Rumunsko a jeho spojenci z NATO byli informováni o záměru Spojených států snížit počet vojáků umístěných na východním křídle Aliance, oznámilo rumunské ministerstvo obrany. Snížení se má týkat i vojáků, kteří měli být v rámci rotací rozmístěni na základně Mihail Kogalniceanu nedaleko černomořského přístavu Konstanca. Agentura Reuters s odkazem na činitele NATO k oznámení Bukurešti uvedla, že úpravy pozic amerických sil nejsou neobvyklé.
„I s touto změnou zůstává rozmístění amerických sil v Evropě větší, než bylo po mnoho let,“ dodal činitel. Vzhledem k prioritám administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa se toto rozhodnutí očekávalo, uvedlo rumunské ministerstvo s odkazem na snahu Washingtonu soustředit pozornost na oblast Indo-Pacifiku.
„Nemluvíme o stažení amerických sil, ale o ukončení rotace jedné brigády, jejíž jednotky jsou rozmístěny v několika státech NATO, včetně Bulharska, Rumunska, Slovenska a Maďarska,“ upřesnil později podle agentury AFP rumunský ministr obrany Ionuts Mošteanu.
Tisíc amerických vojáků zůstane
Přibližně tisíc amerických vojáků podle ministra na území Rumunska zůstane. Dle ministerstva zahraničí USA bylo v lednu 2025 v zemi přítomno asi tři tisíce amerických vojáků, agentura AFP nicméně napsala, že podle posledních informací jich je 1700.
Jednotky USA budou podle ministra i nadále přítomny na základně Deveselu, kde se nachází systém protiraketové obrany provozovaný americkou armádou, na letecké základně Campia Turzii i na základně Mihail Kogalniceanu, kde bude nadále působit letecká bojová skupina. „Strategické schopnosti zůstávají nezměněny,“ dodal Mošteanu.
Podle ministra jsou v současné době na území Rumunska přítomni vojáci Spojených států, Francie, Belgie, Lucemburska, Portugalska a Severní Makedonie. Mošteanu také podle Reuters uvedl, že Rumunsko od USA obdrželo pokročilý systém protivzdušné obrany, který posílí schopnost země bránit se dronům narušujícím rumunský vzdušný prostor.
„Závazek vůči Evropě zůstává nezlomný“
Rozhodnutí nenahradit odcházející americké jednotky v Rumunsku nelze vnímat jako stažení Spojených států z Evropy ani joak signál sníženého závazku vůči spojencům z NATO či článku 5, uvedla podle Reuters americká armáda.
„Naše silná přítomnost v Evropě a náš závazek vůči ní zůstávají nezlomné, a to včetně podpory operace Eastern Sentry,“ napsal na síti X americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker s odkazem na operaci NATO spuštěnou letos v září, jejímž cílem je posílení protivzdušné obrany východního křídla Aliance. Whitaker také výslovně uvedl, že trvá i americký závazek vůči Rumunsku.
Rumunsko se stalo členem NATO v roce 2004. V roce 2024 začaly práce na modernizaci a rozšíření základny Mihail Kogalniceanu, ve které má být v budoucnu umístěno přibližně deset tisíc aliančních vojáků.
Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz podle Reuters uvedl, že Varšava žádné informace o případném snížení počtu amerických vojáků na území Polska neobdržela.
V současné době je v Evropě rozmístěno 85 tisíc amerických vojáků, a to včetně dvaceti tisíc, kteří dorazili v rámci posil po začátku ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Podle AFP to uvedlo americké ministerstvo obrany.
