USA oficiálně odešly ze Světové zdravotnické organizace, píše Reuters

Spojené státy ve čtvrtek oficiálně potvrdily svůj odchod ze Světové zdravotnické organizace (WHO), oznámila večer agentura Reuters. Organizaci, kterou po druhé světové válce pomáhala zakládat, země opustila z rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa. Ten krok zdůvodnil kromě jiného údajnými chybami WHO v době pandemie nemoci covid-19.

Podle sdělení amerických ministerstev zahraničí a zdravotnictví, na která se Reuters odvolává, budou nyní USA s organizací spolupracovat jen ve velmi omezené míře tak, aby efektivně zajistily svůj odchod z WHO.

„Nemáme žádné plány účastnit se jako pozorovatelé a nemáme plán na návrat,“ řekl agentuře vysoce postavený činitel ministerstva zdravotnictví. USA podle něj chtějí při řešení například epidemií v budoucnu spolupracovat raději přímo s postiženými státy.

Trump kvůli postupu organizace v době covidu-19, a také kvůli podle něj příliš velké náklonnosti WHO k Číně, odchod poprvé oznámil už v roce 2020 poté, co předtím rozhodl pozastavit americké financování.

Členství USA mělo skončit 6. července 2021, rozhodnutí však jako jeden z prvních kroků zrušil Trumpův nástupce v Bílém domě Joe Biden. USA poté pokračovaly ve financování této organizace, do jejíhož rozpočtu odváděly zdaleka největší objem prostředků ze všech zemí.

Po svém loňském návratu do Bílého domu Trump, také jako jedno z prvních rozhodnutí, Bidenův příkaz neodcházet revokoval s tím, že USA ve srovnání s jinými zeměmi platily nespravedlivě vysokou částku.

Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus v reakci loni v květnu řekl, že WHO a její členské státy musí činit obtížná rozhodnutí ohledně priorit vzhledem k navrhovanému 21procentnímu snížení rozpočtu pro období 2026/2027 na 4,2 miliardy dolarů (přibližně 87,4 miliardy korun). WHO oznámila opatření na zefektivnění svého provozu a propuštění 25 procent pracovníků.

Mohou USA opravdu odejít?

Podle amerického veřejnoprávního zpravodajství NPR ale není jisté, jestli Spojené státy opustily WHO úplně – z pravidel této organizace totiž vyplývá, že se to vlastně ještě nestalo. Stejně události interpretuje také odborný web STAT News, který se věnuje zejména americké medicíně.

Úředníci WHO totiž poukazují na fakt, že pro vystoupení z organizace musí být splněné dvě podmínky. První z nich je roční výpovědní lhůta, tu USA splnily 22. ledna 2026, tedy rok po oznámení.

Potenciální problém je ukrytý v druhém kritériu. Aby mohly USA vystoupit, musí totiž zaplatit všechny dlužné příspěvky. A to není úplně malá částka: 278 milionů dolarů za období 2024–2025.

USA tyto částky nezaplatily a ani to nemají v plánu. „Spojené státy nebudou před svým vystoupením hradit žádné platby WHO,“ uvedlo ministerstvo zahraničí v prohlášení pro NPR. „Náklady, které americkým daňovým poplatníkům a americké ekonomice vznikly v důsledku selhání WHO během pandemie covidu – a od té doby –, jsou už tak příliš vysoké.“

„Připomíná to velmi, velmi veřejný a chaotický rozvod,“ uvedl pro NPR profesor globálního zdravotního práva na Georgetown University a ředitel Centra WHO pro národní a globální zdravotní právo Lawrence Gostin. „Muž říká: ‚Ne, nebudu ti platit žádné peníze a už nejsme manželé.‘ A žena říká: ‚Ne, nemůžeš být rozvedený, dokud mi nezaplatíš.‘“

Podle WHO je nyní na členských státech WHO, aby se rozhodly, jestli a případně kdy by mělo rozhodnutí USA začít platit. A také, jestli má, či nemá doplácet. Toto téma by zástupci zbylých 193 členských zemí WHO měli začít řešit v únoru a pak definitivně na světovém zasedání.

