Armáda strana 4 z 5

Drony a další automatizované válečné stroje mění podobu bojů na Ukrajině. Na konci loňského roku se odehrála operace, při které ukrajinská armáda zřejmě poprvé v historii zaútočila pouze pomocí koordinovaných sil létajících a pozemních strojových jednotek, tedy bez lidských vojáků – a k tomu nad očekávání úspěšně.

Česko má dostatek dobrovolníků připravených zapojit se do obrany státu, věří ředitel odboru řízení lidských zdrojů při ministerstvu obrany Jaroslav Daněk. Řekl to v pořadu 90’ ČT24, kde se společně s dalšími diskutujícími shodl, že znovuzavedení povinné vojenské služby v současnosti není nutné, naopak by přineslo potíže. Náčelnice odboru doplňování personálu Agentury personalistiky Armády ČR Iva Bednářová upozornila, že představy lidí o tom, jak vojna vypadá, už se dnes neshodují s realitou.

Snaha o úspory v americké federální vládě zasáhla už i klimatické programy, které provozuje armáda. Devět desítek jich přišlo o finance, a to přes odpor expertů, kteří považují oteplování za „násobič hrozeb“. Navíc není pravděpodobné, že tím vláda ušetří tolik, kolik plánuje.

Nezpochybňujeme, že výdaje na obranu musí růst, ale chceme vědět, kam se peníze vynaloží, řekla místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v Událostech, komentářích oponoval, že tyto informace poslancům ANO vláda poskytla, a dodal, že rozhodovat o investicích do konkrétních zbraňových systémů by měla spíše armáda než politici.

Při izraelských úderech v Pásmu Gazy byli zabiti čtyři vysoce postavení představitelé vlády teroristického hnutí Hamás včetně Isáma Dálise, jenž zastával funkci podobnou premiérovi. Celkový počet obětí přesáhl podle ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem čtyři stovky. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že údery na Pásmo Gazy budou pokračovat, protože vojenský nátlak je podle něj jediným způsobem, jak dosáhnout propuštění rukojmí.

Zástupci všech sněmovních stran odmítli zavedení povinné vojenské služby, není to podle nich reálné. Politici to uvedli v posledním panelu konference Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě. Ve společnosti by se podle nich měla spíše vést debata o tom, jak je každý člověk připraven a ochoten se podílet na obraně a bezpečnosti státu. Za zásadní považují posílení profesionální armády a aktivních záloh.

Jak se chovat při mimořádných událostech, jako jsou živelní pohromy, ale i teroristický útok nebo válka, či jaká je úloha armády, jsou témata, která si mohou začít s novým vzdělávacím programem osvojovat děti na základních školách. Odborníci z resortu obrany už začali s výukou prvních budoucích učitelů. O dalších vzdělávacích kurzech na tato témata chce s pedagogickými fakultami jednat i ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

Není v českém zájmu, aby Ukrajině bylo upřeno stát se jednoho dne členem NATO výměnou za ukončení ruské agrese, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). S europoslankyní Danuší Nerudovou (STAN) se shodli, že je nutné pokračovat v podpoře Ukrajiny a tlaku na Rusko. S tím nesouhlasí členové sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a Jaroslav Foldyna (SPD), podle nich by se mělo čekat na výsledky jednání Ruska a USA.

Přes devět desítek tuzemských vojenských pilotů se připravuje na misi na Islandu, kde bude od konce května do července pomáhat s obranou vzdušného prostoru. Ačkoliv tento ostrov patří k zakládajícím členům NATO, nemá vlastní armádu, jedinou jeho bezpečnostní složkou je pobřežní stráž. Na základně v Keflavíku na jihozápadě ostrova se tak nejčastěji střídají vojska ze Spojených států, Kanady a Norska. Do pravidelné rotace aliančních vojsk se Praha právě tam zapojí už počtvrté.

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) by si přál, aby dojednávané příměří mezi Ruskem a Ukrajinou bylo začátkem konce Moskvou rozpoutaného konfliktu. Obává se ale, že by ruský vládce Vladimir Putin případného klidu zbraní zneužil například k přeskupení vojáků pro nové boje. „Zakonzervovat ten konflikt je pro Evropu to nejhorší a nejdražší řešení,“ prohlásil europoslanec v pořadu Interview ČT24.

Kabinet je schopen efektivně využít i obranné výdaje ve výši tří procent hrubého domácího produktu (HDP), má konkrétní projekty, řekl premiér Petr Fiala (ODS) při návštěvě cvičiště 4. brigády rychlého nasazení v Žatci na Lounsku při příležitosti 26. výročí vstupu Česka do NATO. Podle náčelníka generálního štábu armády Karla Řehky bude česká armáda potřebovat asi 7500 vojáků navíc.

Premiér Petr Fiala (ODS) svolal schůzku k bezpečnostním otázkám, které se hnutí ANO i SPD odmítly účastnit. Lubomír Metnar (nestr. za ANO) v Interview ČT24 vysvětlil, že ANO chce o obraně jednat, ale ne na „PR akcích“ vládní koalice. Zdůraznil, že hnutí podporuje posilování obranyschopnosti a zvyšování výdajů na obranu, avšak pouze za podmínky efektivního a hospodárného využití prostředků. Za klíčové považuje předseda sněmovního branného výboru nábor vojáků či dobudování protivzdušné obrany.

