Britská premiérka Theresa Mayová v očekávaném projevu v parlamentu odmítla možnost uspořádat další brexitové referendum. Argumentovala, že nový plebiscit by zemi nikam neposunul, jen by ji znovu rozdělil. Potvrdila naopak, že má v úmyslu nechat třetí lednový týden v parlamentu hlasovat o dohodě o podobě odchodu Británie z Evropské unie.
Mayová odmítla druhé referendum o brexitu. Nemůžeme riskovat blamáž, řekla
Projev premiérky Mayové v britském parlamentu (zdroj: ČT24)
„Nemůžeme riskovat blamáž tím, že vyhlásíme další referendum. Další hlasování by poškodilo integritu naší politiky,“ pronesla Mayová. Podle ní by to byl vzkaz lidem, že demokracie neplní svůj úkol.
„Požádali jsme britské občany, aby rozhodli. A Britové nás instruovali, abychom opustili Evropskou unii. Nyní musíme dodržet svou povinnost a práci dokončit,“ prohlásila šéfka britské vlády. Další plebiscit by navíc podle premiérky neposunul zemi dál, ale jen ji znovu rozdělil.
Nejbližší spolupracovníci se podle médií pokoušeli premiérku v posledních dnech přesvědčit k vypsání nového plebiscitu. Podle zdrojů listu The Daily Telegraph někteří dokonce již začali připravovat podklady pro možné opakované hlasování. K němu v posledních dnech vyzývá stále více politiků i veřejných osobností, včetně expremiérů Tonyho Blaira či Johna Majora.
Rostoucí nervozitu ve vládních řadách způsobuje podle médií fakt, že většina členů kabinetu i dalších lidí z okolí Mayové považuje dohodu dojednanou s EU za neprůchodnou v parlamentu.
Britští voliči rozhodli o vystoupení z Unie předloni v červnu. Podle zastánců nového referenda však tehdy neměli informace o podobě ani důsledcích odchodu, které vyplouvají na povrch až se složitostí současných vyjednávání. Proto je podle nich namístě vypsat hlasování nové.
Hlasování bude po 14. lednu
Kabinet Mayové minulý týden v očekávání fiaska na poslední chvíli odložil hlasování dolní komory britského parlamentu o brexitové dohodě. Mayová v této souvislosti uznala, že dokument by skeptickým parlamentem neprošel.
Hlavním sporným bodem je takzvaná irská pojistka, jejímž smyslem je zachování hladkého celního režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem. Její kritici tvrdí, že by toto záložní řešení mohlo připoutat Británii k Evropské unii na neomezeně dlouhou dobu.
Premiérka uvedla, že si uvědomuje obavy, které poslanci mají ohledně irské pojistky. Aby měla brexitová dohoda šanci v britském parlamentu projít, chce Londýn v příštích dnech získat od EU nová „politická a právní“ ujištění, že irská pojistka by byla jen dočasná. V této souvislosti budou probíhat další diskuse s unijními představiteli, dodala Mayová.
Mayová sdělila, že debata o brexitové dohodě začne v parlamentu 7. ledna a hlasovat by se mělo v týdnu od 14. ledna.
Po premiérce vystoupil před zákonodárci vůdce opozičních labouristů Jeremy Corbyn, jenž prohlásil, že Theresa Mayová vede „nejchaotičtější vládu v moderní historii země“. Premiérka podle něj na summitu Evropské unie minulý týden nedosáhla vůbec ničeho. Jak dodal, brexitovou dohodu nepodporuje ani její vlastní vláda.
Česko se připravuje na tvrdý brexit
Na variantu, že Británie nakonec opustí Evropskou unii bez dohody, se začala připravovat Česká republika. Pro případ takzvaného tvrdého brexitu připraví ministerstvo vnitra speciální legislativu, oznámil šéf resortu Jan Hamáček (ČSSD). Kabinet se bude předpisem zabývat 7. ledna a prosadit by ho chtěl do 29. března, kdy má Británie společenství opustit.
Hamáček uvedl, že tvrdý brexit by přinesl celou řadu komplikací a nikdo si ho nepřeje, je ale třeba se na tuto alternativu připravovat. Vysvětlil, že zákon by dočasně upravil podmínky pro vstup a pobyt britských občanů i to, jaká by měli v tuzemsku práva.
Další ministerstva mají předpis rozšířit mimo jiné o problematiku výměny zboží, firemního práva či zdravotnictví. „Předpokládám, že tento týden dostanu návrhy paragrafů od jednotlivých ministerstev,“ sdělil Hamáček.