Dny NATO v Ostravě a Dny Vzdušných sil Armády ČR navštívilo na letišti v Mošnově na Novojičínsku dohromady za oba dny 150 tisíc lidí, oznámili v neděli pořadatelé, kteří nezaznamenali žádné větší problémy. Jen v sobotu bylo podle údajů policie diváků asi 95 tisíc.
Návštěvníci akci v neděli odpoledne začali postupně opouštět, doprava v okolí letiště byla plynulá. I ráno, když lidé do Mošnova přijížděli, byla doprava lepší než v sobotu, kolona se v neděli vytvořila jen ve směru od Ostravy. V sobotu byly kolony ze všech stran a lidé v nich popojížděli i déle než hodinu.
Připraveno bylo na oba dva dny okolo osmi hodin programu. Lidé viděli desítky dynamických ukázek ve vzduchu i na zemi, v zadní části letiště si mohli prohlédnout letadla i další techniku. Na prohlídky letadel se stály dlouhé fronty.
K nejatraktivnějším ukázkám patřila po oba dny vystoupení leteckých akrobatických skupin, jimiž byli britští Red Arrows, turečtí Turkish Stars a chorvatská Krila Oluje. Speciální partnerskou zemí Dnů NATO byla Itálie, která předvedla mimo jiné letoun AV-8B+ Harrier v dynamické ukázce a jeho unikátní dvoumístnou verzi TAV-8B Harrier na zemi.
Program byl oba dny z větší části stejný. V neděli skládali slavnostní slib noví policisté a hasiči, kvůli silnému větru ale byla zrušena vystoupení parašutistických skupin. V sobotu za velké pozornosti diváků zpestřil akci americký strategický bombardér B-52H Stratofortress, který přiletěl z britské základny Fairford. V Mošnově nepřistál, ale nad letištěm několikrát přeletěl. Lidé mohli také vidět třeba poslední veřejné vystoupení českých vrtulníků W-3A Sokol před jejich plánovaným vyřazením.
Dny NATO jsou největší bezpečnostní přehlídkou v Evropě. Vstup na akci je zdarma a každoročně je provází velká návštěvnost. Lidé přijíždějí z celé republiky, velké množství příchozích je i ze zahraničí, zejména z blízkého Polska.
Hasiči vystavují techniku pro boj s povodněmi
Na akci ale nebyla k vidění pouze armádní technika. Přítomni byli například také hasiči. Právě ti výrazně pomáhali při loňských povodních, kvůli nimž byla minulý rok bezpečnostní přehlídka v Mošnově zrušena. „Letos jsme naši expozici přizpůsobili povodním. A to, co nám v širší míře chybí, to tady můžeme vidět,“ sdělil generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček, podle něhož jde třeba o protipovodňové stěny.
„Je zde také prototyp velkého evakuačního obojživelného vozidla, které se jmenuje Kalan,“ zmínil dále Vlček a poukázal rovněž na přítomnost speciálního vozidla Hägglunds. „Používá se nejen pro povodně, ale také pro mimořádné události ve spojení se sněhem,“ přiblížil s tím, že hasiči se na Dnech NATO snaží návštěvníkům ukázat, co je z hlediska techniky cestou do budoucna.
Vlček se za loňskými povodněmi ohlédl i z dalšího úhlu pohledu a popsal, jak by se měl boj s přírodními katastrofami do budoucna zefektivnit. „Viděli jsme, že je třeba revidovat některé krizové plány a podívat se, kde jsou například evakuační střediska a jakým způsobem mají být zabezpečená proti tomu, aby i u nich nedošlo k zaplavení,“ nastínil.
Na opatřeních v některých dalších oblastech se už ale podle Vlčka pracuje. „Jedna ze záležitostí, které již v tuto chvíli realizujeme, je nový systém, jenž by měl občanům dávat informace o hrozícím nebezpečí,“ avizoval s tím, že systém by mohl být uveden do provozu v následujících měsících.
„Měl by fungovat tak, že bez ohledu na to, jestli je člověk přihlášen u toho či onoho mobilního operátora, tak když přijde určitá výstražná informace, tak operátoři si budou sdílet i svoji vlastní infrastrukturu a vy informaci dostanete na svůj mobil,“ nastínil a zdůraznil, že základem je, aby fungovala elektrická energie. „A pokud fungovat nebude, tak aby záložní zdroje měly dostatečnou kapacitu, aby danou oblast pokryly po dobu, dokud se nepodaří dodávky obnovit,“ doplnil.
Stav pozemních sil české armády
K situaci v pozemních silách tuzemské armády se na Dnech NATO vyjádřil zástupce jejich velitele Róbert Dziak. Ten mluvil mimo jiné o tom, jakým způsobem se pozemní síly připravují na bojová vozidla pěchoty CV90. Prvních deset těchto obrněnců armáda dostane v roce 2026, dodávky pak mají pokračovat do roku 2030. „Zavádění nové techniky není jen samotná technika. Je to i výcvik, aby vojáci byli připraveni v momentě, kdy technika přijde,“ přiblížil s tím, že výcvik už se připravuje a vyškolit bude třeba i nové mechaniky.
Švédsko už obrněnce dodalo na Ukrajinu. „Podle prvních informací se osvědčují velice dobře. Záleží ale na tom, jakým způsobem se využijí, protože způsob použití obrněné techniky doznal obrovských změn,“ poznamenal Dziak, podle něhož bojiště proměnily FPV drony a bezpilotní systémy. „I CV90 už budou mít systémy aktivní ochrany a rušení proti bezpilotním systémům,“ dodal.
Hovořil i o personální situaci v rámci pozemních sil. Ty podle něho potřebují více než tři tisíce nových vojáků. „Zejména je to na základní pozice jako střelec, kulometník, výsadkář, obsluha děla či voják do roje k CV90. A také řidiči, protože nejsme úplně konkurenceschopní soukromým firmám, a když u nás vyškolíme řidiče a on si svoje odpracuje, tak takového člověka velice těžce přesvědčujeme, aby u nás zůstal,“ vysvětlil.
