Britové se chovají iracionálně, vůbec nelze předvídat, jaký brexit bude, shodli se Telička a Niedermayer

Nahrávám video

Do odchodu Velké Británie z Evropské unie zbývá šest týdnů a v britském parlamentu můžeme vidět krizi politiky i racionality. Shodli se na tom hosté pořadu Otázky Václava Moravce europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička (nestr.) a politolog Lukáš Macek. Stejně reálný je podle nich jak brexit bez dohody i s dohodou, tak i jeho odložení.

Británie se na první pohled ocitla po lednovém odmítnutí rozvodové dohody s Evropskou unií v politickém patu a hrozí takzvaný tvrdý brexit, tedy odchod Británie z EU bez jakékoliv dohody, která by upravovala cokoliv od obchodních vztahů, režimu na hranicích po třeba dopravu.

Luděk Niedermayer se domnívá, že politický pat v Británii způsobila mylná představa o tom, co rozvodová dohoda s EU znamená. „Je omyl si myslet, že smlouva zaručuje, jak to bude dál. Tak to není: dohoda řeší jen rozvod a chrání nás před bezprostředními následky. Ale pak se bude jednat o novém vztahu,“ zdůraznil europoslanec.

Jedním z nejvýznamnějších dopadů by přitom byl návrat celníků na hranici mezi Irskem a Severním Irskem. „Velkopáteční dohoda zaručuje, že na hranici mezi Irskem a Severním Irskem se nevrátí pevná hranice. Na tom hned po referendu panovala shoda. Jenže postupně začali konzervativci více inklinovat k velké separaci od Evropské unie včetně opuštění celní unie. A tady nastal problém: nejde v celní unii nebýt a zároveň nemít v Severním Irsku celníky. Přitom rozvodová dohoda říká jen to, že když se nedohodneme, hranice v Severním Irsku nevznikne,“ shrnul celý neuralgický bod Niedermayer. 

  • Irská pojistka je součástí dohody, kterou s EU vyjednala premiérka Theresa Mayová. Stanoví, že kdyby se Londýn a EU do července roku 2020 nedohodly na kompromisní podobě budoucích vztahů, která by zároveň zabránila obnovení fyzické hranice v Irsku, vstoupila by s koncem roku v platnost takzvaná pojistka. Pod ní by vznikl nový „společný celní prostor“ Británie a EU, na Severní Irsko by se ale navíc vztahovala řada pravidel evropského jednotného trhu. Toto rozdílné postavení Severního Irska od zbytku Spojeného království je pro mnohé britské politiky nepřijatelné.
  • Zdroj: ČTK

Podle Lukáše Macka se ale Británie iracionálně obává, že ji EU podvede a pojistku zneužije k tomu, aby Britům neumožnila nikdy pořádně odejít. Britská premiérka podle něj nyní sází na to, že části britských poslanců „rupnou nervy“ a na poslední chvíli její dohodu s Evropskou unií podpoří: „Ale já si nemyslím, že jí to vyjde. Část její strany si totiž tvrdý brexit přeje. Tyhle lidi potřebuje nahradit jinými hlasy, od unionistů je ale nezíská. Takže cílí na labouristy, jenže ti chtějí s Evropou zůstat v celní unii. A to by musela zase spolknout Mayová.“  

Místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička zdůraznil, že nic není jisté. Evropa se proto na brexit bez dohody v posledních týdnech připravuje: „Přijímáme legislativní normy třeba v oblasti dopravy, abychom zajistili, že dopady brexitu budou na občany Unie i Británie co nejmenší, že budou třeba nadále létat letadla.“

Souhlasí Češi s brexitem?
Zdroj: OVM/Kantar CZ pro ČT

Politolog Macek: Referenda spojí ty, co říkají NE, ale na ničem jiném se neshodnou

„Celý brexit provází vysoká míra iracionality,“ myslí si politolog Macek. „Británie byla vždy země, která si z evropských pravidel vyzobávala jen to, co se jí hodilo. A že zrovna tato země se cítila, že nejvíc úpí? To je samo o sobě iracionální. Řada lidí hlasovala jen na základě emocí. Bývalý premiér David Cameron za dvacet let své politické kariéry neřekl o EU hezkého půl slova – a pak tři týdny před před referendem začal Unii chválit. Tím se ale stal naprosto nedůvěryhodným,“ shrnul dění před referendem Macek.

Europoslanec Niedermayer ale věří, že kdyby Británie rozvodovou dohodu s Unií podepsala, racionalita by se do Spojeného království vrátila.  

Podle Macka současné dění okolo brexitu „vypovídá o tom, jak problematické je využití referenda, které je hodně bipolarizující“. „V referendu je snadné sjednotit všechny, kteří říkají NE a vymezují se vůči něčemu pozitivnímu. Jenže tito lidé jsou naprosto neschopní se na něčem dohodnout. Zato získat většinu PRO je složité a vždycky to bude jen nějaký poměr,“ upozornil Macek.

Telička: Europoslanci se dohodnout umí, ale premiéři ne

Brexit – a zejména  podoba jeho vyjednávání – má podle europoslance Niedermayera jeden nečekaný dopad. „Sedmadvacítka nyní nachází hodnotu celé Unie,“ myslí si.

Společnou řeč ale v současnosti nenachází evropští premiéři. „Máme politickou situaci, jakou máme. V Evropském parlamentu jsme schopni nabízet řešení, ale když se podíváme, kde se to zadrhává, jsou to premiéři. Ti buď obchodují se strachem a pak nabízí jednoduchá řešení, nebo se s Unií perou a na to zase mají jen jednoduchá řešení,“ postěžoval si Telička s tím, že právě Evropskou radu složenou z premiérů chce český předseda vlády Andrej Babiš (ANO) posílit. Telička se do europarlamentu dostal jako člen Babišova hnutí, později se ale názorově rozešli; letos bude Telička kandidovat za své nové hnutí Hlas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na Dnipro zabil pět lidí, desítky zranil

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito pět lidí. Informoval o tom v pondělí šéf vojenské správy regionu Oleksandr Hanža. Dalších 21 osob bylo podle něj zraněno. Rusko hlásí údajné dobytí další vesnice ve východoukrajinské Doněcké oblasti.
12:27Aktualizovánopřed 13 mminutami

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 2 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 5 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 13 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 16 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled