Armáda strana 2 z 5

Ruská vojska mohou prolomit frontové linie v podstatě, kdekoli se rozhodnou, řekli bruselskému webu Politico anonymně ukrajinští důstojníci, podle nichž je blízká budoucnost jejich země ponurá. Západní zbraně podle armádních činitelů přicházejí pozdě a v současné situaci už vojákům nepomůže ani masivní pomoc ze strany Spojených států. Podle jednoho ze zdrojů Kyjevu nezbývá v podstatě nic jiného než spoléhat na svou odolnost a případné strategické chyby Ruska. Ukrajině chybí hlavně miliony nábojů i drony, ale také noví branci.

Ruská agrese na Ukrajině mění pohled Evropy na obranu starého kontinentu. Finsko a Švédsko přiměla ke vstupu do Severoatlantické aliance, dalším západním státům pak připomněla, že ve válce záleží primárně na počtu vojáků. Právě ti na kontinentu po konci studené války chybí, zájem o vstup do armády navíc každým rokem klesá. Inspirovat ostatní by mohlo právě Švédsko se svým modelem povinné vojenské služby.

Izraelská operace v nemocnici al-Šífa v Pásmu Gazy skončila. Poté, co zařízení opustily tanky a vozidla izraelských jednotek, hovoří palestinské úřady ovládané teroristickým hnutím Hamás o desítkách mrtvých, píše agentura AFP. Místní úřad civilní obrany, rovněž kontrolovaný Hamásem, podle agentury DPA tvrdí, že je tři sta mrtvých v nemocnici a jejím okolí.

Seznam v takzvaném liniovém zákoně, který umožňuje rychlejší výstavbu prioritních projektů, se zřejmě rozroste. Vláda se do něj podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) chystá zařadit několik dalších lokalit. Zvažuje se forma poslaneckého pozměňovacího návrhu – zákon přitom chtějí měnit i senátoři.

Na českou iniciativu, jejímž cílem je nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii, stále chybí peníze, prohlásil estonský ministr obrany Hanno Pevkur. Kromě toho je podle Pevkura třeba navrhovanou munici zkontrolovat, takže část z ní se na frontu může dostat až koncem roku. Na druhou stranu se zřejmě podařilo najít skoro dvakrát víc granátů, než se původně plánovalo.

Běloruský autoritářský vládce Alexander Lukašenko s vysokým vojenským velitelem diskutoval o plánech obsadit Suwalský koridor, informoval portál Ukrajinska pravda. Západní vojenští analytici upozorňují, že právě tento pás země, táhnoucí se podél polsko-litevské hranice, který odděluje Bělorusko a ruskou Kaliningradskou oblast, by byl prvním místem, kde by Rusko zaútočilo, pokud by se rozhodlo pro konfrontaci s NATO. Polsko i Litva si riziko uvědomují a posilují svou obranu a spolupracují na vojenských cvičeních v této strategické oblasti.

Brazílie si předvolala maďarského vyslance, aby vysvětlil, proč bývalý prezident jihoamerické země Jair Bolsonaro strávil minulý měsíc dvě noci na maďarském vyslanectví. Stalo se to poté, co policie zatkla Bolsonarovy blízké spolupracovníky kvůli údajnému pokusu o státní převrat po prohraných volbách.

Po pátečním teroristickém útoku v Rusku zvyšuje bezpečnostní opatření řada států, například Slovensko, Norsko, Německo či Francie. Ta je zpřísnila na nejvyšší stupeň. Ke třem tisícům vojáků, kteří hlídkují ve městech, přibyli další. Paříž, ale i ostatní města jsou před blížícími se velikonočními svátky v pohotovosti.

Opuštěné vojenské objekty se začátkem dubna dočkají úklidu. K celorepublikové akci Ukliďme Česko se nově připojí nadšenci do vojenských bunkrů. Rozšíření oblasti potvrdil zakladatel a organizátor spolku Radek Janoušek. Podskupina Ukliďme bunkry plánuje vyklidit několik desítek objektů na hranicích republiky. Její členové doufají, že se jim tak podaří rozšířit povědomí o problematice skládek v přírodě.

Berlín zajistí co nejrychlejší nasazení své brigády v Litvě, jak slíbil spolkový kancléř Olaf Scholz své litevské kolegyni Ingridě Šimonytéové. Na žádost její vlády by měli němečtí vojáci znásobit svoji přítomnost v pobaltské zemi. Vojáci Bundeswehru v současné době velí tamní misi NATO s osmi sty muži na základně Rukla, s nimi jsou tam na rotaci také čeští dělostřelci.

Dolní komora na mimořádné schůzi označila za největší bezpečnostní hrozbu nynější ruský režim, jenž je podle ní teroristický. ANO usnesení kritizuje, podle místopředsedy Richarda Brabce je jednostranné. Předseda poslanců ODS Marek Benda v Událostech, komentářích uvedl, že bylo k dispozici už v pondělí a opozice se na jeho formulaci mohla podílet. Domnívá se, že ANO manévruje mezi voliči svými, SPD a případně dalších proruských subjektů.

