Britové se chovají iracionálně, vůbec nelze předvídat, jaký brexit bude, shodli se Telička a Niedermayer

Nahrávám video
OVM: Britové se chovají iracionálně, podobu brexitu šest týdnů předem nelze odhadnout
Zdroj: ČT24

Do odchodu Velké Británie z Evropské unie zbývá šest týdnů a v britském parlamentu můžeme vidět krizi politiky i racionality. Shodli se na tom hosté pořadu Otázky Václava Moravce europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička (nestr.) a politolog Lukáš Macek. Stejně reálný je podle nich jak brexit bez dohody i s dohodou, tak i jeho odložení.

Británie se na první pohled ocitla po lednovém odmítnutí rozvodové dohody s Evropskou unií v politickém patu a hrozí takzvaný tvrdý brexit, tedy odchod Británie z EU bez jakékoliv dohody, která by upravovala cokoliv od obchodních vztahů, režimu na hranicích po třeba dopravu.

Luděk Niedermayer se domnívá, že politický pat v Británii způsobila mylná představa o tom, co rozvodová dohoda s EU znamená. „Je omyl si myslet, že smlouva zaručuje, jak to bude dál. Tak to není: dohoda řeší jen rozvod a chrání nás před bezprostředními následky. Ale pak se bude jednat o novém vztahu,“ zdůraznil europoslanec.

Jedním z nejvýznamnějších dopadů by přitom byl návrat celníků na hranici mezi Irskem a Severním Irskem. „Velkopáteční dohoda zaručuje, že na hranici mezi Irskem a Severním Irskem se nevrátí pevná hranice. Na tom hned po referendu panovala shoda. Jenže postupně začali konzervativci více inklinovat k velké separaci od Evropské unie včetně opuštění celní unie. A tady nastal problém: nejde v celní unii nebýt a zároveň nemít v Severním Irsku celníky. Přitom rozvodová dohoda říká jen to, že když se nedohodneme, hranice v Severním Irsku nevznikne,“ shrnul celý neuralgický bod Niedermayer. 

  • Irská pojistka je součástí dohody, kterou s EU vyjednala premiérka Theresa Mayová. Stanoví, že kdyby se Londýn a EU do července roku 2020 nedohodly na kompromisní podobě budoucích vztahů, která by zároveň zabránila obnovení fyzické hranice v Irsku, vstoupila by s koncem roku v platnost takzvaná pojistka. Pod ní by vznikl nový „společný celní prostor“ Británie a EU, na Severní Irsko by se ale navíc vztahovala řada pravidel evropského jednotného trhu. Toto rozdílné postavení Severního Irska od zbytku Spojeného království je pro mnohé britské politiky nepřijatelné.
  • Zdroj: ČTK

Podle Lukáše Macka se ale Británie iracionálně obává, že ji EU podvede a pojistku zneužije k tomu, aby Britům neumožnila nikdy pořádně odejít. Britská premiérka podle něj nyní sází na to, že části britských poslanců „rupnou nervy“ a na poslední chvíli její dohodu s Evropskou unií podpoří: „Ale já si nemyslím, že jí to vyjde. Část její strany si totiž tvrdý brexit přeje. Tyhle lidi potřebuje nahradit jinými hlasy, od unionistů je ale nezíská. Takže cílí na labouristy, jenže ti chtějí s Evropou zůstat v celní unii. A to by musela zase spolknout Mayová.“  

Místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička zdůraznil, že nic není jisté. Evropa se proto na brexit bez dohody v posledních týdnech připravuje: „Přijímáme legislativní normy třeba v oblasti dopravy, abychom zajistili, že dopady brexitu budou na občany Unie i Británie co nejmenší, že budou třeba nadále létat letadla.“

Souhlasí Češi s brexitem?
Zdroj: OVM/Kantar CZ pro ČT

Politolog Macek: Referenda spojí ty, co říkají NE, ale na ničem jiném se neshodnou

„Celý brexit provází vysoká míra iracionality,“ myslí si politolog Macek. „Británie byla vždy země, která si z evropských pravidel vyzobávala jen to, co se jí hodilo. A že zrovna tato země se cítila, že nejvíc úpí? To je samo o sobě iracionální. Řada lidí hlasovala jen na základě emocí. Bývalý premiér David Cameron za dvacet let své politické kariéry neřekl o EU hezkého půl slova – a pak tři týdny před před referendem začal Unii chválit. Tím se ale stal naprosto nedůvěryhodným,“ shrnul dění před referendem Macek.

Europoslanec Niedermayer ale věří, že kdyby Británie rozvodovou dohodu s Unií podepsala, racionalita by se do Spojeného království vrátila.  

Podle Macka současné dění okolo brexitu „vypovídá o tom, jak problematické je využití referenda, které je hodně bipolarizující“. „V referendu je snadné sjednotit všechny, kteří říkají NE a vymezují se vůči něčemu pozitivnímu. Jenže tito lidé jsou naprosto neschopní se na něčem dohodnout. Zato získat většinu PRO je složité a vždycky to bude jen nějaký poměr,“ upozornil Macek.

Telička: Europoslanci se dohodnout umí, ale premiéři ne

Brexit – a zejména  podoba jeho vyjednávání – má podle europoslance Niedermayera jeden nečekaný dopad. „Sedmadvacítka nyní nachází hodnotu celé Unie,“ myslí si.

Společnou řeč ale v současnosti nenachází evropští premiéři. „Máme politickou situaci, jakou máme. V Evropském parlamentu jsme schopni nabízet řešení, ale když se podíváme, kde se to zadrhává, jsou to premiéři. Ti buď obchodují se strachem a pak nabízí jednoduchá řešení, nebo se s Unií perou a na to zase mají jen jednoduchá řešení,“ postěžoval si Telička s tím, že právě Evropskou radu složenou z premiérů chce český předseda vlády Andrej Babiš (ANO) posílit. Telička se do europarlamentu dostal jako člen Babišova hnutí, později se ale názorově rozešli; letos bude Telička kandidovat za své nové hnutí Hlas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 20 mminutami

Ceny ropy se vrátily k růstu

Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel. Trhy ve středu reagovaly na zprávu o dvoutýdenním příměří schváleném Íránem a Spojenými státy a slibovaly si od toho odblokování klíčového Hormuzského průlivu. Ačkoliv úžinou od té doby proplulo několik lodí, provoz je nadále výrazně omezený. Podle agentury Bloomberg lze hovořit o tom, že průliv zůstává prakticky uzavřen.
před 22 mminutami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 4 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 5 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...