Britští poslanci rozhodli, že si nepřejí odchod z EU bez dohody. Zároveň odmítli návrh, který by vedl k odkladu brexitu, pokud se nepodaří dohodu o jeho podobě schválit do 26. února. Nakonec pověřili vládu, aby se pokusila změnit podobu severoirské pojistky. Sama premiérka Theresa Mayová po dvou týdnech odmítání souhlasila, že do Bruselu půjde znovu vyjednávat. Vrcholní evropští představitelé však už prohlásili, že pojistku měnit nehodlají.
Britští poslanci nechtějí brexit bez dohody. Požadují změnu irské pojistky
On-line přenos
Britští poslanci debatují o dalším postupu v otázce brexitu
- 22:54
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost, online přenos končí.
- 22:51
Řada komentátorů v poslední době upozorňuje, že Irsko se dostává do paradoxní situace. Kvůli neústupnosti ohledně opatření, jehož cílem je zabránit obnovení kontrol na hranici se Severním Irskem, totiž může nakonec dojít k brexitu bez dohody, který by zavedení kontrol vyžadoval. Píše to ČTK.
- 22:44
Podle publicisty Jana Jůna je brexit bez dohody nepravděpodobný. "Debata v parlamentu byla na začátku velmi ostrá. Bylo tam několik momentů, kdy na sebe poslanci vysloveně křičeli. Není to vždy tak britské a gentlemanské, jak by se zdálo," hodnotí klíčovou schůzi Jůn.
Poslanci britské Dolní sněmovny šest hodin debatovali o možnostech dalšího postupu v otázce vystoupení z Evropské unie, které je podle dosavadních dohod stanoveno na 26. března.
Po osmé hodině večer našeho času přistoupili k hlasování o vybraných návrzích. Jako první hlasovali o návrhu předsedy labouristů Jeremyho Corbyna, který požadoval, aby premiérka Mayová jednoznačně vyloučila brexit bez dohody a aby Británie usilovala o setrvání v celní unii s EU. Tento návrh poslanci zamítli 327 proti 296 hlasům.
V debatě zazněly argumenty, že pokud by Británie jasně řekla, že brexit bez dohody nepřipadá v úvahu, svázala by tím svým vyjednavačům ruce při dohadování s EU a už by od Unie nemohla očekávat žádné ústupky.
Nakonec však poslanci schválili návrh poslanců z obou hlavních stran, kterým sněmovna odchod Británie z EU bez dohody odmítá. Prošel těsnou většinou 318 ku 310 hlasům.
Poslanci pak odmítli návrh, který jim díky změně parlamentního harmonogramu měl dát větší možnost předkládat alternativy k brexitové dohodě.
Ne tlaku na prodloužení vyjednávání
Dolní komora britského parlamentu poté rozdílem 23 hlasů odmítla návrh labouristky Yvette Cooperové, který by otevíral cestu k možnosti odložit brexit, pokud do 26. února nebude schválena dohoda zakotvující jeho podmínky.
Návrh Cooperové byl součástí snahy poslanců převzít otěže procesu britského odchodu z Unie. Měl podporu labouristických špiček v Dolní sněmovně i dalších opozičních poslanců a také některých konzervativců. Mayová poslance od jeho podpory zrazovala, protože odklad brexitu podle ní současné problémy neřeší. Poslanci poté odmítli i podobný návrh labouristky Rachel Reevesové.
Jednání o irské pojistce?
Poslanci nakonec schválili návrh z dílny vlivného konzervativního poslance Grahama Bradyho. Požaduje, aby byla irská pojistka v rozvodové dohodě nahrazena neupřesněnými alternativními ujednáními.
Ministr obchodu Liam Fox uvedl, že pozměňovací návrh Bradyho dá premiérce „silný mandát“ k novým jednáním. Mayová v úterý uvedla, že bude chtít mluvit se zástupci Bruselu o znovuotevření dohody o vystoupení Británie z EU s důrazem na irskou pojistku. Jednu dohodu už přitom s Unií dojednala, parlament ji však zamítl.
