Nepopsané listy papíru, státní hymna i nápadité slovní hříčky se staly způsobem, jak Číňané při víkendových protestech vyjadřovali svou nespokojenost s vládou v Pekingu a její přísnou covidovou politikou. Na prestižní pekingské univerzitě Čching-chua se například studenti vyfotografovali s Fridmanovou rovnicí, která je pojmenována po ruském fyzikovi, jehož jméno připomíná výraz „free man“, svobodný člověk, uvedla agentura AFP.
„Chceme svobodu!“ Číňané v ulicích řady měst kritizovali lockdowny i prezidenta
Události: Číňané protestují proti vládním krokům (zdroj: ČT24)
V Číně za poslední den přibylo doposud nejvíce nových případů nákazy koronavirem, informuje agentura Reuters. Děje se tak po víkendu, který v různých částech země poznamenaly nebývalé protesty proti epidemickým opatřením i vládě komunistické strany.
Agentura DPA píše, že v mnoha městech demonstrace pokračovaly do pondělního rána. V centru Šanghaje jsou po protestech bariéry, nejméně dva lidé byli zatčeni za to, že na místě fotografovali.
Policie napadla novináře BBC
V Pekingu policie zakročila proti stovkám lidí protestujících nedaleko diplomatické čtvrti. Šlo o první významnou demonstraci v hlavním městě od nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga k moci v roce 2012. Policie akci rozehnala s tím, že její účastníci blokují dopravu.
Ulici v Šanghaji, kde se odehrály největší protesty, nyní střeží policie, která má za úkol zadržet kohokoliv, kdo na místě pořizuje fotografie. Následně zadržené pod výhrůžkou zatčení nutí fotografie vymazat. Policie na místě také vztyčila bariéru, která lemuje ulici z obou stran.
Britská veřejnoprávní rozhlasová a televizní stanice BBC v neděli uvedla, že čínská policie napadla a na několik hodin zadržela jejího zpravodaje informujícího o protestu. Čínské ministerstvo zahraničí incident v pondělí omlouvalo tím, že reportér se na místě neidentifikoval jako novinář. Britský ministr obchodu Grant Shapps označil útok za neomluvitelný.
Demonstranti s bílými papíry v rukou
Poté, co čínské vyhledávače začaly v reakci na protesty blokovat určitá klíčová slova, objevilo se na sociální síti WeChat množství absurdních pozitivně laděných příspěvků jako „dobrý dobrý dobrý dobrý dobrý“ nebo „dobrý dobrý dobře“. Do pondělního rána byla řada těchto příspěvků cenzory smazána, stejně jako ty, které zmiňovaly „papíry A4“.
Tyto komentáře odkazovaly na nepopsané listy papíru, které se v Číně staly symbolem protestu proti cenzuře. Demonstranti s bílými papíry v rukou byli o víkendu k vidění v Šanghaji i v Pekingu, další lidé si na svůj profil na WeChatu dali bílé čtverečky. Shromáždění se o víkendu konala v milionových metropolích, jako je Šanghaj, Wu-chan, Nan-ťing a Kuang-čou.
Protestuje se i v Hongkongu
Desítky protestujících se v pondělí večer místního času shromáždily v hongkongské čtvrti, která byla dějištěm protivládních demonstrací v roce 2019. „Myslím si, že lidé mají právo vyjádřit názor. Toto právo by neměli potlačovat,“ citovala agentura Reuters Lama, jednoho z hongkongských občanů.
Desítky studentů se rovněž shromáždily v kampusu Čínské univerzity v Hongkongu, aby si připomněly oběti nedávného požáru domu v oblasti Sin-ťiang.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva v pondělí čínské úřady vyzval, aby „svévolně nezadržovaly“ demonstranty, kteří pokojně protestují proti koronavirovým opatřením. „Vyzýváme úřady, aby na protesty reagovaly v souladu s normami mezinárodního práva, které se týkají lidských práv,“ uvedl mluvčí úřadu. „Nikdo by neměl být svévolně zadržen za pokojné vyjádření názoru,“ dodal.
Právo obyvatel Číny na pokojný protest podpořily i Spojené státy. „Již dlouho říkáme, že právo na pokojný protest mají všichni tady ve Spojených státech i po celém světě, to zahrnuje rovněž Čínskou lidovou republiku,“ uvedla mluvčí americké Národní bezpečnostní rady (NSC), která je poradním orgánem prezidenta Spojených států.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier v pondělí řekl, že rozumí demonstrantů v Číně, kteří jsou netrpěliví kvůli drastickým protikoronavirovým opatřením. V rozhovoru s televizí Deutsche Welle také dodal, že by měla být doržována svoboda slova.
Reformy, ne kulturní revoluci
Na nedělní demonstraci v Pekingu zaznělo i volání „Nechceme testy na covid, chceme svobodu!“, v Šanghaji zase lidé provolávali: „Nechceme testy na covid, chceme jíst!“ Podle agentury AFP byly tyto slogany narážkou na protivládní transparent vyvěšený na jednom z mostů v Pekingu krátce před říjnovým sjezdem Komunistické strany Číny.
