Čína už víc než měsíc zadržuje 12 hongkongských aktivistů, které dopadla námořní hlídka při útěku na Tchaj-wan. Nepouští k nim právní pomoc a rodiny dodnes nemají žádné informace. Jedná se o mladé lidi, kteří se zapojili do loňských protestů, jež ochromily Hongkong na řadu měsíců a vedly Peking k přijetí kontroverzního zákona o národní bezpečnosti.
Skupina 12 mladých lidí, která byla zatčena u břehů jihočínské provincie Kuang-tung 23. srpna, mířila na Tchaj-wan, který má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.
Podle zpravodajky ČT v Asii Barbory Šámalové se v současnosti o osudu zadržených, kterým je mezi 16 až 30 lety, nic neví. „Čínské úřady tvrdí, že jsou v Šen-čenu, což je město sousedící s Hongkongem, nedá se to ale nijak ověřit, protože rodiny se k nim nemohou dostat,“ uvedla Šámalová.
Dodala, že přístup Peking neumožnil ani najatým právníkům. „Ti byli dokonce zastrašováni a přesvědčováni, aby ty případy vzdali, pod hrozbou, že ztratí licence a sami se dostanou do problémů,“ řekla Šámalová. Většina z nich tak podle zpravodajky od případů skutečně odstoupila. Čína přitom podle Šámalové tvrdí, že dodržuje presumpci neviny a že právní zástupce zadrženým aktivistům přidělila. Jejich totožnost však není známá.
V té souvislosti zpravodajka uvedla, že Čína v podobných případech praktikuje takzvané zadržení na neznámém místě na neomezenou dobu, která může trvat měsíce i roky. „Zatčení bývají často mučeni a čínské soudy uznávají doznání vynucené mučením jako důkaz,“ dodala.
Příbuzní zatčených už dříve žádali hongkongské úřady o pomoc. Tamní vláda ale v polovině září rozhodla, že jde o záležitost Pekingu a ve věci nezasáhne.
Vážná obvinění
Skupina podle hongkongského bezpečnostního úřadu čelí podezření z trestné činnosti v Hongkongu, přičemž deset z nich má na kontě vážná obvinění, jako jsou například žhářství, výroba či přechovávání výbušnin, držení zbraní, napadení policisty a výtržnictví. Těchto deset lidí bylo podle prohlášení propuštěno na kauci podmíněnou zákazem vycestovat z města.
Jeden ze zadržených čelí podezření z tajné spolupráce se zahraničními silami na základě bezpečnostního zákona, který Čína odhlasovala a jenž platí v Hongkongu od 30. června.
Nový bezpečnostní zákon trestá činy, jež Peking považuje za podvratné, separatistické nebo teroristické, či tajnou spolupráci se zahraničními aktéry. Kritici jej považují za porušení zásady „jedna země, dva systémy“, kterou má Čína při správě Hongkongu dodržovat po převzetí území od Británie v roce 1997. Podle zastánců naopak zákon zajistí stabilitu po měsících někdy násilných prodemokratických protestů.
Útěků na Tchaj-wan přes moře v posledním roce přibývá
„Útěky na Tchaj-wan přes moře – což je asi 700 kilometrů – nejsou v Hongkongu úplně časté. V posledním roce k nim ale dochází právě v takových případech, kdy jsou lidé v zoufalé situaci, nemají jiné možnosti, protože jim policie zabavila pasy,“ poznamenala Šámalová.
„Obvykle k tomu dochází tak, že si zaplatí rybářskou nebo jinou loď, která je na Tchaj-wan propašuje. Zasvěcení lidé říkají, že za takovou cestu se platí kolem sedmi tisíc amerických dolarů, takže je to poměrně nákladné,“ uvedla zpravodajka.
Dodala, že daná skupina však zvolila jiný způsob. „Na loď se složili, koupili si ji, naučili se ji ovládat a měsíce se připravovali. Podle všeho ale státní bezpečnost minimálně několik z nich sledovala a plán odhalila,“ řekla.
