Členské země WHO schválily pandemickou dohodu

Delegáti členských zemí Světové zdravotnické organizace (WHO) na plenárním zasedání 78. světového zdravotnického shromáždění v Ženevě formálně schválili pandemickou dohodu o společném postupu při řešení pandemií. K uzavření dokumentu dala podnět pandemie covidu-19, která mezi lety 2020 a 2022 zabila miliony lidí.

„Dohoda je vítězstvím pro veřejné zdraví, vědu a mnohostranné konání. Zajistí, že budeme moci kolektivně lépe chránit svět před budoucími pandemickými hrozbami,“ prohlásil generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

„My – jako suverénní státy – jsme dokázali spojit ruce, jako svět společně, takže můžeme chránit naše děti, staré lidi, zdravotnické pracovníky v přední linii a všechny ostatní před příštími pandemiemi,“ uvedla namibijská ministryně zdravotnictví Esperance Luvindaová. Zástupkyně africké země předsedá výboru, který urovnal cestu k úternímu schválení. „Je to naše povinnost a odpovědnost vůči lidstvu,“ dodala Luvindaová.

Podle agentury DPA pandemickou dohodu schválilo více než 190 zemí. Schválení dohody orgánem WHO bylo považováno za formalitu. Už v pondělí ji totiž drtivou většinou podpořil výbor světového zdravotnického shromáždění. Pondělní hlasování vyvolalo Slovensko, které se pak spolu s dalšími deseti zeměmi včetně Polska, Ruska, Izraele či Íránu zdrželo.

Dohoda oficiálně vstoupí v platnost až po sjednání dodatku o sdílení patogenů, což může trvat až dva roky. Teprve pak budou muset jednotlivé státy dohodu ještě ratifikovat.

Právně závazná dohoda považovaná za přelomovou byla schválena po třech letech vyjednávání. Pakt má přispět k záchraně životů prostřednictvím rychlejší a koordinovanější reakce na pandemie, než tomu bylo při šíření koronaviru.

Neúčast Spojených států

Nová dohoda má zaručit, že země, které sdílejí vzorky viru, obdrží testy, léky a vakcíny. Až dvacet procent takových produktů bude poskytnuto WHO, která má zajistit, že i chudší země k nim budou mít při příštích pandemiích přístup.

Kromě toho, že ještě zůstávají otevřené mnohé detaily, vzbuzuje pochybnosti nad účinností dohody skutečnost, že činnosti WHO se neúčastní Spojené státy, které ohlásily odchod z organizace. Státy, které se dohodou nebudou řídit, navíc nebudou čelit žádným postihům, což je obvyklý problém mezinárodního práva, poznamenává agentura Reuters.

USA byly tradičně hlavním donátorem WHO, ale už se neúčastnily posledních fází dojednávání v úterý schváleného paktu poté, co administrativa nového prezidenta Donalda Trumpa oznámila stažení ze Světové zdravotnické organizace.

Jednoduše lež, reagoval slovenský ministr na Fica

Slovenský premiér Robert Fico (Smer), jehož země se v úterním hlasování zdržela, tvrdí, že dohoda ohrožuje suverenitu jednotlivých zemí. Nesouhlasný postoj slovenské vlády prosadila Ficova strana spolu s nejmenším vládním uskupením SNS proti názoru Hlasu, v jehož vedení je ministr zdravotnictví Kamil Šaško. Ten tvrzení Fica popřel.

„Pandemická dohoda žádným způsobem neohrožuje suverenitu jednotlivých zemí. Nikdo nemůže nikomu přikázat například povinnost naočkovat se či uplatňovat lockdowny. To je jednoduše lež,“ uvedl Šaško.

Fico ještě v pondělí uvedl, že slovenská delegace má pokyn pandemickou dohodu nepodpořit. Ministerský předseda tuto pozici v úterý zopakoval a v této souvislosti se odvolal na stanovisko slovenského ministerstva spravedlnosti. Tento jeho názor už odmítla také Slovenská akademie věd.