Berlín poskytne Kyjevu nový zbrojní balík v ceně 500 milionů eur, v přepočtu zhruba 12,6 miliardy korun. Jeho součástí je zaplacení 180 tisíc kusů dělostřelecké munice z české iniciativy. Tu spolkový ministr obrany Boris Pistorius ocenil, díky ní prý nastal pokrok v zásobování Ukrajiny dělostřeleckou municí. České úsilí na úvod jednání na americké základně Ramstein vyzdvihl také ministr obrany USA Lloyd Austin, který schůzku uspořádal. V průběhu dne oznámily své finanční příspěvky do české iniciativy také Helsinky a Ottawa.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un v pondělí dohlížel na cvičení dělostřeleckých jednotek na západě země. Podle severokorejské státní tiskové agentury KCNA jsou „nově vybavené supervelkými“ odpalovacími zařízeními. Odehrálo se v době návštěvy Jižní Koreje americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem.

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska připravuje pro jednu z amerických tajných služeb síť stovek špionážních satelitů za v přepočtu čtyřicet miliard korun. Satelity by měly obíhat Zemi na nízké oběžné dráze a umožnit USA zpozorovat cíle kdekoliv na planetě. Posun oproti předešlým systémům bude podle ředitele České kosmické kanceláře Jana Koláře jednak v technologii a kvalitě získaných informací, ale také v rychlosti a zaměření, řekl ve vysílání ČT24.

Francie bude možná v určitém okamžiku nucena vést pozemní operace na Ukrajině, aby čelila ruským silám. Podle agentury AFP to uvedl prezident Emmanuel Macron v sobotu zveřejněném rozhovoru s deníkem Le Parisien. Macron podotkl, že si takový scénář nepřeje a že Paříž takový krok neplánuje. Zopakoval ale, že Francie je připravena na všechny scénáře.

Český vojenský letoun Casa z polského Řešova přepravil do Ústřední vojenské nemocnice v Praze tři české humanitární pracovníky, kteří utrpěli vážná zranění při dopravní nehodě na Ukrajině. Podle mluvčího ministerstva obrany Davida Poláka jsou mimo ohrožení života. Iniciativa Team4Ukraine na sociální síti X uvedla, že nehoda se stala jejich týmu při rozvozu pomoci ukrajinským jednotkám v Záporoží. Podle ČTK k ní došlo asi před dvěma týdny.

Dánská vláda věnovala Ukrajině celé své dělostřelectvo. Nová děla, ale i některé další nové stroje však dánským vojákům ještě nedorazily. Kabinet jejich nervozitu mírní plány na mohutné posílení obrany.

Do Brd se vrátí ostrá střelba z děl a houfnic. Armáda chce na cvičišti v Jincích testovat nové zbraňové komplety a intenzivněji připravovat vojáky. Výcvik to má zefektivnit a zlevnit. Od zrušení bývalého vojenského újezdu uplynulo už skoro deset let. Poslední čtyři roky ale v jeho části vojáci trénují střelbu z minometů.

Izrael je pod stále větším tlakem spojenců kvůli situaci civilistů v pásmu Gazy. Ostrá slova znějí z EU i Spojených států. Naplno běží snaha řady států pomoc do Gazy dostat. Konkrétní obrysy získává americký plán na stavbu plovoucího doku u pobřeží Gazy. Podobný projekt si americká armáda vyzkoušela už dříve – třeba při humanitárních misích u pobřeží Somálska nebo Haiti.

Ruský vládce Vladimir Putin oznámil, že chce u hranic s Finskem rozmístit vojáky a zbraně. V rozhovoru pro RIA Novosti a televizí Rossija-1 zároveň označil vstup Finska a Švédska do NATO za „bezvýznamný krok“. Putin také znovu pohrozil, že pokud bude existence Ruska v ohrožení, je Moskva připravena vést jadernou válku.

NATO funguje jako záruka naší bezpečnosti a jiná možnost před čtvrtstoletím pro Česko nebyla a není, uvedli politici v Událostech, komentářích Speciál u příležitosti 25 let Česka v Alianci. Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) mluvil o referendu o členství v NATO, které by mělo přijít, až bude mít Česká republika přezbrojenou armádu. Kriticky se k tomu staví jak senátorka Miroslava Němcová (ODS), tak předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL).

Pokud by Rusové začali skutečně nějaký rozsáhlý vojenský konflikt, tak nemohou počítat s tím, že ho vyhrají, řekl bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý. Aleš Opata, který funkci rovněž zastával, navíc poukázal na to, že v případě střetu je Severoatlantická aliance „neporazitelná“. Debatě o stavu tuzemské i alianční armády se u příležitosti 25. výročí vstupu Česka do NATO věnoval pořad Události, komentáře speciál.

Pětadvacet let od vstupu České republiky do NATO si v úterý připomněla v pořadu Události, komentáře Speciál řada hostů, od bývalých prezidentů Václava Klause a Miloše Zemana přes premiéra Petra Fialu (ODS) po náčelníka generálního štábu Karla Řehku.

Česká republika vstoupila do Severoatlantické aliance (NATO) přesně před 25 lety, 12. března 1999. Důležitost členství vyniká v posledních letech zvlášť s ohledem na obnovené imperialistické snahy Kremlu, v jehož sféře vlivu se české území spolu s mnoha dalšími zeměmi střední a východní Evropy nacházelo. NATO v reakci na ohrožení bezpečnostního řádu ve světě nevídaně posiluje a rozšiřuje svůj vliv.