Armáda strana 2 z 5

Dva velké konflikty současnosti, v jejichž středu jsou Ukrajina a Izrael, do značné míry definují také aktuální postavení Tchaj-wanu. Ostrovní země dlouhodobě čelí sílícím vojenským ambicím velkého souseda – Čínské lidové republiky. Relativně malý Tchaj-wan tak své mezinárodní postavení buduje na technologické vyzrálosti a silné ekonomice.

Čína provedla další vojenské cvičení v okolí Tchaj-wanu. Označila je za varování před „separatistickými činy“ ostrova. Tchajwanská vláda krok označila za další provokaci ohrožující stabilitu v regionu. Tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že na manévrech se podílelo celkem 125 vojenských letadel a sedmnáct armádních lodí, což je podle něj rekordní počet za jeden den. Žádná střelba ani odpálení raket nebyly zaznamenány, dodalo ministerstvo.

Šéf německé civilní rozvědky BND Bruno Kahl v pondělí varoval poslance, že Rusko vydává na armádu výrazně více než Severoatlantická aliance a jeho síly budou schopny zaútočit na území NATO nejpozději do konce tohoto desetiletí. Do Spolkového sněmu dorazili i šéfové dalších německých tajných služeb.

Hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO) požádá o prodloužení působení armády po záplavách do konce listopadu. Je třeba dvacet provizorních mostů, stojí zatím dva. Vláda ve čtvrtek prodloužila na žádost hejtmanů stav nebezpečí v obcích nejvíc postižených povodněmi. V Moravskoslezském kraji do 13. listopadu, v Olomouckém do 12. listopadu.

Ruská ekonomika se definitivně mění na válečnou. Moskva plánuje meziročně zvýšit vojenské výdaje o celou čtvrtinu, vyplývá z návrhu rozpočtu na rok 2025. Čtyřicet procent vládních prostředků tak půjde na armádu, nákup zbraní a další oblasti spojené s válkou na Ukrajině. Jedná se o nejvyšší částku od rozpadu Sovětského svazu. Stane se tak na úkor zdravotnictví či sociálních služeb, které přitom Kreml označuje za prioritu. Podle expertů čeká zemi zvyšování daní, zdražování a potíže spojené už teď s nedostatkem pracovních sil nejen ve zbrojovkách. Ruské hospodářství ale nejspíš pár let masivní válečné výdaje ustojí a Západ se na to musí připravit.

Izraelské letectvo v pondělí během jedné hodiny zasáhlo 120 objektů Hizballáhu v Libanonu, uvedla podle serveru The Times of Israel armáda. V noci měla v tamním hlavním městě Bejrútu udeřit i na ústředí tajné služby šíitského teroristického hnutí. To na židovský stát vypálilo asi 135 raket, ostřelovalo Haifu a další města na severu země, zraněno bylo několik lidí, informovala agentura DPA. Palestinští teroristé z Hamásu zase uvedli, že dopoledne ostřelovali Tel Aviv. Izrael také uvedl, že brzy zahájí operace na jižním pobřeží Libanonu a varoval obyvatele, aby se drželi mimo pláže, a rybáře, aby se vyhnuli části Středozemního moře. Zabití zvažovaného vůdce Hizballáhu Hášima Sáfí ad-Dína podle něj zatím nelze potvrdit.

Rusové stále nevnímají válku, kterou jejich představitelé rozpoutali na Ukrajině, v reálných obrysech, míní dříve nejbohatší ruský podnikatel Michail Chodorkovskij, který kvůli svým názorům musel odejít do exilu. To by se mohlo změnit například ve chvíli, kdy by musel ruský vládce Vladimir Putin nasadit do konfliktu více sil.

Vyšetřovatelé ve městě Chmelnyckyj na západě Ukrajiny odhalili šéfku oblastního střediska pro lékařské posudky a jejího syna, kteří za úplatek zájemcům zařizovali falešná potvrzení o invaliditě. Ta zaručovala, že dotyční nebudou povoláni do války. Dvojice si tak přišla na ekvivalent 139 milionů korun. Podobný systém odhalili vyšetřovatelé i na druhém konci země, v Charkově, kde zadrželi předsedu jedné z posudkových komisí a jeho dvanáct společníků, informovala prokuratura. Ukrajinská tajná služba SBU ohlásila, že rozbila podobnou síť v Kyjevské a Charkovské oblasti.

