Unijní občané se budou muset po brexitu na Ostrovech registrovat. Půjde to jen přes chytrý telefon

Nahrávám video

Velká Británie spustila v testovacím režimu systém, do kterého se po brexitu budou muset registrovat unijní občané, jež budou chtít ve Spojeném království zůstat. Týkat se to bude odhadem tří a půl milionu lidí včetně desítek tisíc Čechů. Systém ale čelí kritice, zejména kvůli způsobu, jakým se musí žádost podat.

Vyplnit formulář a naskenovat potřebné dokumenty bude možné pouze přes chytrý telefon, který má operační systém Android. Britští úředníci zatím nedokázali zařídit, aby to šlo i přes konkurenční iPhone. V něm lze sice o trvalý pobyt zažádat, ale dokumenty se musí poslat poštou.

„Máme obavy, že lidé, kteří nejsou technologicky zdatní nebo mají jazykovou bariéru, nebudou schopní zažádat pouze přes tuto online službu,“ upozorňuje Axel Antoni z organizace '3millions', která ve Spojeném království hájí občany EU.

Pro variantu, aby unijní občané mohli dojít na úřad osobně, by byl i Michal Hájek, který v Londýně pracuje třetím rokem jako řidič autobusu. „Určitě bych to přivítal, protože já ty elektronické věci moc nemusím, ale samozřejmě se s tím nějak poperu, když to bude jenom na telefonu,“ říká Hájek, který brexit podporuje.

Zároveň doufá, že registraci zvládne. „Plánujeme tady být ještě tak pět šest let kvůli naší dceři, která se zrovna narodila. A myslím si, že s tou registrací to takový problém nebude,“ říká také český řidič.

Občané EU nakonec nebudou muset za žádost platit

Britská vláda po tvrdé kritice stáhla poplatek přes 1800 korun za žádost. Ostrovní státní kasa tím přijde o téměř dvě stě milionů liber. „Nebude tu žádná finanční bariéra pro žádného občana EU, který si přeje zůstat,“ komentovala zrušení poplatku premiérka Theresa Mayová.

Britské ministerstvo vnitra tak čeká náročný úkol:  zaregistrovat každý pracovní den v průměru přes pět a půl tisíce žádostí, a to až do poloviny roku 2021. Kontroverzi vyvolalo i oficiální video se snímky usmívajících se šťastných lidí z fotobanky. Kritici říkají, že jako podtón zní pohrůžka deportací pro ty unijní občany, kteří se nezaregistrují nebo s žádostí neuspějí.

„Deportace jsou poslední instancí pro britské ministerstvo vnitra. Mají mnoho dalších nástrojů, jak lidi přinutit odejít. Někdy se tomu říká nepřátelské prostředí,“ podotýká Antoni z organizace '3millions'.

I když se britské úřady brání, že chtějí mít registrace co nejjednodušší, panují obavy, že desítky tisíc Evropanů ze sociálně znevýhodněných skupin obyvatelstva to nezvládnou. Hrozí proto, že se přes noc stanou ilegálními přistěhovalci bez možnosti pracovat nebo si pronajímat byt. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 4 hhodinami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 6 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 10 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 10 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 10 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 10 hhodinami

Evropský pohled