USA oficiálně odešly ze Světové zdravotnické organizace, píše Reuters

Spojené státy ve čtvrtek oficiálně potvrdily svůj odchod ze Světové zdravotnické organizace (WHO), oznámila večer agentura Reuters. Organizaci, kterou po druhé světové válce pomáhala zakládat, země opustila z rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa. Ten krok zdůvodnil kromě jiného údajnými chybami WHO v době pandemie nemoci covid-19.

Podle sdělení amerických ministerstev zahraničí a zdravotnictví, na která se Reuters odvolává, budou nyní USA s organizací spolupracovat jen ve velmi omezené míře tak, aby efektivně zajistily svůj odchod z WHO.

„Nemáme žádné plány účastnit se jako pozorovatelé a nemáme plán na návrat,“ řekl agentuře vysoce postavený činitel ministerstva zdravotnictví. USA podle něj chtějí při řešení například epidemií v budoucnu spolupracovat raději přímo s postiženými státy.

Trump kvůli postupu organizace v době covidu-19, a také kvůli podle něj příliš velké náklonnosti WHO k Číně, odchod poprvé oznámil už v roce 2020 poté, co předtím rozhodl pozastavit americké financování.

Členství USA mělo skončit 6. července 2021, rozhodnutí však jako jeden z prvních kroků zrušil Trumpův nástupce v Bílém domě Joe Biden. USA poté pokračovaly ve financování této organizace, do jejíhož rozpočtu odváděly zdaleka největší objem prostředků ze všech zemí.

Po svém loňském návratu do Bílého domu Trump, také jako jedno z prvních rozhodnutí, Bidenův příkaz neodcházet revokoval s tím, že USA ve srovnání s jinými zeměmi platily nespravedlivě vysokou částku.

Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus v reakci loni v květnu řekl, že WHO a její členské státy musí činit obtížná rozhodnutí ohledně priorit vzhledem k navrhovanému 21procentnímu snížení rozpočtu pro období 2026/2027 na 4,2 miliardy dolarů (přibližně 87,4 miliardy korun). WHO oznámila opatření na zefektivnění svého provozu a propuštění 25 procent pracovníků.

Mohou USA opravdu odejít?

Podle amerického veřejnoprávního zpravodajství NPR ale není jisté, jestli Spojené státy opustily WHO úplně – z pravidel této organizace totiž vyplývá, že se to vlastně ještě nestalo. Stejně události interpretuje také odborný web STAT News, který se věnuje zejména americké medicíně.

Úředníci WHO totiž poukazují na fakt, že pro vystoupení z organizace musí být splněné dvě podmínky. První z nich je roční výpovědní lhůta, tu USA splnily 22. ledna 2026, tedy rok po oznámení.

Potenciální problém je ukrytý v druhém kritériu. Aby mohly USA vystoupit, musí totiž zaplatit všechny dlužné příspěvky. A to není úplně malá částka: 278 milionů dolarů za období 2024–2025.

USA tyto částky nezaplatily a ani to nemají v plánu. „Spojené státy nebudou před svým vystoupením hradit žádné platby WHO,“ uvedlo ministerstvo zahraničí v prohlášení pro NPR. „Náklady, které americkým daňovým poplatníkům a americké ekonomice vznikly v důsledku selhání WHO během pandemie covidu – a od té doby –, jsou už tak příliš vysoké.“

„Připomíná to velmi, velmi veřejný a chaotický rozvod,“ uvedl pro NPR profesor globálního zdravotního práva na Georgetown University a ředitel Centra WHO pro národní a globální zdravotní právo Lawrence Gostin. „Muž říká: ‚Ne, nebudu ti platit žádné peníze a už nejsme manželé.‘ A žena říká: ‚Ne, nemůžeš být rozvedený, dokud mi nezaplatíš.‘“

Podle WHO je nyní na členských státech WHO, aby se rozhodly, jestli a případně kdy by mělo rozhodnutí USA začít platit. A také, jestli má, či nemá doplácet. Toto téma by zástupci zbylých 193 členských zemí WHO měli začít řešit v únoru a pak definitivně na světovém zasedání.

V polovině ledna komentoval situaci generální ředitel WHO Tedros Ghebreyesus na tiskové konferenci. „Doufám, že USA přehodnotí své rozhodnutí a znovu se připojí,“ řekl. „Nejde o peníze. Peníze se dají upravit. Jde o spolupráci.“ Podle něj bylo toto rozhodnutí USA špatné, protože dělá svět i Spojené státy méně bezpečným místem – nemoci se totiž neohlížejí na státní hranice. „Opravdu to není správné rozhodnutí. Chci to říci bez obalu,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X je zmenšit íránské vojenské kapacity. O explozích na různých místech v zemi informují íránská média.
21:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
14:52Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
11:30Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
14:34Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 6 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.