Výrobce útočných dronů, balistických raket nebo „skrytý“ podporovatel Ruska v invazi na Ukrajině. Írán v posledních letech investuje do raketového programu, prostředky posílá zejména do vývoje balistických střel. Hrozba otevřené války mezi Izraelem a Íránem vyvolává obavy po celém světě. Konflikt by vedly státy s pokročilým jaderným programem a podle expertů je možné, že vlastní nebo jsou schopné vyvinout atomovou bombu.

Izrael v noci na úterý zahájil pozemní operaci na jihu Libanonu. Armáda uvedla, že svádí v oblasti intenzivní boje s teroristickým hnutím Hizballáh. Izrael tvrdí, že vojenský vpád bude omezenou a přesně zacílenou akcí ve snaze zničit působiště Hizballáhu poblíž hranic, odkud už měsíce ostřeluje sever židovského státu. Izraelská armáda vyzvala k evakuaci oblastí jižního Libanonu. Varuje také Libanonce, aby necestovali auty jižně od řeky Lítání. Hizballáh popřel, že izraelští vojáci vstoupili na libanonské území.

Konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem v Libanonu neustále balancuje na hraně otevřené války a objevuje se celá řada otázek. Má vlastně Libanon armádu? Kde je? Proč se nesnaží sestřelit izraelské rakety, které dopadají na libanonské území? Odpovědi na tyto otázky jsou mnohem složitější, než by se mohlo zdát.

Správa státních hmotných rezerv ráno vypravila první z pětadvaceti provizorních mostů určených do zaplavených obcí. Most dlouhý jednadvacet metrů bude sestaven v Bělé pod Pradědem na Jesenicku, k provozu by měl být připraven ještě v tomto týdnu. Další mosty by kromě Olomouckého kraje měly být vybudovány v Moravskoslezském kraji. Mostní provizoria vzniknou tam, kde povodeň původní most strhla nebo výrazně poškodila.

Íránský duchovní vůdce Ajatolláh Alí Chameneí vyzval všechny muslimy, aby se postavili za libanonský lid a za „hrdý Hizballáh“ a aby všemi prostředky pomohli v konfrontaci se „zlotřilým režimem“, jímž mínil Izrael. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že práce Izraele zabitím Hasana Nasralláha neskončila. Podle šéfa Bílého domu Joea Bidena izraelský úder vykonal spravedlnost za tisíce obětí Hizballáhu. Podpořil tak právo Jeruzaléma na sebeobranu. Francouzský premiér Michel Barnier prohlásil, že situace v Libanonu je extrémně vážná.

V Číně se na jaře potopila její nejnovější útočná ponorka s jaderným pohonem. Informují o tom list The Wall Street Journal (WSJ) a agentura Reuters s odvoláním na nejmenované americké představitele. Plavidlo se podle nich odebralo ke dnu u mola v loděnici poblíž města Wu-chan a úřady se to zřejmě snažily zatajit. Mluvčí čínské ambasády ve Washingtonu řekl, že nemá k záležitosti informace.

Válečný veterán Miloslav Masopust se dožil sta let. Velký den oslavil pamětník bojů na východní frontě s rodinou a dělostřelci z Jinců, kteří se k jeho odkazu hlásí. S gratulacemi se připojila i ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a špičky české armády.

Ruská invazní armáda na Ukrajině už řadu měsíců nasazuje k bojům i vězně. Úřady jim trest zmírnily či přímo odpustily výměnou za účast v bojích. Po návratu do vlasti se statusem válečného veterána se mnoho z nich dopouští násilí, za které byli v minulosti odsouzeni. Upozorňuje na to zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva pro Rusko Marijana Kacarovová. Podle ní ruští vězni-vojáci odcházejí od soudu po nových přečinech s minimálními tresty, zpravidla pokutami.

