Dohoda k brexitu dojednaná premiérkou Theresou Mayovou je nejlepší, jaké se dalo dosáhnout, a vyžadovala kompromis z obou stran. V Událostech, komentářích to řekl britský velvyslanec v Česku Nick Archer v rozhovoru s Jakubem Železným. Britové si podle něj teď zvykají, že nemohou mít všechno, co chtějí. Čechům pracujícím v Británii vzkázal, že se nemusí bát, že by se pro ně po brexitu něco výrazně změnilo. „Je to komunita, která obrovsky prospívá naší zemi,“ zdůraznil.
Britové si zvykají, že nemohou mít všechno, co chtějí, říká k odchodu z EU britský velvyslanec v Česku
Rozhovor s britským velvyslancem v Česku Nickem Archerem (zdroj: ČT24)
Jak těžké je teď pro britské diplomaty vysvětlovat situaci v Británii zástupcům jiných, notabene partnerských zemí, když i pro samotné Brity je situace v Británii poněkud nepřehledná?
Většina lidí chce nějakou zkrácenou verzi, ale já si nemyslím, že je to vlastně zase tak složité. Je tady proces, který už nějakou dobu probíhá, a vláda je odhodlaná dotáhnout tenhle proces až do konce podle plánu. Zatím se to daří. A hlasování příští týden je až dalším krokem v tomhle procesu.
Ale asi mi dáte za pravdu, že příští hlasování, o kterém mluvíte, je jedno z nejpodstatnějších, jaká asi britský parlament kdy zažil. V úterý má být jasné, zda země přijme tu brexitovou dohodu s Unií. Jak podle vás tedy bude vypadat Británie a Evropská unie 29. března 2019? Jaké to hlasování bude? Jak moc to bude složité a jaký bude asi pravděpodobný výsledek?
To je obtížné. To je zcela jednoznačné z toho, co píšou všechna média. Je to obtížné, protože tohle je okamžik pravdy pro spoustu lidí, kteří měli nějaké ambice, a teď dojde ke kompromisu, jak řekla paní premiérka.
Tohle je nejlepší dohoda, k jaké jsme se mohli dostat, a vyžadovala kompromis z obou stran. Takže, co se teď děje v Británii, je to, že lidé, ať už chtějí tvrdší brexit, nebo vůbec nechtějí odcházet z Evropské unie, si teď zvykají na myšlenku, že nemůžete mít všechno, co chcete. David Livingston, vysoce postavený ministr naší vlády, řekl, že tohle je 52 procent na 48 procent. Takový byl ten hlas, taková je ta dohoda.
Otázka je, jestli pak alespoň někdo bude mít to, co chtěl, ale to je jiná věc. Jak jsme slyšeli a viděli, paní premiérka doslova řekla, že jsou tři možnosti. Jednou je opustit Unii s dohodou, dalšími dvěma jsou ty, že Britové opustí Unii bez dohody, anebo že nebude vůbec žádný brexit. Ta poslední věta asi zaujala všechna světová média. Je to spíš jen vzkaz zákonodárcům, jakýsi zdvižený prst, nebo reálné vyjádření možnosti, že by Británie opravdu nemusela z EU odcházet?
Myslím, že to bylo myšleno jako zpráva o tom, že vyjednávání a diskuse s Evropskou unií ohledně těhle dvou dokumentů, které bude parlament schvalovat příští týden, skončily. Evropská unie řekla velmi jednoznačně a paní premiérka zrovna tak jednoznačně přijala, že už není možné se vrátit a nějak tu dohodu dál upravovat. A tohle musí všichni v parlamentu přijmout – teď máme jasnou volbu, kterou jsme tak dlouho vytvářeli. To je pro někoho těžké.
Ono je to logické, když Evropská unie řekne: My jsme vám vlastně dali všechno, co jste chtěli, je to maximum, co jsme mohli nabídnout, a přesto se vám to nezdá. Pak je možná logické ptát se, jestli to nakonec nemůže dopadnout opravdu tak, že Británie v Unii zůstane. Na to jsem se ptal. Zajímá mě, jestli to, co říkala premiérka Mayová, bylo opravdu jenom něco mezi řečí, nebo jestli je to reálné vyjádření situace?