Otázky ohledně obrany a bezpečnosti stále více rezonují společností. Má Česko vojensky podporovat Ukrajinu? Jsou lidé ochotní v případě napadení bránit svoji zemi se zbraní v ruce? Ví obyvatelé, jak se chovat v krizových situacích? A jak je na tom Česko s kryty? Těmto i dalším tématům spojeným s obranou vlasti se věnuje publicistický pořad České televize Fenomén doby.

Je životně důležité, aby Ukrajina zůstala suverénním státem, říká americký brigádní generál ve výslužbě Steven Anderson, specialista na logistiku. Do roku 2021 byl členem Republikánské strany, opustil ji po útoku příznivců Donalda Trumpa na Kapitol. V americké armádě sloužil 31 let, zúčastnil se misí v Iráku, Kuvajtu nebo Afghánistánu – a nyní byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.

Vláda rozhodla o postupném navyšování obranných výdajů o 0,2 procenta HDP ročně až do roku 2030. Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Karla Havlíčka (ANO) je však možné navyšovat výdaje na obranu pouze v případě, že se tak bude činit „efektivně a správně“. Havlíček v Interview ČT24 uvedl, že je nutné navyšovat počet lidí v armádě, a zmínil také, že je potřeba ukončit rusko-ukrajinskou válku.

Česká armáda by měla dál posilovat – ve výzbroji i personálu. Vláda chce, aby výdaje na obranu v následujících letech rostly tak, aby do roku 2030 dosáhly tří procent HDP. Podle prezidenta, tedy vrchního velitele ozbrojených sil, nejde jen o konkrétní číslo, ale o celkovou připravenost společnosti. A také o vůli lidí se do obrany země zapojit.

Bojový letoun jihokorejského letectva při cvičném letu nedopatřením svrhnul bomby mimo plánovaný výcvikový prostor. Zranění utrpělo třináct civilistů a dva vojáci, uvedly podle agentury Jonhap úřady.

Ukázalo se, že nemůžeme spoléhat na Ameriku, že bude garantem evropské bezpečnosti, a ani to nedává zcela smysl, prohlásil v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Za prioritu považuje investice do posílení vojenského zpravodajství nebo do protivzdušné obrany. Ke kandidatuře bývalého člena Pirátů Jana Lipavského za ODS v letošních sněmovních volbách Hřib řekl, že to považuje za „logický předstupeň“ před sloučením ODS a TOP 09.

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině ukazuje naléhavost změny dosavadní evropské politiky, uvedl na síti X premiér Petr Fiala (ODS). Evropa podle něj musí přejít od slov k činům. Politici vládní koalice a Piráti mluví o ústupku agresorovi a opuštění spojence. ANO volá po dialogu, SPD po míru.

Evropa byla příliš dlouho závislá na bezpečnostních zárukách Spojených států, nyní však musí převzít větší odpovědnost za svou obranu, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v Interview ČT24. Podle něj starý kontinent zapomněl, že v mezinárodních vztazích rozhoduje síla, která je klíčem nejen k míru, ale i k ekonomické prosperitě a životní úrovni. Zdůraznil nutnost zvýšení obranných výdajů Česka až na tři procenta HDP.

Spojené státy by se podle prezidenta USA Donalda Trumpa měly více než ruského vůdce Vladimira Putina obávat zločinců vzešlých z migrace a drogových kartelů. Trump i proto v této souvislosti tlačí na sousední Mexiko od začátku svého mandátu. Tamější úřady už mu vycházejí vstříc a snaží se gangy potírat.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a bývalý eurokomisař Pavel Telička se shodují, že i tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu místo současných dvou mohou být málo. Uvedli to v Otázkách Václava Moravce. Europoslanec Filip Turek (za Přísahu a Motoristé sobě) nepovažuje za správné určovat konkrétní procenta, podle něj je podstatné restrukturalizovat armádu a investovat do její výbavy.

Lídři většiny evropských zemí zvyšují výdaje na obranu. Snaží se připravit na hypotetickou situaci, kdy by Evropa musela odrazit případnou ruskou agresi bez vojenské přítomnosti Spojených států amerických. Podle odhadů by evropské státy musely minimálně investovat 250 miliard eur, tedy asi šest a čtvrt bilionu korun. Nutností by také bylo padesát nových divizí, tedy 300 tisíc vojáků. Pořad Zóna ČT24 popsal obranné plány státníků před nedělním summitem v Londýně.

Od roku 2022 plném zvratů, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, se fronta války ustálila a situace na bojišti je už dva roky téměř totožná. Jde o opotřebovávací konflikt, který stojí obě strany obrovské množství životů i výzbroje. Ruská armáda nadále velmi pomalu, ale vytrvale postupuje. Za každý kilometr čtvereční obsazeného území platí Moskva obrovskou cenu, je ale nadále ochotná v tom pokračovat. Technologicky jsou na tom obě strany konfliktu stejně, Rusové ovšem disponují výrazně větším množstvím živé síly i munice.