Mayová odmítla druhé referendum o brexitu. Nemůžeme riskovat blamáž, řekla

21 minut
Projev premiérky Mayové v britském parlamentu
Zdroj: ČT24

Britská premiérka Theresa Mayová v očekávaném projevu v parlamentu odmítla možnost uspořádat další brexitové referendum. Argumentovala, že nový plebiscit by zemi nikam neposunul, jen by ji znovu rozdělil. Potvrdila naopak, že má v úmyslu nechat třetí lednový týden v parlamentu hlasovat o dohodě o podobě odchodu Británie z Evropské unie.

„Nemůžeme riskovat blamáž tím, že vyhlásíme další referendum. Další hlasování by poškodilo integritu naší politiky,“ pronesla Mayová. Podle ní by to byl vzkaz lidem, že demokracie neplní svůj úkol.

„Požádali jsme britské občany, aby rozhodli. A Britové nás instruovali, abychom opustili Evropskou unii. Nyní musíme dodržet svou povinnost a práci dokončit,“ prohlásila šéfka britské vlády. Další plebiscit by navíc podle premiérky neposunul zemi dál, ale jen ji znovu rozdělil.

Nejbližší spolupracovníci se podle médií pokoušeli premiérku v posledních dnech přesvědčit k vypsání nového plebiscitu. Podle zdrojů listu The Daily Telegraph někteří dokonce již začali připravovat podklady pro možné opakované hlasování. K němu v posledních dnech vyzývá stále více politiků i veřejných osobností, včetně expremiérů Tonyho Blaira či Johna Majora.

Rostoucí nervozitu ve vládních řadách způsobuje podle médií fakt, že většina členů kabinetu i dalších lidí z okolí Mayové považuje dohodu dojednanou s EU za neprůchodnou v parlamentu.

Britští voliči rozhodli o vystoupení z Unie předloni v červnu. Podle zastánců nového referenda však tehdy neměli informace o podobě ani důsledcích odchodu, které vyplouvají na povrch až se složitostí současných vyjednávání. Proto je podle nich namístě vypsat hlasování nové.

Hlasování bude po 14. lednu

Kabinet Mayové minulý týden v očekávání fiaska na poslední chvíli odložil hlasování dolní komory britského parlamentu o brexitové dohodě. Mayová v této souvislosti uznala, že dokument by skeptickým parlamentem neprošel.

Hlavním sporným bodem je takzvaná irská pojistka, jejímž smyslem je zachování hladkého celního režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem. Její kritici tvrdí, že by toto záložní řešení mohlo připoutat Británii k Evropské unii na neomezeně dlouhou dobu.

Premiérka uvedla, že si uvědomuje obavy, které poslanci mají ohledně irské pojistky. Aby měla brexitová dohoda šanci v britském parlamentu projít, chce Londýn v příštích dnech získat od EU nová „politická a právní“ ujištění, že irská pojistka by byla jen dočasná. V této souvislosti budou probíhat další diskuse s unijními představiteli, dodala Mayová.

Mayová sdělila, že debata o brexitové dohodě začne v parlamentu 7. ledna a hlasovat by se mělo v týdnu od 14. ledna.

Po premiérce vystoupil před zákonodárci vůdce opozičních labouristů Jeremy Corbyn, jenž prohlásil, že Theresa Mayová vede „nejchaotičtější vládu v moderní historii země“. Premiérka podle něj na summitu Evropské unie minulý týden nedosáhla vůbec ničeho. Jak dodal, brexitovou dohodu nepodporuje ani její vlastní vláda.

Česko se připravuje na tvrdý brexit

Na variantu, že Británie nakonec opustí Evropskou unii bez dohody, se začala připravovat Česká republika. Pro případ takzvaného tvrdého brexitu připraví ministerstvo vnitra speciální legislativu, oznámil šéf resortu Jan Hamáček (ČSSD). Kabinet se bude předpisem zabývat 7. ledna a prosadit by ho chtěl do 29. března, kdy má Británie společenství opustit.

Hamáček uvedl, že tvrdý brexit by přinesl celou řadu komplikací a nikdo si ho nepřeje, je ale třeba se na tuto alternativu připravovat. Vysvětlil, že zákon by dočasně upravil podmínky pro vstup a pobyt britských občanů i to, jaká by měli v tuzemsku práva.

Další ministerstva mají předpis rozšířit mimo jiné o problematiku výměny zboží, firemního práva či zdravotnictví. „Předpokládám, že tento týden dostanu návrhy paragrafů od jednotlivých ministerstev,“ sdělil Hamáček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 35 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 2 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 3 hhodinami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 4 hhodinami

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...