Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová přednesla ve středu na zasedání před europoslanci projev, v němž zhodnotila současný stav Evropské unie (EU). Podle místopředsedy sněmovního výboru pro evropské záležitosti a zahraničního výboru Jaroslava Bžocha (ANO) byla řeč „velmi shrnující“, ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ocenil zmínku o současné geopolitické situaci ovlivněné ruskou agresí na Ukrajině. O současném stavu EU hovořili v pořadu Události, komentáře.
„Bylo znát, že bilancuje,“ ohodnotil středeční projev von der Leyenové ministr zahraničních věcí. Ocenil, že šéfka EK zmínila třeba nové technologie a umělou inteligenci, pak také geopolitickou situaci. „Ruská agrese proti Ukrajině dokázala Evropu v klíčových momentech semknout,“ pokračoval.
Podle jeho slov se nenaplnily obavy, že se šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi podaří Unii rozložit, ať už politicky, či podporou extremistických stran.
Bžoch označil projev von der Leyenové za „velmi shrnující“. „Zhodnotila samozřejmě situaci ohledně války na Ukrajině, což je v pořádku. Ale pokud bych měl ten projev zhodnotit jako celek, tak by byl dobrý, kdyby byl tak před pěti lety,“ vytknul poslanec. Opožděně vnímá zejména reakci EU vůči Číně.
„Čekat na to, až bude autosalon v Německu, abychom zjistili, že zde máme několik druhů levných čínských elektroaut, je prostě pozdě,“ uvedl Bžoch k narůstajícímu vlivu Číny na evropský trh. Podle něj se může trh i nějakým způsobem korigovat, vliv levných čínských elektromobilů prý zásadně ovlivní evropské automobilky.
„Myslím si, že Unie má deficit v čínské politice,“ potvrdil ministr Lipavský. Jednotlivé státy EU podle něj nejsou schopny se dohodnout na tom, jaká má být politika vůči Pekingu. „Vidíme, že Čína provozuje dumping i v celé řadě dalších odvětví, v oblasti minerálů se chová velmi restriktivně,“ podotkl.
Místo výzev dokončování práce
Bžoch pak zmínil i jednání o sankčních balíčcích sedmadvacítky vůči Rusku. „Debaty vůbec nebyly jednoduché, tady se Komise neukázala jako správný lídr,“ řekl. Nespokojen byl i s postojem vůči Green Dealu, Brusel se podle něj nebavil se sektorem průmyslu.
Vedoucí Zastoupení Evropské komise v Česku Monika Ladmanová připomněla, že projev předsedkyně EK byl posledním před evropskými volbami. „To, co oznamovala ve svém projevu, nebyly nové bombastické výzvy, je to poslední rok jejího mandátu, bude se snažit dokončovat práci, kterou začala spolu s členskými státy a s Evropským parlamentem.“
„Dnes se už těžko může něco velmi konkrétního navrhovat, co by mělo šanci projít legislativním procesem,“ podotknul k projevu bývalý eurokomisař a bývalý místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička. Jako silné body projevu vytyčil jak otázku umělé inteligence, tak otázku pracovníků.
Rozšíření sedmadvacítky
Součástí debaty byla i otázka možného rozšíření členů EU, do unijní sedmadvacítky se snaží dostat například Ruskem napadená Ukrajina. Podle Bžocha není možné dát Kyjevu slib a vytyčit konkrétní „pracovní“ datum.
„Chápu, že to (stanovení data) pro Ukrajinu může být jakýsi signál toho, že o ni opravdu v Evropské unii stojíme, že ty dveře jsou otevřené. Na druhou stranu mi to přijde velmi nefér vůči těm státům, které jsou před branami EU dvacet let, jako například Albánie,“ podotkl poslanec. Je prý nutné udělat vše pro to, aby Ukrajina mohla dělat příslušné reformy a aby v nich postupovala rychleji.
„Se vstupem Ukrajiny budou muset souhlasit všechny členské státy, Ukrajina musí splnit všechny požadavky a musí být schopná upravit, jakým způsobem funguje,“ uvedl Lipavský s odkazem třeba na potírání korupce. „Přál bych si, aby Ukrajina zahájila přístupové rozhovory co nejdříve. Kdy jindy než v této výjimečné situaci se může Ukrajina vnitřně proměnit,“ dodal.
