Armáda strana 3 z 5

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odpoledne nařídil armádě okamžitě provést intenzivní útoky v Pásmu Gazy, uvedla agentura Reuters s odvoláním na prohlášení premiérova úřadu. Izraelské letectvo později podle svědků zahájilo vzdušné údery ve městě Gaza. Některé byly podle Reuters hlášeny z oblasti největší stále fungující nemocnice na severu města. Agentura Reuters s odvoláním na úřady ovládané teroristickým hnutím Hamás píše, že obětí je nejméně sedmnáct.

Vznikající vládní koalice plánuje vydat na obranu dvě procenta HDP. Financovat ji ale chce primárně podle aktuálních potřeb. Výdaje na obranu se musí vynakládat smysluplně, v souladu s potřebami armády a s úkoly, které má Česko v rámci Severoatlantické aliance (NATO), řekla v úterý místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Zástupci hnutí chtějí navýšit počet vojáků a investovat do posílení protivzdušné obrany.

Armádou vedený výbor na Madagaskaru jmenoval novou vládu, v níž převažují civilisté a která zahrnuje i některé významné kritiky svrženého prezidenta Andryho Rajoeliny. Informovala o tom agentura Reuters.

Členové proruské domobranecké skupiny Českoslovenští vojáci v záloze za mír (ČVZM) u soudu odmítli obžalobu z podpory a financování terorismu. Spoluobžalovaný Miloš Ouřecký přiznal vinu ohledně toho, že pomáhal jako dobrovolník Ruskem koordinovaným vojákům na Donbase. Obžaloba tvrdí, že jej domobranci vyslali na Ukrajinu s cílem, aby jim po návratu předal nabyté bojové zkušenosti pro případné ústavní, hospodářské a politické změny v Česku.

Mladé muže v Německu čeká dilema, jestli absolvovat vojenskou službu, kterou chce obnovit spolková vláda. Do jaké míry bude povinná, ukáže výsledek vyjednávání v rámci vládní koalice. Přibývá lidí, kteří výcvik se zbraní absolvují dobrovolně. Na druhé straně je ovšem také stále víc těch, kteří sloužit nechtějí.

Desítky amerických válečných lodí a letadel a na deset tisíc vojáků, které během posledních dvou měsíců vláda Spojených států vyslala do Karibiku, představují největší vojenské nasazení v tomto regionu za několik dekád, napsal server BBC Mundo. Podle něj ale zřejmě není cílem této operace boj proti pašerákům drog, jak tvrdí americká vláda. Někteří analytici míní, že jde o zastrašující kampaň, která má přimět venezuelskou armádu, aby přestala podporovat autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.

Chorvatští poslanci v pátek v parlamentu odhlasovali znovuzavedení povinné vojenské služby. Informují o tom tiskové agentury. Cílem je posílit obranyschopnost téměř čtyřmilionové země uprostřed rostoucího globálního geopolitického napětí. Krok je reakcí na zhoršení bezpečnostní situace v Evropě z důvodu ruské agrese na Ukrajině a závodů ve zbrojení na Balkáně, který v devadesátých letech prošel krvavou válkou, napsala agentura AP.

Litevský vzdušný prostor ve čtvrtek na 18 vteřin narušily dva ruské vojenské letouny, uvedla podle agentury Reuters litevská armáda. V reakci vzlétly španělské stroje Eurofighter Typhoon, které jsou v regionu nasazeny v rámci mise Severoatlantické aliance pro ochranu vzdušného prostoru Litvy, Lotyšska a Estonska NATO Baltic Air Police. Tito tři členové aliance bojová letadla nevlastní. Rusko podle Reuters přelet svých strojů nad Litvou popřelo.

Izraelští vojáci zahájili v pondělí palbu na několik palestinských ozbrojenců, kteří ve dvou případech překročili takzvanou žlutou linii na východě města Gaza, za niž se armáda stáhla podle podmínek současného příměří, a podle tvrzení vojáků pro ně představovali hrozbu. Informovala o tom izraelská média, která se odvolávají na prohlášení armády. Podle palestinských médií byli v pondělí v této oblasti zabiti nejméně dva lidé.

Izraelská armáda oznámila novou vlnu vzdušných úderů proti Hamásu na jihu Pásma Gazy. Hovoří o reakci na hrubé porušení příměří z nedělního rána. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dal obranným silám pokyn k odvetě za útok v Rafahu. Při něm podle armády zahynuli dva izraelští vojáci. Hamás ale tvrdí, že si není vědom žádných střetů s izraelskými jednotkami v Rafahu a že nad tamními bojovníky nemá kontrolu. Večer izraelská armáda oznámila, že začala znovu prosazovat klid zbraní.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že povolil Ústřední zpravodajské službě (CIA), aby ve Venezuele dělala tajné operace. Agentura Reuters krok označuje za „výrazné vystupňování snah USA vyvinout tlak“ na režim venezuelského autoritářského vůdce Nicoláse Madura. Potvrdil tak zprávu deníku The New York Times (NYT), který dále napsal, že operativci mají prý i povolení zabíjet. Konečným cílem je dle NYT konec Madurova režimu. USA přitom již zničily lodě u venezuelského pobřeží s odůvodněním, že patřily narkoteroristům a převážely drogy.

Vůdce vojenského převratu na Madagaskaru plukovník Michael Randrianirina oznámil, že převezme funkci prezidenta ostrovní země. Stane se tak podle něj na základě výzvy ústavního soudu, sdělil agentuře AP. Dosavadní prezident Andry Rajoelina v neděli uprchl ze země.

