Armáda strana 4 z 5

Rusové přišli na Ukrajině o více než tři tisíce tanků, uvedl ve výroční zprávě Mezinárodní institut pro strategická studia (IISS). Chybějící stroje se daří Rusům rychle doplňovat ovšem na úkor kvality, využívají totiž opravené starší tanky z dob studené války. Ukrajina má tanků výrazně méně, ale západní vojenská podpora jí umožňuje zvyšovat kvalitu.

Chaos i násilné střety zasáhly Pákistán po parlamentních volbách. Za vítěze se prohlásili oba hlavní rivalové: expremiéři Naváz Šaríf i vězněný Imran Chán, jehož stoupenci kandidovali jako nezávislí. Armáda, která před volbami stála spíše na straně Šarífa, po volbách vyzvala ke klidu a jednotě. Sčítání stále pokračuje, na mnoha místech panují obavy z volebních podvodů.

Ukrajina rozšiřuje systém umožňující lidem z celého světa připojit se k armádě. Přijímá i profesionální vojáky z Kolumbie. Ti posilují řady dobrovolníků, kteří reagovali na výzvu prezidenta Volodymyra Zelenského zapojit se do války jeho národa s Ruskem, napsala agentura AP.

Oleksandr Syrskyj byl jmenován hlavním velitelem ukrajinských ozbrojených sil a vystřídal na této pozici svého předchůdce Valerije Zalužného. Nový šéf ukrajinské armády vystudoval sovětské vojenské školy, patří ale do generace velitelů, kteří se dlouhodobě snažili armádu přebudovat podle západních standardů. Zatímco některá média ho vykreslují jako jednoho z nejzkušenějších generálů, jiná ho popisují jako tvrdého vůdce. Na návrh Syrského už skončil v čele generálního štábu Serhij Šaptala, kterého prezident odvolal a nahradil Anatolijem Barhylevyčem.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal z postu náčelníka generálního štábu Valerije Zalužného. Toho v čele armády střídá dosavadní velitel pozemních sil Oleksandr Syrskyj. Jde o nejzásadnější změnu ve velení ukrajinské armády od začátku ruské invaze před dvěma roky.

Nejméně 26 lidí zemřelo a desítky dalších se zranily při dvou bombových útocích v pákistánském Balúčistánu. Došlo k tomu v předvečer parlamentních voleb. I přes stoupající počet útoků slibuje vláda zajistit 127 milionům voličů bezpečnost. Hlavní obavy ale panují o férovost voleb. Oblíbený bývalý premiér Imran Chán byl odsouzen k mnohaletému vězení a účastnit se jich nesmí. Podle analytiků se chystá nejotevřenější manipulace politiky armádou za poslední roky.

Evropská komise (EK) se rozhodla zahájit řízení s Českou republikou, která podle ní při nákupu vojenských vrtulníků porušila směrnici o veřejných zakázkách v oblasti obrany. Komise o tom informovala v prohlášení. Česku byla zaslána formální výzva kvůli porušení povinnosti vyplývající ze směrnice o veřejných zakázkách v oblasti obrany a ze Smlouvy o fungování Evropské unie, uvedla EK. Praha má nyní dva měsíce na odpověď a vyřešení nedostatků, na které Komise nyní poukázala. Podle českého ministerstva obrany se unijní exekutiva případem zabývá již od roku 2020 a zatím jej neukončila.

Letošním vítězem armádního závodu Winter Survival se stal 13. dělostřelecký pluk z Jinců. Jde o sto kilometrů v horském terénu, přičemž veškerou potřebnou výbavu si vojáci nesou na zádech. Sedmadvacátý ročník soutěže se tento týden konal v Jeseníkách a věnoval se mu pořad Zóna ČT24, jehož tématy jsou bezpečnost a výzvy dnešního světa. Moderovali Jakub Szántó a Barbora Maxová.

Od začátku ruské agrese vůči Ukrajině brzy uplynou dva roky. Válka rozdělila stovky tisíc rodin. Muži odešli bojovat a ženy s dětmi často zemi opustily. Je to i příběh Maximenkových, které Česká televize sleduje od začátku. Teď se krátce setkali doma na Ukrajině.

V Česku žije zhruba osm desítek účastníků bojů druhé světové války a kolem sedmnácti tisíc novodobých veteránů. Nově jim pomáhá Agentura pro podporu válečných veteránů spadající pod ministerstvo obrany. Do terénu už poslala prvních deset vyškolených pracovníků.

Spojené státy zahájily letecké údery na cíle v Iráku a Sýrii v odvetě za útok dronem, který v neděli zabil tři americké vojáky na základně na severovýchodě Jordánska. Podle Pentagonu armáda zasáhla více než 85 cílů spojených s íránskými revolučními gardami a proíránskými milicemi. Syrská státní média už oznámila mrtvé a zraněné. Washington nedělní útok připisuje ozbrojencům podporovaným Íránem. Teherán podíl na incidentu už dříve popřel.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un při návštěvě loděnic v přístavním městě Nampcho vyzval k posílení vojenského námořnictva. Podle něj je to klíčový úkol v přípravě na válku, napsaly zahraniční agentury s odkazem na severokorejská státní média. V pátek ráno pak Jižní Korea informovala, že podle její armády KLDR vypálila na západním pobřeží několik střel s plochou dráhou letu.