„Budu vysvětlovat, že cílem této dohody je umožnit členským státům přístup k nejmodernějším vědeckým poznatkům, nástrojům a procesům, jak se co nejlépe bránit případné budoucí pandemii,“ prohlásil slovenský ministr zdravotnictví. Dodal, že zahraniční partnery chce ujistit, že Bratislava má zájem být nadále součástí vyspělého světa.

Opozice postoj slovenské vlády kritizovala, označila ho za škodlivý či zbabělý. Opoziční politici v této souvislosti také vyzvali Šaška, aby na funkci ministra zdravotnictví rezignoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránský prezident a další dva lidé dočasně převzali povinnosti po zabitém vůdci

Tři lidé – íránský prezident Masúd Pezeškján, předseda soudní moci Gholám Hosejn Mohsení Edžeheí a jeden z právníků Rady strážců – dočasně převzali vedení státu po zabití nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího při americko-izraelském útoku. Informoval o tom zpravodajský server britské BBC.
před 37 mminutami

Afghánistán střílí na pákistánské stíhačky, zatímco konflikt se stupňuje

Afghánistán uvedl, že střílel na pákistánské stíhačky v Kábulu poté, co v neděli otřásly hlavním městem výbuchy a střelba, informuje Reuters. To ještě více prohloubilo nestabilitu v regionu, který je rozbouřený americko-izraelskými útoky na Írán a odvetnými útoky na americké cíle v zemích Perského zálivu. Stát ovládaný Tálibánem byl v uplynulém týdnu terčem pákistánských útoků na vládní zařízení poté, co byl obviněn z toho, že poskytuje útočiště militantům, což však dle Reuters popírá.
před 49 mminutami

Izrael zahájil novou vlnu útoků na Írán, v Teheránu hlásí exploze

Izraelská armáda oznámila zahájení další vlny útoku na Írán. V Teheránu se ozývají exploze, uvedla agentura Reuters s odvoláním na íránská státní média. Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli.
02:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Oběti po íránském útoku hlásí Tel Aviv a Abú Dhabí. Zranění jsou i v Dubaji

V Izraeli a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly v sobotu večer SEČ hlasité exploze poté, co Írán spustil další protiútok v odvetě za izraelsko-americké údery. Nejméně jeden přímý zásah hlásí Tel Aviv. Na místě je podle Reuters jedna oběť a kolem jednadvaceti raněných, záchranné práce pokračují. Incident hlásí mezinárodní letiště v Abú Dhabí. Podle místních úřadů je na místě jeden mrtvý a sedm zraněných. Zasažené země jsou také Jordánsko, Kuvajt, Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie nebo Sýrie.
00:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chameneí je po smrti, potvrdil Trump a íránská státní média

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl v sobotu zabit při izraelsko-amerických úderech, řekl nejmenovaný izraelský činitel agentuře Reuters a několika izraelským médiím. Podle něj bylo nalezeno tělo. Už krátce předtím také izraelský premiér Benjamin Netanjahu bez podrobností uvedl, že stále více signálů naznačuje, že Chameneí je mrtvý. Chameneího smrt následně na síti Truth Social potvrdil prezident USA Donald Trump. Smrt nejvyššího vůdce Íránu v neděli potvrdila také íránská státní média.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Írán v odvetných salvách cílil na Izrael

Nejméně jeden přímý zásah hlásí v sobotu večer po další odvetné salvě Íránu Tel Aviv. Na místě je podle Reuters kolem jednadvaceti raněných, záchranné práce pokračují. Írán v reakci na útoky na své území během soboty opakovaně vypálil na Izrael balistické rakety, salvy předcházely sirény. Izraelci prostřednictvím výstražného systému dostávali do mobilních telefonů varování s instrukcí, aby se uchýlili do krytů. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Íránské drony dopadly na Dubaj či letiště v Kuvajtu

V Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery. Bahrajn uvedl, že terčem se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království. Na letiště v Kuvajtu či hotel v Dubaji útočil dron. Vybrané země si vyhradily právo na údery odpovědět. Několik lidí napříč jimi v důsledku konfliktu zemřelo.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Izrael a USA letecky útočily na Írán, ten pak ostřeloval základny USA v regionu

Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Íránská armáda následně v odvetě ostřelovala Izrael a několik zemí Perského zálivu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...