„Chceme jídlo, ne PCR testy. Chceme svobodu, ne lockdowny. Chceme respekt, ne lži. Chceme reformy, ne kulturní revoluci. Chceme volby, ne vůdce. Chceme být občany, ne otroky,“ stálo tehdy na jednom z transparentů, zatímco druhý žádal bojkot školního vyučování, stávky a svržení prezidenta Siho.
Kolik lidí policie v uplynulých dnech zadržela, není jasné, úřady o tom neinformují, připomíná DPA. Na sociálních sítích se objevuje velké množství videí týkajících se protestů, cenzoři je ale rychle mažou.
Oficiální média, jejichž vydávání řídí v Číně komunistická strana, v pondělí přiznala existenci protestů. Označuje je ale za pokus o „barevnou revoluci“ a výsledek působení vnějších sil. Podle webu Dnešní hlavní zprávy demonstranti šíří hoaxy a rozdmýchávají chaos.
Obyvatelé Pekingu protestují proti čínským koronavirovým restrikcím (zdroj: ČT24)
Zábrany vláda už stavět nebude
Čínská vláda se k víkendovým demonstracím, které jsou označovány za nejrozsáhlejší projev nespokojenosti s vládnoucí komunistickou stranou za několik desítek let, nijak nevyjádřila.
Neexistují také žádné oficiální statistiky počtu zadržených demonstrantů, ačkoli podle agentury Reuters se demonstranti v Šanghaji v neděli večer střetli s policií a ta následně odvezla autobus plný zadržených. Ve městě bezpečnostní složky také rozháněly davy pepřovým sprejem a do protestujících najížděly autem.
Městská vláda v Pekingu nicméně oznámila částečné zmírnění protikoronavirových opatření, když uvedla, že kolem obytných komplexů, kde se vyskytnou infekce, již nebude stavět zábrany a blokovat tím přístup. „Průchod musí zůstat otevřený pro zdravotnické služby, nouzový únik a záchranu lidí,“ uvedl představitel města zodpovědný za kontrolu epidemie.
Činské protesty kvůli protiepidemickým opatřením (zdroj: ČT24)
Řadu víkendových demonstrací provázel zpěv čínské hymny a Internacionály, což podle AFP mělo předem zamezit kritice úřadů, že se jedná o akce, které nejsou vlastenecké a jsou organizované ze zahraničí. Jedna z videonahrávek, rychle odstraněná cenzory, také ukázala čínské studenty na koleji, jak zpívají kantonskou popovou píseň rockové skupiny Beyond o nekonečném oceánu a širém nebi, jež se stala oblíbeným songem prodemokratických demonstrantů v Hongkongu.
Na webu se také objevily příspěvky přímo odmítající, že by protesty byly organizovány „zahraničními silami“. Taková obvinění vznesla v minulosti čínská vláda opakovaně například u demonstrací v Hongkongu, Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang či v Tibetu. „Nejsem zahraniční síla, jsem čínský občan,“ hlásaly obrázky šířící se na internetu, údajně převzaté z univerzitních areálů, a graffiti v různých čínských městech.
Nulová tolerance
Nespokojenost se hromadí měsíce kvůli křivdám a tragédiím, které politika nulové tolerance způsobuje. Zbytečné oběti, které odmítla nemocnice nebo se k nim nedostala včas pomoc. Cestující, kteří se zabili v autobuse, když je vezl do karantény. Lidé, kteří nesměli z domu ani při zemětřesení a starší občané trpící v karanténách.
Přísná opatření proti covidu-19, která čínské úřady nařizují hned při výskytu několika prvních případů nákazy, ochromují čínskou ekonomiku. V posledních měsících také vyvolávaly opakované stížnosti na úřady, kterým se nedařilo spolehlivě zajišťovat potraviny a další nezbytnosti lidem zavřeným doma.
Vlnu nespokojenosti umocnil 24. listopadu požár v Urumči, metropoli Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, který si vyžádal deset lidských životů. Objevily se informace, že kvůli protipandemickým opatřením se lidé nemohli dostat z hořící budovy a záchranáři zase k nim. Úřady to popírají.
Navzdory přísným protiepidemickým opatřením v Číně za poslední den přibylo 40 052 nových případů, o den dříve jich bylo něco přes 39 500. Mnoho analytiků říká, že je nepravděpodobné, že by Čína s rozvolňováním restrikcí začala dříve než v březnu nebo dubnu. Experti poukazují na to, že v nejlidnatější zemi světa je potřeba zvýšit tempo očkování proti covidu-19.
Rostoucí počty případů podle zpravodajky České televize Barbory Šámalové poukazují na to, že pandemickým vlnám se nelze úplně vyhnout, ani navzdory tvrdým opatřením, na což odborníci již v minulosti upozorňovali.
„Čína se ale té politiky nulové tolerance drží ze dvou důvodů - jednak proto, jak proklamuje, aby předešla úmrtím,“ říká Šámalová a připomíná nízkou proočkovanost v rizikových skupinách. „Tím druhým důvodem je, domnívám se, že ty nástroje, které Čína používá ke kontrole a prevenci covidu, jsou také velice účinným nástrojem ke kontrole společnosti,“ dodává.