Rozsviťte lampiony. Jak se v Československu slavila VŘSR

Dvaačtyřicet let žili obyvatelé Československa pod bedlivým dohledem rudé Moskvy, a když Moskva slavila, slavit museli také. Do českých kalendářů se tak pro 7. listopad vepsalo výročí „Velké říjnové socialistické revoluce“ – mocenského převratu, který v Rusku před sto lety přivedl bolševiky k moci. Z tuzemských oslav VŘSR zůstává především nostalgická vzpomínka na lampionové průvody. Po nich ale následoval měsíc ideologické masáže východní kulturou.

Ten rok začaly oslavy s jednodenním předstihem. V listopadové Praze dosahovaly teploty sotva deseti stupňů, když u pomníku Vladimíra Iljiče Lenina na dejvickém Vítězném náměstí zazněl tklivý Pochod padlých revolucionářů a hrálo se i na Olšanech, kde se nad hroby rudoarmějců ozvala Internacionála.

Vrcholem metropolitních oslav Velké říjnové socialistické revoluce bylo 6. listopadu slavnostní shromáždění v Kongresovém centru (tehdy ještě Paláci kultury), kterého se zúčastnili i vrcholní představitelé komunistické nomenklatury: šéf strany Milouš Jakeš, prezident Gustáv Husák a premiér Ladislav Adamec.

Zmínění politici také tentýž den poslali hlavě sovětských komunistů Michailu Gorbačovovi blahopřejný telegram, který až na výjimky nevybočoval z dobových floskulí: „Vítězství Velké říjnové socialistické revoluce a vytvoření prvního socialistického státu zahájilo novou epochu revolučního přetváření světa.“

Oslavy pokračovaly i následující den. Na první straně Rudého práva se objevil titulek „Myšlenky stále živé“ s fotografií křižníku Aurora, jejíž výstřel v roce 1917 zahájil rudý útok na Zimní palác. Slavnostní delegace kladly květiny u pomníků v Brně i Bratislavě a v Kutné Hoře se otevřela výstava známek s Leninovými podobenkami.

Dva dny na to padla berlínská zeď. A po dalších devíti dnech i komunistický režim v Československu. Dvaasedmdesáté výročí VŘSR bylo tím posledním, které republika s podobnou okázalostí slavila. 

Poštovní známka vydaná k sedmdesátému výročí VŘSR
Zdroj: Petr Švancara/ČTK

Pod patronátem „rudého dědka“

Mezi lidmi se tomu říkalo „měsíc zostřeného přátelství“. Samotný 7. listopad se v kalendářích připomínal jako významný den, oslavy ruské říjnové revoluce ale sloužily i jako vhodná příležitost pro zahájení Měsíce československo-sovětského přátelství, během nějž se ještě intenzivněji než po zbytek roku zdůrazňoval význam Sovětského svazu pro socialistické Československo – samozřejmě výlučně v pozitivním duchu.

Hlavní patronát nad oslavami držel Svaz československo-sovětského přátelství, ideologicky krajně zatížená organizace, která vznikla jen několik dní před únorovým převratem v roce 1948. Jejím prvním předsedou se stal tehdejší ministr školství Zdeněk Nejedlý posměšně přezdívaný jako „rudý dědek“.

Vazby mezi Prahou a Moskvou se sice svaz snažil utužovat celoročně (stál za kulturní výměnou, výukou ruštiny a podílel se i na každoročních květnových oslavách osvobození Československa Rudou armádou). Listopadové dny pro něj však představovaly vrchol sezony – a k jejich organizaci musel přibírat i národní výbory a státní podniky.

Pod dohledem Nejedlého, o kterém polský reportér Mariusz Szczygiel píše jako o „teoretikovi všeho“, se také v tmářských padesátých letech připomínaly československé vazby na Kreml nejpompézněji a nejhalasněji. Země měla ještě čerstvou zkušenost s osvobozením a její extatickou budovatelskou radost nehatila ani masivní perzekuce.

