Výroky republikánského kandidáta na prezidenta USA Donalda Trumpa k válce mezi Ruskem a Ukrajinou vyvolávají v Bruselu či některých evropských státech nejistotu, jak by se USA pod jeho vedením postavily k tomuto konfliktu. Zejména to, zda by mohlo dojít k narušení dodávek amerických zbraní na Ukrajinu. Evropské zbrojovky sice zrychlují výrobu, stále ale zdaleka nepokrývají potřeby vojáků na frontě.
Postoj Trumpa k Ukrajině vyvolává v Bruselu nejistotu
Horizont ČT24: Evropské obavy z Trumpa (zdroj: ČT24)
„Krátce potom, co získáme prezidentský úřad, urovnám hroznou válku mezi Ruskem a Ukrajinou,“ zněl jeden z výroků Trumpa. V jiném pak zmínil, že má velmi dobré vztahy i s ruskými vůdcem Vladimirem Putinem. „Pokud zvítězíme, myslím, že to velmi rychle vyřešíme,“ řekl také.
Republikánský kandidát zatím nevysvětlil, jak chce přimět obě strany k dohodě. Brusel i Ukrajinu ale znepokojuje jeho dřívější výrok, že příměří je možné dojednat za jediný den.
„Pokud toho chce dosáhnout za 24 hodin, tak snadným způsobem je dotlačit nás, abychom to byli my, kdo zaplatí. (...) Ano, tato cesta by byla snadná. Ale my na ni nikdy nepřistoupíme. Nikdy,“ reagoval na to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Problém však spočívá také v tom, že Evropská unie – bez pomoci Washingtonu – by jen stěží sama dokázala pomoci Ukrajině natolik, aby dokázala odolat Rusku. Výstižným příkladem je produkce dělostřelecké munice. V USA se každý měsíc vyrobí přes 40 tisíc střel. To je podobné množství jako v celé unii.
„Nelze si představit, že by Evropa dokázala vyplnit mezeru, která by vznikla, kdyby USA upustily od své podpory. To by byl skutečně hrozivý vývoj,“ soudí amerikanistka Německé rady pro zahraniční vztahy Rachel Tausendfreundová.
Ředitel amerického think-tanku JINSA Mike Makovsky si myslí, že převážná část Republikánské strany stále podporuje NATO. „Takže bych řekl, že z NATO neodejdeme. Ale domnívám se, že by evropské země za Trumpa byly pod větším tlakem.“
Klíčový požadavek Donalda Trumpa evropské země znají. Otevřeně jim pohrozil, aby plnily závazek vůči NATO a platily za obranu alespoň dvě procenta HDP. Jinak je Spojené státy nebudou bránit. Diplomaticky se k věci postavil šéf NATO Mark Rutte, když řekl, že „ať už bude zvolen kdokoli, budeme muset tančit spolu s ním nebo s ní. To je moje práce.“
Načítání...
Řada evropských zemí ale Donalda Trumpa vnímá jako nejistého partnera a raději samy mohutně zbrojí. Ukrajina pak na konci prezidentství Joea Bidena žádá o rychlé dodání slíbených zbraní. A také o střely Tomahawk, jako pojistku, kdyby Moskva válku dále vyostřovala.
Americký list The New York Times tento týden napsal, že Zelenskyj žádal v tajné části svého takzvaného vítězného plánu o střely s plochou dráhou letu Tomahawk s doletem 2500 kilometrů, což je sedmkrát více než již dodané americké rakety. Deník však zmínil nejmenovaného, vysoce postaveného amerického představitele, který požadavek Zelenského označil za naprosto nerealistický.
