy s Jižní Koreou se dostávají do období chladu a ani s USA se Severní Koreji nedaří.“
Uprchlíci jsou podle severokorejců „lidská špína“
Severokorejská tisková agentura KCNA uvedla, že úřad byl vyhozen do vzduchu, aby „lidská špína a ti, kdo jí poskytují útočiště, zaplatili za své zločiny“. Termínem „lidská špína“ KLDR odkazuje na severokorejské uprchlíky, z nichž mnozí žijí v Jižní Koreji. Řada aktivistů, kteří posílají balony s letáky, potravinami, dolarovými bankovkami, miniaturními vysílačkami a USB disky obsahujícími zprávy přes hranice do KLDR, pochází právě z řad severokorejských uprchlíků.
Budova styčného úřadu původně sloužila jako kancelář pro řízení provozu společné korejské průmyslové zóny Kesong, již Jižní Korea v roce 2016 uzavřela v reakci na raketové a jaderné testy KLDR. Před dvěma lety Jižní Korea investovala minimálně 9,8 miliardy wonů (190 milionů Kč) do renovace budovy, která se do úterního dne skvěla jako zářivá stavba z modrého skla v jinak šedivém průmyslovém městě.
V době fungování úřadu pracovali Jihokorejci v druhém poschodí a Severokorejci ve čtvrtém poschodí. Ve třetím poschodí byly konferenční sály pro setkání mezi oběma stranami. V době uzavření úřadu v lednu tam Jižní Korea měla 58 zaměstnanců, napsala agentura Reuters.
KLDR přestala komunikovat se Soulem
Severní Korea následně oznámila, že se svým jižním sousedem přeruší komunikační spojení. Pchjongjang dále pohrozil i uzavřením styčného úřadu v Kesongu na hranici mezi oběma Korejemi a vojenskou akcí.
Jihokorejský ministr KLDR o víkendu vyzval k dodržování dohod v rámci usmiřovacího procesu mezi oběma korejskými státy. Jižní Korea navíc plánuje zakročit proti aktivistům, jejichž činnost podle ní přispívá k napětí na hranicích, ohrožuje občany žijící blízko hranic a také poškozuje životní prostředí. Aktivisté však hodlají v kampani proti Pchjongjangu pokračovat.
