Členské země WHO schválily pandemickou dohodu

Delegáti členských zemí Světové zdravotnické organizace (WHO) na plenárním zasedání 78. světového zdravotnického shromáždění v Ženevě formálně schválili pandemickou dohodu o společném postupu při řešení pandemií. K uzavření dokumentu dala podnět pandemie covidu-19, která mezi lety 2020 a 2022 zabila miliony lidí.

„Dohoda je vítězstvím pro veřejné zdraví, vědu a mnohostranné konání. Zajistí, že budeme moci kolektivně lépe chránit svět před budoucími pandemickými hrozbami,“ prohlásil generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

„My – jako suverénní státy – jsme dokázali spojit ruce, jako svět společně, takže můžeme chránit naše děti, staré lidi, zdravotnické pracovníky v přední linii a všechny ostatní před příštími pandemiemi,“ uvedla namibijská ministryně zdravotnictví Esperance Luvindaová. Zástupkyně africké země předsedá výboru, který urovnal cestu k úternímu schválení. „Je to naše povinnost a odpovědnost vůči lidstvu,“ dodala Luvindaová.

Podle agentury DPA pandemickou dohodu schválilo více než 190 zemí. Schválení dohody orgánem WHO bylo považováno za formalitu. Už v pondělí ji totiž drtivou většinou podpořil výbor světového zdravotnického shromáždění. Pondělní hlasování vyvolalo Slovensko, které se pak spolu s dalšími deseti zeměmi včetně Polska, Ruska, Izraele či Íránu zdrželo.

Dohoda oficiálně vstoupí v platnost až po sjednání dodatku o sdílení patogenů, což může trvat až dva roky. Teprve pak budou muset jednotlivé státy dohodu ještě ratifikovat.

Právně závazná dohoda považovaná za přelomovou byla schválena po třech letech vyjednávání. Pakt má přispět k záchraně životů prostřednictvím rychlejší a koordinovanější reakce na pandemie, než tomu bylo při šíření koronaviru.

Neúčast Spojených států

Nová dohoda má zaručit, že země, které sdílejí vzorky viru, obdrží testy, léky a vakcíny. Až dvacet procent takových produktů bude poskytnuto WHO, která má zajistit, že i chudší země k nim budou mít při příštích pandemiích přístup.

Kromě toho, že ještě zůstávají otevřené mnohé detaily, vzbuzuje pochybnosti nad účinností dohody skutečnost, že činnosti WHO se neúčastní Spojené státy, které ohlásily odchod z organizace. Státy, které se dohodou nebudou řídit, navíc nebudou čelit žádným postihům, což je obvyklý problém mezinárodního práva, poznamenává agentura Reuters.

USA byly tradičně hlavním donátorem WHO, ale už se neúčastnily posledních fází dojednávání v úterý schváleného paktu poté, co administrativa nového prezidenta Donalda Trumpa oznámila stažení ze Světové zdravotnické organizace.

Jednoduše lež, reagoval slovenský ministr na Fica

Slovenský premiér Robert Fico (Smer), jehož země se v úterním hlasování zdržela, tvrdí, že dohoda ohrožuje suverenitu jednotlivých zemí. Nesouhlasný postoj slovenské vlády prosadila Ficova strana spolu s nejmenším vládním uskupením SNS proti názoru Hlasu, v jehož vedení je ministr zdravotnictví Kamil Šaško. Ten tvrzení Fica popřel.

„Pandemická dohoda žádným způsobem neohrožuje suverenitu jednotlivých zemí. Nikdo nemůže nikomu přikázat například povinnost naočkovat se či uplatňovat lockdowny. To je jednoduše lež,“ uvedl Šaško.

Fico ještě v pondělí uvedl, že slovenská delegace má pokyn pandemickou dohodu nepodpořit. Ministerský předseda tuto pozici v úterý zopakoval a v této souvislosti se odvolal na stanovisko slovenského ministerstva spravedlnosti. Tento jeho názor už odmítla také Slovenská akademie věd.

„Budu vysvětlovat, že cílem této dohody je umožnit členským státům přístup k nejmodernějším vědeckým poznatkům, nástrojům a procesům, jak se co nejlépe bránit případné budoucí pandemii,“ prohlásil slovenský ministr zdravotnictví. Dodal, že zahraniční partnery chce ujistit, že Bratislava má zájem být nadále součástí vyspělého světa.

