O tomahawcích musíme dále jednat, řekl Zelenskyj po schůzce s Trumpem

Nahrávám video

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil páteční jednání se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem za produktivní. Hovořili spolu mimo jiné o protivzdušné obraně a bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Ukrajina po USA žádala také střely dlouhého doletu Tomahawk, o nich je podle ukrajinského prezidenta potřeba dále jednat. „Sázíme na to, že Trump donutí (ruského vládce Vladimira) Putina válku ukončit,“ sdělil rovněž Zelenskyj, který po jednání podle ukrajinských zdrojů telefonicky hovořil s evropskými lídry.

„Také jsme samozřejmě hovořili o střelách dlouhého doletu, a nechci k tomu vydávat prohlášení. Rozhodli jsme se, že o tom nebudeme mluvit, protože, víte, Spojené státy nechtějí eskalaci,“ citovala Zelenského televize CNN.

Na otázku novinářů, zda je po schůzce více optimistický ohledně možných amerických dodávek střel s plochou dráhou letu Tomahawk pro údery v hloubi Ruska, Zelenskyj odpověděl, že je realista a že se „Rusko tomahawků bojí“. „Je dobře, že prezident Trump neřekl ne, ale dnes neřekl ani ano,“ upřesnil následně v rozhovoru se stanicí NBC.

Ukrajinský prezident rovněž poznamenal, že hovořil se šéfem Bílého domu o bilaterálních bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. „Věříme tomu, že Trump chce, aby válka skončila,“ uvedl. Podle stanice CNN trvala Zelenského návštěva Bílého domu zhruba dvě a půl hodiny.

Nahrávám video

Trump schůzku označil za „zajímavou a srdečnou“

„Schůzka s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským byla velmi zajímavá a srdečná, ale řekl jsem mu — stejně jako jsem to důrazně naznačil i prezidentu Putinovi — že je čas ukončit zabíjení a uzavřít dohodu,“ uvedl po jednání Trump na své síti Truth Social.

S Putinem americký prezident telefonicky hovořil ve čtvrtek a do dvou týdnů se s ním podle Washingtonu a Moskvy setká v Budapešti, aby ukončení ruské války na Ukrajině projednal. „Měli by se zastavit tam, kde jsou. Ať si oba přisvojí vítězství, nechte historii rozhodnout! Už dost střelby, dost zabíjení, konec obrovského a neudržitelného utrácení peněz,“ dodal Trump v příspěvku s tím, že by válka nikdy nezačala, kdyby tehdy byl prezidentem.

Nahrávám video

O střelách Tomahawk se Trump ve svém příspěvku nezmínil. V úvodu pátečního jednání ale vyjádřil určité výhrady s tím, že by dodávka takových zbraní představovala eskalaci. „Budeme hovořit o střelách Tomahawk, ale chtěli bychom, aby je nepotřebovali, mnohem víc bychom chtěli, aby válka skončila,“ uvedl v úvodu setkání Trump.

Několik hodin po jednání Trump podle tiskových agentur novinářům sdělil, že Rusko a Ukrajina by měly uzavřít mír na současné linii bojů, jelikož jiná řešení jsou příliš komplikovaná. Web Axios s odkazem na dva zdroje také napsal, že Trump svému ukrajinskému protějšku řekl, že požadované střely dlouhého doletu Tomahawk Ukrajině neposkytne, alespoň prozatím.

Zelenskyj nabídl USA ukrajinské drony

Během schůzky v Bílém domě nabídl také Zelenskyj Washingtonu ukrajinské drony, Trump podle BBC vyjádřil zájem. „V tomto směru budou v budoucnu americké a ukrajinské týmy spolupracovat,“ uvedl Zelenskyj na brífinku po jednání. Odpověděl také na otázku, komu potenciálně připadne Ruskem okupované území. „Nejdřív potřebujeme příměří, až potom se můžeme bavit o území,“ řekl.

Nahrávám video

Zelenskyj uvedl, že Ukrajina chce mír, ale že na Putina je třeba „tlačit“, aby válku ukončil. Dodal, že jeho země je připravena jednat v jakémkoli formátu. „Nejdůležitější pro lidi na Ukrajině, kteří jsou napadeni, jsou bezpečnostní záruky,“ odpověděl na dotaz, zda by se Kyjev vzdal své žádosti o vstup do NATO, aby konflikt ukončil.

