Mayová odmítla druhé referendum o brexitu. Nemůžeme riskovat blamáž, řekla

21 minut
Projev premiérky Mayové v britském parlamentu
Zdroj: ČT24

Britská premiérka Theresa Mayová v očekávaném projevu v parlamentu odmítla možnost uspořádat další brexitové referendum. Argumentovala, že nový plebiscit by zemi nikam neposunul, jen by ji znovu rozdělil. Potvrdila naopak, že má v úmyslu nechat třetí lednový týden v parlamentu hlasovat o dohodě o podobě odchodu Británie z Evropské unie.

„Nemůžeme riskovat blamáž tím, že vyhlásíme další referendum. Další hlasování by poškodilo integritu naší politiky,“ pronesla Mayová. Podle ní by to byl vzkaz lidem, že demokracie neplní svůj úkol.

„Požádali jsme britské občany, aby rozhodli. A Britové nás instruovali, abychom opustili Evropskou unii. Nyní musíme dodržet svou povinnost a práci dokončit,“ prohlásila šéfka britské vlády. Další plebiscit by navíc podle premiérky neposunul zemi dál, ale jen ji znovu rozdělil.

Nejbližší spolupracovníci se podle médií pokoušeli premiérku v posledních dnech přesvědčit k vypsání nového plebiscitu. Podle zdrojů listu The Daily Telegraph někteří dokonce již začali připravovat podklady pro možné opakované hlasování. K němu v posledních dnech vyzývá stále více politiků i veřejných osobností, včetně expremiérů Tonyho Blaira či Johna Majora.

Rostoucí nervozitu ve vládních řadách způsobuje podle médií fakt, že většina členů kabinetu i dalších lidí z okolí Mayové považuje dohodu dojednanou s EU za neprůchodnou v parlamentu.

Britští voliči rozhodli o vystoupení z Unie předloni v červnu. Podle zastánců nového referenda však tehdy neměli informace o podobě ani důsledcích odchodu, které vyplouvají na povrch až se složitostí současných vyjednávání. Proto je podle nich namístě vypsat hlasování nové.

Hlasování bude po 14. lednu

Kabinet Mayové minulý týden v očekávání fiaska na poslední chvíli odložil hlasování dolní komory britského parlamentu o brexitové dohodě. Mayová v této souvislosti uznala, že dokument by skeptickým parlamentem neprošel.

Hlavním sporným bodem je takzvaná irská pojistka, jejímž smyslem je zachování hladkého celního režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem. Její kritici tvrdí, že by toto záložní řešení mohlo připoutat Británii k Evropské unii na neomezeně dlouhou dobu.

Premiérka uvedla, že si uvědomuje obavy, které poslanci mají ohledně irské pojistky. Aby měla brexitová dohoda šanci v britském parlamentu projít, chce Londýn v příštích dnech získat od EU nová „politická a právní“ ujištění, že irská pojistka by byla jen dočasná. V této souvislosti budou probíhat další diskuse s unijními představiteli, dodala Mayová.

Mayová sdělila, že debata o brexitové dohodě začne v parlamentu 7. ledna a hlasovat by se mělo v týdnu od 14. ledna.

Po premiérce vystoupil před zákonodárci vůdce opozičních labouristů Jeremy Corbyn, jenž prohlásil, že Theresa Mayová vede „nejchaotičtější vládu v moderní historii země“. Premiérka podle něj na summitu Evropské unie minulý týden nedosáhla vůbec ničeho. Jak dodal, brexitovou dohodu nepodporuje ani její vlastní vláda.

Česko se připravuje na tvrdý brexit

Na variantu, že Británie nakonec opustí Evropskou unii bez dohody, se začala připravovat Česká republika. Pro případ takzvaného tvrdého brexitu připraví ministerstvo vnitra speciální legislativu, oznámil šéf resortu Jan Hamáček (ČSSD). Kabinet se bude předpisem zabývat 7. ledna a prosadit by ho chtěl do 29. března, kdy má Británie společenství opustit.

Hamáček uvedl, že tvrdý brexit by přinesl celou řadu komplikací a nikdo si ho nepřeje, je ale třeba se na tuto alternativu připravovat. Vysvětlil, že zákon by dočasně upravil podmínky pro vstup a pobyt britských občanů i to, jaká by měli v tuzemsku práva.

Další ministerstva mají předpis rozšířit mimo jiné o problematiku výměny zboží, firemního práva či zdravotnictví. „Předpokládám, že tento týden dostanu návrhy paragrafů od jednotlivých ministerstev,“ sdělil Hamáček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Čech Jan Darmovzal, kterého režim venezuelského diktátora Nicoláse Madura uvěznil v září 2024, je na svobodě. Informovali o tom premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
před 9 mminutami

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 44 mminutami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 1 hhodinou

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 9 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...