Evropská sedmadvacítka včetně klíčového Irska dala opakovaně najevo, že o dohodě včetně irské pojistky znovu jednat nehodlá. Dojednaná pojistka je podle Dublinu už v nynější podobě kompromisem respektujícím požadavky Británie. Nové vyjednávání o dohodě v úterý večer opět odmítli předsedové Evropské rady a Evropské komise Donald Tusk a Jean-Claude Juncker i francouzský prezident Emmanuel Macron.
„Jestliže Evropská unie neustoupí, tak to bude znamenat tvrdý brexit, a to si naše členské firmy rozhodně nepřejí,“ komentovala vývoj viceprezidentka Hospodářské komory Irena Bartoňová Pálková.
Prouza: Pokud postaví na irskou hranici pohraničníka, tak je prý do 24 hodin mrtvý (zdroj: ČT24)
„Dnešek ničemu nepomohl, vzniklo zadání ‚vyřeš irský problém‘ nějakým způsobem, ale přitom nám neřekli jakým,“ upozornil šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Možnosti jsou podle něj jen dvě – buď bude evropsko-irská hranice v moři mezi irským ostrovem a zbytkem Spojeného království, nebo bude součástí společného unijního celního prostoru i Velká Británie. „Obě dvě varianty ale Britové odmítají,“ řekl Prouza.
Pak popsal situaci v terénu: „Několikrát jsem na irské hranici byl a mluvil jsem i s velmi vzdělanými lidmi. I ti říkají, že pokud tady postavíte pohraničníka, tak je do 24 hodin mrtvý. To napětí je tam stovky let, my to tady nechápeme.“
Takzvaný protokol o Irsku a Severním Irsku v připravené dohodě o brexitu stanoví, že pokud se nenajde lepší řešení, obnovení hranice mezi těmito dvěma územími se po přechodném období brexitu odvrátí vytvořením společného celního prostoru EU s Británií. Část britských politiků ale v takovém scénáři vidí hrozbu trvalého připoutání Británie k Unii.
Jediné, na čem se všichni shodnou, je odmítání vzniku fyzické hranice mezi Irskem a Severním Irskem. Obávají se, že by to mohlo vyvolat novou vlnu sektářského násilí mezi anglikánskými unionisty a katolickými republikány.
Sporná území Spojeného království
Kromě problémů na irském ostrově se dají čekat také potíže na severu Spojeného království. Skotská národní strana totiž stále hlasitěji volá po novém referendu o nezávislosti na Anglii v případě odchodu Spojeného království z EU. Během úterní debaty to zopakoval její poslanec Ian Blackford.
Pokud parlament nepodpoří dohodu, Evropané přijdou o pravidla volného pohybu v Británii
V pondělí zveřejnilo svůj plán také britské ministerstvo vnitra: v případě odchodu z EU bez dohody ukončí britské úřady neprodleně pravidla volného pohybu osob pro občany zbývajících unijních zemí. Zákaz se bude vztahovat na Švýcarsko a státy Evropského hospodářského prostoru (EHP), který kromě zemí EU tvoří také Norsko, Island a Lichtenštejnsko.
Během přechodného období budou lidé z EHP a Švýcarska spolu se svými rodinnými příslušníky moci jezdit do Spojeného království na návštěvy a za účelem studia nebo práce ve stejném režimu jako dosud.
Pro pobyty delší než tři měsíce si však občané dotčených států už budou muset zažádat o přechodný pobyt. V případě, že budou chtít v Británii zůstat déle než tři roky, budou muset podat žádost již v rámci nového imigračního systému, který bude spuštěn v roce 2021 a který bude založen na odborné kvalifikaci, sdělilo ministerstvo.
Před brexitem bez dohody varovali také maloobchodníci, taková varianta by podle nich znamenala ohrožení potravinové bezpečnosti země. Upozornili, že pokud by se obchodní vztahy a cla mezi Británií a EU začaly řídit pravidly Světové obchodní organizace (WTO), znamenalo by to „výrazný nárůst dovozních nákladů, který by vedl k tlaku na zvyšování cen potravin“. Téměř třetina potravin se do Británie dováží z ostatních zemí Evropské unie.
Obavy z brexitu se projevují už teď. Dovoz zboží z Británie do Česka se v posledních měsících stále více propadá, v listopadu se snížil meziročně o 35,9 procenta. Pokles importu se postupně prohlubuje už od loňského ledna, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Český export do Británie loni za 11 měsíců klesl jen o 2,7 procenta.