Rozsviťte lampiony. Jak se v Československu slavila VŘSR

Dvaačtyřicet let žili obyvatelé Československa pod bedlivým dohledem rudé Moskvy, a když Moskva slavila, slavit museli také. Do českých kalendářů se tak pro 7. listopad vepsalo výročí „Velké říjnové socialistické revoluce“ – mocenského převratu, který v Rusku před sto lety přivedl bolševiky k moci. Z tuzemských oslav VŘSR zůstává především nostalgická vzpomínka na lampionové průvody. Po nich ale následoval měsíc ideologické masáže východní kulturou.

Ten rok začaly oslavy s jednodenním předstihem. V listopadové Praze dosahovaly teploty sotva deseti stupňů, když u pomníku Vladimíra Iljiče Lenina na dejvickém Vítězném náměstí zazněl tklivý Pochod padlých revolucionářů a hrálo se i na Olšanech, kde se nad hroby rudoarmějců ozvala Internacionála.

Vrcholem metropolitních oslav Velké říjnové socialistické revoluce bylo 6. listopadu slavnostní shromáždění v Kongresovém centru (tehdy ještě Paláci kultury), kterého se zúčastnili i vrcholní představitelé komunistické nomenklatury: šéf strany Milouš Jakeš, prezident Gustáv Husák a premiér Ladislav Adamec.

Zmínění politici také tentýž den poslali hlavě sovětských komunistů Michailu Gorbačovovi blahopřejný telegram, který až na výjimky nevybočoval z dobových floskulí: „Vítězství Velké říjnové socialistické revoluce a vytvoření prvního socialistického státu zahájilo novou epochu revolučního přetváření světa.“

Oslavy pokračovaly i následující den. Na první straně Rudého práva se objevil titulek „Myšlenky stále živé“ s fotografií křižníku Aurora, jejíž výstřel v roce 1917 zahájil rudý útok na Zimní palác. Slavnostní delegace kladly květiny u pomníků v Brně i Bratislavě a v Kutné Hoře se otevřela výstava známek s Leninovými podobenkami.

Dva dny na to padla berlínská zeď. A po dalších devíti dnech i komunistický režim v Československu. Dvaasedmdesáté výročí VŘSR bylo tím posledním, které republika s podobnou okázalostí slavila. 

Poštovní známka vydaná k sedmdesátému výročí VŘSR
Zdroj: Petr Švancara/ČTK

Pod patronátem „rudého dědka“

Mezi lidmi se tomu říkalo „měsíc zostřeného přátelství“. Samotný 7. listopad se v kalendářích připomínal jako významný den, oslavy ruské říjnové revoluce ale sloužily i jako vhodná příležitost pro zahájení Měsíce československo-sovětského přátelství, během nějž se ještě intenzivněji než po zbytek roku zdůrazňoval význam Sovětského svazu pro socialistické Československo – samozřejmě výlučně v pozitivním duchu.

Hlavní patronát nad oslavami držel Svaz československo-sovětského přátelství, ideologicky krajně zatížená organizace, která vznikla jen několik dní před únorovým převratem v roce 1948. Jejím prvním předsedou se stal tehdejší ministr školství Zdeněk Nejedlý posměšně přezdívaný jako „rudý dědek“.

Vazby mezi Prahou a Moskvou se sice svaz snažil utužovat celoročně (stál za kulturní výměnou, výukou ruštiny a podílel se i na každoročních květnových oslavách osvobození Československa Rudou armádou). Listopadové dny pro něj však představovaly vrchol sezony – a k jejich organizaci musel přibírat i národní výbory a státní podniky.

Pod dohledem Nejedlého, o kterém polský reportér Mariusz Szczygiel píše jako o „teoretikovi všeho“, se také v tmářských padesátých letech připomínaly československé vazby na Kreml nejpompézněji a nejhalasněji. Země měla ještě čerstvou zkušenost s osvobozením a její extatickou budovatelskou radost nehatila ani masivní perzekuce.