Nahrávám video

„NATO by bylo nejlepší, ale zbraně jsou velmi důležité. Spojenci na naší straně jsou důležití,“ zdůraznil Zelenskyj. Ukrajina chce od USA bilaterální bezpečnostní záruky, prohlásil lídr země, jež už více než tři roky čelí ruské vojenské agresi.

Po jednání s Trumpem si ukrajinský prezident telefonoval s lídry evropských zemí, zmínil představitele Velké Británie, Itálie, Polska i Severoatlantické aliance.

Tomahawk dokáže zasáhnout cíl ve vzdálenosti až 2500 kilometrů

Řízená střela Tomahawk BGM-109 s plochou dráhou letu, o kterou Kyjev žádá, může být odpálena z bitevních lodí, křižníků, torpédoborců či ponorek. Raketa letí velmi nízko nad zemí, a vyhýbá se tak radarům protivzdušné obrany. Při letu kopíruje zemský povrch a rychlost se pohybuje kolem 900 kilometrů v hodině.

Dokáže zasáhnout cíl ve vzdálenosti až 2500 kilometrů. S tomahawky by tak Ukrajina mohla dostřelit až na Ural. Hovoří se ale o možném dodání střel s kratším doletem. Podle Zelenského by dodávky těchto střel mohly pomoci přimět Moskvu k ukončení války.

Nahrávám video

Dosud mohou Ukrajinci používat britské rakety Storm Shadow a také americké ATACMS s doletem 300 kilometrů, případně pomalejší drony vlastní výroby s doletem přes tisíc kilometrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruské drony útočily poblíž polské hranice, zasáhly vlak do Varšavy, uvádí Kyjev

Ruský dron na západě Ukrajiny poblíž hranic s Polskem zasáhl lokomotivu osobního vlaku, oznámily v neděli ukrajinské dráhy. Díky včasné výstraze dle nich nebyl při náletu nikdo zabit či zraněn. Souprava jela z Kyjeva do Varšavy a ruský dron ji napadl poblíž hraničního přechodu Jahodyn–Dorohusk, kde již dříve ruský bezpilotní letoun zasáhl čerpací stanici, na které vzplály dva kamiony, informují média. Ukrajinská armáda oznámila, že zasáhla ropnou rafinerii v Krasnodarském kraji na jihu Ruska.
10:49Aktualizovánopřed 12 mminutami

V Indonésii se převrátila loď. Několik lidí zemřelo, 130 se pohřešuje

Záchranáři v Indonésii z lodi, kterou v Jávském moři zastihlo nepříznivé počasí, zachránili 107 lidí. Šest osob zemřelo, informovaly v neděli podle agentury Reuters tamní úřady. Podle nich bylo na palubě plavidla 243 lidí, 130 osob se tedy pohřešuje. Reuters s odvoláním na instituci, která má na starosti záchranné a pátrací operace, dříve během dne napsala, že se loď potopila. Indonéský ministr dopravy Dudy Purwagandhi později upřesnil, že se plavidlo nepotopilo, ale převrátilo.
08:51Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
před 4 hhodinami

Švédové ve volbách rozhodují o nové vládě, čeká se těsný souboj levice a pravice

Voliči ve Švédsku v neděli rozhodují o novém složení parlamentu. Ve volbách proti sobě stojí středolevý blok vedený opoziční šéfkou sociálních demokratů Magdalenou Anderssonovou a středopravá strana současného premiéra Ulfa Kristerssona. Výsledek bude podle dřívějších průzkumů velmi těsný.
před 9 hhodinami

Burza kryptoměn sponzorovala polskou pravici i sport, její krach řeší policie

Varšava řeší zpřísnění kontroly kryptoměn. Debatu přiživila aféra spojená s platformou Zondacrypto, která patřila k výrazným sponzorům polské pravice i sportu. Úřady kvůli podezření z korupce a podvodu zadržely několik lidí, mezi nimi také šéfa Polského olympijského výboru. Vláda navíc tvrdí, že financování společnosti bylo napojené na Rusko.
před 9 hhodinami

Šéf Anthropicu vyzval firmy, aby zpomalily vývoj AI. Apel podpořil i Musk

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, informovala v sobotu v podvečer SELČ agentura Reuters.
před 16 hhodinami

V Německu lidé v řadě měst protestovali proti AfD

Ve zhruba dvaceti německých městech lidé v sobotu protestovali proti krajně pravicové straně Alternativa pro Německo (AfD), která minulý týden přesvědčivě zvítězila v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku. Demonstrace se konaly v Berlíně, Hamburku či Mnichově.
před 18 hhodinami

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.