100 let od VŘSR

Výroky republikánského kandidáta na prezidenta USA Donalda Trumpa k válce mezi Ruskem a Ukrajinou vyvolávají v Bruselu či některých evropských státech nejistotu, jak by se USA pod jeho vedením postavily k tomuto konfliktu. Zejména to, zda by mohlo dojít k narušení dodávek amerických zbraní na Ukrajinu. Evropské zbrojovky sice zrychlují výrobu, stále ale zdaleka nepokrývají potřeby vojáků na frontě.

Od sobotního večera mohou diváci na obrazovkách České televize sledovat už třináctou řadu StarDance. Deset tanečních párů trénovalo v uplynulých dvou měsících ve zkušebnách na Kavčích horách. Samotná soutěž se ale koná v jednom z pavilonů na Výstavišti. Tam se všichni aktéři poprvé setkali teprve tuto středu.

Sto let od bolševické revoluce by 51 procent mladých Američanů raději žilo v socialismu či komunismu namísto stávajícího kapitalismu. Ukázal to průzkum Nadace obětí komunismu. Většina mileniálů ale zároveň neví, jaké mají tyto ideologie rysy. Za neznalostí může stát nedostatek prostoru, který komunismu věnuje americké školství, i nedůvěra mileniálů v současnou ekonomickou situaci.

Když v Petrohradě proběhl před sto lety bolševický puč, doufali Leninovi komunisté, že plamen jejich revoluce nezůstane izolovaný jenom v Rusku, a radikalismus naopak zaplápolá i na západě Evropy. V nestabilních časech bezprostředně po konci první světové války se pak opravdu rudé prapory objevily nad Budapeští, Berlínem i na dohled Varšavy. Ve všech případech ale pokus o vytvoření sovětských republik skončil debaklem.

„Vidíme, jak nejednoznačné výsledky této revoluce byly, jak úzce jsou negativní i pozitivní následky těchto událostí provázány,“ komentoval sté výročí listopadových událostí z roku 1917 ruský prezident Vladimir Putin. Jeho vyjádření charakterizuje ambivalentní postoj současného ruského vedení k tehdejším událostem, které si proto režim nijak zvlášť nepřipomíná. Stejně rozpolcená zůstává v pohledu na ně i ruská společnost.

„Ať žije revoluce dělníků, vojáků a rolníků!“ – tak končí prohlášení, které napsal Vladimir Lenin v rozhodující den akce, kterou sovětská historiografie nazývala Velkou říjnovou socialistickou revolucí. Přestože tehdejší události, od nichž uplynulo přesně 100 let, měly dopad na životy milionů lidí a změnily dějiny 20. století, svému oficiálnímu grandióznímu označení příliš neodpovídají. Šlo spíše o nenápadný listopadový puč, který připravila v rámci Ruska nepočetná skupina, jejíž tehdejší hesla nebyla výhradně socialistická.

Dvaačtyřicet let žili obyvatelé Československa pod bedlivým dohledem rudé Moskvy, a když Moskva slavila, slavit museli také. Do českých kalendářů se tak pro 7. listopad vepsalo výročí „Velké říjnové socialistické revoluce“ – mocenského převratu, který v Rusku před sto lety přivedl bolševiky k moci. Z tuzemských oslav VŘSR zůstává především nostalgická vzpomínka na lampionové průvody. Po nich ale následoval měsíc ideologické masáže východní kulturou.

Byl strůjce dělnické revoluce, která proběhla v zemi s drtivou převahou rolníků. Byl sektářský intelektuál, který se nechal uhranout jediným výkladem světa a s podporou císařského Německa provedl v Rusku před sto lety rudý převrat. Nejenže tak dal vzniknout prvnímu socialistickému státu v historii, ale také trhl dějinami pro celé dvacáté století. Jmenoval se Uljanov.

Jaké plakáty by nejlépe vystihly výročí Velké říjnové socialistické revoluce? Na události, které se odehrály v Rusku v roce 1917, „poutají“ po svém desítky umělců. Jejich díla jsou k vidění v pražském Centru současného umění DOX.