Někteří štěkají, ale nekoušou, říká k eurovolbám Gregorová. Frakce s Orbánem je hazard, míní Telička

Otázky Václava Moravce: Gregorová a Telička hodnotili výsledky eurovoleb (zdroj: ČT24)

Vznik krajně pravicové frakce, v níž by působil maďarský Fidesz a italští Bratři, je nepravděpodobný, protože Fidesz je mezi frakcemi v europarlamentu neoblíbený, a italská premiérka by tak mohla ohrozit svou pozici. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl bývalý europoslanec Pavel Telička. V eurovolbách podle něj není jeden jasně poražený, posílení pravice je nicméně znát. Europoslankyně Markéta Gregorová pak soudí, že populisté, kteří se do Štrasburku nově dostali, mohou být nakonec ti, co sice štěkají, ale reálně nekoušou. Pokud ze svých radikálních pozic nesleví, zůstanou podle ní na okraji vyjednávání.

Největší politickou skupinou zůstává Evropská lidová strana. Eurovolby nemají někoho vysloveně poraženého, míní Telička. „Vidíme, že koalice, která byla v posledních dvou funkčních obdobích, asi setrvá, velice výrazně ale oslabila Obnova Evropy neboli liberálové. Myslím si, že i Zelení dostali silný zásah. Částečně uspěla populistická část politického spektra,“ hodnotí výsledek hlasování bývalý europoslanec.

Vyjednávání, zda Gregorová setrvá ve frakci Zelených, zatím pokračují, u ostatních možností, které pro ni přicházejí v úvahu, jsou nicméně ztráty po volbách ještě výraznější. „Rozhodně to vnímám jako oslabení toho, co osobně vnímám jako proevropské liberální síly nejen v České republice, ale ve všech zemích Evropské unie. Budeme rozhodně muset provést velkou introspekci a sebereflexi toho, proč k tomu došlo,“ konstatovala europoslankyně s tím, že má osm scénářů, co dál.

Nezařazených zůstává 44 europoslanců a europoslankyň. „Jednání probíhají a myslím, že některá čísla už jsou v pohybu. Podstatné bude, na čem se programově a personálně shodne ta koalice,“ uvedl Telička.

Nová frakce s Fideszem?

Po volbách se očekává možný vznik nových frakcí. Jednu z nich by údajně mohl založit maďarský premiér Viktor Orbán pod vedením italské premiérky Giorgie Meloniové. „Nevím, co by italská premiérka získala, pokud by se pouštěla na tenký led vytvořením frakce s Fideszem. Velmi by mě to překvapilo, ale netvrdím, že se to nestane,“ podotkl Telička.

V Evropských konzervativcích a reformistech je nyní velmi široké spektrum politických názorů, stejně jako jiné frakce má ale i ECR s Fideszem problém, upozornil bývalý europoslanec. „Nevím, proč bych se chtěl marginalizovat a vstoupit do nějaké frakce s Fideszem a Orbánem a ztratit pozici, kterou dnes mám v evropské politice i jako člen Evropské rady i jako italská premiérka, to mi prostě moc politický rozum nedává,“ říká Telička.

Podle Gregorové by chtěli konzervativci mít nakonec více členů a přeskočit tak Obnovu Evropy, protože někteří lidovci vyjádřili ochotu s nimi více spolupracovat. „Konzervativci se tedy nebudou vědomě oslabovat, já si myslím, že začnou přibírat nějaké až extrémnější hlasy, třeba z ID (Identita a demokracie), aby ty počty přeskákaly,“ soudí europoslankyně.

„Jde také o předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyneovou, která nebude mít sto procent hlasů v té koalici, takže možná bude muset rybařit i v ECR. To ale neznamená, že budeme mít koalici, kde Obnova Evropy bude nahrazena ECR, protože některé skupiny v ECR jsou silně problematické, především pro socialisty,“ míní Telička. Vzniknout by mohla nicméně jakási neformální koalice lidovců s ECR k některým konkrétním ekonomickým otázkám a také k přidělování postů.

Někteří noví europoslanci budí emoce

„Myslím, že se zástupci v ID (Identita a demokracie) tradičně moc řeč nebude, ať už proto, že tam nejsou, nebo nemají ve skutečnosti zájem na tom něco prosazovat, maximálně zájem kritizovat,“ poznamenala Gregorová.

Podle ní už někteří politici ze svých zarytých pozic kupříkladu vůči Green Dealu pomalu couvají. „Jestli budou takto couvat pět let, tak dojdou až k našim pozicím,“ žertovala europoslankyně. „Nicméně to neočekávám,“ dodala. Řada takových kritiků podle ní v minulosti „štěkala“, ale v europarlamentu následně „nekousala“, ba naopak byla nakloněna kompromisním řešením. „Buď je prostředí europarlamentu posune a vychová, nebo zůstanou na okraji vyjednávání,“ míní Gregorová.

Nejasnosti ohledně českého eurokomisaře

V souvislosti s obsazením funkce českého eurokomisaře se nejčastěji hovoří o Danuši Nerudové (STAN) a Jozefu Síkelovi (nestr. za STAN) nebo Marcelu Kolajovi (Piráti). Spor o jméno panuje ale mezi STAN a Piráty. „Je škoda, že navenek zaznívá nesoulad, bylo by dobře, aby v řádu týdnu, dvou, nejlépe ve dnech to jméno bylo,“ myslí si Telička.

Podle Gregorové měli Piráti jasno o svém kandidátovi měsíce zpět. Kolaja si nicméně sám uvědomuje, že v eurovolbách pohořel, poznamenala europoslankyně.

„Dokonce se se mnou osobně bavil, zda bych nebyla vhodnější nominantkou, ale zájem nás obou a celé naší strany je především získat silné portfolio. A já se nevěnuji ekonomice a my chceme ekonomické portfolio. I Kolaja bude ochoten ze své pozice ustoupit, pokud ze své pozice uzná, že to nejsilnější portfolio nedostaneme,“ uvedla Gregorová.

Nejsilnějším kandidátem je nyní ministr průmyslu a obchodu Síkela, protože Nerudová se netěší velké oblibě, soudí Gregorová. Podle Teličky je klíčové, aby šlo o osobu, která obstojí v celém procesu a zvládne agendu Evropské komise a také zasahovat do agendy ostatních eurokomisařů.