Systém nákupu výzbroje pro armádu není efektivní, vyzbrojování se tak proti plánům prodlužuje a prodražuje, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který prověřil peníze, které v letech 2017 až 2020 vydalo ministerstvo obrany na výzbroj české armády. Podle něj obrana porušila při uvedených nákupech v několika případech zákon o zadávání veřejných zakázek. Ministerstvo ale nesouhlasí s tím, že se vyzbrojování armády prodlužuje a prodražuje, podle něj k takovému závěru nelze dojít na základě kontroly jen vzorku zakázek.
„Naopak modernizace v posledních letech pokračuje historicky nejvyšším tempem a dle plánů a potřeb Armády ČR,“ reagoval na závěry NKÚ mluvčí ministerstva Jan Pejšek. Pro obranu je podle něj ale zásadní, že NKÚ nezjistil porušení právních norem s trestní odpovědností nebo porušení rozpočtové kázně. Nicméně úřad přijal nebo připravuje opatření pro zlepšení situace.
Kontrola NKÚ se týkala smluv, které obrana uzavřela ve sledovaných letech na pořízení výzbroje a souvisejících náhradních dílů za více než 3,1 miliardy korun. Zhruba 3,4 milionu korun obrana podle kontrolorů použila neúčelně, protože k výzbroji koupila nevhodné příslušenství. Podle Pejška přitom jen v letech 2019 a 2020 byly v oblasti výzbroje a výstroje uzavřeny stovky smluv za šedesát miliard korun, takže NKÚ kontroloval jen několik zakázek.
Podle kontrolorů ministerstvo při nákupech výzbroje chybovalo například při její specifikaci, nezajistilo náhradní díly na celý životní cyklus výzbroje a místo uzavření rámcové smlouvy nakupovalo na etapy. „Muselo tak vypisovat nová zadávací řízení nebo je kvůli chybám opakovat,“ uvedl NKÚ. Chyby podle něj nejen prodražily nákupy, ale také zvýšily administrativní zátěž ministerstva.
Pejšek ale uvedl, že ministerstvo v minulých letech uzavřelo řadu rámcových dohod, a pokud to lze, tuto formu využívá. V souvislosti s náhradními díly zmínil to, že zejména u strategických a významných projektů se při uzavírání smluv na pořízení techniky počítá s paralelní smlouvou na náhradní díly a zajištění životního cyklu.
NKÚ se zmínil mimo jiné o nákupu kulometů, u kterého ministerstvo opakovalo zadávací řízení čtyřikrát. Ministerstvo kulomety typu Minimi nakupuje na etapy od roku 2013 místo toho, aby uzavřelo s dodavatelem rámcovou smlouvu a snížilo tak administrativní zátěž, uvedl úřad.
Doplnil, že obrana ke kulometům navíc koupila nevhodné denní zaměřovače, ačkoli ji při zadávacím řízení na tento problém opakovaně upozornil jeden účastník řízení a Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti. Tento úřad ministerstvu rovněž doporučil, aby před nákupem provedlo zkrácené vojenské zkoušky zaměřovačů s kulomety, což ale neudělalo. V závěru tak obrana utratila podle NKÚ téměř 3,4 milionu korun za nevhodné příslušenství.
Podle Pejška byly u této zakázky opakované změny specifikace způsobeny neúměrně dlouhou dobou pořízení výzbroje a vývojem požadavků armády v letech. „Důsledkem bylo mimojiné i pořízení v současné době nevhodných denních zaměřovačů. Byla přijata opatření, aby se podobná situace neopakovala,“ doplnil mluvčí.
U nákupu výzbroje došlo k porušení zákona o veřejných zakázkách, konstatuje NKÚ
V souvislosti s nákupem výzbroje NKÚ zjistil v několika případech i porušení zákona o zadávání veřejných zakázek. Obrana jej podle něj porušila například tím, že zrušila zadávací řízení způsobem, který je v rozporu se zákonem. Jako další příklad porušení zákona ze strany ministerstva kontroloři uvedli uzavření smlouvy, která neodpovídala zadávacím podmínkám.
Podle Pejška ale šlo o „individuální pochybení procedurální povahy“ a obrana kvůli tomu zavedla vícestupňovou kontrolu administrativy spojené s veřejnými zakázkami.