U oslav, třebaže za normalizace unavenějších, komunistické zřízení setrvalo po celou dobu své existence. Ty vůbec poslední zaštítilo heslem „V duchu odkazu Velkého října v pevném spojenectví se SSSR za přestavbu a demokratizaci společnosti.“ Sami občané v tu dobu ale už dávno zkratku VŘSR posměšně překládali jako „Všechny řízky snědli Rusi.“ 

Lampiony a křižníky

V rámci příprav na oslavy říjnové revoluce každoročně zasedal ústřední i regionální výbor komunistické strany, aby schválil oficiální hesla pro tuzemské uctění sovětské přízně. Provolání „VŘSR – počátek nové éry lidstva!“ nebo „Ať žije, dále se rozvíjí a upevňuje světová socialistická soustava!“ se v následujících dnech objevila na nástěnkách ve školách a podnicích i ve výkladních skříních obchodů a sloužila také jako naoktrojovaná inspirace pro rudé transparenty, které se 7. listopadu pnuly nad manifestačními shromážděními.

Setkání, která měla demonstrovat sounáležitost Čechů a Slováků se Sovětským svazem a jeho ideologií, se přitom zdaleka netýkala jen velkých měst a nezůstávalo pouze u nich. Součástí oslav VŘSR bylo i uctění Sovětského svazu jako takového, a proto je doprovázelo kladení věnců na hroby rudoarmějců, kteří padli při osvobozování Československa v roce 1944 a 1945, nebo podepisování prosovětských deklarací. To vše doplňovaly kulturní večery a projevy komunistických funkcionářů.

Za nejvýraznější symbol socialistického 7. listopadu dnes ovšem zřejmě platí školácké výkresy křižníku Aurora a především dětské lampionové průvody, o nichž Rudé právo psávalo i jako o „rozzářené řece“. Dětské pochody s lampiony přitom nebyly prvenstvím tuzemského komunistického režimu.

Jak před časem pro server Aktuálně uvedl Marek Junek z Národního muzea, ve větší míře se objevily už za první republiky; při desátém výročí vzniku Československa doplňoval lampiónový průvod oslavu spojenou s bohoslužbou a rozzářené papírové lucerny tuzemskými městy pluly i při narozeninách Tomáše Garrigue Masaryka.

Tečka smlouvou

Intenzivní přítomnost Sovětského svazu ve veřejném prostoru setrvala i v následujících dnech. Československá kina nabízela přehlídky sovětské kinematografie, široké spektrum tuzemských levicových umělců, kteří svou příchylnost k Moskvě hlásali mnohdy už za první republiky (Vítězslav Nezval, Marie Pujmanová), umožňovalo pořádat literární a recitační večery, symfonické orchestry pro výroční koncerty vybíraly ruský a sovětský repertoár.

Měsíc „zostřeného přátelství“ byl i příležitostí pro uspořádání besed s účastníky zájezdů do Sovětského svazu, školní soutěže ve znalosti ruštiny a sovětských reálií a konala se také žákovská klání v recitaci ruské poezie a zpěvu ruských písní, z nichž je dosud zřejmě nejznámější „Puškinův památník“. Mimochodem – do Česka se před čtyřmi lety vrátil, když ho v rámci šíření a popularizace ruské kultury uspořádalo Ruské centrum při Západočeské univerzitě v Plzni.

Československo-sovětský kulturní maraton pak vyvrcholil druhou vlnou manifestací a komunistických plenárních zasedání 12. prosince. Nešlo o náhodně zvolené datum, protože právě v tento den v roce 1943 uzavřel československý velvyslanec v Moskvě Zdeněk Fierlinger s hlavou sovětské diplomacie Vjačeslavem Molotovem Smlouvu o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci.

Podpis ujednání, na které dohlížel prezident Edvard Beneš i sovětský vůdce Josif Vissarionovič Stalin, měl rozbité republice zajistit oporu silného diplomatického hráče. Jak se ale ukázalo v následujících letech (a jak dokládal i diktovaný průběh oslav VŘSR), ve skutečnosti válečná smlouva představovala první krok Prahy do pevného sevření Moskvou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Příběh zámku z Trutnovska inspiroval filmaře, teď je komplex na prodej

Komplex Nové Zámky na Trutnovsku je na prodej. Do povědomí veřejnosti se dostal v souvislosti s chováním majitelů vůči muži, který jim odmítl prodat pozemky. Příběh se poté stal předobrazem filmu Zahradníkův rok. Firma ruského podnikatele Alexeje Zacharova se zbavuje zámku i čtyřiceti hektarů polností, stavebních parcel a vodní plochy. Z dříve oblíbeného místa k procházkám udělal majitel téměř pevnost obehnanou žiletkovým drátem.
před 7 mminutami