Od začátku války věnovalo Česko Ukrajině vojenskou pomoc za 17,4 miliardy korun. V částce je zahrnutý nepotřebný materiál ze skladů, nákup či výcvik vojáků. Naopak 25 miliard získalo tuzemsko nazpět, například z financování Evropské unie či na technice ze Spojených států a Německa, řekl po jednání vlády končící premiér Petr Fiala (ODS).

Americký Senát ani po zhruba dvou týdnech neschválil financování federální vlády. Návrh zákona předložený republikány, který by financování umožnil, nepodpořilo v noci na středu dost senátorů, napsala agentura Reuters. Republikáni svůj návrh v horní komoře předložili k hlasování opakovaně, nedaří se jim ale sehnat podporu ze strany demokratů.

Armáda v úterý převzala vládu nad Madagaskarem a rozpustila senát spolu s ústavním soudem, zatímco sněmovna bude nadále zasedat. Nový madagaskarský vůdce, plukovník Michael Randrianirina po převratu oznámil, že si armáda moc podrží na přechodné období osmnácti měsíců až dvou let. Až poté podle něj budou volby, informuje server BBC. Ústavní soud o něco dříve Randrianirinu vyzval, aby se ujal funkce prezidenta a nové volby uspořádal do šedesáti dní, vojáci však předtím oznámili rozpuštění soudu.

Opozice v madagaskarské sněmovně zahájila proces odvolání prezidenta Andryho Rajoeliny. Ten už v neděli opustil zemi na palubě francouzského vojenského letadla a jeho funkci přebírá nový dočasný šéf Senátu. V pondělí Rajoelina prohlásil, že musel odjet na bezpečné místo, aby ochránil svůj život, napsala agentura Reuters. V projevu k národu Rajoelina neupřesnil, kde se nyní nachází.

Kromě izraelských rukojmí se na svobodu dostalo i na 250 odsouzených palestinských teroristů, které výměnou propustily izraelské úřady. Jsou mezi nimi příslušníci Hamásu nebo Palestinského islámského džihádu z Gazy i Západního břehu, a to včetně odsouzených na doživotí za vraždění Izraelců. Teroristé se po stažení armády židovského státu rychle přeskupili a znovu jsou vidět se zbraněmi v ulicích. Domů se vrací i přes 1700 obyvatel Gazy zadržených od začátku izraelské invaze.

Armáda eviduje přibývající incidenty s drony nad vojenskými objekty, jsou ale způsobeny především neznalostí zákona nebo neodbornou manipulací amatérskými piloty, jde tak o běžné přestupky, sdělila mluvčí armády Magdalena Dvořáková. Armáda je podle ní připravena bezpilotní letouny detekovat a identifikovat a také je zneschopnit.

Myanmarská armáda bombardovala dav lidí, který se sešel při oslavě buddhistického svátku světel spojené v noci na úterý s protivládní demonstrací. Podle agentury AFP zemřelo nejméně čtyřicet lidí včetně dětí a dalších osm desítek osob utrpělo zranění. Zpravodajský server BBC News informoval o nejméně 24 mrtvých.

Policie, armáda i bezpečnostní rada státu nyní řeší modernizaci protidronových systémů. Bezpečnostní rada státu kvůli tomu zřídila pracovní skupinu. Ta doporučuje využít zkušenosti zdejších i zahraničních firem, které už teď chrání jaderné elektrárny nebo letiště. Pravomoc eliminovat bezpilotní stroje mají kromě policistů a vojska nově dostat i složky zajišťující bezpečnost kritické infrastruktury. Podle prezidenta Aliance pro bezpilotní letecký průmysl Jakuba Karase zabezpečení v komplexním měřítku nyní neustále chybí. Dobrým příkladem je dle něj Polsko, které využívá nejmodernější techniku k zabezpečení východních hranic. Nabídky českých firem teď vyhodnocuje i pracovní skupina řízená Bezpečnostní radou státu.

Síť více než dvou stovek zařízení, kam Moskva umisťuje odvlečené ukrajinské děti, identifikovali výzkumníci z Yaleovy univerzity. Unesené děti jsou terčem převýchovy a indoktrinace, jejímž cílem je zničit jejich ukrajinskou identitu. Mnohé také podstupují vojenský výcvik či montují drony pro ruskou armádu. Podle Kyjeva odvleklo Rusko nejméně dvacet tisíc dětí, podle jiných údajů ale může být skutečný počet výrazně vyšší.

Rakousko zpřísňuje podmínky držení střelných zbraní, od středy na ně zájemci budou čekat déle, což umožní jejich lepší prověření. V budoucnu také stoupne minimální věk pro nákup zbraní. Vídeň se v reakci na červnový útok ve škole ve Štýrském Hradci odhodlala k nejhlubším změnám za poslední dekády. Jižní soused patří k zemím s největším množstvím zbraní mezi lidmi.

Několik stovek nejvýše postavených amerických generálů a admirálů se v úterý sešlo na výjimečném jednání na základně námořní pěchoty Quantico ve státě Virginia. Bez udání konkrétního důvodu jej svolal ministr obrany Pete Hegseth, který v projevu ostře kritizoval údajná „desetiletí úpadku“ ozbrojených sil, způsobenými politikou podporující diverzitu a inkluzi. K armádním špičkám promluvil i prezident USA Donald Trump.

Ministerstvo obrany nakoupí modulární bojové komplety v hodnotě až 7,5 miliardy korun včetně DPH. Zakázku schválilo minulý týden kolegium ministryně obrany Jany Černochové (ODS), informoval úřad. Rámcovou dohodu na roky 2025 až 2029 by měl resort se státním podnikem Vojenský technický ústav (VTÚ) uzavřít do konce října. Dodání prvních kompletů a systémů se předpokládá do konce roku 2026. Ministryně informovala také o nákupu více než 4500 radiostanic.