Armáda strana 3 z 5

Silná střelba a nepokoje se přiblížily k sídlu haitského prezidenta v samém srdci Port-au-Prince. Násilí rozpoutaly gangy usilující o svržení vlády. Jejich členové také brání premiérovi v návratu do vlasti. I proto, že nesplnil slib o uspořádání voleb a rozdělení moci. K zásadním politickým změnám ho vyzvaly i Spojené státy americké.

Rozpočet čínské armády znovu výrazně poroste. Letos oficiálně stoupne o 7,2 procenta, podle odborníků jsou ale skutečné náklady ještě vyšší. Částka totiž nezahrnuje výzkum a vývoj, některé zakázky ani polovojenské síly a pobřežní stráž.

Švédsko se stalo 32. členem Severoatlantické aliance. Vstup skandinávské země do Aliance stvrdilo předání přístupového protokolu ministerstvu zahraničí USA. Na společném brífinku to oznámil americký ministr obrany Antony Blinken. Poslední formální krok v procesu přijetí učinil předseda švédské vlády Ulf Kristersson, když šéfovi americké diplomacie předal protokol. Ten připomněl, že ke švédskému vstupu do NATO vedla ruská invaze na Ukrajinu, a prohlásil, že Aliance je nyní silnější než kdykoli dříve.

Ve světle nedávného druhého výročí plnohodnotné ruské agrese proti Ukrajině, i v důsledku rétoriky amerického exprezidenta Donalda Trumpa v předvolební kampani se rozvířila diskuze o obranyschopnosti Evropy. Státy navyšují svoje obranné rozpočty, rekordní počet zemí letos splní závazek Severoatlantické alianci vydat na obranu dvě procenta HDP, podle mnohých to však stále není dost. Evropě podle analytiků oslovených webem ČT24 chybí ochota politiků do obrany investovat dlouhodobě a nastartovat tak zbrojní průmysl a rozvíjet léta zanedbané armády. Na podporu evropského obranného průmyslu se má zaměřit i nový program Evropská komise.

Čínské hospodářství má letos vzrůst o pět procent, výdaje na armádu pak o víc než sedm procent. Ambiciózní plán představil premiér Li Čchiang na zahájení každoroční schůze zákonodárného sboru. Země se potýká s realitní krizí, úbytkem zahraničních investic a také dopady nízké porodnosti. Ekonomická stabilita je přitom klíčová pro udržení komunistického režimu. Li Čchiang také v projevu přitvrdil vůči Tchaj-wanu. Čína bude podle něj pevně prosazovat sjednocení, oproti zvyklostem ovšem vypustil slovo „mírové“.

Česká armáda se své poslání snaží přiblížit i nejmenším. Využila proto výročí čtvrtstoletí vstupu do Severoatlantické aliance a připravila pro základní školy akci Den s armádou. Program staví na praktických ukázkách, při kterých si děti samy řadu dovedností osvojí.

Izrael zintenzivnil operace ve městě Chán Júnis na jihu Pásma Gazy. Při úderech byly zničeny desítky objektů palestinského teroristického hnutí Hamás, informovala v neděli podle agentury Reuters izraelská armáda. Chán Júnis je v posledních týdnech centrem izraelské ofenzivy. Izraelská armáda zároveň podle Reuters zveřejnila závěry předběžného vyšetřování, podle nějž většina civilistů při čtvrtečním incidentu u humanitárního konvoje u města Gaza zemřela v tlačenici, ne kvůli střelbě do davu.

Německo vyšetřuje závažný únik informací z jednání vysoce postavených příslušníků svého letectva, oznámil spolkový kancléř Olaf Scholz. Německé ministerstvo obrany potvrdilo, že tento rozhovor byl odposloucháván. Zvukový záznam asi třicetiminutového rozhovoru v pátek uveřejnila šéfredaktorka ruské televize RT Margarita Simonjanová. Záznam se mimo jiné týkal toho, jak Ukrajina ve válce s Ruskem využívá německé zbraně, píše agentura DPA.

Stát podpoří transformační program Třineckých železáren, kterým chtějí ocelárny snížit svou uhlíkovou stopu. Ze spolupráce by měly vzejít projekty na modernizaci tamní výroby a snížení její energetické náročnosti. Počítá s tím memorandum mezi vládou, skupinou Třinecké železárny – Moravia Steel a Moravskoslezským krajem, které ve středu schválil kabinet. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) po jednání vlády upozornil na to, že memorandum neznamená příslib žádných peněz od státu.