U oslav, třebaže za normalizace unavenějších, komunistické zřízení setrvalo po celou dobu své existence. Ty vůbec poslední zaštítilo heslem „V duchu odkazu Velkého října v pevném spojenectví se SSSR za přestavbu a demokratizaci společnosti.“ Sami občané v tu dobu ale už dávno zkratku VŘSR posměšně překládali jako „Všechny řízky snědli Rusi.“ 

Lampiony a křižníky

V rámci příprav na oslavy říjnové revoluce každoročně zasedal ústřední i regionální výbor komunistické strany, aby schválil oficiální hesla pro tuzemské uctění sovětské přízně. Provolání „VŘSR – počátek nové éry lidstva!“ nebo „Ať žije, dále se rozvíjí a upevňuje světová socialistická soustava!“ se v následujících dnech objevila na nástěnkách ve školách a podnicích i ve výkladních skříních obchodů a sloužila také jako naoktrojovaná inspirace pro rudé transparenty, které se 7. listopadu pnuly nad manifestačními shromážděními.

Setkání, která měla demonstrovat sounáležitost Čechů a Slováků se Sovětským svazem a jeho ideologií, se přitom zdaleka netýkala jen velkých měst a nezůstávalo pouze u nich. Součástí oslav VŘSR bylo i uctění Sovětského svazu jako takového, a proto je doprovázelo kladení věnců na hroby rudoarmějců, kteří padli při osvobozování Československa v roce 1944 a 1945, nebo podepisování prosovětských deklarací. To vše doplňovaly kulturní večery a projevy komunistických funkcionářů.

Za nejvýraznější symbol socialistického 7. listopadu dnes ovšem zřejmě platí školácké výkresy křižníku Aurora a především dětské lampionové průvody, o nichž Rudé právo psávalo i jako o „rozzářené řece“. Dětské pochody s lampiony přitom nebyly prvenstvím tuzemského komunistického režimu.

Jak před časem pro server Aktuálně uvedl Marek Junek z Národního muzea, ve větší míře se objevily už za první republiky; při desátém výročí vzniku Československa doplňoval lampiónový průvod oslavu spojenou s bohoslužbou a rozzářené papírové lucerny tuzemskými městy pluly i při narozeninách Tomáše Garrigue Masaryka.

Tečka smlouvou

Intenzivní přítomnost Sovětského svazu ve veřejném prostoru setrvala i v následujících dnech. Československá kina nabízela přehlídky sovětské kinematografie, široké spektrum tuzemských levicových umělců, kteří svou příchylnost k Moskvě hlásali mnohdy už za první republiky (Vítězslav Nezval, Marie Pujmanová), umožňovalo pořádat literární a recitační večery, symfonické orchestry pro výroční koncerty vybíraly ruský a sovětský repertoár.

Měsíc „zostřeného přátelství“ byl i příležitostí pro uspořádání besed s účastníky zájezdů do Sovětského svazu, školní soutěže ve znalosti ruštiny a sovětských reálií a konala se také žákovská klání v recitaci ruské poezie a zpěvu ruských písní, z nichž je dosud zřejmě nejznámější „Puškinův památník“. Mimochodem – do Česka se před čtyřmi lety vrátil, když ho v rámci šíření a popularizace ruské kultury uspořádalo Ruské centrum při Západočeské univerzitě v Plzni.

Československo-sovětský kulturní maraton pak vyvrcholil druhou vlnou manifestací a komunistických plenárních zasedání 12. prosince. Nešlo o náhodně zvolené datum, protože právě v tento den v roce 1943 uzavřel československý velvyslanec v Moskvě Zdeněk Fierlinger s hlavou sovětské diplomacie Vjačeslavem Molotovem Smlouvu o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci.

Podpis ujednání, na které dohlížel prezident Edvard Beneš i sovětský vůdce Josif Vissarionovič Stalin, měl rozbité republice zajistit oporu silného diplomatického hráče. Jak se ale ukázalo v následujících letech (a jak dokládal i diktovaný průběh oslav VŘSR), ve skutečnosti válečná smlouva představovala první krok Prahy do pevného sevření Moskvou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Generála Vojcechovského Sověti mučili, jeho potomci se teď na „místo činu“ vydali

Před osmdesáti lety začala sovětská tajná služba v tuzemsku zatýkat, a to především kritiky bolševiků. Mezi nimi byl i generál Sergej Vojcechovský, armádní velitel, legionář a člen protinacistického odboje, kterého Sověti mučili a věznili. Nakonec ho poslali do gulagu na Sibiři, ještě předtím však zbytek jeho rodiny emigroval. Generálovi potomci nyní navštívili vilu, v níž sovětští agenti Vojcechovského v Československu drželi. Mužův pravnuk Marc zároveň za hrdinské činy svého předka převzal Kříž obrany státu.
před 4 hhodinami

