Český premiér Andrej Babiš (ANO) ocenil myanmarskou vůdkyni Su Ťij za její úsilí o demokratizaci Myanmaru. Země podle něj odvedla „obrovský kus práce“ i v oblasti ochrany lidských práv. Su Ťij čelí ve světě kritice za váhavý postoj k operaci myanmarské armády proti muslimské menšině. Myanmar kvůli pronásledování opustily statisíce Rohingů. Su Ťij s Babišem jednali i o rozvoji ekonomické spolupráce obou zemí.
Myanmar udělal v oblasti ochrany lidských práv obrovský kus práce, řekl Babiš po jednání se Su Ťij
Babiš na úvod zdůraznil, že se jednalo o první setkání předsedů vlád obou zemí na úrovni od vzniku samostatné České republiky. Premiér ocenil, že se Su Ťij „zasadila o potřebné demokratické změny a Myanmar se tak mohl po letech otevřít světu“. Po 26 letech nyní Myanmar otevírá své velvyslanectví v Praze. „Určitě to pomůže rozvoji naší spolupráce v mnoha oblastech,“ míní Babiš.
Su Ťij považuje znovuotevření ambasády za „znamení toho, že vztahy mezi zeměmi se velmi rozvíjejí“. „Byla uzavřena někdy v 80. letech, kdy jsme se rozhodli utnout diplomatické vztahy. Doufáme, že navážeme i vztahy mezi lidmi, protože ty opravdové vztahy mezi zeměmi jsou vztahy mezi jednotlivci,“ míní myanmarská vůdkyně. „Vždy jsme chovali k Česku vřelé přátelství, už jako k Československu, setkávali jsme se na mnoha úrovních,“ dodala Su Ťij.
Babiš vidí v ekonomických vztazích velký potenciál
Rozhovor politiků cílil také na ekonomickou oblast. Babiš uvedl, že Myanmar modernizoval své hospodářství. „Su Ťij mě informovala, že má ambice mít jeden z největších hospodářských růstů na asijském kontinentu. V našich ekonomických vztazích vidíme velký potenciál,“ konstatoval premiér s tím, že československé firmy budovaly už v 70. a 80. letech v zemi továrny „včetně pivovaru či cukrovaru“.
„Myanmarský trh nabízí našim firmám spoustu investičních příležitostí. Mluvili jsme o možné návštěvě našich firem, které by mohly v Myanmaru podnikat,“ sdělil. Za důležitou oblast premiér označil humanitární a rozvojovou pomoc, kterou ČR poskytuje a jež podle Babiše tvoří skoro desetinu humanitárního rozpočtu. „Soustřeďujeme se na oblast školství, zdravotnictví, přírodní katastrofy,“ uvedl premiér.
Su Ťij mluvila o nedostačujícím systému vzdělávání ve své zemi a doufá, že si žáci do budoucna budou moci víc osvojit kritické myšlení.
Pokud jde o téma lidských práv, Babiš zdůraznil, že Česko usiluje o jejich ochranu, stejně jako o vládu práva. „Myanmar má za sebou komplikovanou minulost, dnes je země sužována vnitřními konflikty. Sami víme, jak je transformační proces dlouhý,“ podotkl premiér. „Myanmar udělal v oblasti demokracie a lidských práv obrovský kus práce,“ míní Babiš.
Su Ťij podotkla, že její země s některými usneseními OSN nesouhlasí. „Byli bychom rádi, kdyby nám svět pomohl společenství a komunity sblížit. Každý, kdo chce mír a harmonii pro všechny lidi všech náboženství a etnicit, se musí snažit je spíš sblížit,“ dodala myanmarská státní poradkyně.
Su Ťij má v Česku bohatý program. V pondělí odpoledne ji čeká přednáška na Univerzitě Karlově, kde promluví o historii Myanmaru a jeho přechodu od vojenského režimu k demokratickému zřízení.
V úterý pak absolvuje pracovní snídani s ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem (ČSSD). Poté se oba zúčastní Česko-barmského podnikatelského fóra, na kterém vystoupí také Babiš či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Odpoledne političku přijme prezident Miloš Zeman. Při návštěvě by mělo být slavnostně otevřeno rezidentní velvyslanectví Republiky Myanmarský svaz v Praze.
„Mohli jsme to zvládnout lépe,“ komentovala Su Ťij obvinění z etnických čistek
Su Ťij byla v Česku v roce 2013 jako host konference Forum 2000, která je svázána s odkazem prezidenta Václava Havla. Právě na Havlův návrh Su Ťij v roce 1991 získala Nobelovu cenu za mír. Do Česka měla přiletět už předloni v září, návštěvu však odložila kvůli napětí v Arakanském státě, kde myanmarská armáda podle mezinárodních organizací prováděla etnickou čistku menšinového etnika Rohingů.
Su Ťij operaci proti Rohingům v počátku podpořila, až později odsoudila jakékoli porušování lidských práv. „Mohli jsme to zvládnout lépe,“ připustila. Váhavý postoj Su Ťij, která do té doby platila za symbol boje za lidská práva, vyvolal na mezinárodní scéně kritiku a Su Ťij byla zbavena řady mezinárodních poct.
Převážně buddhistický Myanmar neuznává Rohingy jako etnikum. Považuje je za nelegální přistěhovalce z Bangladéše, dlouhodobě muslimskou menšinu pronásleduje a upírá jí občanství a základní lidská práva. Před násilnostmi uprchlo od loňského srpna do sousedního Bangladéše více než 700 tisíc Rohingů.
„Mezi Bangladéšem a Myanmarem došlo k dohodě o návratu Rohingů, to však vyvolalo velmi negativní reakce ze strany uprchlíků, kteří se cítí návratem ohroženi. Utečenecký tábor v Bangladéši je nyní největší utečeneckou aglomerací na světě,“ upozornil Miroslav Nožina z Ústavu mezinárodních vztahů.