Myanmar udělal v oblasti ochrany lidských práv obrovský kus práce, řekl Babiš po jednání se Su Ťij

Český premiér Andrej Babiš (ANO) ocenil myanmarskou vůdkyni Su Ťij za její úsilí o demokratizaci Myanmaru. Země podle něj odvedla „obrovský kus práce“ i v oblasti ochrany lidských práv. Su Ťij čelí ve světě kritice za váhavý postoj k operaci myanmarské armády proti muslimské menšině. Myanmar kvůli pronásledování opustily statisíce Rohingů. Su Ťij s Babišem jednali i o rozvoji ekonomické spolupráce obou zemí.

Babiš na úvod zdůraznil, že se jednalo o první setkání předsedů vlád obou zemí na úrovni od vzniku samostatné České republiky. Premiér ocenil, že se Su Ťij „zasadila o potřebné demokratické změny a Myanmar se tak mohl po letech otevřít světu“. Po 26 letech nyní Myanmar otevírá své velvyslanectví v Praze. „Určitě to pomůže rozvoji naší spolupráce v mnoha oblastech,“ míní Babiš.

Su Ťij považuje znovuotevření ambasády za „znamení toho, že vztahy mezi zeměmi se velmi rozvíjejí“. „Byla uzavřena někdy v 80. letech, kdy jsme se rozhodli utnout diplomatické vztahy. Doufáme, že navážeme i vztahy mezi lidmi, protože ty opravdové vztahy mezi zeměmi jsou vztahy mezi jednotlivci,“ míní myanmarská vůdkyně. „Vždy jsme chovali k Česku vřelé přátelství, už jako k Československu, setkávali jsme se na mnoha úrovních,“ dodala Su Ťij.

Babiš vidí v ekonomických vztazích velký potenciál

Rozhovor politiků cílil také na ekonomickou oblast. Babiš uvedl, že Myanmar modernizoval své hospodářství. „Su Ťij mě informovala, že má ambice mít jeden z největších hospodářských růstů na asijském kontinentu. V našich ekonomických vztazích vidíme velký potenciál,“ konstatoval premiér s tím, že československé firmy budovaly už v 70. a 80. letech v zemi továrny „včetně pivovaru či cukrovaru“.

Myanmar se stává jednou z klíčových zemí regionu. Jednak má vlastní přírodní bohatství, jednak se stává významným strategickým partnerem, protože přes něj má vést jedna z velkých větví Hedvábné stezky. Pro Čínu to znamená strategicky velmi významné území.
Miroslav Nožina
expert z Ústavu mezinárodních vztahů
Nahrávám video

„Myanmarský trh nabízí našim firmám spoustu investičních příležitostí. Mluvili jsme o možné návštěvě našich firem, které by mohly v Myanmaru podnikat,“ sdělil. Za důležitou oblast premiér označil humanitární a rozvojovou pomoc, kterou ČR poskytuje a jež podle Babiše tvoří skoro desetinu humanitárního rozpočtu. „Soustřeďujeme se na oblast školství, zdravotnictví, přírodní katastrofy,“ uvedl premiér.

Su Ťij mluvila o nedostačujícím systému vzdělávání ve své zemi a doufá, že si žáci do budoucna budou moci víc osvojit kritické myšlení.

Pokud jde o téma lidských práv, Babiš zdůraznil, že Česko usiluje o jejich ochranu, stejně jako o vládu práva. „Myanmar má za sebou komplikovanou minulost, dnes je země sužována vnitřními konflikty. Sami víme, jak je transformační proces dlouhý,“ podotkl premiér. „Myanmar udělal v oblasti demokracie a lidských práv obrovský kus práce,“ míní Babiš.

Su Ťij podotkla, že její země s některými usneseními OSN nesouhlasí. „Byli bychom rádi, kdyby nám svět pomohl společenství a komunity sblížit. Každý, kdo chce mír a harmonii pro všechny lidi všech náboženství a etnicit, se musí snažit je spíš sblížit,“ dodala myanmarská státní poradkyně.

Su Ťij má v Česku bohatý program. V pondělí odpoledne ji čeká přednáška na Univerzitě Karlově, kde promluví o historii Myanmaru a jeho přechodu od vojenského režimu k demokratickému zřízení.

V úterý pak absolvuje pracovní snídani s ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem (ČSSD). Poté se oba zúčastní Česko-barmského podnikatelského fóra, na kterém vystoupí také Babiš či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Odpoledne političku přijme prezident Miloš Zeman. Při návštěvě by mělo být slavnostně otevřeno rezidentní velvyslanectví Republiky Myanmarský svaz v Praze.

„Mohli jsme to zvládnout lépe,“ komentovala Su Ťij obvinění z etnických čistek

Su Ťij byla v Česku v roce 2013 jako host konference Forum 2000, která je svázána s odkazem prezidenta Václava Havla. Právě na Havlův návrh Su Ťij v roce 1991 získala Nobelovu cenu za mír. Do Česka měla přiletět už předloni v září, návštěvu však odložila kvůli napětí v Arakanském státě, kde myanmarská armáda podle mezinárodních organizací prováděla etnickou čistku menšinového etnika Rohingů.

Su Ťij operaci proti Rohingům v počátku podpořila, až později odsoudila jakékoli porušování lidských práv. „Mohli jsme to zvládnout lépe,“ připustila. Váhavý postoj Su Ťij, která do té doby platila za symbol boje za lidská práva, vyvolal na mezinárodní scéně kritiku a Su Ťij byla zbavena řady mezinárodních poct.

Převážně buddhistický Myanmar neuznává Rohingy jako etnikum. Považuje je za nelegální přistěhovalce z Bangladéše, dlouhodobě muslimskou menšinu pronásleduje a upírá jí občanství a základní lidská práva. Před násilnostmi uprchlo od loňského srpna do sousedního Bangladéše více než 700 tisíc Rohingů.

„Mezi Bangladéšem a Myanmarem došlo k dohodě o návratu Rohingů, to však vyvolalo velmi negativní reakce ze strany uprchlíků, kteří se cítí návratem ohroženi. Utečenecký tábor v Bangladéši je nyní největší utečeneckou aglomerací na světě,“ upozornil Miroslav Nožina z Ústavu mezinárodních vztahů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 11 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 10 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 10 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 10 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled