Za dva roky od svržení vlády vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij v Myanmaru vojenskou juntou odešly ze země miliony lidí. Představitelé legitimního kabinetu byli zatčeni. Následné protesty, kterých se účastnily desetitisíce obyvatel, junta tvrdě potlačovala. Její zákroky mají tisíce obětí. Zástupci OSN v úterý uvedli, že zločiny proti lidskosti jsou v zemi stále páchány.
Od puče v Myanmaru uběhly dva roky. Junta bombarduje civilisty, zemřely tisíce lidí
Horizont ČT24: Dva roky od armádního puče v Myanmaru (zdroj: ČT24)
Dnes jednadvacetiletý odbojář Syn Aye Chan vyrazil do ulic poprvé přímo v den převratu. Jeden z vojenských zásahů mu ale později změnil život, po výbuchu přišel o nohu. „Nikdy jsem nelitoval – ani během boje, ani ve chvíli, kdy jsem utrpěl zranění. Zvolil jsem si tuhle cestu, protože věřím, že je správná. Pokud se dostatečně zotavím, vrátím se zpět do války. Tohle je až do konce,“ popsal.
Junta od svržení legitimní vlády slibuje uspořádání voleb, tomu ale odbojář nevěří. Právě kvůli porážce ve volbách v listopadu 2020 se generálové rozhodli chopit moci silou. „Su Ťij získala 83 procent hlasů, což by jí umožnilo sestavit vládu a prosazovat reformy, které si armáda nepřála,“ přiblížila zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.
Nejprve se vojenská junta výsledek snažila napadnout u soudu, ale neuspěla. Také podle OSN volby proběhly férově a podle pravidel – v rámci možností v zemi, ve které probíhala občanská válka. „Proto se generálové chopili moci vojensky. Vjeli do ulic na tancích a zatkli Su Ťij,“ uvedla Šámalová.
Studio ČT24: Dva roky od převratu v Myanmaru (zdroj: ČT24)
Myanmarskou vůdkyni chce junta držet doživotně ve vězení
Země se od puče, který vedl k rozsáhlým protestům, zmítá v chaosu. Sedmasedmdesátiletá nositelka Nobelovy ceny za mír zůstává v hlavním městě na samotce. V součtu už byla odsouzena k 33 letům vězení, některými obviněními se ale soud stále zabývá. Armáda trvá na tom, že se jí dostalo řádného procesu. Série soudních řízení ale byla mezinárodně odsouzena jako podvod.
Proti Su Ťij bylo vzneseno devatenáct obvinění. „Například z toho, že porušovala pandemické zákony, vyzradila státní tajemství, nelegálně používala vysílačky, údajně se měla dopustit korupce. Což je komické obvinění pro všechny lidi, kteří Su Ťij znají,“ uvedla Šámalová. „Cílem je jednoznačně udržet Su Ťij na doživotí ve vězení,“ dodala.
Lidé protestují kvůli zadržení Su Ťij
Mírumilovné demonstrace přerostly v ozbrojený odpor
Dostupná data odhadují, že za poslední dva roky bylo zadrženo zhruba 17 tisíc lidí za podporu prodemokratického hnutí a že násilné zásahy mají na svědomí několik tisíc obětí. Některé instituce uvádějí ještě vyšší čísla. Junta údaje zpochybňuje.
Protesty v reakci na převrat byly rozsáhlé a trvaly mnoho měsíců. V řadě měst, i těch menších, se jich účastnily desetitisíce lidí. „Armáda proti nim zakročila velice brutálně. Střílela do lidí, mnoho lidí zemřelo (…) Časem, když už nebylo možné mírumilovně protestovat v ulicích, protože armáda lidi masakrovala, protest přerostl v ozbrojené hnutí odporu. Vznikly lidové milice, které po boku etnických armád bojují proti myanmarské armádě,“ shrnula Šámalová.
Armáda také vypaluje školy i nemocnice, útočí na prodemokratické síly, a zabíjí tak další lidi.
O systematických zločinech proti lidskosti a válečných zločinech se mluvilo v předvečer výročí na půdě OSN. „Jejich dopad na životy lidí, obyvatel Myanmaru, byl v posledních dvou letech nesmírně, nesmírně významný. O život přišlo nejméně 2900 lidí a toto číslo je nejspíš mnohem vyšší,“ řekl zvláštní zpravodaj OSN v oblasti lidských práv v Myanmaru Tom Andrews.
Neúčinné sankce a nový balík
Po vojenském převratu proto došlo k uvalení sankcí, podle Šámalové ale nejsou dostatečně účinné. „Nepřipojilo se k nim tolik zemí, aby se podařilo odříznout vojenskou juntu od jejích finančních zdrojů,“ řekla.
Spojené státy od převratu uvalily sankce na víc než stovku lidí a firem. S dvouletým výročím přicházejí Spojené státy s dalším balíkem. Blokuje přístup k penězům a zdrojům pod kontrolou USA. Soustředit se bude i na znemožnění dovozu leteckého paliva.
„Myanmarská armáda v uplynulých měsících změnila taktiku. Protože se jí nedaří v bojích na zemi, začala bombardovat města a vesnice, dost často civilní cíle. Tisíce lidí umírají, jsou mezi nimi i stovky dětí, i malých dětí mladších devíti let,“ dodala Šámalová.