Rusko za deset let okupace Krymu silně militarizovalo společnost a udělalo z poloostrova vojenskou základnu, prohlásila Marija Suljalina, výkonná ředitelka ukrajinské lidskoprávní organizace Centrum pro občanskou svobodu, která se zabývá dokumentováním zločinů Ruska proti dětem a ukrajinskému obyvatelstvu. Místní ale podle ní přesto čekají na návrat k Ukrajině, řekla v pořadu Události, komentáře.

Před deseti lety začala ruská vojenská okupace Krymu. Kreml využil křehké situace v Kyjevě po útěku prezidenta Viktora Janukovyče a na konci února 2014 poslal na ukrajinský poloostrov neoznačené vojáky. Do tří týdnů Vladimir Putin podepsal nelegální anexi území. Začala tak ruská vojenská agrese proti Ukrajině, která na jaře 2014 pokračovala vyvoláním války na Donbase a v únoru 2022 plnohodnotnou invazí. Počátky konfliktu na Ukrajině i v Rusku sledoval tehdejší moskevský zpravodaj ČT Miroslav Karas.

Po dvaceti letech navštívil český ministr zahraničí Austrálii. Šéf tuzemské diplomacie Jan Lipavský (Piráti) prohlásil, že globální význam celého indopacifického regionu roste a je nutné v něm hledat spojence, například v oblasti kybernetické bezpečnosti. V budoucnu by Česko od Austrálie mohlo pořídit také vojenský materiál, záleží to ale na dalším vyjednávání, řekl ministr v rozhovoru s australskou televizí ABC.

Ministerstvo obrany (MO) v letech 2018 až 2022 nezajistilo potřebnou obměnu a modernizaci vybavení chemického vojska Armády ČR (AČR), vyplývá z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Resort například nenakoupil chemické rozstřikovací automobily, dekontaminační prostředky, vozidla pro odběr nebezpečných látek či protichemické izolační oděvy. Podle ministerstva NKÚ mimo jiné opomenul změnu bezpečnostní situace, kvůli níž se musely přehodnotit modernizační priority.

Od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022 padlo 31 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil na tiskové konferenci v Kyjevě prezident Volodymyr Zelenskyj. Velikost celkových ukrajinských ztrát oznámil vůbec poprvé. Počet zraněných v ukrajinské armádě nechtěl komentovat, aby neposkytl nepřátelům důležité informace. Rusů podle Zelenského padlo 180 tisíc a až 500 tisíc jich bylo zraněno. Už dříve ukrajinský lídr tvrdil, že ztráty nepřítele jsou pětkrát vyšší než ukrajinské. Podobná tvrzení nelze v probíhající válce nezávisle ověřit.

Česko podporuje a bude podporovat Ukrajinu výcvikem vojáků i dodávkami zbytného vojenského materiálu, nikoli však finančně. V Interview ČT24 to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Podílet se nebude ani na nákupu munice, jejíž sehnání slíbil na mnichovské bezpečnostní konferenci prezident Petr Pavel. Podle Černochové je v tomto případě role Prahy čistě organizační. Ujistila však, že dodávky starších kusů výzbroje, pro kterou má česká armáda náhradu, stále pokračuje. Naposledy minulý pátek dorazily na Ukrajinu dva bitevní vrtulníky dodané z Česka.

Ruská pravoslavná církev (RPC) patří od počátku k hlasitým zastáncům plnohodnotné invaze na Ukrajinu a pomáhá ji morálně a ideologicky ospravedlňovat. Stojí za tím nejen silné vazby na stát, ale také koncept „ruského světa“, ve kterém pravoslaví hraje značnou roli. Z úst patriarchy Kirilla a dalších duchovních církve tak znějí slova o „metafyzické bitvě“, jež staví Rusko do pozice svatého národa a degraduje Ukrajinu na nástroj Západu, ale i slova o sebeobětování se, která kněží na frontové linii vštěpují ruským vojákům. A to vše i za cenu toho, že ztrácí svůj status největší a nejvlivnější pravoslavné církve na světě.

