Od puče v Myanmaru uběhly dva roky. Junta bombarduje civilisty, zemřely tisíce lidí

Nahrávám video
Horizont ČT24: Dva roky od armádního puče v Myanmaru
Zdroj: ČT24

Za dva roky od svržení vlády vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij v Myanmaru vojenskou juntou odešly ze země miliony lidí. Představitelé legitimního kabinetu byli zatčeni. Následné protesty, kterých se účastnily desetitisíce obyvatel, junta tvrdě potlačovala. Její zákroky mají tisíce obětí. Zástupci OSN v úterý uvedli, že zločiny proti lidskosti jsou v zemi stále páchány.

Dnes jednadvacetiletý odbojář Syn Aye Chan vyrazil do ulic poprvé přímo v den převratu. Jeden z vojenských zásahů mu ale později změnil život, po výbuchu přišel o nohu. „Nikdy jsem nelitoval – ani během boje, ani ve chvíli, kdy jsem utrpěl zranění. Zvolil jsem si tuhle cestu, protože věřím, že je správná. Pokud se dostatečně zotavím, vrátím se zpět do války. Tohle je až do konce,“ popsal.

Junta od svržení legitimní vlády slibuje uspořádání voleb, tomu ale odbojář nevěří. Právě kvůli porážce ve volbách v listopadu 2020 se generálové rozhodli chopit moci silou. „Su Ťij získala 83 procent hlasů, což by jí umožnilo sestavit vládu a prosazovat reformy, které si armáda nepřála,“ přiblížila zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

Nejprve se vojenská junta výsledek snažila napadnout u soudu, ale neuspěla. Také podle OSN volby proběhly férově a podle pravidel – v rámci možností v zemi, ve které probíhala občanská válka. „Proto se generálové chopili moci vojensky. Vjeli do ulic na tancích a zatkli Su Ťij,“ uvedla Šámalová.

Nahrávám video
Studio ČT24: Dva roky od převratu v Myanmaru
Zdroj: ČT24

Myanmarskou vůdkyni chce junta držet doživotně ve vězení

Země se od puče, který vedl k rozsáhlým protestům, zmítá v chaosu. Sedmasedmdesátiletá nositelka Nobelovy ceny za mír zůstává v hlavním městě na samotce. V součtu už byla odsouzena k 33 letům vězení, některými obviněními se ale soud stále zabývá. Armáda trvá na tom, že se jí dostalo řádného procesu. Série soudních řízení ale byla mezinárodně odsouzena jako podvod.

Proti Su Ťij bylo vzneseno devatenáct obvinění. „Například z toho, že porušovala pandemické zákony, vyzradila státní tajemství, nelegálně používala vysílačky, údajně se měla dopustit korupce. Což je komické obvinění pro všechny lidi, kteří Su Ťij znají,“ uvedla Šámalová. „Cílem je jednoznačně udržet Su Ťij na doživotí ve vězení,“ dodala.

Lidé protestují kvůli zadržení Su Ťij
Zdroj: Reuters/Issei Kato

Mírumilovné demonstrace přerostly v ozbrojený odpor

Dostupná data odhadují, že za poslední dva roky bylo zadrženo zhruba 17 tisíc lidí za podporu prodemokratického hnutí a že násilné zásahy mají na svědomí několik tisíc obětí. Některé instituce uvádějí ještě vyšší čísla. Junta údaje zpochybňuje.

Protesty v reakci na převrat byly rozsáhlé a trvaly mnoho měsíců. V řadě měst, i těch menších, se jich účastnily desetitisíce lidí. „Armáda proti nim zakročila velice brutálně. Střílela do lidí, mnoho lidí zemřelo (…) Časem, když už nebylo možné mírumilovně protestovat v ulicích, protože armáda lidi masakrovala, protest přerostl v ozbrojené hnutí odporu. Vznikly lidové milice, které po boku etnických armád bojují proti myanmarské armádě,“ shrnula Šámalová.

Armáda také vypaluje školy i nemocnice, útočí na prodemokratické síly, a zabíjí tak další lidi.

O systematických zločinech proti lidskosti a válečných zločinech se mluvilo v předvečer výročí na půdě OSN. „Jejich dopad na životy lidí, obyvatel Myanmaru, byl v posledních dvou letech nesmírně, nesmírně významný. O život přišlo nejméně 2900 lidí a toto číslo je nejspíš mnohem vyšší,“ řekl zvláštní zpravodaj OSN v oblasti lidských práv v Myanmaru Tom Andrews.

Neúčinné sankce a nový balík

Po vojenském převratu proto došlo k uvalení sankcí, podle Šámalové ale nejsou dostatečně účinné. „Nepřipojilo se k nim tolik zemí, aby se podařilo odříznout vojenskou juntu od jejích finančních zdrojů,“ řekla.

Spojené státy od převratu uvalily sankce na víc než stovku lidí a firem. S dvouletým výročím přicházejí Spojené státy s dalším balíkem. Blokuje přístup k penězům a zdrojům pod kontrolou USA. Soustředit se bude i na znemožnění dovozu leteckého paliva.

„Myanmarská armáda v uplynulých měsících změnila taktiku. Protože se jí nedaří v bojích na zemi, začala bombardovat města a vesnice, dost často civilní cíle. Tisíce lidí umírají, jsou mezi nimi i stovky dětí, i malých dětí mladších devíti let,“ dodala Šámalová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Magyar v závěru kampaně hlásil brzký konec Orbána. Ten mluvil o míru

Šéf maďarského středopravicového opozičního hnutí Tisza Péter Magyar na závěr volební kampaně před nedělními parlamentními volbami ohlásil, že současný premiér Viktor Orbán po šestnácti letech skončí u moci. Orbán na shromáždění v Budapešti opakoval, že jedině jeho Fidesz zajistí, že Maďarsko nebude zavlečeno do války na Ukrajině.
před 2 hhodinami

Američané jednají s Íránci v Pákistánu. Zahájili odminování Hormuzu

V Islámábádu začaly trojstranné mírové rozhovory mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím odděleně hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva, uvedla agentura Reuters. Podle webu BBC budou jednání pokračovat dlouho do noci.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko i těsně před zahájením klidu zbraní zabíjelo na Ukrajině

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Babiš před volbami podpořil Orbána

Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedělními parlamentními volbami v Maďarsku podpořil Viktora Orbána, který se se svou stranou Fidesz uchází o páté funkční období v čele vlády za sebou. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív, míní Babiš. Naopak expremiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil přesvědčení, že Orbán volby prohraje.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 4 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 4 hhodinami

Izraelské útoky v Libanonu a v Gaze mají oběti

Nehledě na příměří, které má na Blízkém východě platit, zabily izraelské údery na třech místech v Libanonu deset lidí, včetně tří záchranářů. S odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví to píše agentura AFP. Sedm lidí v noci zemřelo při izraelských útocích v Pásmu Gazy, uvedla palestinská civilní obrana. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla ozbrojenou buňku teroristického hnutí Hamás.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Británie odloží předání ostrovů s důležitou vojenskou základnou

Británie pozastaví svůj plán na navrácení Čagoských ostrovů Mauriciu, uvedla v sobotu AFP s odvoláním na britskou vládu. O odložení plánu informovala rovněž britská stanice BBC. Dohodu o předání svrchovanosti nad ostrovy, na kterých se nachází strategicky důležitá americko-britská základna vojenského letectva Diego García, kritizoval nedávno jako velkou chybu americký prezident Donald Trump. Mauricius v reakci přislíbil vynaložit veškeré úsilí k dokončení dekolonizace, aby ostrovy získal diplomatickou a právní cestou.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...