U Mezinárodního soudního dvora OSN začalo vyšetřování možných zločinů spáchaných na myanmarské etnické menšině Rohingů. Podle soudců mohlo docházet k systematickému násilí, a tedy i zločinům proti lidskosti. Za žalobou stojí Gambie, která volá po ukončení genocidy. Z Arakanského státu na západě země uprchlo v roce 2017 přes 740 tisíc lidí. Jednání má trvat tři dny a účastní se ho i kritizovaná myanmarská vůdkyně Su Ťij.
Haagský soud řeší možnou genocidu v Myanmaru. Problém s Rohingy nevyřešíme přes noc, říká Su Ťij
3 minuty
Události: Su Ťij u soudu
Vyšetřovatelé Organizace spojených národů už loni obvinili myanmarské bezpečnostní síly z masového vraždění a znásilňování převážně muslimských Rohingů. Rozsáhlou ofenzivu zahájila armáda převážně buddhistického státu v reakci na útok rohingských povstalců na policejní stanoviště.
Stovky tisíc běženců, kteří stále žijí v uprchlických táborech za hranicemi, teď volají po spravedlnosti. „Jsme vděční, že se tento případ bude řešit u Mezinárodního soudního dvora. Všichni očekáváme spravedlivý rozsudek. Modlíme se k Alláhovi, aby se nám dostalo spravedlnosti. Su Ťij není dobrý člověk,“ myslí si uprchlík Abul Fayaz.
Držitelka Nobelovy ceny za mír a vůdkyně Myanmaru Su Ťij už se svou delegací dorazila do Nizozemska, aby možná obvinění z genocidy vyvrátila. „Mezi muslimskou a rohingskou komunitou jsou problémy a my jsme je zdědili. Musíme tento složitý problém vyřešit. Samozřejmě to ale není něco, co se dá udělat přes noc,“ zdůraznila Su Ťij.
Právě ona před dvěma lety stála v čele tamní vlády. Podle OSN konfliktu nijak nezabránila. Myanmar operaci považuje za legitimní a Rohingy označuje za nelegální přistěhovalce.
Do Haagu proto dorazili i aktivisté, kteří práva muslimské menšiny dlouhodobě podporují. Před budovou Mezinárodního soudního dvora OSN se shromáždilo mnoho lidí, kteří nesli transparenty s nápisem „Zastavte genocidu“. Někteří měli v rukou fotografie Su Ťij s nápisem „Hanba“ či „Armádní agentka“, napsala agentura AP.
„Naše organizace zdokumentovala chování myanmarské armády proti Rohingům. K vraždám, znásilňování a ničení vesnic tam docházelo dokonce ještě před rokem 2012. To vše byly zločiny proti lidskosti a všechno to vyvrcholilo v roce 2017, kdy jsme viděli obnovenou brutalitu proti Rohingům,“ podotkla náměstkyně ředitele organizace Human Rights Watch Param-Preet Singhová.
Někdejší disidentka a uznávaná bojovnice za demokracii Su Ťij, která v době vlády vojenské junty v strávila asi 16 let v domácím vězení, čelí silné mezinárodní kritice kvůli tomu, že násilnosti páchané armádou na Rohinzích přehlíží. Agentura AP napsala, že Su Ťij před Mezinárodním soudním dvorem obhajuje de facto činy těch lidí, kteří ji v minulosti věznili.
Zatímco svět Su Ťij kritizuje, v Myanmaru zůstává tato politička velmi oblíbená a na její podporu se v největším městě Rangúnu - stejně jako v předchozích dnech - sešly tisíce lidí s jejími podobiznami a vlajkami v rukou.
Gambie žádá ochranu Rohingů
Žalobu kvůli možné genocidě na Myanmar podala západoafrická Gambie jménem Organizace islámské spolupráce, která sdružuje 57 států. Během třídenního slyšení chtějí gambijští právníci vyzvat OSN, aby přijala okamžitá opatření, která by zajistila ochranu Rohingů do té doby, než bude celý případ projednán.
„Gambie žádá, abyste nařídili Myanmaru, aby zastavila toto nesmyslné zabíjení. Aby zastavila tyto barbarské, brutální činy, které šokovaly a nadále šokují kolektivní svědomí světa. Aby zastavila genocidu svých vlastních lidí,“ prohlásil gambijský ministr Abubacarr Tambadou.
Tisíce uprchlíků prý chtějí na „neobyvatelný ostrov“
Většina Rohingů zůstává ve velmi špatných podmínkách v sousedním Bangladéši. Zástupce bangladéšské vlády Mahbub Alam koncem října oznámil, že několik tisíc příslušníků menšiny Rohingů souhlasilo s přesunem na ostrov Thengar Čár v Bengálském zálivu. Dháka se tak snaží ulevit pohraničí, kde žije v přeplněných táborech až milion členů této komunity.
Podle Alama se už buduje zázemí, které zahrnuje třímetrovou pobřežní hráz po obvodu ostrůvku, která má zadržet vlnobití. Dál na ostrově vznikne velký sklad, v němž budou zásoby na několikaměsíční přežití. Mezi těmi, kdo souhlasili s přesídlením, je Núr Husajn, který si prohlédl snímky přístřešků. „Souhlasil jsem, tábor tady je přeplněný, jsou tu problémy s jídlem i bydlením,“ řekl v táboře, kdy nyní s rodinou pobývá.
Ochránci lidských práv ale upozornili, že ostrůvek se z moře vynořil teprve před dvěma desetiletími a lidi na něm může snadno smést monzunový liják. Obyvatelé sousedního ostrova Hatije, kde žije 600 tisíc lidí, považují Thengar Čár za neobyvatelný. „V monzunovém období je vždy část toho ostrova zničena a my se tam v té době neodvažujeme. Jak by tam mohly žít tisíce Rohingů?“ sdělil jeden občan ostrova Hatija.
Bangladéš a Myanmar před dvěma lety podepsaly dohodu o repatriaci, ale uprchlíci se do vlasti stále nevracejí. Pracovníci OSN považují podmínky v Myanmaru pro Rohingy stále za nebezpečné. Myanmar jim dál upírá občanství a podle OSN jim v Arakanském státě, kde žili, stále hrozí genocida.
