O tomahawcích musíme dále jednat, řekl Zelenskyj po schůzce s Trumpem

Nahrávám video

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil páteční jednání se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem za produktivní. Hovořili spolu mimo jiné o protivzdušné obraně a bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Ukrajina po USA žádala také střely dlouhého doletu Tomahawk, o nich je podle ukrajinského prezidenta potřeba dále jednat. „Sázíme na to, že Trump donutí (ruského vládce Vladimira) Putina válku ukončit,“ sdělil rovněž Zelenskyj, který po jednání podle ukrajinských zdrojů telefonicky hovořil s evropskými lídry.

„Také jsme samozřejmě hovořili o střelách dlouhého doletu, a nechci k tomu vydávat prohlášení. Rozhodli jsme se, že o tom nebudeme mluvit, protože, víte, Spojené státy nechtějí eskalaci,“ citovala Zelenského televize CNN.

Na otázku novinářů, zda je po schůzce více optimistický ohledně možných amerických dodávek střel s plochou dráhou letu Tomahawk pro údery v hloubi Ruska, Zelenskyj odpověděl, že je realista a že se „Rusko tomahawků bojí“. „Je dobře, že prezident Trump neřekl ne, ale dnes neřekl ani ano,“ upřesnil následně v rozhovoru se stanicí NBC.

Ukrajinský prezident rovněž poznamenal, že hovořil se šéfem Bílého domu o bilaterálních bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. „Věříme tomu, že Trump chce, aby válka skončila,“ uvedl. Podle stanice CNN trvala Zelenského návštěva Bílého domu zhruba dvě a půl hodiny.

Nahrávám video

Trump schůzku označil za „zajímavou a srdečnou“

„Schůzka s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským byla velmi zajímavá a srdečná, ale řekl jsem mu — stejně jako jsem to důrazně naznačil i prezidentu Putinovi — že je čas ukončit zabíjení a uzavřít dohodu,“ uvedl po jednání Trump na své síti Truth Social.

S Putinem americký prezident telefonicky hovořil ve čtvrtek a do dvou týdnů se s ním podle Washingtonu a Moskvy setká v Budapešti, aby ukončení ruské války na Ukrajině projednal. „Měli by se zastavit tam, kde jsou. Ať si oba přisvojí vítězství, nechte historii rozhodnout! Už dost střelby, dost zabíjení, konec obrovského a neudržitelného utrácení peněz,“ dodal Trump v příspěvku s tím, že by válka nikdy nezačala, kdyby tehdy byl prezidentem.

Nahrávám video

O střelách Tomahawk se Trump ve svém příspěvku nezmínil. V úvodu pátečního jednání ale vyjádřil určité výhrady s tím, že by dodávka takových zbraní představovala eskalaci. „Budeme hovořit o střelách Tomahawk, ale chtěli bychom, aby je nepotřebovali, mnohem víc bychom chtěli, aby válka skončila,“ uvedl v úvodu setkání Trump.

Několik hodin po jednání Trump podle tiskových agentur novinářům sdělil, že Rusko a Ukrajina by měly uzavřít mír na současné linii bojů, jelikož jiná řešení jsou příliš komplikovaná. Web Axios s odkazem na dva zdroje také napsal, že Trump svému ukrajinskému protějšku řekl, že požadované střely dlouhého doletu Tomahawk Ukrajině neposkytne, alespoň prozatím.

Zelenskyj nabídl USA ukrajinské drony

Během schůzky v Bílém domě nabídl také Zelenskyj Washingtonu ukrajinské drony, Trump podle BBC vyjádřil zájem. „V tomto směru budou v budoucnu americké a ukrajinské týmy spolupracovat,“ uvedl Zelenskyj na brífinku po jednání. Odpověděl také na otázku, komu potenciálně připadne Ruskem okupované území. „Nejdřív potřebujeme příměří, až potom se můžeme bavit o území,“ řekl.

Nahrávám video

Zelenskyj uvedl, že Ukrajina chce mír, ale že na Putina je třeba „tlačit“, aby válku ukončil. Dodal, že jeho země je připravena jednat v jakémkoli formátu. „Nejdůležitější pro lidi na Ukrajině, kteří jsou napadeni, jsou bezpečnostní záruky,“ odpověděl na dotaz, zda by se Kyjev vzdal své žádosti o vstup do NATO, aby konflikt ukončil.

Nahrávám video

„NATO by bylo nejlepší, ale zbraně jsou velmi důležité. Spojenci na naší straně jsou důležití,“ zdůraznil Zelenskyj. Ukrajina chce od USA bilaterální bezpečnostní záruky, prohlásil lídr země, jež už více než tři roky čelí ruské vojenské agresi.

Po jednání s Trumpem si ukrajinský prezident telefonoval s lídry evropských zemí, zmínil představitele Velké Británie, Itálie, Polska i Severoatlantické aliance.

Načítání...

Tomahawk dokáže zasáhnout cíl ve vzdálenosti až 2500 kilometrů

Řízená střela Tomahawk BGM-109 s plochou dráhou letu, o kterou Kyjev žádá, může být odpálena z bitevních lodí, křižníků, torpédoborců či ponorek. Raketa letí velmi nízko nad zemí, a vyhýbá se tak radarům protivzdušné obrany. Při letu kopíruje zemský povrch a rychlost se pohybuje kolem 900 kilometrů v hodině.

Dokáže zasáhnout cíl ve vzdálenosti až 2500 kilometrů. S tomahawky by tak Ukrajina mohla dostřelit až na Ural. Hovoří se ale o možném dodání střel s kratším doletem. Podle Zelenského by dodávky těchto střel mohly pomoci přimět Moskvu k ukončení války.

Nahrávám video

Dosud mohou Ukrajinci používat britské rakety Storm Shadow a také americké ATACMS s doletem 300 kilometrů, případně pomalejší drony vlastní výroby s doletem přes tisíc kilometrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni zemřeli dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Okolnosti úmrtí zatím nejsou jasné.
před 30 mminutami

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně třináct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 37 mminutami

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech.
03:05Aktualizovánopřed 57 mminutami

České úřady představily informace pro návštěvníky fotbalového mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí představilo ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Turnaj se koná od 11. června do 19. července. Ministerstvo zahraničí posílilo velvyslanectví ve Washingtonu i generální konzulát v Los Angeles.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, tvrdí FT

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
před 3 hhodinami

Výhrůžky i útoky v íránské opozici. Pahlavího stoupenci se radikalizují

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.
před 5 hhodinami

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 12 hhodinami
Načítání...