Rusko je připraveno vojensky a technicky odpovědět na „agresivní politiku Západu“, prohlásil šéf Kremlu Vladimir Putin s tím, že Moskva bude tvrdě reagovat na nikoliv přátelské kroky. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg chce s Kremlem zahájit dialog. V brzkém termínu hodlá svolat jednání Rady NATO-Rusko, zejména kvůli napětí u ruské hranice s Ukrajinou. Zdůraznil opět, že Ukrajina je suverénní zemí.
Putin o „agresivitě“ západních zemí hovořil v době rostoucího napětí, kdy státy NATO upozorňují na koncentraci desítek tisíc ruských vojáků v blízkosti ukrajinských hranic a hrozbě možné ruské intervence v této zemi už v prvních měsících příštího roku. Znepokojení nad stahováním ruských vojsk k hranicím Ukrajiny vyjádřil v úterý v telefonátu s Putinem i německý kancléř Olaf Scholz.
Moskva obavy Západu odmítá s tím, že na vlastním území může své ozbrojené síly přesouvat podle libosti, zároveň ale opakovaně kritizuje přesuny aliančních sil uvnitř hranic členských zemí NATO.
„Hluboce nás znepokojuje, že jsou poblíž Ruska rozmísťovány prvky globální protiraketové obrany Spojených států,“ nechal se slyšet Putin podle TASS. Na mysli má šéf Kremlu odpalovací rampy, které již jsou v Rumunsku a mají být podle plánu rozmístěny také v Polsku. Zařízení jsou podle Putina uzpůsobeny také ke startu střel s plochou dráhou letu Tomahawk.
„Pokud se tato infrastruktura bude dále přemisťovat a pokud se rakety USA a NATO objeví na Ukrajině, pak se čas jejich letu do Moskvy zkrátí na sedm až deset minut. V případě rozmístění hypersonických zbraní na pět minut,“ varoval Putin s tím, že by šlo o vážný problém pro bezpečnost Ruska.
Putin ještě před videosummitem s americkým prezidentem Joem Bidenem, který se uskutečnil počátkem tohoto měsíce, přišel s požadavky, aby USA a jejich spojenci poskytli Rusku záruky, že se NATO nebude dále rozšiřovat na východ a že v zemích sousedících s Ruskem nerozmístí útočné zbraně.
Stoltenberg chce dialog
Aliance podobné návrhy odmítá s tím, že je na každé suverénní zemi, aby si sama vybrala své spojence, a žádný další stát nemá právo takové rozhodnutí nějak omezovat. Zejména pobaltské státy nabádají k ráznému přístupu k Moskvě, řada dalších evropských zemí však prosazuje vedle hrozby sankcí také obnovu přímých jednání s Moskvou.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg předeslal, že v příštím roce chce co nejdřív uspořádat jednání Rady NATO-Rusko, která se sešla naposledy předloni. Rozhovory však podle něj musí být smysluplné, tedy brát v potaz zájmy suverénního státu, kterým je Ukrajina.
„Dialog s Ruskem musí vycházet ze základních principů evropské bezpečnosti a reagovat na obavy NATO z ruských činů. A je podmíněn konzultací s našimi evropskými partnery včetně Ukrajiny,“ zdůraznil Stoltenberg a znovu také upozornil, že o případném vstupu Ukrajiny do NATO rozhodnou pouze Severoatlantická aliance a Kyjev. Aliance podle něj zároveň nesleví z prostředků, kterými brání všechny své členy.
Rada NATO - Rusko vznikla v roce 2002 za účelem vzájemně konzultovat své vojenské plány. Zástupci obou stran se kvůli rostoucímu napětí nesešli od července 2019. Podle diplomatů by mohla být formátem, při němž budou brány v potaz jak hlasy mocností, tak menších zemí.