Opozice postoj slovenské vlády kritizovala, označila ho za škodlivý či zbabělý. Opoziční politici v této souvislosti také vyzvali Šaška, aby na funkci ministra zdravotnictví rezignoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA udeřily na íránském ostrově Lárak, Teherán reagoval útokem v Jordánsku

Americké síly zasáhly dvě íránská zařízení pro odpalování raket na ostrově Lárak ležícím v severní části Hormuzského průlivu, podle Íránských revolučních gard zahynulo několik vojáků a civilistů. Teherán reagoval útokem na americké jednotky rozmístěné v Jordánsku, podle serveru Fox News nedošlo k významným škodám. Americké údery na Írán jsou první po několika týdnech klidu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet mrtvých v Nepálu stoupl na téměř osm set, uvedly úřady

Na nejméně 788 vzrostl počet mrtvých po ničivé bleskové povodni, která ve středu zasáhla sever Nepálu. Podle agentury Reuters to uvedl nepálský úřad pro zvládání katastrof. V sousedním Tibetu, kterého povodeň také zasáhla, zahynulo podle čínských úřadů přinejmenším šestnáct lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po střelbě ve švýcarském Aarau je mrtvý a pět vážně zraněných, píší agentury

Po noční střelbě ve švýcarském Aarau zůstal na místě jeden mrtvý a pět zraněných, několik z nich vážně. Po pachateli nebo pachatelích útoku místní policie stále pátrá, informují tiskové agentury. Server Blick předtím informoval, že se střelba ozvala na rave party na koňské dostihové dráze krátce po 2:30. Policie považuje všechny možné motivy střelby za rovnocenné a nevylučuje tedy ani to, že šlo o terorismus.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

U Kypru se potopila loď, nejméně osm mrtvých. Kapitána zatkli

U severního pobřeží Kypru se v neděli převrhla výletní loď s 267 lidmi na palubě. Podle serveru Cadena SER nejméně osm lidí zemřelo a sedmnáct se stále pohřešuje. Zhruba sto osob se zatím podařilo zachránit, některé byly převezeny do nemocnice. Dle tureckých a kyperských médií na místě nadále probíhají pátrací a záchranné akce. Plavidlo má být již zcela pod vodou, píše agentura AFP. Úřady zatím nesdělily, zda na palubě byli lidé s jiným než tureckým občanstvím.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Islanďané v referendu odmítli návrh na přístupové rozhovory s EU

Islandští voliči v referendu odmítli obnovit jednání o vstupu do Evropské unie. Proti bylo 52,8 procenta, pro 47,2 procenta hlasujících. Podle agentur to vyplývá z konečného výsledku sčítání. Proti obnově jednání, která byla přerušena před třinácti lety, tak hlasovalo přibližně o dvanáct tisíc lidí více, než kolik bylo pro, uvedla agentura DPA. Evropská komise rozhodnutí respektuje, Island podle ní zůstává blízkým partnerem EU.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Chameneí vyzval muslimy po celém světě k jednotě proti USA a Izraeli

Nepřítel se snaží vyvolat rozkol mezi muslimy na celém světě, uvedl v neděli v prohlášení zveřejněném na sociální síti Telegram íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí. Podle stanice al-Džazíra tím měl na mysli Spojené státy a Izrael. Vyzval muslimy na celém světě k jednotě a země Perského zálivu, aby se postavily „skutečnému nepříteli“.
před 14 hhodinami

Finský prezident Stubb nevěří, že by Rusko zaútočilo na členskou zemi NATO

Finský prezident Alexander Stubb nevěří, že by se Rusko odvážilo zaútočit na členskou zemi NATO. Řekl to v rozhovoru s německým deníkem Bild. Podle médií se německý kancléř Friedrich Merz chystá obvinit Rusko z pokusu o dronový útok na lipské letiště a oznámit rozsáhlé nové sankce na ruské subjekty souběžně s novými sankcemi EU.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

AfD v Sasku-Anhaltsku využívá strachu, říká expert

Příští neděli čekají Sasko-Anhaltsko zemské volby, které mohou dopadnout bezprecedentním vítězstvím Alternativy pro Německo (AfD). Hlavním tématem kampaně je migrace. Voliče ale podle průzkumů trápí i mzdy, daně a to, jak se celkově daří německému hospodářství. V Sasku-Anhaltsku momentálně vládnou křesťanští demokraté s levicovějšími stranami. Tyto strany povolební spolupráci s AfD odmítají.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.