Armáda v úterý převzala vládu nad Madagaskarem a rozpustila senát spolu s ústavním soudem, zatímco sněmovna bude nadále zasedat. Nový madagaskarský vůdce, plukovník Michael Randrianirina po převratu oznámil, že si armáda moc podrží na přechodné období osmnácti měsíců až dvou let. Až poté podle něj budou volby, informuje server BBC. Ústavní soud o něco dříve Randrianirinu vyzval, aby se ujal funkce prezidenta a nové volby uspořádal do šedesáti dní, vojáci však předtím oznámili rozpuštění soudu.
Opoziční poslanci v pondělí oznámili, že na úterý svolají zasedání Národního shromáždění, na němž by hlasovali o sesazení prezidenta Andryho Rajoeliny. Jeho kancelář ale dopoledne na Facebooku zveřejnila prohlášení, v němž Rajoelina dolní komoru rozpustil.
„V souladu s článkem 60 ústavy se Národní shromáždění rozpouští. Toto rozhodnutí je nezbytné pro obnovení pořádku v naší zemi a k posílení demokracie,“ citovala ho agentura AFP.
Reuters v této souvislosti podotkl, že nebylo jasné, zda bylo jeho rozhodnutí právně podložené. Prezident totiž v neděli kvůli údajným pokusům o atentát uprchl ze země a předsedu sněmovny neinformoval.
Poslanci 163členné komory i přesto začali po 14:00 SELČ hlasovat, jak plánovali. Opozice dříve svůj krok zdůvodnila neobsazením prezidentského úřadu. Pro prezidentův konec ve funkci se vyjádřilo 130 zákonodárců.
„Zasedání (sněmovny) bylo protiústavní a jakékoliv rozhodnutí nebo usnesení, které z něj vyplyne, je po jejím rozpuštění neplatné,“ reagoval podle Reuters prezident. O jeho definitivním sesazení měl následně rozhodnout ústavní soud, ten už ale nyní prakticky neexistuje.
„Od dnešního dne (úterý) přebíráme moc a rozpouštíme senát a ústavní soud. Národní shromáždění necháme pokračovat v práci,“ citovala agentura AFP plukovníka Randrianirinu, který stojí v čele elitní armádní jednotky CAPSAT. Ta se v sobotu proti Rajoelinovi vzbouřila a postavila se na stranu lidí, kteří proti prezidentovi demonstrovali v ulicích.
Na otázku, zda vyhlásí volby, Randrianirina odpověděl: „Samozřejmě.“ Dodal však, že se tak stane během příštích „osmnácti měsíců až dvou let“, cituje plukovníka BBC. „Vytvoříme vládu a dosáhneme shody,“ ujistil Randrianirina novináře před prezidentským palácem.
Rajoelina odjel po dohodě s Macronem
Prezident Rajoelina z ostrova podle médií uprchl v neděli na palubě francouzského vojenského letounu, a to po dohodě s francouzskou hlavou státu Emmanuelem Macronem. Zdůvodnil to údajnými opakovanými pokusy o atentát, proto se prý rozhodl ukrýt na dosud neznámém místě.
Macron se k Rajoelinově útěku v pondělí nechtěl vyjádřit a jen řekl, že je situací na ostrově znepokojen, a vyzval k respektování ústavy. V úterý lidé v metropoli Antananarivu podle AFP nesli protifrancouzské transparenty, na kterých byly nápisy „Pryč s Francií“ nebo „Pryč s Rajoelinou a Macronem“.
Madagaskarský prezident se o víkendu ocitl v izolaci, když se v sobotu k tisícům demonstrantů přidala jednotka CAPSAT, která převzala kontrolu nad ozbrojenými silami v zemi. V pondělí se na stranu protestujících přidalo četnictvo a v úterý i policie, která byla v minulosti kritizována za tvrdý zákrok proti mladým demonstrantům.
Začalo to výpadky proudu a nedostatkem vody
Demonstrace na Madagaskaru začaly 25. září a byly původně namířeny proti častým výpadkům proudu a nedostatku vody. Postupně se ale změnily v otevřený protivládní protest a především mladí lidé žádali rezignaci kabinetu i jedenapadesátiletého prezidenta. Ten sice na konci září rozpustil vládu a odvolal premiéra, svou funkci ale vykonává dál.
Ostrovem od získání nezávislosti na Francii v roce 1960 zmítají politické a povolební krize. Prezident Rajoelina se dostal k moci poprvé po puči v roce 2009, kdy mu pomohli právě příslušníci CAPSATu, a v čele přechodné vlády zůstal do roku 2014. Podruhé se prezidentské funkce ujal v roce 2019 a potřetí v roce 2023.
