Členské země WHO schválily pandemickou dohodu

Delegáti členských zemí Světové zdravotnické organizace (WHO) na plenárním zasedání 78. světového zdravotnického shromáždění v Ženevě formálně schválili pandemickou dohodu o společném postupu při řešení pandemií. K uzavření dokumentu dala podnět pandemie covidu-19, která mezi lety 2020 a 2022 zabila miliony lidí.

„Dohoda je vítězstvím pro veřejné zdraví, vědu a mnohostranné konání. Zajistí, že budeme moci kolektivně lépe chránit svět před budoucími pandemickými hrozbami,“ prohlásil generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

„My – jako suverénní státy – jsme dokázali spojit ruce, jako svět společně, takže můžeme chránit naše děti, staré lidi, zdravotnické pracovníky v přední linii a všechny ostatní před příštími pandemiemi,“ uvedla namibijská ministryně zdravotnictví Esperance Luvindaová. Zástupkyně africké země předsedá výboru, který urovnal cestu k úternímu schválení. „Je to naše povinnost a odpovědnost vůči lidstvu,“ dodala Luvindaová.

Podle agentury DPA pandemickou dohodu schválilo více než 190 zemí. Schválení dohody orgánem WHO bylo považováno za formalitu. Už v pondělí ji totiž drtivou většinou podpořil výbor světového zdravotnického shromáždění. Pondělní hlasování vyvolalo Slovensko, které se pak spolu s dalšími deseti zeměmi včetně Polska, Ruska, Izraele či Íránu zdrželo.

Dohoda oficiálně vstoupí v platnost až po sjednání dodatku o sdílení patogenů, což může trvat až dva roky. Teprve pak budou muset jednotlivé státy dohodu ještě ratifikovat.

Právně závazná dohoda považovaná za přelomovou byla schválena po třech letech vyjednávání. Pakt má přispět k záchraně životů prostřednictvím rychlejší a koordinovanější reakce na pandemie, než tomu bylo při šíření koronaviru.

Neúčast Spojených států

Nová dohoda má zaručit, že země, které sdílejí vzorky viru, obdrží testy, léky a vakcíny. Až dvacet procent takových produktů bude poskytnuto WHO, která má zajistit, že i chudší země k nim budou mít při příštích pandemiích přístup.

Kromě toho, že ještě zůstávají otevřené mnohé detaily, vzbuzuje pochybnosti nad účinností dohody skutečnost, že činnosti WHO se neúčastní Spojené státy, které ohlásily odchod z organizace. Státy, které se dohodou nebudou řídit, navíc nebudou čelit žádným postihům, což je obvyklý problém mezinárodního práva, poznamenává agentura Reuters.

USA byly tradičně hlavním donátorem WHO, ale už se neúčastnily posledních fází dojednávání v úterý schváleného paktu poté, co administrativa nového prezidenta Donalda Trumpa oznámila stažení ze Světové zdravotnické organizace.

Jednoduše lež, reagoval slovenský ministr na Fica

Slovenský premiér Robert Fico (Smer), jehož země se v úterním hlasování zdržela, tvrdí, že dohoda ohrožuje suverenitu jednotlivých zemí. Nesouhlasný postoj slovenské vlády prosadila Ficova strana spolu s nejmenším vládním uskupením SNS proti názoru Hlasu, v jehož vedení je ministr zdravotnictví Kamil Šaško. Ten tvrzení Fica popřel.

„Pandemická dohoda žádným způsobem neohrožuje suverenitu jednotlivých zemí. Nikdo nemůže nikomu přikázat například povinnost naočkovat se či uplatňovat lockdowny. To je jednoduše lež,“ uvedl Šaško.

Fico ještě v pondělí uvedl, že slovenská delegace má pokyn pandemickou dohodu nepodpořit. Ministerský předseda tuto pozici v úterý zopakoval a v této souvislosti se odvolal na stanovisko slovenského ministerstva spravedlnosti. Tento jeho názor už odmítla také Slovenská akademie věd.

„Budu vysvětlovat, že cílem této dohody je umožnit členským státům přístup k nejmodernějším vědeckým poznatkům, nástrojům a procesům, jak se co nejlépe bránit případné budoucí pandemii,“ prohlásil slovenský ministr zdravotnictví. Dodal, že zahraniční partnery chce ujistit, že Bratislava má zájem být nadále součástí vyspělého světa.

Opozice postoj slovenské vlády kritizovala, označila ho za škodlivý či zbabělý. Opoziční politici v této souvislosti také vyzvali Šaška, aby na funkci ministra zdravotnictví rezignoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
21:01Aktualizovánopřed 30 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 5 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 6 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...