Úterní slova náčelníka armádního generálního štábu Karla Řehky o nedostatku lidí v armádě vyvolala diskusi o budoucí podobě armády, ale i spekulace, zda by nebylo vhodné obnovit základní vojenskou službu. On sám však odmítl, že by se o něčem takovém diskutovalo. Obnovení vojny nepovažují dvacet let po jejím zrušení za reálné ani další vojenští experti. Míní však, že se armáda musí reorganizovat a zřejmě i zvětšit. České vojsko a jeho personální síla byly tématem 90‘ ČT24.

Dalších patnáct tanků Leopard 2A4 by mohlo darovat Německo Česku jako kompenzaci za odeslání vojenských zásob na Ukrajinu. Po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS) s tím, že kabinet o nabídce Berlína informovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Množství leopardů ve výzbroji české armády by se tím zdvojnásobilo, v minulosti již stejným způsobem vojáci získali dalších patnáct tanků téže specifikace. Německo kromě daru nabízí také možnost nákupu dalších patnácti tanků Leopard 2A4.

Rusko po dobytí Avdijivky údajně zajalo až tisíc ukrajinských vojáků, píše deník The New York Times (NYT) s odkazem na západní představitele a nejmenované ukrajinské vojáky. Obsazení Avdijivky by podle amerického listu mohlo mít větší dopad, než se původně předpokládalo. Kyjev má totiž problémy s náborem nových sil a zničující ztráta by mohla ještě více otřást morálkou. Podle vojáků 110. samostatné mechanizované brigády přišlo stažení sil z Avdijivky pozdě a bylo chaotické. Řada vojáků se musela přesouvat pěšky v době intenzivního ruského ostřelování, popsali serveru Kyiv Independent.

Armáda v příštích letech zcela přezbrojí na moderní západní techniku, řekl v projevu na začátek velitelského shromáždění náčelník armádního generálního štábu Karel Řehka. Musí se podle něj připravit na digitalizaci, zaměřit se ale musí i na nábory. Vojáci podle něj stárnou a armáda není personálně naplněná. Řehka i ministryně obrany Jana Černochová (ODS) hovořili o nové pořizované výzbroji a také o podpoře Ukrajiny. Čeští vojáci podle nich v posledním roce vycvičili čtyři tisíce ukrajinských a letos by to mělo být podobné.

Ukrajinské síly budou pravděpodobně schopny vytvořit nové obranné linie nedaleko Avdijivky v Doněcké oblasti, čímž zřejmě zabrzdí ruskou ofenzivu v regionu. Ve své nejnovější analýze o vývoji ruské války proti Ukrajině to napsal americký Institut pro studium války (ISW). Zpoždění v západní vojenské pomoci Ukrajině ale podle něj pravděpodobně pomáhá Rusku útočit v několika sektorech fronty najednou s cílem vyvinout tlak na ukrajinské ozbrojené síly ve více směrech.

Ruská ofenziva v oblasti Avdijivky pokračuje i poté, co ruské síly toto východoukrajinské město v uplynulých dnech zcela ovládly. Shodují se na tom ukrajinské i ruské zdroje. Zpravodajka ČT Barbora Maxová od ukrajinských vojáků slyšela, že pád Avdijivky je horší než ztráta Bachmutu. Postup ale okupanty stál značné síly. Ukrajinská prokuratura dle agentury AFP oznámila, že vyšetřuje údajné zastřelení osmi válečných zajatců ruskými vojáky. Šest případů je právě z oblasti Avdijivky.

Izraelská armáda zahájila vojenskou operaci v Násirově nemocnici ve městě Chán Júnis, která je největší nemocnicí na jihu Pásma Gazy, informovala agentura Reuters s odvoláním na izraelskou armádu. Ta tvrdí, že podle zpravodajské služby na místě teroristické hnutí Hamás drželo lidi unesené 7. října z izraelského pohraničí. Ve čtvrtek ráno se objevily zprávy o vstupu vojáků do této nemocnice.

Na Ukrajině padl český dobrovolník, který bojoval na ukrajinské straně, a to u města Avdijivka. Informaci webu Seznam Zprávy potvrdil mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. O úmrtí Čecha rovněž informoval účet Vozím drony na Ukrajinu na sociální síti X. Česká diplomacie nyní eviduje čtyři české občany, kteří padli v bojích na území Ruskem napadené země.