Unijní občané se budou muset po brexitu na Ostrovech registrovat. Půjde to jen přes chytrý telefon

3 minuty
Události ČT: Kritika registračního systému občanů EU po brexitu
Zdroj: ČT24

Velká Británie spustila v testovacím režimu systém, do kterého se po brexitu budou muset registrovat unijní občané, jež budou chtít ve Spojeném království zůstat. Týkat se to bude odhadem tří a půl milionu lidí včetně desítek tisíc Čechů. Systém ale čelí kritice, zejména kvůli způsobu, jakým se musí žádost podat.

Vyplnit formulář a naskenovat potřebné dokumenty bude možné pouze přes chytrý telefon, který má operační systém Android. Britští úředníci zatím nedokázali zařídit, aby to šlo i přes konkurenční iPhone. V něm lze sice o trvalý pobyt zažádat, ale dokumenty se musí poslat poštou.

„Máme obavy, že lidé, kteří nejsou technologicky zdatní nebo mají jazykovou bariéru, nebudou schopní zažádat pouze přes tuto online službu,“ upozorňuje Axel Antoni z organizace '3millions', která ve Spojeném království hájí občany EU.

Pro variantu, aby unijní občané mohli dojít na úřad osobně, by byl i Michal Hájek, který v Londýně pracuje třetím rokem jako řidič autobusu. „Určitě bych to přivítal, protože já ty elektronické věci moc nemusím, ale samozřejmě se s tím nějak poperu, když to bude jenom na telefonu,“ říká Hájek, který brexit podporuje.

Zároveň doufá, že registraci zvládne. „Plánujeme tady být ještě tak pět šest let kvůli naší dceři, která se zrovna narodila. A myslím si, že s tou registrací to takový problém nebude,“ říká také český řidič.

Občané EU nakonec nebudou muset za žádost platit

Britská vláda po tvrdé kritice stáhla poplatek přes 1800 korun za žádost. Ostrovní státní kasa tím přijde o téměř dvě stě milionů liber. „Nebude tu žádná finanční bariéra pro žádného občana EU, který si přeje zůstat,“ komentovala zrušení poplatku premiérka Theresa Mayová.

Britské ministerstvo vnitra tak čeká náročný úkol:  zaregistrovat každý pracovní den v průměru přes pět a půl tisíce žádostí, a to až do poloviny roku 2021. Kontroverzi vyvolalo i oficiální video se snímky usmívajících se šťastných lidí z fotobanky. Kritici říkají, že jako podtón zní pohrůžka deportací pro ty unijní občany, kteří se nezaregistrují nebo s žádostí neuspějí.

„Deportace jsou poslední instancí pro britské ministerstvo vnitra. Mají mnoho dalších nástrojů, jak lidi přinutit odejít. Někdy se tomu říká nepřátelské prostředí,“ podotýká Antoni z organizace '3millions'.

I když se britské úřady brání, že chtějí mít registrace co nejjednodušší, panují obavy, že desítky tisíc Evropanů ze sociálně znevýhodněných skupin obyvatelstva to nezvládnou. Hrozí proto, že se přes noc stanou ilegálními přistěhovalci bez možnosti pracovat nebo si pronajímat byt. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 5 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 14 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 33 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěTrump mluví na Světovém ekonomickém fóru v Davosu

Chválou ekonomické situace Spojených států amerických zahájil prezident USA Donald Trump svůj projev na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Atmosféru na konferenci ovlivnilo jeho úsilí připojit Grónsko ke Spojeným státům. Pozornost přilákala i početná a personálně silná americká delegace. Oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili a pravděpodobně nepřijede ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zatímco se Trump na sociálních sítích strefuje do dalších evropských lídrů.
před 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...