Tvrdý brexit stále visí ve vzduchu. Česká ekonomika by v jeho případě byla pátou nejzasaženější

Nahrávám video

Pokud by Británie opustila Evropskou unii takzvaně natvrdo, tedy bez dohody, okamžitě by přišla o 40 unijních smluv o volném obchodu se sedmi desítkami zemí. Zatím se jí podařilo podepsat jen několik náhradních, a to se Švýcarskem, Chile nebo Izraelem. Do termínu brexitu přitom zbývá už jen 46 dní. Tvrdý odchod by měl citelný dopad i na českou ekonomiku. Byla by pátou nejzasaženější hned po Irsku, Belgii, Nizozemsku a Slovensku.

Jak přiznává britský ministr financí Philip Hammond, nejistota ohledně brexitu si vybírá na tamní ekonomice svou daň.

„Brexitový bolehlav se stupňuje. Firmy provozující eurotunel zažalovaly britskou vládu kvůli pochybám ohledně stamilionové zakázky pro tři lodní společnosti v případě tvrdého brexitu. Navíc čerstvě zveřejněná statistika mluví o hospodářském růstu 1,4 procenta – tedy nejhorším od finanční krize před deseti lety,“ popisuje gradující problémy zpravodaj ČT ve Velké Británii Bohumil Vostal.

Jak upozorňuje expertka na britské právo a brexit Brigid Fowlerová, Británie navíc nemá šanci stihnout připravit vše potřebné pro hladký odchod. „Některé technické a byrokratické záležitosti, které by měly být uzavřené, aby v případě odchodu bez dohody šlo po 29. březnu vše hladce, nebudou připravené,“ upozorňuje Fowlerová.

Chybí například klíčové obchodní dohody s Japonskem, Jižní Koreou, Kanadou nebo Tureckem. „Mezinárodní dohody EU se dotýkají asi 12 procent britského exportu. Nezapomeňme, že nezahrnují jen obchod, ale taky třeba letectví nebo nakládání s daty,“ říká Fowlerová.

Proces britského odchodu zadrhává

„Obchodní dohoda, kterou Británie nakonec vyjedná s Evropskou unií, by měla být tou nejjednodušší dohodou o volném obchodu v dějinách lidstva,“ volil ještě loni v červenci britský ministr pro mezinárodní obchod Liam Fox sebevědomá slova.

Jenže Londýn s Bruselem se nedokážou dohodnout ani na podmínkách odchodu, připomíná zpravodaj ČT. „Ekonomika jako celek není připravená na brexit bez dohody, bez přechodného období,“ upozorňuje i guvernér centrální banky Bank of England Mark Carney.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojené státy znovu udeřily na Írán, míří na tamní námořnictvo

Spojené státy zahájily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Podle íránské polooficiální agentury Mehr byla protivzdušná obrana aktivována také v blízkosti jaderné elektrárny v Búšehru. Výbuchy jsou hlášeny z oblasti přístavního města Čáhbahár a z města Konárak, kde se nachází námořní základna. Agentura AP připomíná, že USA útočí již desátou noc v řadě.
před 2 hhodinami

Při fotbalových oslavách ve Španělsku zemřel třináctiletý chlapec

Ve Španělsku v noci na pondělí zemřel třináctiletý chlapec a několik dalších lidí se zranilo, když se pod nimi zřítila fontána, na niž vylezli při oslavách španělského vítězství na mistrovství světa ve fotbale, informují agentura AFP a deník El País. Neštěstí se stalo ve městě Ciudad Rodrigo v Salamance na západě země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

U federální budovy v New Yorku došlo k explozi, jeden člověk skončil ve vazbě

U federální budovy na dolním Manhattanu došlo k explozi, kterou zřejmě způsobilo odpálení zábavní pyrotechniky v odpadkovém koši. S odkazem na Federální úřad pro vyšetřování (FBI) to napsal server CBS News. Jeden člověk byl vzat do vazby, případ vyšetřuje protiteroristické newyorské oddělení FBI. To později podezřelého identifikovalo jako bývalého amerického vojáka. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti uvedlo, že podezřelý cílil na Úřad pro imigraci a cla (ICE). Formálně obviněn zatím nebyl.
před 4 hhodinami

VideoDemonstrace na podporu Fedorova pokračují, do Zelenského se opřel i Klyčko

Tisíce Ukrajinců i o víkendu protestovaly proti rozhodnutí prezidenta Volodymyra Zelenského odvolat populárního ministra obrany Mychajla Fedorova. Do hlavy státu se opřel už i starosta Kyjeva Vitalij Klyčko, podle něhož Zelenskyj nerad naslouchá radám. Prezident uvedl, že změna ve vojenském vedení byla nutná kvůli neshodám Fedorova s velitelem armády Oleksanderem Syrským. Naopak jeho konec žádají demonstranti, Zelenskyj se v těchto dnech schází s generály a diskutuje vojenskou strategii. Podle zdrojů z jeho okolí proto, aby vybral právě nástupce Syrského. Politická krize v napadené zemi přichází v době zvýšených útoků na Ukrajině i hluboko v Rusku, které proti Kyjevu zahájilo plnohodnotnou invazi před více než čtyřmi lety.
před 4 hhodinami

Burnham převzal funkci britského premiéra

Nový lídr britských labouristů Andy Burnham převzal funkci premiéra a vystřídal odstoupivšího Keira Starmera. Král Karel III. ho po 13. hodině SELČ pověřil sestavením vlády. Burnham následně u premiérského sídla v Downing Street prohlásil, že Británie musí získat zpět svou stabilitu. Starmer zase ve svém posledním projevu vyjádřil hrdost, že země je silnější než před dvěma lety, kdy ji přebíral.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šachistka Polgárová odmítla nabídku stát se prezidentkou Maďarska

Slavná šachistka Judit Polgárová odmítla nabídku maďarského premiéra Pétera Magyara stát se prezidentkou země, píše agentura AFP. Ministerský předseda v pondělí devětačtyřicetileté nepolitičce funkci hlavy státu nabídl poté, co dosavadní prezident Tamás Sulyok na konci minulého týdne podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho prezidentský mandát.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Soud v USA pozastavil převzetí Warner Bros. Discovery konkurenčním Paramountem

Předběžné opatření amerického soudu na čtrnáct dní pozastavilo převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters. Opatření má žalující skupině dvanácti států USA v čele s Kalifornií poskytnout čas, aby soudu přednesla argumenty, proč by transakce neměla pokračovat.
před 6 hhodinami

Cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit vodu a elektřinu, míní jeho nový šéf

Palestinské teroristické hnutí Hamás zvolilo nového šéfa Chalíla Hajju do čela svého politického úřadu. Hajja nahradí někdejšího vůdce Jahju Sinvára, kterého v říjnu 2024 zabila izraelská armáda. Sám Hajja věří, že „cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit jí vodu, elektřinu a podobné věci“, nýbrž „převrátit situaci“. Dříve se také vyslovil pro samostatný palestinský stát v hranicích před rokem 1967. Stejný rok zmiňuje také Charta Hamásu z roku 2017, nicméně vyjádření nemusí znamenat, že po dosažení tohoto cíle by teroristé od násilí upustili.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.