Paní premiérka je plně odhodlaná zajistit, že odejdeme z Evropské unie s touto vyjednanou dohodou. Ale když musí naši poslanci hlasovat ano, nebo ne, tak je velmi důležité, aby neměli vůbec žádné iluze ohledně toho, jaké jsou naše možnosti. Protože v Británii náš parlament má dvě komory a dolní sněmovna je velmi proti tomu, abychom odcházeli bez jakékoliv dohody. A paní premiérka říká, pokud nechcete odejít bez dohody, tak neočekávejte, že existuje nějaká jiná, lepší dohoda než ta, jakou máme.
Vlastně říká to, co je evidentní. Ale myslím, že v takovéhle době je důležité říci i právě to, co je evidentní. A to, co vidíme v celé Británii, je komunikace nejenom s poslanci, kteří budou hlasovat, ale také se samotnými voliči, protože každý poslanec se velmi pečlivě dívá na to, co říkají voliči v jeho obvodu, co chtějí.
A co třeba nové referendum? V úterý vystoupil v britském parlamentu guvernér britské centrální banky a varoval, že nákupy spotřebního zboží mohou Britům příští rok na jaře skokově podražit o deset procent, pokud země odejde z EU bez dohody a bez vyjednaného přechodného období. Británii by také hrozil roční propad hospodářství až o osm procent. To Britové před referendem neslyšeli, není třeba tohle případně argument pro nějaké opakování referenda? Nebo by naopak nové referendum znamenalo jakousi zradu na těch, kteří prostě jednou jasně řekli: „Chceme odejít“?
Pohled vlády je takový, že by to skutečně byla zrada na voličích. Ale tady je několik věcí. Za prvé druhé referendum má ve Velké Británii vždycky negativní reputaci. Protože když se podíváte na evropské dějiny, vidíte, že druhá referenda nejsou zas tak úplně nevinná, jak to zní.
Aspoň tak je to vnímáno v Británii. Tohle se týká demokracie a toho, že vláda se zavazuje, že bude respektovat výsledek prvního hlasování. To je otázka politiky. Nechcete říkat lidem, aby se zamysleli znovu, a čistě prakticky my na to nemáme čas. Ono je to velmi komplikované a i ti, kteří chtějí druhé referendum, se nedokázali dohodnout na tom, jaká je ta otázka.
Co byste vzkázal Čechům, kteří teď pracují v Británii nebo o tom uvažují? Říkal jste, že situace není možná až tak nejasná, jak to z toho jiného než britského úhlu pohledu vypadá, ale řekl bych, že řada Čechů opravdu teď neví, co může nebo co má od Británie v blízké budoucnosti očekávat.
Pokud bude schválena dohoda, jak chce paní premiérka, tak následuje přechodné období, kterým se dostaneme až na konec roku 2020. A jeden z důvodů, proč jsme chtěli tohle přechodné období, je to, že lidé potřebují čas na to, aby se přizpůsobili.
Po roce 2020 máme nějaký modifikovaný migrační systém, který méně bere ohled na národnost a více na to, jaké máte dovednosti, kvalifikace, jak můžete přispět společnosti, ekonomice a tak dále. Když se podívám na Čechy v Británii, to je komunita, která obrovsky prospívá naší zemi, která je velmi kvalifikovaná, která dělá důležité práce. Já jsem upřímně přesvědčen, že tohle v podstatě nebude znamenat žádný rozdíl. Ani pro Čechy, kteří žijí ve Velké Británii, ani pro ty, kteří se tam možná vydají, aby tam pracovali nebo studovali.
A poslední věc. Britská a česká politika. Čeští politici a jejich postoje se často shodovali s řadou britských. Možná v řadě ohledů nejčastěji ze všech států Evropské unie. Bude tedy Česko moci po brexitu hrát jakousi roli spojky mezi Evropskou unií a Británií, anebo by to bylo možná až příliš troufalé tvrzení či přání?
My rozhodně chceme udržovat velmi úzké kontakty s celou Evropou, samozřejmě i s Českou republikou. Se všemi zeměmi, které tradičně s námi mají podobné zájmy, protože většina rozhodování, která se berou v Bruselu, to všechno bude pokračovat. Náš plán je velmi ambiciózní pro období po 29. březnu.