Papež Lev XIV. v minulosti pobýval i v Brně

Nový papež Lev XIV. (vlastním jménem Robert F. Prevost) navštívil Českou republiku v minulosti nejméně desetkrát. K brněnské diecézi má podle tamního biskupa Pavla Konzbula blízko. Konkrétně k augustiniánskému klášteru na Starém Brně, protože je členem řádu. Při výkonu funkce generálního převora řádu v Brně pobýval Prevost jako host někdejšího opata. Provinciál řádu Juan Provecho potvrdil, že se měl původně příští neděli v Praze účastnit biřmování.
před 7 hhodinami

Vulgarity i kopanec do krku. Policisté se zabývají šikanou na jihu Moravy

Policie se zabývá případy šikany a napadení na Znojemsku. Videa ze dvou incidentů, ke kterým došlo v Miroslavi, kolují na sociálních sítích. Jedná se o konflikty mezi dětmi a mladistvými. Strážci zákona už totožnost účastníků potyček znají.
před 15 hhodinami

Podvodníci udeřili na WhatsAppu. Napálení lidé jim poslali i statisíce

Objevuje se nový typ podvodů využívající aplikaci WhatsApp. Její uživatelé po kliknutí na příslušný odkaz poskytnou útočníkům do aplikace přístup. Podvodníci pak jejich jménem žádají uložené kontakty o peníze. Policie eviduje hned několik případů, kdy lidé finanční obnos odeslali.
před 17 hhodinami

Závody ve zbrojení dávají jistotu míru, řekla Černochová

Lidé po sametové revoluci nepočítali s tím, že by mohly přijít větší konflikty, takže Česko a další země zaspaly a ruský vpád na Ukrajinu je zastihl nepřipravené. V Interview ČT24 předtočeném ke čtvrtečnímu 80. výročí konce druhé světové války v Evropě to uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Politici podle ní pořádají závody ve zbrojení, protože to dává určitou jistotu bezpečí a míru. Že se neválčí i v tuzemsku, je podle Černochové jen proto, že Ukrajina Rusko zadržela. Rozhovor vedl Daniel Takáč.
před 18 hhodinami

Růst tržeb obchodníků meziročně zrychlil

Tržby v českém maloobchodě bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel v březnu mírně zrychlily meziroční růst na 3,4 procenta po únorovém revidovaném zvýšení o 3,2 procenta. V meziměsíčním srovnání stouply o 0,6 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). K meziročnímu růstu podle statistiků stejně jako o měsíc dřív nejvíc přispěl internetový prodej a prodej pohonných hmot. Tržby za služby se oproti stejnému období loni zvýšily o tři procenta.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Pacienti i lékaři na Příbramsku podvodně vykazovali péči

Celkem šestnáct lidí v případu podvodného vykazování péče v nemocnici na Pleši na Příbramsku doznalo vinu a státní zástupce jejich stíhání podmíněně zastavil. Na účet pro oběti trestných činů museli složit víc než jeden milion korun, uvedl pro ČT Jakub Bílý z příbramského okresního státního zastupitelství. V případu čelila obvinění i samotná nemocnice. Ta se předloni s žalobkyní Janou Jahodovou dohodla na patnáctimilionovém peněžitém trestu.
včera v 12:17

Hotel na Frýdecko-Místecku, kde se zřítil strop, se podle starosty rekonstruoval

Hotel Zámeček v Čeladné na Frýdecko-Místecku, kde se v noci na pátek zřítil strop a zbortily vnitřní konstrukce, se rekonstruoval. Hosté v něm ale byli ubytováni, uvedl starosta obce Pavol Lukša (Dobrá volba 2016). Majitel podle něj vnitřní úpravy oznámil s tím, že se nebude zasahovat do nosných konstrukcí. Při neštěstí utrpěli tři lidé ve věku 17, 18 a 29 let středně těžká zranění, v objektu bylo v době zřícení stropu dvacet lidí včetně cizinců. Příčinu policisté vyšetřují.
včeraAktualizovánovčera v 12:12
Načítání...