Myanmarští vojáci a policisté záměrně zabíjeli demonstranty, tvrdí lidskoprávní organizace

Zabití nejméně pětašedesáti protestujících v myanmarském Rangúnu na demonstraci proti armádnímu puči bylo plánované a promyšlené, tvrdí mezinárodní organizace Human Rights Watch (HRW). Jako důkazy předkládá rozhovory se svědky a analýzy videí a fotografií.

Bezpečnostní složky podle organizace hájící lidská práva 14. března demonstranty úmyslně obklíčily a použily proti nim smrtící sílu. HRW ve své zprávě žádá, aby pachatelé stanuli před soudem, a mezinárodní společenství vyzvala kvůli „pokračujícímu porušování lidských práv a zločinům proti lidskosti“ k posílení mezinárodních sankcí proti myanmarské vojenské juntě.

„Vojáci a policisté ozbrojení vojenskými útočnými puškami stříleli na uvězněné protestující a na ty, kteří se snažili pomoci raněným, přičemž zabili nejméně 65 protestujících a lidí stojící v okolí,“ tvrdí organizace o zásahu proti demonstrantům, kteří vyjadřovali nespokojenost s únorovým armádním pučem a svržením demokraticky zvolené vlády myanmarské vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij. 

Human Rights Watch ve své zprávě vychází z rozhovorů s šesti svědky a z analýz třinácti videí a jednatřiceti fotografií, které se objevily na sociálních sítích. Zmiňuje například video zveřejněné policistou, na němž je vidět, jak se pořádková policie připravuje na postup vůči demonstrujícím. „Nebudu mít s těmito lidmi slitování,“ pronáší na něm jeden z policistů.

Plánované útoky

Manny Maun, která se v organizaci Human Rights Watch zaměřuje na situaci v Myanmaru, označila jednání bezpečnostních složek za „zločin proti lidskosti“. Zabíjení podle ní nebylo případem nezvládnuté kontroly nepokojů, ale nese znaky plánovaného útoku na protestující.

„Odpovědnost nakonec leží na velitelské struktuře. A zodpovědný je ten, kdo vydal rozkaz k zásahu a kdo zodpovídal za jeho provedení,“ tvrdí Manny Maun. „Je třeba zajistit, aby si tyto osoby byly vědomy toho, že mohou být později souzeny a hnány k odpovědnosti,“ dodala.

Armádou dosazená vláda, která v oblasti po násilí zavedla stanné právo, popsala protestující jako „výtržníky“, kteří zapalovali továrny a blokovali hasiče, poznamenala agentura AP, podle níž zprávu organizace zatím žádný myanmarský činitel nekomentoval.

Násilí má nejméně třináct set obětí

V prvních měsících po vojenském převratu bezpečnostní složky čím dál tím brutálněji potlačovaly převážně pokojné demonstrace po celé zemi. Někteří protestující proto podle svědků začali používat k sebeobraně podomácku vyrobené zbraně.

„V reakci na střelbu bezpečnostních sil používali zbraně, jako jsou kameny, praky a molotovovy koktejly, ale nebyly hlášeny žádné oběti z řad bezpečnostních složek,“ uvádí zpráva.

Podle údajů myanmarské Asociace na pomoc politickým vězňům bylo zabito od vojenského převratu v zemi přinejmenším třináct set protestujících nebo lidí, kteří se vyskytli na místě demonstrací. Podle Manny Maun represe stále pokračují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 1 hhodinou

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 11 hhodinami
Načítání...