V polovině ledna komentoval situaci generální ředitel WHO Tedros Ghebreyesus na tiskové konferenci. „Doufám, že USA přehodnotí své rozhodnutí a znovu se připojí,“ řekl. „Nejde o peníze. Peníze se dají upravit. Jde o spolupráci.“ Podle něj bylo toto rozhodnutí USA špatné, protože dělá svět i Spojené státy méně bezpečným místem – nemoci se totiž neohlížejí na státní hranice. „Opravdu to není správné rozhodnutí. Chci to říci bez obalu,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nebe nad Kyjevem pomáhají střežit i američtí a nizozemští piloti, píše web

Nebe nad Kyjevem pomáhají střežit i veteráni amerického a nizozemského letectva. Spolu s ukrajinskými letci působí v letce vyzbrojené stíhačkami F-16, která zasahuje hlavně proti ruským střelám s plochou dráhou letu a a ruským dronům, napsal francouzský server Intelligence Online.
před 1 hhodinou

Ukrajincům se v některých oblastech daří postupovat, píší média

Ukrajinské armádě se minulý týden dařilo na některých úsecích fronty postupovat. Web Kyiv Post s odvoláním na armádní zdroje uvedl, že obránci dokázali osvobodit jedenáct vesnic. O postupu ukrajinských sil informovala i agentura AFP. Někteří analytici se domnívají, že za vojenskými úspěchy Kyjeva stojí především problémy s internetovým systémem Starlink, které v únoru zaznamenala ruská armáda.
před 3 hhodinami

Brutální vražda pravicového aktivisty v Lyonu otřásá Francií

Francouzskou společností a politikou se dál šíří otřesy po násilné smrti 23letého muže v Lyonu. Krajně pravicového aktivistu Quentina Deranqueho surově zabila skupina krajně levicových útočníků, podle prokuratury ho napadlo nejméně šest maskovaných lidí. Vyšetřovatelé už čtvrtým dnem marně pátrají po vinících, vyslechli patnáct svědků, nikoho ale zatím neobvinili. Deranque se zapojil do ultrakonzervativních kruhů před dvěma roky. Minulý čtvrtek pomáhal organizovat protest proti levicové europoslankyni Rimě Hassanové, který svolala antiimigrační feministická skupina Némésis. Prezident Francie Emmanuel Macron vyzývá společnost k uklidnění situace.
před 4 hhodinami

Protesty ultraortodoxních židů proti odvodům zvyšují napětí v Izraeli

Velké polemiky vyvolal nedělní incident, při kterém dav ultraortodoxních židů napadl vojačky izraelské armády. Armáda v pondělí uvedla, že uniformované ženy šly navštívit jednoho rekruta. Právě odmítání povinné vojenské služby vyvolává rostoucí protesty ultraortodoxní komunity, které štěpí izraelskou společnost. Ultraortodoxní židé považují odvody za ohrožení svého životního a náboženského stylu.
před 5 hhodinami

Polsko by podle Nawrockého mělo mít vlastní jaderný program

Polsko by mělo mít kvůli ruské válce na Ukrajině vlastní jaderný program, uvedl prezident Karol Nawrocki v televizi Polsat News. Není podle něj jasné, zda to mezinárodní závazky a další otázky umožní, sám ale takový postup podporuje. Podle zástupců vládních stran země k tomuto kroku přistoupí, pokud bude nutný. Výroků Nawrockého si všimla i zahraniční média, píší polské servery.
před 7 hhodinami

Vztahy USA a Maďarska vstupují do zlaté éry, řekl Rubio na schůzce s Orbánem

Spojené státy a Maďarsko vstupují do zlaté éry bilaterálních vztahů, řekl při schůzce s maďarským premiérem Viktorem Orbánem americký ministr zahraničí Marco Rubio. Orbána podle agentur ujistil, že má plnou podporu šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Maďarsko v dubnu čekají parlamentní volby, které pro Orbána znamenají největší výzvu od roku 2010, odkdy je u moci.
před 8 hhodinami

Pokročili jsme v otázce českého územního dluhu, řekl Macinka po jednání se Sikorským

Praha a Varšava pokročily v otázce českého územního dluhu vůči Polsku, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým polským protějškem Radoslawem Sikorským ve Varšavě. Řešením má být podle něj projekt, který se bude týkat ochrany proti záplavám. Sikorski by byl rád, aby Česko přispělo k řešení sporů, které nyní panují uvnitř V4.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kanada každoročním cvičením posiluje obranyschopnost v Arktidě

V Kanadě začíná každoroční vojenské cvičení v Severozápadních teritoriích. Armáda operací „Nanook-Nunalivut“ posiluje schopnost bránit kanadskou Arktidu, uvádí agentura Reuters. Cvičení má zlepšovat koordinaci na federální, teritoriální i mezinárodní úrovni. Operace se koná v době, kdy americký prezident Donald Trump opakovaně říká, že USA převezmou Grónsko. To odmítají ostrovní představitelé i obyvatelé, Dánsko a další evropské země společně s Kanadou.
před 10 hhodinami
Načítání...