Neznámý počet lidí bez domova podepsal z různých důvodů smlouvu s ruskou armádou, aby šli bojovat na Ukrajinu. Někteří to dělají pro peníze, někteří pro vlast. Jiní proto, že „nemají, co jiného by dělali“. Děje se to v době, kdy se Moskva snaží vyhnout další vlně mobilizace, což je pro ni krajně citlivá věc, a kdy ruská armáda i kvůli ukrajinskému vpádu do Kurské oblasti potřebuje další vojáky, píše Rádio Svobodná Evropa/ Rádio Svoboda (RFE/RL) na svých internetových stránkách.

Tma, vyčerpání, náročné povětrnostní podmínky, ale i hrůza zachraňovaných civilistů, či dokonce jejich neochota nechat se přesunout do bezpečí. S tím vším se během ničivých povodní v Česku museli potýkat policisté, vojáci a záchranáři, kteří s helikoptérami létali pomáhat do jinak nedostupných lokalit především na Moravě. I přes všechny těžkosti se všechny složky integrovaného záchranného systému shodují, že jejich spolupráce fungovala na jedničku.

Hlavní povodňová vlna dosáhla polské Vratislavi, městský protipovodňový systém její nápor udržel, uvedl podle listu Gazeta Wyborcza starosta města Jacek Sutryk. Polský premiér Donald Tusk ale ještě ráno varoval před „neopodstatněnou úlevou“ a zdůraznil, že je stále brzy na to, aby bylo možné prohlásit záplavy za překonané. Právě ve Vratislavi se sešla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová s premiéry Polska, Česka, Slovenska a Rakouska. Po jednání uvedla, že státy střední Evropy budou moci využít deset miliard eur z unijních fondů soudržnosti. Hladina Labe v Drážďanech kulminovala, v Braniborsku se připravují na povodňovou vlnu z Odry.

Ruský režim podle Indie donutil 91 jejích občanů narukovat do invaze na Ukrajinu. Desítkám z nich už se podařilo dostat se zpět domů, řada dalších ale na svůj návrat do vlasti stále čeká. Jejich příběh popsala britská stanice BBC.

V Jeseníku budou muset k zemi desítky domů, škody budou až ve stamilionech, odhaduje starostka města Zdeňka Blišťanová (TOP 09). Do některých domovů se místní dostali až v úterý. Mezi nimi i Svatopluk Pástor. Přízemí jeho domu není pod nánosy naplavenin téměř vidět. Čeká na pomoc armády, protože s odklízením si sám neporadí, potřebnou techniku nemají podle něj ani místní hasiči. Někteří z jeho sousedů se ještě ani v úterý ráno do svých domovů vrátit nemohli. Přístupové cesty odnesla voda.

Sněmovna v úterý pokračovala v řádné zářijové schůzi. Na její úvod poslanci drželi minutu ticha za oběti povodní, které několik dní sužují Česko. Opoziční ANO v úvodu uspělo s návrhem o zařazení bodu týkajícího se nadcházejících voleb do krajských zastupitelstev a Senátu. Bod podpořila i vládní koalice, není zatím přesně zařazen, na řadu přijde zřejmě ve středu. Poslanci podpořili v úvodním kole projednávání navzdory nesouhlasu vlády novelu, podle níž by také dárci tkání a buněk dostali při pracovní neschopnosti po odběru plný výdělek. Sněmovna podpořila také zákon o kybernetické bezpečnosti či přísnější pravidla pro financování volebních kampaní.

V Široké Nivě na Bruntálsku voda při povodních strhla několik domů. Další jsou poškozené. Přesné počty představitelé obce zjišťují, uvedl starosta Tomáš Spáčil (Pro obec 2022). Zničené jsou podle něj téměř všechny mosty. Voda v obci řádila velkou silou po 27 letech, rozsah současné povodně je ale podle starosty výrazně větší než v roce 1997. Podobně vážná je situace také v Nových Heřminovech, kde kvůli kontaminaci studen dochází pitná voda. Starostka poničených Karlovic přirovnala svou obec k „měsíční krajině“. V Bruntále voda kromě domů vyplavila i sklad s volebními lístky.

Při povodních se dosud podařilo evakuovat 13 500 lidí a zachránit přes šest set lidí, uvedl po mimořádném jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Tři osoby zemřely, sedm se pohřešuje. Na územích zasažených povodněmi mohou pomoci vojáci, oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Povolány jich mohou být až dva tisíce. Ministři také řešili, jak bude vypadat pomoc při financování obnovy.