Normalizační prezident Husák zažil pád režimu, který sám pomáhal budovat

V roce 1975 skončil ve funkci československého prezidenta Ludvík Svoboda. Dne 29. května ho nahradil Gustáv Husák, který už v šestnácti letech vstoupil do Svazu komunistické mládeže a významně se podílel na únorovém převratu v roce 1948, aby byl následně komunistickým režimem odsouzen a vězněn. I díky názorovým obratům po událostech v roce 1968 se ale vrátil na politický vrchol a přesně před padesáti lety se stal osmým československým prezidentem.
před 37 mminutami

Čína je dle české vlády odpovědná za kyberkampaň proti resortu zahraničí

Česká vláda označila Čínu za zodpovědnou za škodlivou kybernetickou kampaň proti jedné z komunikačních sítí ministerstva zahraničí, oznámil úřad. Čína mohla získat přístup k tisícům e-mailů, a to i z doby, kdy Česko předsedalo EU, píše Politico. Šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.) na síti X dodal, že nechal kvůli kyberútokům předvolat čínského velvyslance v Praze. Na ministerstvu šéf resortu zavedl nový a podle něj bezpečnější komunikační systém. Čínské velvyslanectví v Česku se ohradilo proti obviněním vůči Číně v souvislosti s kyberšpionáží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Armáda bez důvěry veřejnosti neznamená nic, řekl Řehka na veletrhu IDET

Přeletem armádních vrtulníků a bojových letounů začala na brněnském výstavišti trojice bezpečnostních veletrhů v čele s obranným veletrhem IDET. Jsou největší v historii, představuje se 650 firem z 34 zemí. IDET skončí v pátek, souběžné veletrhy požární techniky a služeb PYROS a bezpečnostní techniky a služeb ISET v sobotu. Veletrhu IDET se účastní i prezident Petr Pavel, ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a náčelník generálního štábu Karel Řehka.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Deník N: Odsouzený muž daroval ministerstvu bitcoiny, řeší to policie

Člověk odsouzený za obchod s drogami daroval letos ministerstvu spravedlnosti 468 kusů kryptoměny bitcoin, které pak resort v aukcích prodal za skoro miliardu korun. Darováním se zabývá policejní Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Deníku N to potvrdil přímo ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Podle resortu bylo nicméně vše v souladu s právem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Násilí mezi mladými je na vzestupu, trend má zvrátit nový program

Resort vnitra a další úřady upozorňují na radikalizaci a násilí u dětí a mladistvých. Všímá si toho i zpráva o extremismu, kterou ve středu projednala vláda. Trend potvrzují i policejní statistiky. Podle odborníků selhává prevence. Vláda proto přichystala Program bezpečného dětství, který se chce zaměřit na zvrácení tohoto trendu. Kabinet by jej měl představit a projednat příští týden.
před 10 hhodinami

Loňské povodně odnesly z rybníků část ryb, stát majitelům vyplatí kompenzace

Sto milionů korun rozdělí ministerstvo zemědělství mezi majitele rybníků a další chovatele. Bude to kompenzace za loňské povodně, kdy část ryb odnesla voda. Škody majitelé teprve vyčíslují, největší byly pravděpodobně na Rožmberku. Rybáři tu loni na podzim vylovili zhruba o polovinu ryb méně, než původně očekávali. Přesné ztráty ještě nevyčíslili. Musí je prokázat podle metodiky ministerstva. Žádost o dotaci mohou podat v červnu.
před 10 hhodinami

Trump způsobuje cly chaos, míní Švejnar

Americký prezident Donald Trump pozastavil padesátiprocentní cla na dovoz z Evropy, nejpozději 9. července se uvidí, co bude dál. Způsobuje obrovský chaos tím, že jednoho dne cla uvalí, druhý den je oddálí, pro některé země dá vyšší, pro některé nižší, uvedl v Interview ČT24 ekonom a profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku Jan Švejnar. Cla budou mít podle něj velice silný negativní efekt na USA, protože se zvednou ceny a nastane inflace. V tomhle si myslím, že se Trump strašně přepočítává, dodal Švejnar. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 11 hhodinami
Načítání...