Je to již padesát let, co se poprvé do vzduchu vznesl letoun F-16. Vlastně to bylo padesát let koncem ledna. F-16 poprvé letěla 20. ledna 1974, to ale bylo omylem. Oficiální první let, při němž zkušební pilot začal opravdu ověřovat schopnosti nového typu, následoval 2. února. F-16 pak uspěla v soutěži na novou lehkou stíhačku Vzdušných sil Spojených států (USAF), ale vzápětí okouzlila i nespočet dalších zemí. Nebyly to jen ladné křivky nové stíhačky, rozhodující byly její schopnosti a relativně nízké náklady, spojené s provozem letadla menšího než třeba dosavadní F-4 Phantom II a jen s jedním motorem. A přestože je její historie dlouhá již půl století, je stíhačka F-16 atraktivní i dnes. Objednanou ji má Slovensko, starší verzi vyřazenou v západní Evropě zase očekává Ukrajina.

Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) loni evidoval rekordní počet kybernetických útoků, a to 262. Oproti roku 2022 se 146 útoky to byl skoro dvojnásobek. Příčinou nárůstu jsou především opakované vlny takzvaných DDoS útoků vedené proruskými skupinami hackerů. NÚKIB o tom informoval na webu. V kybernetickém prostoru odrážela řadu útoků také armáda, Velitelství informačních a kybernetických sil podle informací na jeho sociální síti řešilo loni přes 207 tisíc událostí.

Česko pořídí pro armádu 24 letounů F-35 za 150 miliard korun. Nákup stíhaček stvrdili podpisem ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a americký velvyslanec Bijan Sabet. Jde o nejdražší český armádní nákup. První stroje by do Česka měly přiletět v roce 2031, všechny zde budou do roku 2035. Americký bojový letoun nahradí švédské stíhačky Gripen, které si tuzemsko pronajímá za 1,7 miliardy korun ročně.

Americká administrativa schválila prodej stíhaček F-16 Turecku. Jde o obchod za 23 miliard dolarů (525 miliard korun). Napsala to agentura AP, podle níž tak Spojené státy reagují na to, že Turecko v týdnu po dlouhém váhání schválilo přistoupení Švédska k NATO. Spojené státy také plánují prodat až čtyřicet stíhaček F-35 Řecku a zemi dále darují další obranné vybavení.

Spojené království provedlo úspěšnou zkoušku své první laserové zbraně. Londýn doufá, že využije systém DragonFire (Dračí oheň) jako budoucí levnější alternativu k raketám. Laserová zbraň je natolik přesná, že dokáže zasáhnout minci z kilometrové vzdálenosti, cituje server BBC britské ministerstvo obrany. Zbraň by mohla být součástí válečných lodí, které by tak účinněji likvidovaly drony, jejichž využití v konfliktech sílí.

Společnost OpenAI potichu ze svých zásad odstranila zákaz, který zapovídal, aby poskytovala své umělé inteligence (AI) armádám. Jejích služeb bude nově využívat americká armáda, zkoumat chce, zda by AI nepomohla zabránit sebevraždám veteránů. Podle analytiků změna regulí otevírá firmě nové možnosti a nové trhy.

Západ po zklamání z nepříliš úspěšné ukrajinské protiofenzivy opět řeší, jak nejlépe vojensky podpořit Kyjev. V čele iniciativy stanula Francie, která slíbila zaplatit výrobu dalších dvanácti samohybných houfnic Caesar a měsíčně posílat Ukrajině tisíce granátů a padesát přesně naváděných střel vzduch-země A2SM. V rámci nové bezpečnostní smlouvy by měl Kyjev obdržet od Francie i čtyřicet raket dlouhého doletu Scalp a stovky bomb. Paříž navíc slibuje, že v tomto roce vycvičí až devět tisíc ukrajinských vojáků.

Česká armáda v jihočeském Vojenském újezdu Boletice rozšiřuje bojeschopnost pro 21. století. Vojáci zkoušejí nové obrněné transportéry i dosud nevyzkoušené operace s drony. Právě tam se mohou připravit i na misi v Pobaltí, šumavský terén totiž staví před vojáky řadu výzev.

Česko nebude vracet Ukrajince v odvodovém věku zpět do jejich vlasti. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) to řekl ČT v souvislosti s chystaným mobilizačním zákonem na Ukrajině. Tamní armáda chce povolat do zbraně dalšího až půl milionu lidí.

Norská princezna Ingrid Alexandra zahajuje svůj první řádný vojenský výcvik v nejsevernější části země, příštích dvanáct měsíců stráví nasazena v ženijním praporu. Devatenáctiletá aristokratka je nejstarším potomkem následníka norského trůnu, korunního prince Haakona, a po něm je i druhým člověkem v nástupnické linii.

V Rusku roste počet žen, které žádají návrat svých mobilizovaných mužů z války na Ukrajině. Hnutí s názvem Cesta domů na sociální síti Telegram v současnosti aktivně podporuje skoro čtyřicet tisíc manželek a matek povolaných vojáků. Ti narukovali loni v září, kdy ruský vládce Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Celkem muselo obléct vojenskou uniformu 318 tisíc Rusů.

Pákistán v noci na čtvrtek zaútočil na cíle v Íránu, exploze bylo slyšet na jihovýchodě této blízkovýchodní země. Informují o tom agentury AFP a Reuters, podle nichž při úderech zahynulo nejméně devět lidí, včetně čtyř dětí a tří žen. Íránská státní média v úterý večer informovala o tom, že Teherán podnikl vzdušné údery na území Pákistánu. Islámábád to tvrdě kritizoval a varoval před vážnými následky.