Mayová odmítla druhé referendum o brexitu. Nemůžeme riskovat blamáž, řekla

Nahrávám video

Britská premiérka Theresa Mayová v očekávaném projevu v parlamentu odmítla možnost uspořádat další brexitové referendum. Argumentovala, že nový plebiscit by zemi nikam neposunul, jen by ji znovu rozdělil. Potvrdila naopak, že má v úmyslu nechat třetí lednový týden v parlamentu hlasovat o dohodě o podobě odchodu Británie z Evropské unie.

„Nemůžeme riskovat blamáž tím, že vyhlásíme další referendum. Další hlasování by poškodilo integritu naší politiky,“ pronesla Mayová. Podle ní by to byl vzkaz lidem, že demokracie neplní svůj úkol.

„Požádali jsme britské občany, aby rozhodli. A Britové nás instruovali, abychom opustili Evropskou unii. Nyní musíme dodržet svou povinnost a práci dokončit,“ prohlásila šéfka britské vlády. Další plebiscit by navíc podle premiérky neposunul zemi dál, ale jen ji znovu rozdělil.

Nejbližší spolupracovníci se podle médií pokoušeli premiérku v posledních dnech přesvědčit k vypsání nového plebiscitu. Podle zdrojů listu The Daily Telegraph někteří dokonce již začali připravovat podklady pro možné opakované hlasování. K němu v posledních dnech vyzývá stále více politiků i veřejných osobností, včetně expremiérů Tonyho Blaira či Johna Majora.

Rostoucí nervozitu ve vládních řadách způsobuje podle médií fakt, že většina členů kabinetu i dalších lidí z okolí Mayové považuje dohodu dojednanou s EU za neprůchodnou v parlamentu.

Britští voliči rozhodli o vystoupení z Unie předloni v červnu. Podle zastánců nového referenda však tehdy neměli informace o podobě ani důsledcích odchodu, které vyplouvají na povrch až se složitostí současných vyjednávání. Proto je podle nich namístě vypsat hlasování nové.

Hlasování bude po 14. lednu

Kabinet Mayové minulý týden v očekávání fiaska na poslední chvíli odložil hlasování dolní komory britského parlamentu o brexitové dohodě. Mayová v této souvislosti uznala, že dokument by skeptickým parlamentem neprošel.

Hlavním sporným bodem je takzvaná irská pojistka, jejímž smyslem je zachování hladkého celního režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem. Její kritici tvrdí, že by toto záložní řešení mohlo připoutat Británii k Evropské unii na neomezeně dlouhou dobu.

Premiérka uvedla, že si uvědomuje obavy, které poslanci mají ohledně irské pojistky. Aby měla brexitová dohoda šanci v britském parlamentu projít, chce Londýn v příštích dnech získat od EU nová „politická a právní“ ujištění, že irská pojistka by byla jen dočasná. V této souvislosti budou probíhat další diskuse s unijními představiteli, dodala Mayová.

Mayová sdělila, že debata o brexitové dohodě začne v parlamentu 7. ledna a hlasovat by se mělo v týdnu od 14. ledna.

Po premiérce vystoupil před zákonodárci vůdce opozičních labouristů Jeremy Corbyn, jenž prohlásil, že Theresa Mayová vede „nejchaotičtější vládu v moderní historii země“. Premiérka podle něj na summitu Evropské unie minulý týden nedosáhla vůbec ničeho. Jak dodal, brexitovou dohodu nepodporuje ani její vlastní vláda.

Česko se připravuje na tvrdý brexit

Na variantu, že Británie nakonec opustí Evropskou unii bez dohody, se začala připravovat Česká republika. Pro případ takzvaného tvrdého brexitu připraví ministerstvo vnitra speciální legislativu, oznámil šéf resortu Jan Hamáček (ČSSD). Kabinet se bude předpisem zabývat 7. ledna a prosadit by ho chtěl do 29. března, kdy má Británie společenství opustit.

Hamáček uvedl, že tvrdý brexit by přinesl celou řadu komplikací a nikdo si ho nepřeje, je ale třeba se na tuto alternativu připravovat. Vysvětlil, že zákon by dočasně upravil podmínky pro vstup a pobyt britských občanů i to, jaká by měli v tuzemsku práva.

