Arakanský stát

Od posledních parlamentních voleb v Myanmaru neuběhly ani tři měsíce a právě v den, kdy měl poprvé zasednout parlament s nově zvolenými poslanci, moc v zemi převzala armáda –⁠ prvního února provedla vojenský převrat. Při něm zadržela šéfku vlády Do Aun Schan Su Ťij, prezidenta Win Myina a vyhlásila na rok výjimečný stav. Nebe země tisíce zlatých pagod pak zaplavily červené balonky, které na protest vypustili někteří významní aktivisté. Stávkují lékaři, do protestů se zapojují i učitelé a studenti a nesouhlas dávají najevo i běžní občané. Ředitelka Barmského centra v Praze Sabe Soe v rozhovoru řekla, že země právě teď, snad ještě víc než kdy jindy, potřebuje podporu vlád demokratických zemí.

U Mezinárodního soudního dvora OSN začalo vyšetřování možných zločinů spáchaných na myanmarské etnické menšině Rohingů. Podle soudců mohlo docházet k systematickému násilí, a tedy i zločinům proti lidskosti. Za žalobou stojí Gambie, která volá po ukončení genocidy. Z Arakanského státu na západě země uprchlo v roce 2017 přes 740 tisíc lidí. Jednání má trvat tři dny a účastní se ho i kritizovaná myanmarská vůdkyně Su Ťij.

Český premiér Andrej Babiš (ANO) ocenil myanmarskou vůdkyni Su Ťij za její úsilí o demokratizaci Myanmaru. Země podle něj odvedla „obrovský kus práce“ i v oblasti ochrany lidských práv. Su Ťij čelí ve světě kritice za váhavý postoj k operaci myanmarské armády proti muslimské menšině. Myanmar kvůli pronásledování opustily statisíce Rohingů. Su Ťij s Babišem jednali i o rozvoji ekonomické spolupráce obou zemí.

Odvolací soud v Myanmaru potvrdil rozsudek nad dvěma tamními novináři pracujícími pro agenturu Reuters, kteří byli loni v září odsouzeni k sedmiletému vězení za neoprávněné držení tajných státních dokumentů. Žurnalisté psali o tématu pronásledovaného muslimského menšinového etnika Rohingů. Jejich odsouzení kritizovaly již dříve Spojené státy, Evropská unie i řada dalších zemí a organizace pro lidská práva, které vyzvaly k jejich okamžitému a bezpodmínečnému propuštění.