Britští poslanci jasně odmítli dohodu o vystoupení země z Evropské unie, kterou vyjednala konzervativní premiérka Theresa Mayová. Pro hlasovalo 202 členů sněmovny, proti 432. Již ve středu se uskuteční hlasování o důvěře vládě, které vyvolala opozice.
Britský parlament zamítl dohodu o brexitu. Ve středu bude hlasovat o nedůvěře kabinetu
Britští poslanci o brexitové dohodě
Lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn bezprostředně po zamítnutí dohody podal návrh na vyslovení nedůvěry konzervativnímu kabinetu. Parlament o něm má hlasovat ve středu. Mayová uvedla, že je na požadavek připravena.
Mayová nicméně podle všeho hlasování ustojí. Poslanci ze severoirské strany DUP vydali prohlášení, podle něhož ve středu opět bude na straně vlády. Kabinet údajně podpoří také euroskeptičtí konzervativci ze skupiny okolo Jacoba Reese-Mogga. Pokud by přece jen kabinet padl a nepodařilo se sestavit do dvou týdnů jiný, byly by vypsány předčasné volby.
Nejkrutější porážka v dějinách parlamentu
- Pro dohodu (202 hlasů):
– konzervativci: 196
– labouristé: 3
– nezávislí: 3 - Proti dohodě (432 hlasů):
– labouristé: 248
– konzervativci: 118
– SNP: 35
– liberální demokraté: 11
– DUP: 10
– nezávislí: 5
– Plaid Cymru: 4
– zelení: 1
Výsledek hlasování představuje nejvýraznější porážku vlády v Dolní sněmovně. Dohoda byla zamítnuta rozdílem 230 hlasů, přičemž dosud nejkrutější porážku zažil v roce 1924 labouristický premiér Ramsay MacDonald, a to o 166 hlasů. Proti své vládě hlasovalo 118 poslanců Konzervativní strany i všech deset zástupců severoirské Demokratické unionistické strany (DUP), která menšinovou vládu podporuje.
„Dnešní hlasování nám neříká nic o tom, co si tato sněmovna přeje,“ konstatovala Mayová po přesvědčivé porážce. „Neříká nic o tom, jak, nebo zda vůbec, hodlá ctít rozhodnutí Britů v referendu z roku 2016,“ dodala.
Pakliže vláda ustojí hlasování o důvěře, hodlá Mayová „v konstruktivním duchu“ jednat se svými kolegy i se zástupci opozice. Vzhledem k naléhavosti problému je podle ní nutné soustředit se pouze na proveditelné varianty. Vláda se prý bude řídit dříve schváleným pozměňovacím návrhem, podle kterého má návrh o dalším postupu předložit do pondělí 21. ledna.
Alternativami jsou odložení brexitu, předčasné volby, druhé referendum o vystoupení, ale i neřízený brexit bez dohody. Británie by měla Unii opustit už 29. března, tedy za 73 dní.
Jaký bude plán B, se neví
Mayová zatím nenaznačila, kam chce nyní proces britského odchodu směřovat. Nezmínila ani odklad termínu brexitu, který je podle řady komentátorů v tomto okamžiku pro uskutečnění spořádaného odchodu nutností. Premiérka pouze uvedla, že je potřeba ukončit nejistotu a že „nejlepší cestou vpřed je odejít spořádaným způsobem s dobrou dohodou“.
Mluvčí Mayové později podle agentury Reuters uvedl, že premiérka by se ráda setkala s vlivnými poslanci, a to ještě do 21. ledna. Mluvčí také řekl, že premiérka zatím nemá v plánu cestu do Bruselu, ale je připravena o různých „myšlenkách“ s Bruselem časem hovořit.
Jen několik minut po zamítnutí vyjednané dohody se setkali britští ministři financí, obchodu a pro brexit s vybranými představiteli podnikatelského sektoru. Jeden z účastníků schůzky následně agentuře Reuters řekl, že vláda nyní pracuje na žádosti o prodloužení termínu pro odchod země z Unie. Dvouletou lhůtu stanovuje článek 50 smlouvy o EU a vyprší k 29. březnu.
Ke slovu by se mohli znovu dostat občané
Výsledek hlasování přivítal starosta Londýna Sadiq Khan, podle něhož musí nyní občané dostat šanci rozhodnout o dalším postupu. „Je naprosto zásadní, aby premiérka jednala okamžitě a nadobro smetla ze stolu jakékoli vyhlídky na brexit bez dohody… Potřebujeme zásadní přehodnocení toho, jak toto klíčové rozhodnutí učiníme,“ citovala labouristického starostu zpravodajská společnost BBC.
Po novém referendu volá také skotská premiérka Nicola Sturgeonová. „Už bylo promrháno dost času. Je načase zastavit odpočet článku 50 (Lisabonské smlouvy) a znovu tuto otázku předložit voličům. Skotsko hlasovalo za setrvání v Evropské unii a neměli bychom být odvlečeni ven proti naší vůli,“ napsala na Twitter.
Dalšímu referendu se nebrání ani konzervativní poslanec a bývalý generální prokurátor Dominic Grieve. Voliči by podle něj při případném druhém plebiscitu měli mít možnost hlasovat i pro zvrácení brexitu. Grieve je prý zároveň připraven podpořit vládní plán odchodu z EU, pakliže by si to přáli občané.
Juncker: Riziko odchodu bez dohody se zvyšuje
Jasné odmítnutí dohody o brexitu v britské sněmovně zvýšilo riziko odchodu Británie z EU bez společného ujednání, což si Brusel nepřeje. V prohlášení to uvedl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Unie podle něj výsledku lituje a vybízí britskou stranu, aby co nejdříve vyjasnila své úmysly. „Čas téměř vypršel,“ dodal.
„Pokud dohoda není možná a nikdo nechce odchod bez dohody, tak kdo bude mít konečně odvahu říci, jaké je jediné pozitivní řešení?“ otázal se v bezprostřední reakci na Twitteru Donald Tusk, který předsedá vrcholným schůzkám Unie.
„Britský parlament řekl, co si nepřeje. Teď je čas zjistit, co britští poslanci chtějí,“ reagoval na hlasování zmocněnec europarlamentu pro brexit Guy Verhofstadt. Zdůraznil také význam ochrany práv občanů zemí EU v Británii po brexitu.
Tato otázka je jednou z částí nyní odmítnuté dohody o brexitu, společně s finančním vyrovnáním britských závazků, ustavením přechodného období a zvláštním protokolem se záložním řešením režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem. Právě jeho ustanovení byla pro řadu britských zákonodárců důvodem k odmítnutí textu.
Juncker ve večerním prohlášení dohodu opět označil za nejlepší a jedinou možnou, protože podle něj snižuje škody, které brexit znamená pro občany i firmy napříč Evropou. Unie a šéf vyjednávacího týmu Michel Barnier do jejího vyjednání podle předsedy Komise investovali „enormní čas a úsilí“ a ukázali kreativitu i pružnost. Text se domlouval rok a půl.