Další ministerstva mají předpis rozšířit mimo jiné o problematiku výměny zboží, firemního práva či zdravotnictví. „Předpokládám, že tento týden dostanu návrhy paragrafů od jednotlivých ministerstev,“ sdělil Hamáček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ve Francii kvůli požáru evakuovali tisíce turistů. Pomohou i vrtulníky z Česka

Kvůli lesnímu požáru na francouzském pobřeží Atlantiku u obce Saumos západně od Bordeaux evakuovaly úřady asi 20 tisíc lidí, většinou turistů. Podle serveru regionálních rozhlasových stanic ici.fr to ve čtvrtek odpoledne oznámila prefektura departementu Gironde. Podle prefektury již oheň spálil 4800 hektarů, napsala agentura AFP. Ještě odpoledne prefektura uváděla, že popelem lehlo 3400 hektarů. Proti rozsáhlým požárům budou zasahovat ve Francii také vrtulníky z České republiky a Slovenska, oznámil v noci na pátek francouzský prezident Emmanuel Macron.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA představily nová cla na hlavní obchodní partnery, pro EU bude deset procent

Americká administrativa ve čtvrtek večer oznámila nová cla ve výši 10 procent a 12,5 procenta. Nahradí desetiprocentní dočasné clo, jehož platnost končí v noci na pátek SELČ, uvedly agentury. Cla se týkají šesti desítek zemí, které představují zhruba 99 procent dovozu do Spojených států, a to včetně Evropské unie. Pro země EU bude platit základní desetiprocentní clo.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

U Moskvy se zřítila nejmodernější ruská stíhačka Su-57

U Moskvy se zřítila nejnovější ruská stíhačka Su-57. Informují o tom ruská média. Pilot se stačil katapultovat a jeho život není v ohrožení, uvedlo tamní ministerstvo obrany.
před 8 hhodinami

Muž viněný ze špionáže pro Čínu má být dle soudu propuštěn z vazby, žalobce je proti

Městský soud v Praze v červnu rozhodl, že čínský občan obviněný ze špionáže pro čínskou tajnou službu má být propuštěn z vazby. Případ zároveň vrátil policii k došetření. Muž ve vazbě ale nadále zůstává, protože žalobce podal proti rozhodnutí soudu stížnost, informoval ve čtvrtek Deník N.
před 9 hhodinami

Německo povolilo výrobu jaderného paliva na základě licence udělené Rosatomem

Dvaadvacátého července Německo schválilo žádost francouzské společnosti Framatome o výrobu jaderného paliva na základě licenční dohody s ruskými státními společnostmi TVEL a Rosatom. Úředníci v Berlíně uznali politická rizika tohoto rozhodnutí, uvedli však, že nemají „žádné právní důvody“ k jeho zamítnutí.
před 10 hhodinami

Vučić z politiky odejít nehodlá, chce se stát premiérem, míní odborníci

Srbský prezident Aleksandar Vučić na konci června oznámil, že do několika týdnů na svůj post rezignuje. Prohlášení přišlo v době pokračujících protestů, které vyvolal pád přístřešku na nádraží v Novém Sadu před téměř dvěma roky. Odborníci se ale shodují, že Vučić z politické scény ve skutečnosti odejít nehodlá, naopak se chce znovu stát premiérem země.
před 10 hhodinami

Studentské protesty v Indii sílí. Policie při demonstracích zadržela desítky lidí

Tisíce studentů a mladých lidí v posledních dnech pokračují v protestech v indickém hlavním městě Dillí, kde požadují rezignaci ministra školství Dharmendry Pradhana kvůli opakovaným únikům zadání přijímacích a státních zkoušek na lékařské fakulty. Demonstrace, které začaly jako iniciativa aktivistů, přerostly v jedno z nejvýraznějších protivládních vystoupení za poslední roky a získávají podporu napříč Indií. Policie proti demontrantům používá obušky, vodní děla i slzný plyn a úřady omezily přístup do některých částí metra v Dillí. Premiér Naréndra Módí ve čtvrtek oznámil vznik zvláštních zrychlených soudů pro případy podvodů u zkoušek, demonstranti však trvají na personální odpovědnosti ministra i širších reformách systému. Protestní hnutí zároveň upozorňuje na rostoucí nespokojenost mladých Indů s korupcí, nezaměstnaností a nedůvěrou ve fungování státních institucí.
před 11 hhodinami

Trump podmínil jadernou dohodu se Saúdy uznáním Izraele

Prezident Donald Trump prohlásil, že přelomová jaderná dohoda mezi USA a Saúdskou Arábií závisí na tom, zda se království připojí k Abrahámovským dohodám, které znamenají uznání Státu Izrael. Rijád zatím na vyjádření nereagoval, v minulosti ale tento krok podmiňoval vytvořením palestinského státu. Experti se obávají, že dohoda povede k jadernému zbrojení v regionu.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.